3

Osvěžující forma, slabší obsah. Nejlepší "strip" je pohříchu hned ten na obálce. Jako deník skutečně originál, který místy pobavil, místy méně. Jak píše Kapis, holka z Moravy a ještě umělkyně k tomu, která řeší váhu a brzo začne věk, to se pozná. No offense, jen se to prostě pozná, a to nikoli stylem, ale z onoho obsahu. A přeci jen tohle asi není úplně moje cílovka (pro čtení deníčků). Zní to teď možná trochu moc trochu kriticky, ale je to sympatická věc.

No jo, holka z Moravy, to se hned pozná :-) Opravdu jednoduchá forma bez zbytečných detailů dává vyniknout obsahu, který by mohl na citlivější jedince dopadnout jako kladivo pletené z hoven. Vendulka se s tím nesere a povedlo se ji převést zásadní okamžiky posledních pár let jejího života do poutavých koláží. Možná chcaní a krámy ještě zapomněla vkomponovat, aby mozaika příjemných nechutností byla kompletní;-) Rozhodně ji nechybí životní nadhled v tomto uspěchaném světě a je škoda, že takový sešitek mapuje dlouhodlouhých 5 let. Z čehož usuzuji, že další pokračování jen tak nebude, ale jeden nikdy neví. Každopádně je to hodně příjemná jednohubka ze života, u které jsem se královský pobavil a velice příjemně mě překvapila. Více takových!!!

Tak nám Vendulka vytlačila pěknou drobnou publikaci... Jak jste zajisté pochopili, přestože je autorem žena (ŽENA!), naleznete zde řádku pěkně fekálních rozhovorů. Aji jiných :) Otevřené jako brána do Františkánské zahrady mezi osmou a jednadvacátou a výtvarně tak jednoduché, že se i leckterý naivista inspirovaný prací předškoláků musí zastydět a vrátit se do skautského kroužku pedofilů hrát scrabble. Moje bránice si nemusela po prvním čtení vzít dovolenou(SIC!), ale zato ve mně začaly některé obraty znepokojivě žít. Tudíž... Buďme k sobě oupen.

Výtvarná stránka(dá-li se o nějaké mluvit:) je jakýmsi protestem autorky, překvapivě dobře, lehce a sebejistě působícím. Koho by to napadlo, lepit barevný papíry na sebe? Věrku ne, zato Vendulku ano. Máme srovnání tvorby za 5 let a progres(ha, jsem tak blazeovaně intelektuálsky umělecká) je jako přestěhování z Troubek do Prahy.

Čím novější příběhy, tím lepší a tvrdší formulace. Tvrdší než ranní erekce, kterou jsem dnes měla v ruce a hutné jako brownie z Bohemia Bagelu.

Vazba je lehce Home Made, ale tisk je dobrý a jako celek příjemně působící, prostě žádný skutečný amatérismus(jen tak lehce).

Jediné bohužel je, že další díl se asi jen tak neobjeví. Fňuk. Nezbývá než vzít svůj kříž na kolečko a táhnout na komiksovou Golgotu... Doufám, že tam vyhrabu nějakého dalšího neznámého autora podobných kvalit.