1

Niekedy, keď je jeden ucelený komiks rozdelený do dvoch kníh, sa stane, že prvá sa nejaví byť super, ale po dočítaní druhej všetko zaklapne do seba a spätne získa na sile a kvalite i prvá, povedzme nudnejšia polovica. No, tak tu nie. Mrzí ma to, lebo Kevina Smitha ako komiksového scenáristu mám rád (Daredevil: Ďábel strážný). Dvojka sa nesie v duchu zodpovedania otázok. Musím sa každopádne aspoň v tomto Kevina zastať. Už som v živote čítal množstvo podrazáckych, odfláknutých vysvetlení oživenia mŕtvych postáv. To, čo predviedol Kevin, síce nie je geniálne, ale určite to nie je ani podraz. Zjavne sa snažil vymyslieť niečo, čo dáva zmysel, logiku a má hlavu a pätu. Čo je síce pekné, ale nanovo natreté staré táčky sú stále len nanovo natreté staré táčky. Páčil sa mi rýmujúci démon Etrigan a aspoň symbolicky oceňujem prekvapivo mystický okultný háv, do ktorého je dvojka zabalená. Avšak! Na Kevinovi som u Daredevila oceňoval, že ho písal aj pre ľudí, ktorí nemusia s Diablom z Hell´s Kitchen vstávať a zaspávať, ale aj pre obyčajných ľudí, ktorí si chceli užiť „len“ dobrý, napínavý, vzrušujúci príbeh. Akonáhle sa ale chopil Smaragdového strelca, stal sa z neho iný Kevin Smith a napísal ho práveže ako keby len pre znalcov, ktorí majú danú postavu načítanú desaťročia do minulosti.

U dvoudílných komiksů to nezřídka bývá tak, že ve druhé části, kdy se příběh řítí k rozuzlení, přichází menší zklamání, protože ty závěry prostě nebývají tak dobré. To naštěstí není případ Prázdného toulce a Kevin Smith to ukočíroval se ctí.

Tady dochází na lámání chleba a konečně se dozvídáme vysvětlení proč a jak se Green Arrow vrátil mezi živé. A všechna čest, povedlo se to. Ano, stále jsme v komiksu, takže zmrtvýchvstání nutně je lehce pritažené za vlasy, ale v rámci příběhu a DC vesmíru smysl dává. Často se děje že když se postava vrací z mrtvých, vysvětlení bývá buď zbrklé, pitomé nebo žádné. Kéž by všechny návraty byly udělané tak poctivě jako tento.
Jak se zrychluje tempo, zábavných dialogů logicky není tolik jako v první části, ale jsou tu, a pořád mě umí dostat. Postavy jsou do jedné dobře napsány a i ten záporák není vůbec špatný. Některé fóry, hlášky a dialogy jsou docela drsné či nekorektní, a to je pro mainstrem vždy osvěžující. A ta závěrečná reference na Casablancu, to mě nikdy neomrzí.

Takže ačkoli jednoznačně platí že tohle je nejlepší česky vydaný Green Arrow, je tu jeden zásadní problém, a totiž ve čtenářské přístupnosti. Jestli jsem u prvního dílu psal že není vyloženě nutné mít předtím něco načteno, tady už to tak docela neplatí. Ono aby to zmrtvýchvstání dávalo smysl a nebylo vycucané z prstu, muselo se tu trochu více pracovat s historií a mytologií DC vesmíru, a ačkoli to funguje, není to nic pro nováčka. Respektive nováček to nedocení a může mu to celé přijít vycucané z prstu, naopak trochu znalejší čtenář bude uznale pokyvovat hlavou jak se povedlo tolik ingrediencí propojit do fungujícího celku. Takže pokud vám nic neříkají postavy jako je Jason Blood/Etrigan, Phantom Stranger, Spectre nebo Deadman, je dobré znát třeba takového Swamp Thinga, neříká li vám nic Arrowův syn, je tu Morrisonova JLA, je dobré vědět co se stalo během Krize na nekonečnu Zemí, a abyste docenili vztahovou linku mezi Oliverem a Halem, je fajn si přečíst Krušné časy hrdinství. A to nemluvím o hezkém propojení se Sandmanem... Pořád si nemyslím že je nezbytné to všechno znát, ale zážitek ze čtení to určitě ovlivní. Proto tenhle komiks sice jednoznačně doporučuji, ale teprve potom co se budete trochu orientovat, jinak si to asi tolik neužijete.
Což není výtka komiksu, ne každý logicky slouží jako nástupní bod pro nové čtenáře.

Oceňuji že kresba se nemění a všechno nakreslil jeden člověk. Moje srdcovka to není, ale stěžovat si nemůžu, hlavně celostránky vypadají dobře.
Retro příběhy jsou tu rovnou dva a jsou přesně tak naivní a hloupoučké jak by se na roky 1947-1948 dalo čekat. Ale i tak tyhle exkurze do minulosti oceňuji.

Když hodnotím celkově, je to skvělý komiks a nejlepší Green Arrow u nás, ale nic pro nováčky. Kvůli tomu, že jsem minulému dílu lehce přidal, a že co se týče závěru, přišlo mi že jedna "postava" byla pro příběh vymyšlená jen proto aby zafungovala jako závěrečné Deus ex machina, tak zde férově zase lehce uberu, ale kdo můj komentář dočetl až sem, je mu jasné že tohle je něco co rozhodně podle mě stojí za přečtení. 8,5/10

Pokračovanie kvalitného prvého dielu ma nesklamalo a zostalo verné predchodcovi. Aj keď sa veci poriadne skomplikovali a do príbehu vstúpila mágia a čary (ktoré v superhrdinských komiksoch fakt že nemusím), stále si príbeh udržal zrozumiteľnosť a hlavne prišiel poriadny záver. Smith ukázal, že sa s klasickou DC postavou dá vytvoriť dospelý a pri tom zábavný komiks, ktorý obsahuje všetky tradičné prvky.

První díl byl takovou to typickou městskou superhrdinskou akcí. Teď jsem se přesunuli k totální fantasy, která je ještě někde na hranici parodie. Je to totální úlet, takže nechybí pekelníci, Nebe a podobné blbůstky. Ono se to vlastně dost fajn čte, Smith psát umí, ale na můj vkus popustil až moc uzdu své fantazii a aby z toho nějak vybrousil, tak musel použít opravdu divoká vysvětlení událostí. Jako bavil jsem se, ale vlastně je to hrozná ptákovina, místy celkem vtipná. Na kresbu jsem si od prvního dílu zvykl a docela jsem jí přišel na chuť, to beru jako plus. Retro docela potěšilo.

Druhá kniha mě rozhodně nezklamala, byť pro lepší pochopení událostí je nutné znát trošku lépe DC univerzum. Těch odkazů na další příběhy je tam celkem dost a o dost lépe se komiks čte, když víte, co se kdy stalo a vůbec která zrovna bije. Finále je trošku kýčovité, ale dá se odpustit. Rozhodně to patří k tomu zajímavějšímu z DCKK.

Arrowa začínam mať čoraz radšej. V tejto ságe som si najskôr musel zvykať na kresbu (ktorá aspoň mne pripomína animák Batman adventures), ale v druhej knihe som sa s vizuálnym štýlom stotožnil, najmä väčšie (a celostránkové) panely sú super. Príbeh tiež nijak nezaostáva a v druhej knihe mal docela zaujímavé rozuzlenie.

Uzavření příběhu smrti a zmrtvýchvstání Olivera Queena se drží kvalitou v úrovni první knihy. Nelze jí upřít originalita, vysvětlení oživení Green Lanternem a celý posmrtný život superhrdinů je neotřelý. Přitom se v rámci žánru snaží o to, zůstat v hranicích možného a uvěřitelného, za což patří Kevinu Smithovi respekt. Démon Etrigan a jeho verše jsou zábavné, nicméně s plyšákovsky roztomilou Bezejmenou pekelnou hrůzou a synovcem krmeným dětskou krví už to s tou parodií a sebeironií trochu přehnal. Tak jako v první knize je tu výskyt většího než malého množství superhrdinů a příjemně jednoduchá klasická kresba. Odvíjí se to v pěkném rytmu a četlo se to dobře, ale je to takové nevážné čtení a epická srdcovka to zdaleka není.

První kniha se mi sama o sobě zdála trochu zmatená, ale když si to člověk přečte jako celek, tak všechno pěkně zapadne do sebe. Druhá polovina příběhu nabírá takový zvráceně komediální nádech a je tam mnohem víc cítit Smithův rukopis. Úplná bomba to není, ale zábavná 4* záležitost rozhodně jo.

Za mě velká spokojenost. Píšu to hned, protože jsem fakt dost spokojený. Na maximální hodnocení to není, přesto je to tam. A teď k samotnému komiksu. Opravdu mě těší kam to Kevin Smith poslal. Spoustu věcí jsem nečekal, krásně si pohrál s některými postavami, a fungují mu konkrétní zvraty a emoce. Mě osobně dost sedly konkrétní sešity a musím říci, že Smith v některý předvádí zajímavé věci, které jsem nečekal. A o to více jsem měl radost, že to na mě působilo, tak jak mělo. Jediná věc, která mě dost nesedla, byla ta část s magii a odhalení záporáka. Tady jsem to Smithovi moc nežral. Ale co, zbytek šlape výborně. Takže já jsem s Green Arrovem dost spokojený a mám z tohoto komiksu radost.

Asi jsem necekal zahravani s onim svetem a nemuzu rict, ze bych tomu nejak fandil, ale nevadilo mi to cist. Alespon se autori pokusili nejak "smysluplne" vysvetlit jak je mozne, ze se Arrow vratil. To celkem kvituju.
70%