4

Další skvělý Usagi. Vrací se nám několik známých postav z předešlých komiksů, což mi udělalo velikou radost. Nejvíce se mi bezesporu líbila poslední kapitola - Kruhy. Zápletka poměrně jednoduchá, a přitom tak čtivý děj plný akce a jednoho Usagiho životního zjištění, které doufám v budoucnu sehraje ještě větší roli. Radost mi udělal výskyt Mariko. Ta chemie mezi Usagim a Mariko mě prostě bere, fakt je to skvělý! Celá kapitola končí dojemně, ale pro budoucí děj to bylo nezbytné, a samotnou kapitolu to udělalo ještě lepší.

Skvělé pokračování legendární série. Krátké příběhy, jimiž kniha začíná, se mi líbily o něco míň, než hlavní příběh, ovšem se stále jedná kvalitní počin. Hlavní příběh byl brilantní, a to ne díky záporákovi, ale díky komplikovaným vztahůmezi jednotlivými postavami, které jsou skvěle napsané. Za mě 4*.

Je neskutečné jak se Stan Sakai dokáže skvěle poprat jak s kresbou, tak s příběhem. Ono to má své výhody, když autor ví kdy vyprávět více slovy a kdy obrazem, ale především jak přenést chtěnou atmosféru na stránky. Je skvělé jak je Sakai pracovitý a vše dělá na plno a propracovává do všech detailů. I přesto, že je Usagi povídkový, tak tomu skutečně moc není. Vše je totiž navzájem propojené a opět jsme svědky jak se minulé události protnou do tich přítomných a můžeme jen čekat kdy se objeví v tich budoucích.

Nemuzu jinak nez dat plny pocet.

Tenhle příběh je zásadní hlavně v tom smyslu, že se zde dovídáme mnohem víc z Usagiho života a spolu s ním prožíváme i jedno zásadní odhalení jeho života, které by - zdá se - mělo hodně změnit. Na to si ale budeme muset ještě počkat. Stan Sakai vytvořil postavu, kterou si lidé oblíbili, a právě z toho těží i konec tohoto komiksu, protože právě díky skvěle napsaným postavám a vyústění příběhu je tohle neskutečně emotivní závěr, jenž dojme a zasáhne. V případě Usagiho možná ani nemusíte mít rádi samurajské příběhy, protože tady vás děj dostane tak silnými emocemi, že prostě oceníte skvělý příběh. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/01/472-usagi-yojimbo-6-kruhy-100.html

Zvlášť delší příběh Kruhy je naprosto dokonalý, téma návratu domů patří mezi má oblíbená A každý příběh, kde je Jei je parádní :-). Ostatní příběhy:
Most - mírně hororový, velmi dobrý
Souboj - velmi emotivní příběh
Yurei - zejímavý, ale příliš mě nezaujal
Dcera mého pána - paráda, hlavně obrazově, s překvapivou pointou.

jj...králík...

Po nějaké době jsem se vrátil k mému oblíbenému Usagimu!!

kapitola 1: Most - Netypický příběh, který vypráví o mostu a jeho démonovi.
kapitola 2: Souboj - Poprvé uvidíte sázkaře s kterým se Usagi znovu setká v deváté knize.
kapitola 3: Yurei - Krátký příběh s duchem...
kapitola 4: Dcera mého pána - Podle mě jeden z nejlepších příběhů s Usagim (mimo jiné zde vystoupí - Monstra, Démonická chobotnice - Jeden z nejlepších momentů v knize a také Obří housenky a Také zlobr ((Oni))).
kapitola 5: Kruhy - Příběh má 4 části, v té první (Vítr nad náhrobky) Usagi znovu spatří učitele Katsuichiho o kterém se domníval, že je mrtvý, v druhé části (Památky) se banda banditů dostane do Usagiho rodné vesnice, v třetí části (Rubášem zahalená hora) se Usagi znovu setká s Jeiem (viz. UY - 3), a v poslední čtvrté části (Kruh se uzavírá) se Usagi dozví že Jotaro je jeho syn.
Celkově velice dobrý Usagi takže za 100!

Krásný díl plný akce, hororu, ale i romantiky a králičích citů:-) fňuk.

Vždycky když mi doma leží tak 10 komiksů (což je často, protože u nás neni komiksová prodejna a tudíž nakupuju spíš méně častěji ale ve větším množství) čtu vždy jako první většinou věci, na které mám nejmenší chuť. Vždycky mám nejmenší chuť na Usagiho a přitom se mi vždycky líbí.

Usagi, naprostá klasika, která nenudí, ale naopak velmi povzbudí. Ale pokud člověk podlehne jejímu kouzlu, nedokáže se od série Usagi Yojimbo odtrhnout...

Usagi ve své nejlepší formě

Usagimu není nikdy prakticky co vytknout drží si svou kvalitativní laťku vždy hodně vysoko a tento příběh není vyjímkou.Dobrá akce i zábava.

Na základě Turloghova doporučení jsem si koupil a neprohloupil... Líbí se mi víc první půlka knihy než delší Kruhy, ale v zásadě není co řešit - je to výborná knížka.

První kratší příběhy jsou Usagi-klasika. U konce "kruhů" jsem ale málem uronil kroupu..... :.) .... Krásné, konečně se mi dostalo odpovědi, jejíž otázka mě trápila snad již od "prvního" dílu "Stíny smrti ".

Některý díl prostě sedne víc než jiný a tohle je ten lepší případ. Společně se Samurajem řadím Kruhy zatím na vrchol téhle série.

Nemám ve zvyku psát ke komiksům komentáře, a už vůbec ne k těm, se kterými mám něco společného, ale u této knihy si to neodpustím. Dle mého skromného názoru se totiž jedná o jeden z vrcholů série Usagi Yojimbo.
(a teď pozor, začínám lehce spoilovat)
Hned první příběh, "Most", přináší poměrně zdařilou variaci na tisíckrát viděné klišé 'Někdo za mnou stojí? Ne, jenom se mi něco zdálo.' Za toto drobné scenáristické překvapení si Sakai rozhodně zaslouží pochvalu. Následující "Duel" patří k emočně velmi silným příběhům, především díky nejednoznačně vystavěné konfliktní situaci, která Usagimu nedovolí vyjít z problému jako jednoznačně kladný hrdina. Poslední stranu sešitu pak - v kontextu daném příběhem - považuji za jednu z nejpůsobivějších stránek, jaké kdy v komiksu vůbec vznikly. "Dcera mého pána" je roztomilým 'úletem', který ukazuje, jak si Sakai umí se svým světem a svým hrdinou pohrát, a jak lze více méně bez podvádění napsat fungující příběh, který porušuje všechna zavedená pravidla. Titulní "Kruhy" pak nabízejí všechno, co by člověk od dobrého dobrodružného příběhu mohl očekávat - epický děj, překvapivé zvraty, návrat hodných i zlých 'starých známých', plné hrsti akce. Nechybí ani několik překvapivých, i když trošku předvídatelných odhalení, která jsou důležitá především v tom, jak rozvíjejí a posouvají kupředu hlavní dějovou linii série. (Pozn: Ačkoliv by se mohlo na první pohled zdát, že je série UY pouhým sledem epizodních historek, není to pravda; série skutečně MÁ hlavní dějovou linii a širší kontext, v rámci kterého se všechny postavy neustále vyvíjejí a posouvají vpřed.)

Abych to tedy shrnul: Ať už k tomu došlo jakkoliv (pouhou náhodou, nebo nečekaným vzedmutím Sakaiho kreativního úsilí), v Kruzích se sešly mimořádně silné příběhy, díky kterým tato kniha - přinejmenším pro mě - výrazně vyčnívá dokonce i nad rámec celkově nadprůměrné úrovne série Usagi Yojimbo. Rozhodně by neměla uniknout pozornosti žádného fanouška dobrého (nejenom komiksového) čtení.

Súhlasím s Jokerkou, séria Usagi je jedna z najpodmaniveších verzií Japonských príbehov, aké som kedy čítal. Žiadny Šógunomfil, fanda Jošikawových kníh atď. by nemal váhať.
K tejto dodám iba toľko, že doteraz som mal vždy zážitok z oslavných úvodov rôznych osobností, ale Kruhy sú v tomto smere sklamaním. Odfláknutý úvod ako málokedy.

Ne. Nejde to jinak. Proste tyhlety pribehy ze staryho Japonska jsou rozhodne a stoprocentne moje kafe at uz maji jakoukoliv podobu. A spojeni tohohle tematu s komiksem...nejak nemuzu nadseni vyjadrit slovama... :D Ne vazne. Usagiho pribehy se radi mezi moje nejoblibenejsi tituly. Za sebe muzu rict ze tohle je pro me zatim nejdojemnejsi Usagi. Kratsi pribehy sednou lip nez dlouhy "sagy", kde je spousta odkazu na jine knihy. Mozna to rikam proto, ze kratsi pribehy mnohdy obsahuji nejakou mytickou slozku (pribeh o moste, kappa a okurky...a jiny dalsi ktery si tedka nevybavuju, tak abych nekecala), ktera me proste fascinuje. Mozna ze tedka zabiham uplne jinam, protoze Japonsko me fascinuje cely. Takze k tematu: vice Usagiho, Gena, tokagé a tech ostatnich. :)

Pořád je to náš starý známí králík Usagy :).
Kvalita neklesá ani o kousek, prohlubují se nám před očima spojitosti a vazby mezi některými postavami a odhalují se důvody Usagiho počínání. Už se nemůžu dočkat další knihy.