1

Prvním třem dílům jsem rozdal po čtyřech, tady už dám jen tři. Beru Volemana jako jednu z vlajkových lodí generace nula a má své nesporné kvality, minimálně kresba je skvělá. Osobně jen příliš neholduji překreslování reálných postav, protože pak na mě při čtení působí rušivě. Surrealizmus a různé fantasmagorie mi nevadí, ba naopak, ale většinou fungují jen na krátké ploše (skeče, krátké povídky atp.) a při delších útvarech rychle ztrácí dech, kdy autor začíná mít problém ze svých fantazií vybruslit co se týče pointy a divákovi se začíná zajídat absence klasické struktury vyprávění. To samé mě potkalo u Volemana, který také končí nikde a upřímně řečeno fantazii, která prýštila z předchozích dílů, již také notně vysychá pramen. Mnohem civilnější Volemanovi příhody mě vzaly o poznání více.

Trochu mě zklamalo, jak to skončilo. Nebo přesněji mě zklamalo, že to vůbec skončilo. Voleman si zaslouží pokračování a ne takový konec, doufám, že si Jirka Grus k němu někdy ještě najde cenu a nenechá ho v tomto stavu a vzkřísí ho opět do podoby své prvotní slávy...

Mám pocit, že Jiří Grus se snažil celý příběh nějak chvatně ukončit, ve velkém akčním finále, bez nějakého většího vysvětlování nebo dalšího popisování jeho fikčního světa. Bohužel my přijde, že už ho Voleman ani Marire, Kamil a další prostě přestali bavit kreslit a psát. Přes zmiňovanou akčnost, my to přišlo nějak rozbředlý.
Škoda, protože Voleman měl našlápnuto stát se nejlepší českou komiksovou sérií.
Rozhodně se ale těšim na další Grusovy práce!

Přišel jsem s tím komiksem kolem jedné v noci a přesto ještě asi hodinu ho hltal. Tenhle díl má totiž (oproti předchozím na všechny strany roztěkaným a zasekaným) neskutečný spád a rytmus. Dobře se čte, jako když vám někdo vypráví krkolomnou historii a ani jednou se nepřeřekne a nezakoktá a nerozptyluje nepodstatnými okolnostmi. Navíc ta velikost zla, ke kterému všechno spělo, opravdu stála za tajemnou nepochopitelnost předchozích dílů, v což jsem doufal, takže dík. Jo, a ty dialogy jsou tak skvěle obyčejný, jako když si jdete do sousedních lahůdek koupit bramborák. (O kresbě psát nemusím, souhlasím s brkowyczem)

po první přečtení jsem zklamán do jakých kolejí příběh zajel a zvažuji vystoupení. marie je jednoznačnou hrdinkou tohoto čísla a její samomluva, chování a vzhled mě lákají počkat ještě jednu stanici. taky kamil mě vcelku baví a zajímá kam půjde (ikdyž uschování slz(?) ze schodů v činžáku je na mě ujetý až příliš)

Opět vynikající. Příběh dostává konkrétní podoby, skvěle nakreslené (podle mě je Grus nejlepší český kreslíř komiksů co vůbec kdy byl). Skvěle propracované obličeje jsou občas na chvilku vyměněné za perfektní karikaturu, vždy ve správnou chvilku, takže to ladí s konkrétní náladou příběhu. Mám opravdu pocit že se nám tu klube velice kvalitní počin!