1

Autorská vztahovka s cestováním v čase, která mi připomněla Clowesovu Patience. Nápaditá a vtipná jednohubka s roztomilou kresbou a se srdíčkem. Poměr cena výkon jsem neřešil, byla to tak příjemná čtenářská záležitost, že jsem měl o koupi hned jasno.

Kauzalita je mrcha a napsat dobrý příběh obsahující prvek cestování v čase není vůbec jednoduché. Jason to úplně nezvládl a spíš se soustředil na to, jak komiks nakonec celkově vyzní, jaké bude emotivní působení na čtenáře. To je s poslední scénou silné. Ty emoce zde jsou, to se nemůže Jasonovi vzít. Trochu překvapivé je, že kniha byla provedena v pevných deskách, ještě s přebalem. Neříkám, že by si to komiks nezasloužil, ale překladový komiks by se přece jen měl vydávat v měkčí vazbě a s lepší cenou. Tenhle příběh, i přes své chyby, však stojí za to, a je to ukázka toho, že i trochu netradiční a nemainstreamová kresba může mít co vyprávět. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/02/509-zabil-jsem-adolfa-hitlera-80.html

Je to opravdu uzounké a díky krátkým dialogům přečtené velmi rychle. Navíc to není zrovna typ kresby kde by člověk mohl hodiny studovat pozadí a prodlužovat tak četbu (fakt jsem se to snažil číst pomalu a nehltat jako hladové prase obilný šrot, ale i tak jsem to četl 20minut). Nicméně je to poměrně originálně pojaté, příjemně střelené a minimalistické. Po přečtení jsem měl pocit, že číst to v třísetsránkové knize plné takovýhle povídek, byl bych totálně nadšený, protože na nějaký styl se musíte naladit, ale jako jednohubka je to jenom fajn počtení na hranici ****. Pěkné...

Trochu som bol sklamaný. Unavujú ma príbehy postavené na stroji času. Našťastie je to založené skôr o vzťahoch. Kresba značne minimalistická...

Moc se mi to líbilo. Nechápu, že se po tom hned nezaprášilo.

Rozhodně slabší než Pššššt. Jsem trochu unaven knihami, které mají na titulní obálce hákový kříž (pro lepší prodejnost). Jason ale nabízí originální příběh se svými klasickými zvířecími postavami. Přesto mě to tolik nebavilo...

Je to zábavné a chytré, ale nijak to nevybízí k opětovnému čtení, či zásadnějšímu studování jednotlivých oken.

Minimalistická genialitka. Bravurně vypointovaná. Vtipná. Černohumorná. Lehce morbidní. Se spoustou nepředvídatelnejch zvratů. Ne, o Hitlera tu opravdu nejde. Nakonec vše skončí šťastně. Vlastně je ale závěr dojemnej až smutnej. S takovým hořkosladkým nádechem.

Napodruhý jsem si (jako normálně) říkal, že se víc zaměřím na detaily a trošku zpomalím. To ale dost dobře není možný, protože žádný detaily se tu najít nedají a v pozadí (pokud na obrázku zrovna nějaké je) se taky nic podstatnýho neděje. No a konceptem stránek s jednoduchou snadno čitelnou strukturou, minimalistickou kresbou a minimem stručných dialogů (nejlepší je, že nejvýmluvnější jsou panely bez textu, ze kterých myšlenkový pochody postav přímo sálaj) Jason diktuje opravdu zběsilý tempo čtení. Pomalu se to prostě číst nedá (umřel bych u toho nudou) a když jsem se do příběhu začetl, tak jsem pozadí vnímal jen tak okrajově, občas až jako jakési čmouhy povědomých tvarů. Jasně, je to jednohubka na pár minut, ale mám pocit, že pobaví a nechá mě na stránky čučet v němém úžasu i po sto osmý.

Kresba nenadchne,ale příběh je zajímavý,bohužel je v něm spousta faktických chyb-jak může slečna hlavního hrdiny vědět,že nebyla druhá světová válka a lidem by se tedy mělo vést lépe?A podobně.Mě fandovi kvalitní scifi literatury a cestování časem přijde líto,že si autor nedal větší práci s dialogy...A nebo to byl úmysl a záměrně mohou hrdinové prožít více realit a vědět o nich aniž je to zmíněno v příběhu?

moc hezký scénář, zajímavá kresba. každé okýnko jsem doslova hltal

Jak píše Woffce, je to vtipná hříčka, o zabití Hitlera vlastně nejde, děj je trochu moc předvidatelný, ale konec to zachraňuje. Jo a první stránka je ještě parádní:-) Jestli jsem to dobře pochopil, tak je ale zajímavé jak je svět bez Adolfa mnohem agresivnější, že se lidé střílejí na ulici a nikoho to nijak zvlášť neznepokojuje (nemá to být nějaké latentní sdělení?) Přečteno hodně rychle, komiks samozřejmě je hlavně o kresbě, ale když už je kresba tak minimalistická, mohly být panely menší a třeba hustěji nasázené, v tomto případě nejde čučet na stránku deset minut a vychutnávat si kresbu, protože mezi řádky (panely) není co číst a ani z po- za/pře -dí žádná na první pohled skrytá překvapení nevyskočí. Celkově takové "ale jo:-)"

Dle mě sluší Jasonovi míň upovídaná poloha, kterou mě nadchnul ve svým "Pšššt!"; to nevyřčený tam fungovalo s jeho úspornou kresbou kongeniálně - a díky nutnosti nastartovat mozek a zařadit představivost a empatii dávalo týhle "němohře" možná i trochu nezaslouženou hloubku, každopádně ale naprosto zaslouženou atmosféru. Ta tu chybí. Vtipná hříčka - chytře a neotřele vyprávěná, ale pořád jen hříčka, zpestřená trochu (a nepříliš originálně) milostným příběhem, hříčka, která končí - DAMNED ! - dobře. Přesto ale překvapím poslední větou: Je to hezký - ten Jason je stejně bourák...

Stejně jako v Pšššt je to zase osobitý (nebojím se říci i originální) Jason... Zařadil se tak do skupinky autorů (Anderson, Ott), kteří mě něčím překvapili, zaujali i obohatili.

Nejdřív sem váhal vzhledem k poměru - počet stran : cen, ale nakonec jsem přece jen zakoupil a musím konstatovat, že jsem opravdu neudělal chybu. Celé odpoledne jsem se od toho nemohl odtrhnout a přečetl to 3krát po sobě. Jednoduchý nápad, geniální kresba a pointa.

Tak tohle se opravdu povedlo, hlavním plusem tohoto komksu je jeho krátkost být oněco delší tak to hodně ztrácí.Příběh je povedený hlavně zasazení do světa kde sou bežně nájemní zabijáci .Kteří mají čekárnu plnou lidí.Zápletka je jednoduchá ale postuně graduje a ukazuje co je důležité.Sice zde neí moc dialogů ale vynahrazuje to že je to vše skryté v kresbě.A propo hlvní záporák je dobré sai všimnout jak vypadá pozbaveníse kníru a vlasů.Fakt dobré.

Dneska jsem to přečetl a taky jsem to četl jen asi čtvrt hodinky tak jako vždy rychle prolétnout, jen si v rychlosti poskládat obrázky k textu a pak znovu a pomalu... Opravdu dobré dílko, jen ten název zcela nesedí, je to jen (POZOR MOŽNÝ SPOIL) o vztahu dvou lidí co si v jednu dobu neporozuměli a díky tomu promarnili velkou část svého života... Minimalistická kresba tomu sedí, stejně tak i málo textu, celkově nadšení.

Nedá mi to, než abych si nerýpnul: ten kdo čte 48stránkový komiks 10minut asi nepochopil jednu z podstat komiksu a to tu, že (světe div se) není pouze o textu:)

Myslím, že si Jason velice hezky pohrál s myšlenkou pohybu v čase. Na krákém příběhu (kde není A.H. vůbec důležitý) nám srozumitelně ukazuje "problematiku" časových smiček. .... I když příběh končí vlastně pozitivně, tak ve vás zůstane takový příjemně smutný pocit z promarněného (?) života. ........ Ovšem, přiznám se, pro mě nebyl tak důležitý samotný příběh, ale ohromně jsem si ujížděl na každém jednotlivém okénku. Každé by se mohlo samo o sobě překreslit na plátno 2x2metry a vyset v galeriích, jako velice vkusný a výstižny příklad popartu.

Je to jako vhodně ivestovat 250 káblí do nádherného sborníku..... ;-)

Podle pokladního jsme byl první v paláci knih Luxor kdo si tento komiks po dvou týdnech koupil, pokladní přidal že podle něho je to bezva čtení. A měl pravdu...

Sice to je velice zvláštní čtení, ale po Pšššt! jsem na to byl připravený, takže mě to tolik nepřekvapilo. Co mě překvapilo byli ale dialogy, jsou opravdu zvláštní jednoduché a přitom trefné a dalo by se podle mne říci i celkem reálné. Kresba je geniální a k tomu barevná. Prostě- i desetiminutový film za ten lístek do kina stojí, pokud je takhle dobrý...

Knížka bohužel nenabývá epickejch rozměrů a vzhledem k malému podílu textu je přetečná za 10 minut. Kdo čeká něco jako "Zítra ráno vstanu a opařím se čajem", bude zklamanej. Ono to sice tenhle film primárně vykrádá, ale je to vlastně úplně o něčem jiným :o)
K přečtení doporučuju, koupi bych zvážil. Je to jako vyhodit 250 káblí za vstupenku na desetiminutovej film...

takova blbustka...

Aha, asi budu muset jít do sebe. Sypu si popel na hlavu a střašně se omlouvám všem, které jsem urazil, pohoršil nebo citově narušil tím, že jsem to přečet za 10 minut. Opravuju: četl jsem to ve skutečnosti půl hodiny, protože jsem dvacet minut zíral na políčka bez textu a zmateně tam hledal ňáký písmenka. Pšššt jsem potom čet skoro deset dní, protože tam jsem nemoh najít písmenko lautr žádný. Někdy si vyšetřím čas a zajdu se zepatat do knihkupectví, jestli nedošlo k nějakýmu tragickýmu vomylu.
A nebo rovnou zajedu do Švédska za tím panem Jásoňem, aby mi to teda vysvětlil.
(chvík chvík)