7

Jak se série pomalu blíží ke konci, příběh se stává čím dál více nepředvídatelným. První část knihy poodhalí zrod Mazikeen, dcery Lilith a také vznik Stříbrného města. Poté následuje výživný kraťas s ouřadou, kterého posedl démon. Knihu zakončí epické finále, které je citlivě utnuto cliffhangerem. Očekávání jsou nadpozemsky veliká. 90%

Knihu otevírají dvě povídky. Jedna je z dávné minulosti, kdy Lilith zplodila Mazikeen, anděl Ibriem postavil stříbrné město a Lucifer dal sbohem nebeským zástupům. Důležitý obsah, ale jinak nuda. Mnohem lepší je druhá povídka ze "současnosti". Je o démonech a lidech a má skvělou pointu.

Hlavním příběhem je "Vlk pod stromem", jak ostatně prozrazuje samotný název knihy. Měl jsem chvíli strach, že to stejně jako předchozí díl "Exodus" bude jenom nimrání se v důsledcích odchodu Boha z našeho jsoucna. V epickém vyvrcholení zjistíte, že to tak není a příběh se konečně může posunout. Už od "Domů ticha" mám svůj tip, kam to bude směřovat a zatím jsem rád, že to má ten správný směr. Protože se mi ten směr zatraceně zamlouvá.
Příběh "Vlk pod stromem" je celkově hodně povedený. Je v něm rozběhnuto několik dějových linek, které se postupně spojují. Andělé jsou furt arogantní a tupí, Osud je stále tajemný a osudový, a Elaine Bellocová je zkrátka boží. Role záporák tentokrát padla na vlka Fenrira. Nutno říct, že záporák je to dokonalý. Ne jako ti dva moulové posledně.

Tentokrát mi přišlo, že vyprávění ztratilo šťávu a Mike Carey začal přešlapovat na místě. Podstatné už bylo řečeno a teď jen zbývá dokreslit kudrlinky nad detaily, aby se mohlo rozjet finále. Poetika je pořád dokonalá, ale to, co jsem na sérii od začátku obdivoval, tady najednou mizí. Namísto komplikovaného propletence příběhů, kde každý detail má svůj účel, třebaže až o album, dvě později, jsem dostal obehranou písničku o padouchovi, co chce využít Boží nepřítomnosti k vlastnímu prospěchu. A protože tohle už tu jednou bylo, mrzel mě trochu ten otevřený konec.
Ale abych nevypadal jako prďola, rýsují se tu i pěkné nápady, především v podobě mladé Elaine, jíž by bezesporu slušel trůn nebeský. Což je pouze můj soukromý odhad, uvidíme, co skutečně přinese další vývoj událostí. Totiž, přestože jde jen o nepřiznanou uměleckou výplň, pořád je to parádní a netrpělivě očekávám, co bude dál. Jen doufám, že se taky bude něco dít a autor nezůstane jen u významných pohledů a sofistikovaných metafor.

Google a hledání severským božstev. Tak nějak probíhalo čtení osmé knihy. Díly ve kterém se vyskytují postavy ze Sandmana mám vždycky radši než ty bez nich a tady tomu není jinak.

Další úžasný díl, přituhuje a něco velkého se blíží, sakra tohle je prostě top serie, úžasný komiks úžasná řada....skvěle napsané postavy a výborná Fenris. Konečně došlo i na Osud, no a poslední sešit je celkem pěkná řežba.

Po předchozích dvou dílech, kde jsem šel mírně s hodnocením dolů, je to teď opět na plný počet. První příběh Lilith, ač nebyl úplně dokonalý, konečně odhalil pořádný kus dávné minulosti, už jsem se bál, že k tomu nedojde. Kresbě není co vytknout. Příběh Neutrální půda je pro Lucifera typický, ale rozhodně nenudil, příjemná jednohubka. No a hlavní příběh Vlk pod stromem opět posunul děj o kus dopředu, stalo se zde několik zásadních věcí a skončil parádním cliffhangerem. Vůbec si nedovedu představit, jak tato série skončí, Carey je vážně nevyzpytatelný.

skvělé... ostatně jako vždy

Výtečně.

http://kulturio.cz/recenze-komiks-lucifer-vlk-pod-stromem/

Výborné inteligentní fanrasy se skvěle napsanými postavami.
recenze od 22:25 http://www.youtube.com/watch?v=AaK0ORQXxUo

Cítím se trochu jako Kapis a po jeho tvrdím, že tenhle díl si zaslouží "plnou palbu". Trochu mě znervózňuje osud mého jmenovce, za to jsem si nesmírně užil setkání Osudu s Luciferem a jejich handrkování. Geniální. Stejně jako všechny tři příběhy načrtnuté v knize...

Celkový dojem: 100%

Ani nevím co napsat, abych tu akorát nechrlil samé superlativy. Tato série má prostě úroveň. Jsem dost natěšený, jak to celé dopadne.

Recenze v linku: http://www.knihozrout.cz/recenze/vlk-pod-stromem-rozhodne-nechce-spat

Lucifer je i po mnoha knihách stále v kursu. V aktuální knize se v bočním příběhu vracíme k matce démonů původně zamýšlené pro Adama a poznáme původ několika někdy i poměrně zásadních postav. V hlavní linii pak budeme spolu s Lucim čelit náporu teroristického vlka Fenrise, který chce stejně jako titáni využít nepřítomnosti nejvyššího a zničit jsoucno. Třešničku je úsměvná jedno sešitovka o srazu démonů v duši smrtelníka vklíněná kamsi do hlavní linie. Původně to možná ani nemělo být humorné, ale Kopřivův překlad z jinak tragického příběhu udělal neskutečně cool jízdu. Ve finále další skvělý Lucifer, který možná trochu zamrzí otevřeným koncem na jehož rozhřešení si budeme muset počkat do další knihy.

Po minulom tápaní sa Carey rozhodol dať to celé odznovu, nuž sa (po skvelej retrospektíve z úsvitu vekov, ktorú kreslil Russell a človeka mrzí, že tieto dospelácke vertigácke komiksy nekreslia podobní umelci častejšie) začína boj o existenciu všetkého. Fenris je predsa len solídnejší záporák, než tá dvojica trdiel minule, nuž sa nám tu pekne pomiešali nordické mýty s kresťanskou mytológiou (Sturluson by mal radosť). Vyslovene ma potešil návrat Osudu a Luciferova stávková nálada. To je presne to, čo od tohto komiksu čakám, dialógy pre dialógy a nadhľad k tomu. Plus je tu ešte jedna krátka vsuvka o sneme príšer a jednom posadnutom chlapíkovi, ktorá zaujme akurát tým, že ju kreslil fanda Hellboya. Výborný diel a presne, ako píše brkowycz, končí to v najlepšom, čo pri tejto sérii nebýva zvykom.

Kniha otevírá velmi dobrým příběhem z dob, kdy měl Lucifer ještě křídla, dlouhé bloňdaté vlásky a jeho cynismus nebyl zdaleka tak smrtící, a Mazikeen byla jen usmrkanej harant. Velmi příjemné počtení doprovázené krásnou kresbou a není zde co vyčítat. Naopak, nahlédnutí do dávné historie a představení hrdinů v jiných pozicích, než na které jsme zvyklí, je neobvykle osvěžující. Druhý příběh v knize je taková klasická jednohubka, která není od Careyho žádným překvapením. Smrtelník se zkrátka připlete do plánů démonů a dostává záhul. Carrey tenhle typ vyprávění - setkání člověka, každodenního a všedního s něčím nadpřirozeným, co ho buď zachrání nebo zabije, používá snad v každém díle. I zde se toto schéma ještě jednou opakuje v posledním díle. Zkrátka tento koncept začíná být lehce ohraný a proto z něj už nepadáme zadkem na zem.
Poslední čtyřdílný příběh má zase svůj drobný nedostatek v tom, že v podstatě není ukončen, resp. ukončen je, ale čtenář se nedozví potencionální následky toho, co se tam stalo a budeme muset čekat na další díl, tentokrát trochu netrpělivěji, než je u téhle série zvykem. Ano, tento Lucifer končí cliffhangerem.
Hodně v tomhle díle potěší odkazy na Sandmana. Osud, podobně jako v čtvrtém díle o pánovi Snů, dává věci do pohybu úplně prostě tím, že jednotlivé aktéry sezve ke svému stolu a nechává je, aby se spolu pobavili. Věci se dají do pohybu a spolu s nimi i příběh. Ne, že by tam docházelo k jednomu strhujícímu zvratu za druhým, ale od uzmutí nebe Titány v minulém díle, kdy bylo znát, že si Carey dal v sérii kratší přestávku, se nyní pomalu, ale zcela jistě posouváme dál....
PS: Líbí se mi, jak se v téhle sérii hodně vyvíjí postavy! Když jsme Elaine potkali poprvé, byla to zdánlivě průměrná holka s kamarádou a žijící s dvěma rodiči, kteří jí adoptovali. A teď na konci téhle knihy? To samé platí o Jill Presto. Jediný, kdo je v téhle sérii identicky stejný je Lucifer. Což je dobře, protože tam by změnu nikdo ani neočekával, natož chtěl.

Začínající ticho před bouří v minulém čísle, je tady cítit o poznání víc a jsou tu už i nějaké náznaky kam nás bude pan autor asi směřovat příště.

Seznámení s dětstvím Mazikeen a její matkou, je celkem pěkné rozšíření příběhu z jiného úhlu a navíc se dozvíme jak vzniklo Stříbrné město.
Některé věci se musí říct, abychom chápali souvislosti, už by to ale chtělo se zase někam posunout v hlavním příběhu.
Abych ale pouze nekritizoval, opravdu to vypadá, že se rozmisťují figurky na hrací ploše světa, aby se mohla spustit ta správná partie Armagedonu.

(spoiler)Musím říct, že plný počet si to u mě nezasloužilo taky díky zvláštně vykreslené Delirium (její kresba mi nesedla a ani není tak pěkně šílená, jako u Sandmana)(spoiler)