7

Soudce Dredd: Sebrané soudní spisy 03 potešia samozrejme hlavne fanúšikov série. Sudca Dredd je predsa len špecifický hrdina a jeho charakter a príbehy rozdeľujú čitateľov na dva tábory. Buď vás jeho príbehy bavia alebo nie. Ja patrím do prvej skupiny a Dreddove príbehy mám rád hlavne vďaka často dobre vypointovaným príbehom, humoru, hláškam, ale aj dobrodružstvu a akcii. =►Celá recenzia◄=

Trochu slabší než Kniha 1 a 2, ale pořád čtivé. Spíš mi vadila taková jakási nekonzistentnost, resp. roztříštění. Z celé knihy jsem měl dojem, že čtu všechno možné, ae ve finále z toho nic nemám. Souhlasím dole s kaylin, že krátké příběhy Dreddovi více sedí. Soudce Dítě je sice epická fantasy, ve své podstatě ála Moorcock, ale ta rozplizlost a cílená rozmělněnost scénáře celému příběhu moc uškodila. Pořád se někam chodilo (létalo), ale bohužel ve stylu, aby nám ukázali asi další světy nebo co. Takhle, ukázat další světy je super a rozšíření univerza také, ale v tom příběhu, kdy někoho pronásledujeme, mě to spíš rušilo. Opravdu jsem se ztrácel a spousta pěkných věci zapadla pod nezáživnou vatou.
Za mě přesto vedou Neamerické graffiti, "pán ošklivců" a Fink (svou kresbou). Pak obecně ty kratší měli lepší čtivost, no a Sudce Dítě se prostě nepovedlo. Myšlenka dobrá, kresba také, závěr byl také super, ale celé to provedení bylo prostě špatně čtivé. Že jsou stránky ukecané a detailní je jakési know-how 2000AD a je to o zvyku, protože to k sobě patří. Tohle mi vadilo méně, než když obvykle tento prvek kritizuji, ale oproti předchozím knihám to bylo pravda trochu ukecanější. Bohužel, pro mě to je na 3 hvězdy.

I když se mi líbilo, že je v knize "Soudce Dredd 3" dlouhý příběh rozdělení na mnoho částí, nakonec musím uznat, že Dreddovi více sedí údernější, krátké příběhy, nejlépe pak ty, kde se více projevuje jeho osobní kodex cti, který má něco ze samurajů, ale přitom je hodně specifický. Dredd by se rozhodně nesejmul, kdyby udělal nějakou chybu, napravil by jí. Ale on Dredd chyby nedělá a vždycky umře ten, kdo umřít má. Anebo se musí se ztrátami prostě počítat. Kromě dlouhého příběhu kniha "Soudce Dredd 3" nic zásadně nového nepřináší. Je to prostě Dredd takový, jakého ho máte rádi. Nenajdete zde velké odklonění od toho, co čekat. Takže pokud Dredda rádi nemáte, tohle nebude kniha, jež by na tom měla cokoli měnit. Pokud se chcete ale pobavit a sem tam u toho moc nepřemýšlet, "Soudce Dredd 3" je dobrou volbou. Jen mi přijde, že se někdy tvůrci na malý prostor snaží dát moc textu. Je to pak trochu ubíjející. Přitom některé ilustrace jsou parádní a méně textu by uvítaly.

Dredd potřetí a skoro pořád stejně, což zase tolik nevadí, ale přeci jen se téma trochu vyčerpává. Co stahuje třetí spisy ale bezpečně k průměru, je natahovaný příběh na pokračování Soudce dítě. Více na Multiverzum.sk - http://multiverzum.sk/soudce-dredd-sebrane-soudni-spisy-3/

Sebrané soudní spisy soudce Dredda nám vstoupily do osmdesátých let šestadvacetidílným příběhem Soudce dítě. Ve třetím svazku sebraných spisů je to nejdelší soubor, ostatní v knize jsou většinou jedno či dvou až čtyřaktovky. A právě ve srovnání s těmito krátkými (a většinou údernými) příběhy je dobře patrné, jak je Soudce dítě nevyvážený - jsou v něm parádní díly (jako tříaktovka s Farem) i nicneříkající vycpávky (jako je např. Příběh mimozemšťana nebo Hladová planeta). Proto musím brát tvrzení ze zadní strany obálky o "nadčasové klasice" příběhu Soudce dítě s velkou rezervou. Ano, je to klasika a svým pojetím v Dreddversu možná určitým způsobem nadčasová, ale ze zpětného pohledu mám dojem, že především proto, že je tak dlouhá a díky té délce se v ní zápletka a zjevné rozuzlení tak nějak ztratí. Prostě 26 dílů se spoustou vycpávek je moc. Ve zbylých příbězích sebraných spisů také postrádám více příběhů s Dreddovským filozofováním, které jsem si tak oblíbila ve druhém svazku. Máme tu sice příběhy jako Měsíc šílenců, Klepání na dveře, Chcete se někdo přiznat nebo Neamerické graffiti, které se mi hodně líbily, ale zbytek je mnohdy průměrná akce. Kresba je opět černobílá pérovka, v některých příbězích se mi ovšem nelíbila (na McMahona jsem si prostě nezvykla).
Shrnuto a podtrženo: Třetí svazek sebraných spisů má nejvíce stránek z u nás doposud vydaných svazků, ale je bohužel také nejvíce nevyvážený. Ale i tak jsem se při jeho čtení bavila a užívala si Dreddovskou atmosféru dystopické budoucnosti.

A nezapomeňte - přiznání získané lstí obstojí u kteréhokoliv soudu v Mega-City.