4

Na Gantzu se mi líbí především zběsilé tempo. Jistě, občas je celá jedna kapitola věnována pouze tomu, že někdo hne rukou a řekne „Aargh!“, ale i to má svoje zvrácené kouzlo. A že je Hiroya Oku zkušený eskamotér, využívající každé příležitosti k tomu se zaseknout a rozfázovat tu kterou akční sekvenci. Ale je v tom hodně dobrý, mnohem lepší, než když dojde na osobní dramata či sociologické profily. Jen mi trochu začíná lézt na nervy ta všudypřítomná hysterie, kdy na sebe postavy nejdřív půlhodiny řvou, než se konečně rozhoupají k nějakým činům, často ovšem až poté, co někdo z nich umře. Takže tu opětovně lítá hlava nehlava a ústředním hráčům je řádně puštěno žilou, přičemž v některých případech doslova. A i když už to vypadalo, že se Kei a Kató postarali, aby každý z otroků Černé koule měl šanci přežít, emzáci zase jednou dokazují, že nic není zadarmo. Dokonce začínám přicházet na chuť autorově tendenci potírat románové hrdinství. Teď jen doufám, že v příštím díle všichni neobživnou.

Gantz #07 - Jak popsat Gantz v té nejlepší formě? "Nehuduhuneh! Hudunuhu!" ... Ač to může zní mírně překvapivě, tak se této manze zatím daří úžasně gradovat a vy tak čtete prakticky každou knihu jedním dechem. Nudný začátek je už dávno pryč, ošuntělé záporáky nahradili dévové a hlavní postavy pomalu, ale jistě začínají umírat. U této série si zkrátka nemůžete být ničím jisti, jelikož Hiroya Oku stupňuje jak napětí, tak i násilné a bojové scény, které jsou mnohdy mnohem lepší než v ostatních "shonen mangách" této věkové kategorie ... Za mě 5*!

Sedmička se fakt četla jedním dechem. Megadlouhý (v minulé knize započatý) souboj s obřím Buddhou překvapivě není vrcholem, následuje ještě mocnější, regenerující se protivník (nějaká "Tisíciruká Kannon") a Gantzovi bojovníci začínají odpadat jako mouchy (včetně jednoho z těch doposud hlavních). Na výsledek si nicméně budeme muset počkat, tahle řežba ještě nekončí.

O trošku větší masakr než obvykle, o trošku větší nuda než obvykle.

Celkový dojem: 30%

Pozor! Text může obsahovat spoilery! Sedmičku Gantze jsem přečetl takřka jedním dechem a opravdu jsem se nestačil divit! V boji přituhuje a i když se podaří zničit obrovskou sochu Buddhy ještě pořád se nezdá být konec! Skupinka má tedy půl hodiny na to, aby vyřídila zbývající nepřátele na dvou místech. Kei, Kató a Kišimoto svého protivníka hravě zvládnou, zato "Buzna" a "Stalker" mají plné ruce práce s menšími, nikoli však slabšími, protivníky. O tom se každopádně přesvědčí i naši hrdinové, když Kišimoto umírá a Kei přijde o nohu i ruku a do boje s posledním protivníkem se pouští sama brunetka.
Sedmý díl mě opravdu mimořádně bavil. Nemohl jsem se od knížky odtrhnout, tolik akce pohromadě se totiž jen tak nevidí. To napětí a hlavně ten zvrat může možná za to, že tenhle díl dostane tak vysoké hodnocení. Začíná se mi líbit, že si tu nemůžeme být jisti žádnou postavou a autor nám to dává jasně najevo. "Zbavil" se Kišimoto a Kei by mohl být další na řadě. To, že nevýznamné vedlejší postavy padají jak mouchy, je jasné, ale když odpadne někdo takhle důležitý, to je panečku něco! A aby toho nebylo málo, díl skončí v tom nejlepším a my jen můžeme odpočítávat dny do června, než si přečteme další...
Kresbě opět nemám absolutně co vytknout, příběh se mi taky líbil a i když se příliš neposunul, veškeré zvraty, akce a napětí to plně vynahradily. Celkově je sedmý díl naprostá pecka, už aby tu byla osmička! 100%

"Gantz" si pro mě dál drží úroveň velmi nadprůměrného a velmi zábavného komiksu. Teď už jen vydržet do dalšího dílu. Více: http://www.comics-blog.cz/2015/03/875-gantz-7-85.html

Sedmý svazek je hlavně o akci a umírání. Konečně má akce v Gantz pořádnou šťávu, budiž zapomenut prapodivný mimoň Tanaka. Ne že by tentokrát nebyli mimozemšťani bizardní, ale střetnutí s nimi je mnohem napínavější. Navíc, s některými postavami se poněkud drsně rozloučíme. Za mě 82%.