1

Dobře udělaný soubor stripů. Jen nedoporučuji číst na jeden zátah. Tu depresi, ač s humorem podávanou, chce dávkovat. pak si to lépe vychutnáte, a objevíte i mnohá skrytá moudra.

„Mám bláznivý pocit, že zlí lidé odposlouchávají mé telefonáty…“
„Nesmysl! Jsme v Americe. Na tom pocitu není nic bláznivého.“
Milé překvapení. Souborné vydání stripů s Woodym Allenem má skvělý úvod, který osvětluje nejen vznik komiksu, ale všeobecně mluví i o Allenově stylu humoru a vypočítavém způsobu práce s diváky (mimo jiné mě překvapila Allenova kariéra stand-up komika). Samotné stripy v mém případě však zafungovaly půl na půl. V tomhle ohledu ale musím před Stuartem E. Hamplem smeknout - tak dlouho si hrát na někoho úplně jiného, to je vážně kumšt. Navíc ten krásně sebemrskačský humor si prostě nelze nezamilovat. Jen je ho příliš mnoho na jednom místě. Nešvarem pak je, že jde o výběr z několikaletého publikování, takže se chronologicky přeskakuje vpřed a zpět. Jde sice o samostatné vtípky, přesto tam určitá návaznost je a takhle je úplně zazděná. Posledním negativem je otištění původních skic, obtáhnutých tuší. Jeden dva na ukázku, proč ne, ale všechny? Čeho tím mělo být dosaženo?

Woody Allen (osoba) mě celý život nudil. Když jsem tuhle knížku četla poprvé, krátce po vydání, ještě pořád mě nudil. Předevčírem jsem ale zažila mohutnou salvu překvapení, erupce na pupku světa, kavalkádu úžasu!
Ono mě to baví! Jak? Proč? Proč já? Proč ne někdo jiný? Proč jsem tu knihu otevírala? Myriády otázek se mi hmyzily lebkou, můj ležérní životní postoj "Woody Allen, to prostě není pro mě, toho nechápu, nebaví mě" se otřásl ve druhém podsklepení a já se vcelku obstojně pobavila.

Dávám tímto naději i dalším, kteří nemají pro W.A. pochopení. Bratři a sestry v komiksu, na konci tunelu je šance k pochopení! A já jsem jejím důkazem!

Jo a z tý knížky je stejně nejlepší ten úvod o tom, jak a proč strip vznikal a jak to ve vydávání stripů v USA funguje/valo.

Občas jsem si říkal, tak jako u některých Alenových filmů - to znám (ze svého života) :) - teď jen nevím jestli ten smajlík neměl bejt spíš :(
Jde o "klasického" Woodyho, občas zaběhne do metafyziky, občas do kvantové fyziky, ale také rád zamíří k ženám a do toho přimíchá dění na dálném východě.

Musím dát za pravdu GWB níže, z té knihy na vás padne taková "krásná" deprese - nevím jak bych to lépe popsal asi:
Občas život stojí za hovno, ale přesto si to stále užíváte, protože víte, že ty jiné chvíle to stojí za to přetrpět.
No a v těch chvílích kdy to stojí za hromádku výkalů vám přijde k dobru tento humor/filosofie.

Ti kteří nemají (vůbec) rádi Woodyho a jeho filmy/knihy, nechť uberou jednu (možná i 2) hvězdy.

Stuartovi Hampleovi se podařilo vytvořit zajímavý strip, který je i pro současného čtenáře místy vtipný. Je to dáno tím, že se daří držet určitý prototyp introvertní postavy, která svou mizérií zaujme. Na druhou stranu, nebýt některých těch méně srozumitelných vtipů a dobrých hlášek, nebylo by to až tak dobré. Naštěstí se Stuartovi podařilo, aby se sem tam nepodřizoval masám, respektive tomu, co chce vydavatel, a tak je to místy opravdu dobré. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/03/537-v-kuzi-woodyho-allena-70.html

"Jen si to přiznej - ty prostě vůbec nejsi diskotékový typ."
"Ale ano, jsem - jen mi nesedla tahle konkrétní diskotéka. Světlo tam bylo tak tlumené, že jsem si skoro nemohl číst!"
(to je tak trochu i o mně)

Woodyho Allena mám celkem rád, ale nejsem jeho skalním fanouškem. Stripy o něm vyznívají podobně jako jeho filmová tvorba - něco je nesmírně vtipné, něco je zoufale nevtipné a nudné. A musím říct, že neustálé shazování se mě celkem nakazilo ve smyslu nálady, je mi teď trochu depresivně (řečeno s nadsázkou). Allen je prima, ale není geniální, jak se často píše. Tyto stripy bych v novinách ale četl rád, mají své dobové kouzlo...

Celkový dojem: 70%