8

Hodnocení této knihy neustále převracím v hlavě a přemýšlím, podle jakých kritérií ji mám hodnotit. Faktem je, že jsem si tu knihu docela užil. Je to kniha o loučení, a taky o změnách a jejich nevyhnutelnosti. Je to kniha, která pobaví, ale také přiměje k přemýšlení. Je to jeden souvislý příběh, který spoléhá na to, že čtenář četl předchozí knihy. Je to příběh, který uzavřel některé záležitosti z minulosti, ale je sporné, zda celé Sandmanovské universum někam posunul.

Je ale několik věcí, které bych knize vytknul. Jednou z nich je to, že kniha nepřekvapuje. Vážně, nepamatuji si, že bych v této knize otočil stránku a řekl si, že tohle jsem nečekal. Ona ta kniha dokonce dopředu vyzrazuje svůj děj pomocí jakýchsi “vytržených” citací. Problém mám taky s dialogy a celkově se zodpovídáním otázek. Nic se zkrátka nemá přehánět. Delirium je sice ve svém šílenství kouzelná, ale číst a interpretovat to její blábolení je náročné samo o sobě. Pokud však i ostatní věční mluví jen v náznacích, mnohoznačných frázích a otázkách bez odpovědí, tak začnete mít nepříjemný pocit, že jste tu knihu, možná, tak úplně nepochopili. To už vůbec nemluvím o souvislostech, o kterých se dozvíte až z doslovu. Možná že ta kniha zraje s každým dalším přečtením, ale já jsem to zatím četl jen jednou.

Přes všechny mé výtky hodnotím knihu kladně, protože v ní jsou momenty, které se mi líbily.

Z nějakého záhadného důvodu se stalo - přes domnění, že mám načteno vše -, že jsem nečetl sedmý díl Sandmana. Zajímavé!

Celkový dojem: 100%

Druhý nejepičtější Sandmanův příběh odkazuje na předcházející děj a rozebírá osudy některých do té doby jen letmo představených věčných. Na tom by samo o sobě nebylo nic špatného, kdyby se to udělalo stejně elegantně a našlapaně, jako první Sandmanovské knihy. Což se nestalo. Krátké životy svou ukecanou lineárností jsou defakto parafráze na Gaimanovy Americké bohy a rozmáchlá snova road story se táhne na naprosto nesmyslné ploše jak medová slina. Na druhou stranu knize (stejně jako literárním Amarickým bohům - nezaměňovat s komiksovou adaptací! - to je ještě mnohem větší šit) nelze upřít, že se i přes tuny plků opravdu dobře čte a obsahuje poměrně zásadní myšlenky a reflexe reálného světa na nichž by Gaiman mohl postavit stejně velký a podstatně zajímavější příběh. Náznaky proč vůbec Zkáza odešel, nebo přerod Radosti v Delirium jsou určitě velká témata, která by se dala v kontextu historie moc pěkně zpracovat. Ale ne! Místo toho máme fádní road story po americkém středozápadě. No aspoň víme pro koho Neil své díla píše. 60%

Úplně nejvíc boží zatím. Pro mě nejlepší kniha série (doposud). Když se řešila barva ano/ne. Tak kdybych měl říct jediný důvod proč ano, tak je to Delirium.

Jedna z nejlepších sérií v historii komiksu a povinnost každého fanouška.... pro mě naprostý skvost a nemůžu jinak, než dát plné hodnocení... 100%

Sandman #07: Krátké životy - Klasika svého žánru a jedna z nejlepších komiksových sérií vůbec ... Zkáza je pryč, odešel ze své říše, opustil svou rodinu a už více než 300 let nikdo z Věčných netuší, kde by se jejich bratr mohl ukrývat. To se má však nyní změnit. Melancholická Delirium postupně obchází své sourozence a jednotlivě je žádá o pomoc při hledání jejich dávno zmizelého bratra. Jenže každá mince má dvě strany, každý stereotyp je dřív nebo později nějak změněn a každý život, jakkoliv dlouhý je ve výsledku vlastně krátký ... Za mě 4*!

A tady máme tu oddechovku aneb nekonečno stran rodinných tlachů. Jsou tam hezký detaily, ale bejt JÁ producent tohodle filmu, tak to prostříhám. Nejpomalejší Sandman ze všech, ale odpouštím mu to, neb se schyluje ke konci...

Tohle je kniha, u které si řeknete, co sakra bude v sérii dál? Více: http://www.comics-blog.cz/2016/04/1150-sandman-7-kratke-zivoty-80.html

Opět jeden ze slabších Sandmanů. Ztrácí to šťávu a nebo je to taková předehra a zlehčení před šíleným finále a prostě se některé věci musí říct? Těžko říct. Na jednu stranu mám pocit jakoby se tam skoro nic nestalo, ale to by to asi nebyl Gaiman. Slabší, přesto 80%
" A Shep Cayce, jenž víc než deset let neměl erekci, nyní prudce ejakuluje - znovu a znovu a znovu: a teď už z něj místo spermatu stříká krev a jemu je to jedno..." Krásná smrt?

Vynikající věc, vůbec nechápu, proč se mi na to takovou dobu prášilo v knihovničce, než jsem si to přečetl. No lepší pozdě, než nikdy... :)

Konečko dostalo Zoufalství trochu víc prostoru, zlatíčko moje. Víc psát něbudu, neboť bych jen opakoval chválu, již dřívě napsanou.

Delirium mě fakt bavila, jinak ze série Sandman trošku slabší díl.

Morfeův roadtrip, kde se tak nějak všechno děje takovou zvláštní náhodou a nebo jsem to asi nepochopil. Kresba taky moc neoslovila. Zklamání, nicméně stále nemůžu klesnout pod 80%, beru-li Krátké životy stále jako střípek celkového příběhu, který je velkolepý.

Rodinné trampoty strýčka Morfea aneb každý máme život tak dlouhý, jak nám Osud nadělí. Tak šup šup, sem s tím dalším Sandmanem, než si pro nás přijde ta malá brunetka...

"...a ta slečna dělá žabičky."Naprostý skvost. Delirium exceluje a podobně i ostatní posatvy. Gaiman tu rozehrává famozní cestu, kterou si velmi rád někdy zopakuji.

No co k takové parádě napsat? Ucelený, dějově propletený příběh, který uzavírá hned několik kapitol v této velkolépe sáze. Gaiman mi opět dokázal, že je mistr v tajemném vyprávění příběhů, které si nepovídají smrtelníci. Obrovské plus je, že je celý příběh kreslený jednou kreslířkou a má tak punc kompaktnosti, i když mi její kresba nepřijde úplně dokonalá, taková lehce nejistá a neprecizní linka, Sandman a ještě pár postav mi přišlo vyšších na úkor šířky, asi jako když si doma přepnete širokoúhlý film na celou obrazovku. Možná je to však všechno záměr a ve finále si na to člověk zvykne a výsledný dojem je uspokojivý. Delirium s jejími barevnými bublinkami je prostě dokonalá. Doufám, že ji nikdy nepotkám, ať už v dobré a nedej bože v špatné náladě (nerad bych skončil přivázaný na lůžku a nemohl ani otevřít hubu k šílenému řevu, aby mi do ni nelezli brouci.....brrrrrr, kruté – že by malé soukromé vypořádání se zástupcem “pomáhat a chránit“:-)?) Celá kniha má hlavu a patu, vše do sebe dokonale zapadá, je to prostě radost číst a odtrhnout se je velmi bolestivé. Nakonec bych ještě vyzdvihnul, že to je v jedné knize za 5kilo, i když některé části bublin jsou příliš blízko vazbě a musel jsem to riskantně rozevírat limitně k mezi pevnosti. Vazba ale vypadá, že i toto vydrží. Takhle měly vyjít i Báje a odlesky!! Možná bychom měli už na světě svazek číslo 8.

Konečně další dlouhý kompaktní příběh, který se čte úplně sám a člověk má problémy se od něj odtrhnout. Skvěle napsané.

Jedním s témat v tomto díle je takové moudro, že každá mince má dvě strany. Myslím že to platí o celé této knize. Na první pohled se zdá, že jde o hledání ztraceného bratra. Díky Deliriu je cesta opravdu pestrá, ne jednou jsem se pousmál, jako například když řídí auto a Matouš jí radí jak na to.
Na druhou stanu, je tady ta vážná část, která na nás kouká spíš mezi řádky. O tom, že i když žijeme život 15 000 let, je to pořád život krátký, o (jak praví text na obálce) naprostě neúprosnosti změny, a o tom, co vlastně lord Morfeus bude muset udělat, bude-li chtít najít svého bratra.
Je zbytečné znovu chválit Gaimana, který je zde opět ve formě. Je zbytečné polemizovat o tom, jestli je tenhle díl o chlup lepší než byla jednička nebo čtyřka, nebo jestli je snad stejně dobrý jako dvojka... Je to prostě Sandman takový, jakého mám rád.
Plus bych doporučil přečíst si doslov, mě osobně - musím se přiznat - dokreslil pár drobností, které jsem při prvním čtení nezachytil.

Konečne začína svitať na konci tunela série Sandman. Táto kniha tvorí jeden dlhý príbeh, ktorý sa venuje Večným, čo kvitujem. Hoci motívy a konanie postáv nie sú celkom jasné a zrozumiteľné, púte pre púte majú tiež svoje čaro a Gaiman ich píše kúzelne. Prvý zošit je dosť nezáživný, ale rýchlo sa to rozbehne do klasických sandmanovských diaľav a veľmi dobre sa to číta. Mám rád poviedkovú podobu tejto série, ale tu som sa bavil, takže hodnotím ako najlepší dlhometrážny počin série z doteraz vydaných. Končí vraždou, z toho ešte bude tóčo. Plus, veľmi ma teší, že kniha nebola rozdelená!