1

Pozor! Text může obsahovat spoilery! Jelikož předchozí díl Ve službách nuly skončil tak otevřeně a já si už ani nepamatuji, kdy jsem čtvrtý díl četl naposledy (bylo to pro mne tedy téměř to samé, jako číst jej poprvé), pustil jsem se do dalšího dílu ještě dnes (jeho hodnocení však zapsal až zítra :D ).
Louise, Saito, Vikomt, Guiche, Kirche a Tabitha dorazili do La Rochelle - přístavního města, ze kterého se měli vydat lodí do Albionu. Před cestou na Albion však žárlivý Saito vyzývá Vikomta na souboj, v němž oba bojují o přízeň Louise. Saito ze souboje vychází („překvapivě“) poražen a upadá do depresí, že Louise nedokáže takhle slabý ochránit a že se o něj po svatbě s Vikomtem nebude již tolik zajímat. Později večer je přepadne stará známá Fouqet i s tajemným maskovaným týpkem, který ji vysvobodil z vězení a donutí skupinu roztrhnout se na dvě poloviny. Kirche, Tabitha a Guiche slouží jako návnada v hostinci, kde se pokouší zbavit nepřátel, zatímco Lousie se Saitem a Vikomtem utíkají napřed k přístavu, aby se rychle dostali do Albionu. Po střetu s maskovaným mužem vychází Saito (opět) zraněn a prchají všichni tři do Albionu. (Prchají mimochodem lodí, která létá, ale to je přeci normální ne? Ne, počkat, spletl jsem si světy, promiňte. U nás to normální není...) Každopádně hned po příjezdu do Albionu jsou přepadeni „piráty“, nebo spíše samotným princem Walesem. Získají tedy dopis, předmět jejich mise a Louise se má hned další den vdát za Vikomta.
Tenhle díl byl podle mne zatím nejlepší a bude tomu odpovídat i hodnocení. Jak jsem na minulém díle zkritizoval nudu, tento díl jsem přečetl takřka jedním dechem. Opět (což už vás pravděpodobně nepřekvapí) mě uchvátila kresba očí, ale i celkově postav. Příběh nabral opravdu spád a v jedné chvíli bojovali v hostinci, v druhé se rozdělili, o pár stránek dál již letěli k Albionu a za chvíli byli již přepadeni piráty. Začíná mi ale celkem vadit, že Saito je naprostá lama a slaboch a od prvního dílu se nedočkal žádného zlepšení. Naruto je od začátku úplný blbeček, ale postupně se zlepšuje (taky na to má o něco více prostoru, asi o 60 svazků více, ale uvádím ho prostě jako příklad), zatímco Saito je od začátku slaboch, v polovině série je stále stejný slaboch a jestli bude slaboch i ke konci mangy, budu velmi rozladěný... (A to není dobře). Každopádně byl čtvrtý díl zatím asi nejlepší, jediné, co mi brání dát plné hodnocení je Saitova neschopnost (která však v tomto díle na rozdíl od jiných více byla do očí), přesto však uděluji 80%.

Ano a šílený humor se nám poněkud upozadil a zjevil se nám tu příjemný příběh s rozumně nadávkovanou akcí a trochou té romantiky(i když bych uvítal té akce o kapánek víc).Hlavní postavy se nám tu začínají čím dál tím lépe formovat.A příběh dostal trochu grády i když tu je Saito pořád lůzra.Vcelku sem zvědav jak z toho autorka hodlá vybruslit.