1

Příběh s Juggym byl mým prvním setkáním se Spider-manem, kdy jsem si jako dítě koupil v trafice komiks s hodně cool modročerveným týpkem. Ihned z toho byla láska na celý život, díky Semicu. Výborné silné retro. Romita je bůh.

Jedno z lepších retro počinů.

Lepší 70. léta, kde už je vidět, že Spidey je dobře etablovaný a tvůrci se snažili Spideyho dobře vytěžit a nepůsobit přitom hloupě. Přesto všechno je to pořád poplatné době a sešitové ukončení je prostě na nic. Doba byla taková, ale mě je to jedno. Nečetlo se mi to dvakrát nejlíp. Jediné pozitivum vnímám v kontinuitě Spideyho života. Ten pořád pokračuje, i když je každý sešit vlastně nějak uzavřený. CO mě ale nejvíc dorazilo je matení pojmů v názvu. Čekal jsem Juggernauta od začátku do konce - asi jsem naivní, že 70-kový komiks bude takový - a on byl zase na konci a zas tolik prostoru nedostal. Na druhou stranu tam je zase prohloubení Spidyeho mýtu v podobě Madame Pavučiny. Suma sumárum - krásný střed. Pořád to šlo číst.

Juggernaut je pre mňa ohromná nostalgická bomba, keďže mi ho rodičia kúpili ako 10-ročnému začiatkom 90. rokov, keď vyšiel v rámci semic-slovarťáckeho Záhadného Spider-Mana. Takže keď som sa dozvedel, že vyjde aj v Spajdyho komiksovom komplete, okamžite som si ho kúpil. Po otvorení fantastickej obálky ma však čakalo vytriezvenie. Juggernaut sa objavuje až 50 strán pred koncom a dovtedy nás čaká dosť strašný Vulture, absolútne strašný Foolkiller a situáciu aspoň trochu, ale nie príliš, vylepší Spajďákova Nemesis Black Cat. Našťastie, keď už začnete hádzať pavúka do žita, objaví sa príbeh Pavouk zabiják (ďalšia nostalgická pecka, ktorá tiež kedysi vyšla pod hlavičkou Semic-Slovartu) a najlepšie na koniec. Juggernaut. Konečne. Je to akčná nálož, síce nie až taká, ako napr. Masky s Hobgoblinom alebo Utrpení s Lizardom, ale ešte aj v roku 2020 ide o slušnú nakladačku plnú akciu, dosť mi pripomínala „nekonečné“ akčné finále z Terminátora 2.

Perfektní retro příběhy se Spideym v hlavní roli. Ať už se pavouk setkává s Vulturem, Black Cat nebo Foolkillerem, všechno se to četlo opravdu výborně za podpory úžasné kreslířské práce Johna Romity Jr. Poslední dva sešity právě s Juggernautem mi ale bohužel moc nesedli...

Poctivé retro. Roger Stern byl Spideyho velký fanda a přistupoval k jeho příběhům s respektem a taky tím, že chce něco předvést a dokázat. To se mu zde povedlo. Jeho příběhy mají šmrnc a neztratily kouzlo ani po letech. Velkou zásluhu na tom taky má skvělá kresba od Johna Romity Jr., který si zde začal pilovat svůj styl. Samotné příběhy nejsou přelomové, ale takové sešity s Black Cat nebo Juggernautem stojí za to. Je to fajn komiks, který mě sedl.

Perfektni klasicky Spidey, doplneni dalsich sesitu do obdobi, ktere tady kdysi pokryl Semic, takze parada.

Při pohledu do zpětného zrcátka lehké vystřízlivění. Tenhle komiks byl v sešitech Semicu kult a stále je hodně fajn i když se jedná vlastně jen o dva poslední sešity z knihy. Jako celek kniha ale vyzní spíš tak nějak normálně dobře. Nikoli však kulervoucně. Spider-Man řeší problémy s kolegou na univerzitě, s černou kočkou, s nezastavitelným týpkem, který chodí jen rovně...atd. Je to příjemné retro, které už je ale dnes překonané. I když Roger Stern nebyl žádné Bčko, tak třeba ani svého nástupce Michelinea z dnešního pohledu netrumfne. I tak se tu najde pár fakt pozitivních chvil. Smekám před kresbou Romity jr. jehož výkon se tady místy přibližuje k nedostižnému Buscemovi. Ve srovnání s příšernou karikaturou ve dvacet let mladším Straczynskiho runu je tohle kresebně nebe a dudy. Dnes už známe lepší komiksy, ale stejně si tohle vždycky rád přečtu.