4

Tohle je fakt klasika a takhle si to pamatuji z dětství. Nejsem přitom na auta, ale tady mi to nevadilo a zasazení do kontextu pomocí různých komentářů mi pomohlo se v tom zorientovat. Tady jsem hodně cítil animák My z Kačerova. Paráda č. 3.

Takhle mají vypadat kačeří příběhy! Stačilo prvních pět panelů na to, abych se nahlas chechtal Skrblíkovu zoufalství, že už neví, kam dát peníze. A takové jsou všechny příběhy v knize - vtipné a parádně nakreslené. Za ty by bylo pět hvězdiček jasných.
Celá kniha má však jedno velké ALE! Tohle není komiksová kniha, ale encyklopedie. Je to encyklopedie automobilů v Kačerově. Úvodní pojednání je sice zajímavé, ale příliš dlouhé. Usnul jsem dřív, než jsem se dostal k první stránce komiksu. Po pár krátkých příbězích přišel další blok dlouhého textu a pak zase a zase… Kniha je rozdělena do několika tematických celků složených z několika stránek textů a několika stránek komiksů. Každý blok se na automobilismus v Kačerově dívá z jiného pohledu. Některé informace se bohužel několikrát opakují a tak to, co se zpočátku zdálo zajímavé, se postupně stává únavným. Proto se mi čtení této tenké knihy protáhlo na několik večerů, neboť jsem u těch příšerných textů pokaždé usnul.
Takže bych prosil ještě alespoň jednoho Barkse, ale bez přílohy…

V tomto díle Barksovi příběhy jsou velmi zajímavé a vtipné ,ale mám radši dobrodružné a dlouhé od Dona Rosy .

Opět je super, že tu máme knihu "Zlatá klasika 3: Carl Barks a auta v Kačerově", protože tu máme sbírku komiksů od Carla Barkse, které jsou prostě dobré a budou vás bavit, ale na druhou stranu je to v knize, která se překvapivě soustředí jen na automobily, místo aby se více věnovala samotné osobnosti Barkse, kterého každý dokonale jako osobnost znát nebude. Více: http://www.comics-blog.cz/2017/12/1600-zlata-klasika-3-carl-barks-auta-v.html

Líbila se mi propracovaná kresba zaměřená na detaily, stejně tak i téma kačerovskych aut. Nelíbilo se mi krátké a jednoduché příběhy a textová část. Jak už zde bylo řečeno níže, jsou v ní vyhrazeny pointy a zápletky příběhů, takže jsem nejdřív přečetl komiksovou část a později až text. V první Zlaté Klasice o Donu Rosovi, byl Carl Barks hodněkrát zmíněn a pravidelně byl Rosa uváděn jako jeho pokračovatel, takže jsem čekal dlouhé a výpravné příběhy pro dospělé. Místo toho přišlo mnoho krátkých příběhů, které ale na rozdíl od příběhů předchozího Scarpy, nebyly jenom pro děti, ale byly i vtipné. Hodně oceňuji automobilové téma, protože je mi velmi blízké a na precizní kresbě plné detailů bylo vidět, že Barks auta opravdu užívá. Velmi jsem ale opět zklamaný diletantským přístupem ke zpracování a celkovému vydání téhle knihy. 1. Egmont není úplně malé vydavatelství, takže by mohlo dodržovat ohlášené termíny vydání. Místo toho přes dva měsíci mlžili, až už si nás asi víc myslelo, že se zlatou klasikou je konec. 2. Opět je kniha plná neduhů a nedodělků. Např. proč není název každého příběhu přeložen? Taky mi chybí nějaké představení autora. Vzhledem k tomu, že se jedná o autora, který celý Kačerov vymyslel, mohli vynechat pár vět o tom, jak Šikula babičce Kačerové nabil auto moc silně (stejně ten příběh knize není) a o Carlu Barksovi něco napsat. Mám z celé Zlaté Klasiky rozporuplné pocity. Egmont chce vydávat, řadu knih cílenou na starší čtenáře, ale servíruje nám záležitost zpracovanou hůř než měsíčník Kačer Donald. Pro dnešek 4*, rozhodně ne za zpracování, ale za krásnou kresbu, automobilové téma a fantazii Carla Barkse. Těším se na Lifes and Times of Scrooge McDuck... pokud tedy vyjde, Egmont ho slíbil jako dárek k letošním vanocum.

Je naprosto fantastické, že u nás vyšla kniha sebraných příběhů od Barkse. Tohle je prostě geniální palba kameňáků, kdy se jeden gag vrší na druhý v naprosto šíleném tempu. Zatímco u příběhů Dona Rosy jsem měl často pocit určité strojenosti a šroubovanosti, a komiksy Romana Scarpy byly opravdu hodně „wtf“, Barksovy příběhy působí dojmem naprosté opravdovosti a přirozenosti. Tohle není práce epigona, tohle je Mistrem zprostředkovaný pohled do opravdového Kačerova a do života jeho obyvatel. Příliš mi nevadí ani zaměření knihy na příběhy o autech, protože – jak mi bylo vysvětleno na fb – je to prostě dáno původní švédskou/norskou/finskou edicí, která Barksovy příběhy takto tématicky rozdělila. Musím velice pochválit překladatele, který si neskutečně vyhrál i s vtípky mimo bubliny (různé popisky, jako třeba u věcí v Šikulově laboratoři: „Cvrččí cvrky“ a hned vedle “smrččí smrky“, nebo volební plakát „Volte N. E. Kňubu“). To je prostě totální bomba.

S čím mám ale zásadní problém, je samotné zpracování knihy. A protože je toho hafo, vezměme to po jednotlivých bodech:
- každá kniha v téhle sérii má na patitulu lahvičku s inkoustem a podpisem autora. Na patitulu knihy Carla Barkse je ovšem podpis Dona Rosy. Stačí srovnat s první knihou.
- kvalita tisku je naprosto otřesná. Kresebná linka je skoro ve všech komiksech podivně rozsypaná, příšerně slabá, a nevýrazná až do té míry, že se ztrácí. Ze všeho nejvíc mi připomínala tisk ze staré jehličkové tiskárny. Do očí to bije hlavně ve srovnání s obrázky v textové části, které jsou kreslené sytou, plnou linkou. Protože textová část často ukazuje políčka z komiksů, které jsou v téhle knize otištěné, je s čím srovnávat – a rozdíl je tristní. Proč??? Když měla redakce přístup k těm krásným originálním kresbám, reprodukovaným v textové části, proč nejsou stejně kvalitně vytištěné i samotné komiksy?
- devadesátkový počítačový koloring, sestávající hlavně z barevných přechodů, k těmhle komiksům vůbec nesedí. Vadil mi už u Dona Rosy a pocit znechucení ve mně přetrvává. Stačí srovnání s knihami od Fantagraphics (nebo jen s barevnými obrázky v textové části), které mají klasický oldschoolový „2-D“ koloring, který k tomuto typu cartoonové kresby sedne mnohem líp.
- největší PRŮSER je ale textová část! Autor je sice totální nerd, který si prošel snad veškeré příběhy z Kačerova a na základě toho sepsal uvedené statě, ale vůbec mu nevadí, že co věta, to brutální spoiler. V záchvatu lásky ke Kačerovu jsem si totiž na ebay objednal klasický Barksův příběh o Donaldovi a hranatých vejcích, ale než mi dorazil, stačil mi autor textové části vyslepičit jeho pointu. Fakt díky, kreténe!
- autor textu ovšem často přechytračí i sám sebe: u obrázku Donalda, zdržovaného na silnici stádem krav, má ironickou poznámku o kvalitě silnic ve Střední Americe. O pár stránek dál je otištěný tenhle konkrétní příběh a ejhle, jeho děj se odehrává v Itálii, respektive v Alpách.
- grafické řešení není často úplně šťastné. Groteska o Donaldovi, odklízejícím sníh buldozerem, končí obrázkem Donalda, utíkajícího pryč v hasičské helmě a s požárním hydrantem v náručí. Chvíli jsem si říkal, že je to hodně divné zakončení gagu o odhrnování sněhu, než mi došlo, že tenhle obrázek k příběhu vůbec nepatří a byl tam dodán jen proto, aby zaplácl volné místo na stránce.
- a nakonec bych si postěžoval na naprostou absenci datování. Na rozdíl od Rosy a Scarpy se tady nikde nedozvíme, kdy který příběh vznikl. A to je škoda, protože Barksův výtvarný styl se v průběhu knihy viditelně mění. Jednou tu máme „připosraženého“ Donalda s krátkým krkem, krátkým zobákem a kulatou hlavou, jindy zase Donalda s dlouhým kachním krkem, šišatější hlavou a protáhlým zobákem. Dost by mě zajímalo, co bylo dřív a jak se Barksův styl vyvíjel. Rozhodně mě to zajímá víc, než nekonečné statě, otrocky popisující děj mnoha Barksových příběhů.
- a jako úplná perlička na závěr: sfxka. Docela mě překvapila změna mého postoje k počešťování zvukových efektů. Byl jsem vždycky striktně proti jakémukoliv přepisování sfx do češtiny, protože podle mě je to nedílná část grafiky komiksu a české verze to vždycky jen zmršily. U téhle knihy jsem si ze začátku liboval, že tu můžeme vidět originální Barksova rukopisná sfxka a titulky jednotlivých komiksů (i když jejich české názvy najdeme leda v obsahu na začátku knihy). Pak jsem se ale dostal k příběhu, kde strýček Skrblík jede na svém rozhrkaném veteránu a přitom troubí na klakson, což v originále dělá zvuk „Pfonk, fonk!“. A světe div se, mě tu chybělo ono české „Čocht, čocht!“, které si pamatuju z českého vydání v Mickey Mouseovi před lety, a bez toho mi teď tenhle vtip přišel neúplný! No tak pak si vybírejte, jestli překládat a nebo ne...

Vzato kolem a kolem, pokud bych měl hodnotit zpracování a doprovodné texty, zůstal bych u jedné hvězdičky nebo šel do mínusu, protože to chytrácké spoilerování mě neskutečně vytočilo. Jako čtenář, co čeká informace a ne jeden spoiler za druhým, jsem byl totálně nasraný. Vždyť autor textu vám předem prozradí děj snad všech příběhů v knize! Jediný přínos textové části je v těch černobílých kresbách, které jsou prostě nádherné a jednotlivé detaily v nich vyniknout mnohem líp, než když je obrázek součástí komiksu. Jenže Barksovy příběhy jsou naprosto geniální a míň než pět z pěti si nezaslouží.

(I když si teď zpětně říkám, jestli mě Rosovy příběhy nakonec nebavily o něco víc. Protože ano, monotematičnost knihy mě u příběhu se Šikulou a Kačerovem budoucnosti začala poněkud nudit.)

Za mě zatím nejslabší Zlatá klasika a to i přesto, že to psal Carl Barks. Všechno jsou to krátké příběhy, ve kterých je ústředním bodem nějaký dopravní prostředek - povětšinou automobil (limuzíny, závodní auta, hasičská auta, auta z budoucnosti...). Každé kapitole (několik krátkých příběhů), předchází docela zajímavé povídání, ve kterých se třeba řeší to, jak Barks převáděl tehdejší trendy do svých příběhů, po čase mě ovšem tyto úvody lehce otravovaly, především tím, že někdy sklouzávaly jen k tomu, co se odehrává v komiksech. Obecně mi krátké příběhy (gagy) u Kačerů moc nesednou (možná ještě nebyl ten pravý autor) a u Barske mi sedly zatím nejméně. První polovina knihy byla fajn, dokonce jsem se třikrát upřímně zasmál, ale druhá polovina mě začala lehce nudit. Nejspíš je to právě krátkou formou příběhů, ale asi hlavně těmi auty. Dobře, možná 50-60 stránek by bylo fajn, ale když se pořád dokola vše točí kolem aut, tak už mě to (jako nefandu do aut), prostě nebavilo. Nejsilnější stranou je bezesporu to, jak krásně dokázala Barks parodovat výstřelky tehdejší doby, slabou stranou bylo to, že to nebylo až tak zábavné. Kresba je fajná - dynamická, zábavná a živá. Kniha má pořád takovou tu kouzelnou nostalgii a hezky to připomíná má dětská léta, ale jak jsem říkal, zatím nejslabší díl.

Jako ctitel dlouhých epických příběhů a odpůrce krátkých gagů, musím uznat, že zlatá klasika dopadla úplně opačně než bych čekal. Škarpa epikou nudil za vlast a Barks komikou celkem odrovnal. Kniha je místy v textové složce až moc nerdská a tématicky mi k srdci vůbec nepřirostla, ale nejde jí upřít fakt, že prostě funguje. Stojím si za Rosou, ale Barkse můžu. Kvalitní dobře vybraný průřez toho o čem kačeři skutečně jsou, na hony vzdálený modernímu šitu, který Disney začal aktuálně pod jejich logem produkovat.

samotné komiksy skvělé (proto 5 hvězdiček), ale doprovodné texty jsem u prvních pár kapitol jen přelétával očima a u dalších rovnou přeskakoval. U Rosy a Scarpa byl text popisující jejich tvorbu zajímavý, tady to byl víceméně jen krátký popis toho, co se stalo v některém komiksu s nějakým vozidlem, což není zrovna dvakrát záživné.

Konečne tá pravá ZLATÁ KLASIKA :) Barks je KING :)

Po nic moc Scarpovi tu máme zase starého dobrého Barkse. Některé příběhy jsem si připomněl ze starých KD a opět mě skvěle bavily - líbí se mi Barksova odlehčenost a dynamika. Okolnosti vzniku Donaldovy legendární 313 jsem si rád přečetl, ale jinak mě auta zrovna moc neberou. Nicméně Rosa a Barks u mě vedou a doufám, že se konečně prokoušeme k další knize.

Redaktoři vybrali pro představení Carla Barkse komediální kraťasy a vcelku povedeně ukazují jednu část jeho tvorby. Příště prosím už to dobrodrůžo.
Více viz http://www.youtube.com/watch?v=nfZLiuJyXkc&t

Prvni Zlata klasika, ktera me uplne neoslovila. Celou knihou prolina automobilova tematika, ale to samo o sobe dobry pribeh neudela - a tech je v teto knize jako safranu.
60%

"Kačer Donald" (str. 15) vyšel v http://comicsdb.cz/comics/1584/kacer-donald-1996-06 jako "Trochu moc prachů"
"Kačer Donald" (str. 89) vyšel v http://comicsdb.cz/comics/1596/kacer-donald-1996-22 jako "Školní detektiv"