4

Jmenuje se to sice ‘Dospělost je mýtus’, ale je to spíše pro mlaďochy a nesmělé studenty, kteří ještě nemají všechno u pr*ele a všechno hrozně řeší. Chlap po čtyřicítce pro tohle fakt není cílovka. Ale uznávám, že v několika situacích jsem se poznal a párkrát jsem se od srdce zasmál.

Vtipné, v několika stripech (introverze etc.) jsem se našel. Jen tak dál!

Mám tyhle cartoons rád, často se na ně dá narazit na internetu, a to i na místech, kde by je člověk nečekal. A jakožto izolované stripy fungují perfektně. A zítra si člověk přečte další a zase se pousměje nebo zasměje. Jenže sebrané v knize je to podobné jako u všech sebraných stripů, prostě je toho moc. Takže bych doporučil knihu položit na noční stolek, před spaním si vždycky přečíst třeba pět stránek a zbytek nechat na příště. Já to dal na jeden zátah v tramvaji cestou do práce a ke konci jsem byl velmi přesarahován.

Zábavné, ale kupodivu ne tolik, jak jsem se těšil. Asi už na mě leze stáří. Nejvíc tak u mě bodovaly stripy o oblbujícím internetu, mentálních sociálních sítích a pekelně cynických vaječnících (ta souvislost tu je, i když možná ne na první pohled zřejmá). Jinak ovšem standard. Ono ale při stovce stripů není možnost představit nějak velkou všestrannost, takže většina humoru je na jeden model a to o komické úzkostlivosti - motivu různě se opakujícího napříč celým albem. Zábavné je to poprvé i podruhé, pak (až na pár světlých výjimek) už jen úsměvné. Kresba je přitom stejně svéhlavá, jako sama Sarah Andersen a spousta vtipu spoléhá pouze na tuhle její jednoduchou karikaturu. Na druhou stranu, líbí se mi, že je jaká je a na nic si nehraje, rýpe do morálky na správných místech a má cit pro duši povzbuzující sarkasmus. Jen bych si v rámci ceny představoval trochu více muziky. Tady se však už projevuje stinná stránka komerce - ačkoli proti ní autorka „bojuje“, veze se zároveň na stejné vlně.

Skvělý, skvělý, skvělý. Neustále jsem si říkala, že je to napsaný celý o mně. A příběhy s kočkou znám z vlastní zkušenosti též velmi dobře :)

Banality života jsou prostě krásné a zábavné, když jsou dobře podány. Více: http://www.comics-blog.cz/2017/03/1399-dospelost-je-mytus-sbirka-komiksu.html

PAK má recht, takže si to koukejte pořídit v originále, protože cover má naprosto boží vyfikundaci ve formě plstěného nadpisu a svetříku, což je na omak úplné labůžo.

A vtipy o krámech jsou vtipné vždycky. Vím, jsem smějící se bestie :)

Sarah´s Scribbles je bezvadná, odlehčená sranda věc nakreslená svižnou karikuující linkou. Neměla bych obavu z toho, že by "mladí" mohli tu zobrazovanou úzkost brát jako normu, protože mi nepřijde, že by se ve stripech objevovaly jakékoliv patologické vzorce chování, jen takové ty běžné úzkosti a pochyby člověka, který stále ještě zpracovává informaci, že už je papírově dospělý, ale mozku to nějak moc ještě nedošlo. A že to vlastně není tragédie, ale že to známe všichni. Není to o tom, že " je normální bejt neustále ve sračkách", ale že se to tak občas prostě sejde a že je to úplně běžný a život kvůli tomu nekončí. Vtipy o krámech nejsou vždycky vtipný, ale těch dobrých tam je přeci jen pořád většina.

Bohužel celá tahle sranda moc nefunguje v češtině.

Walome: Mně přijdou její vtipy o menzesu vtipný všechny. Furt. I ty nenapsaný. Ty stejně jenom závidíš, že nevíš vo co gou. A tu její prokrastinaci, který se taky dost věnuje, bych zrovna u úzkostný osoby neviděla. Taky to vnímám jako prostou introvertnost a nechuť k lidem.

Já její komiksy žeru, na internetu se zjevují velmi často, protože jsou prostě dobré. Nevím, zdali je Sarah úzkostmi a nejistotou sevřená osoba, jak tady tvrdí kolega pode mnou, co vím ale jistě je to, že je autorka ve skutečnosti strašně krásná baba. A takhle to introverti prostě často mají, já sám se v těch stripech mnohdy poznávám, ačkoli nejde jen o introvertnost, ale i o spousta jiných životních "zkušeností". A nijak mě to nedeprimuje, naopak je dobré si to vše s nadhledem přiznat.

Celkový dojem: 90%

Tohle vůbec není špatná volba vydat. Nicméně už z netu je evidentní, že Sarah je úzkostmi a nejistotou sevřená osoba, což slouží jako drtivá většina point jejích komiksů. To samé platí o menzesu. Jako je to vtipný párkrát, ale podesátý už moc ne. Nicméně mi víc vadí ta úzkost, kterou považuje za normu. Aby to náhodou nevyslalo mladejm lidem signál, že je vlastně úplně normální bejt neustále ve sračkách a v nejistotě.