1

Poctivý střed. Staré příběhy pobavily, ale byly vytrženy z kontextu. Modernější byl trochu lepší, ale ne o moc. Byla to dobrá jízda, ale občas jsem se nechytal. Aspoň to bylo pěkně nakreslené. Prostě průměr.

Hodně povedený komiks. Je to velmi dobré a kvalitní čtení. Z těch komiksů co jsem četl, tak Storm nikdy nedostala tolik prostoru na vykreslení její postavy, emocí a dalších věcí s tím spojených. Tento komiks nám to vynahradí. Starší příběh od Chrise Claremonta jsou parádní a je vidět, že Claremont X-Meny miluje a chápe jako nikdo. Hlavní příběh má velmi dobré tempo, krásnou kresbu a dynamiku. Čte se to krásně a nenudí to. Z mé strany spokojenost.

Sympatické na albu je, že se primárně soustředí na postavu mutantky Storm a nabízí dvojici uzavřených příběhů přímo s ní spojených. Takže jako představení postavy super. Obsahově už je to z mého pohledu slabší - první sešity pracují s motivem psychologického rozboru, jak je důležité umět se po pádu znovu postavit. Typický Chris Claremont, typické osmdesátky. Druhý hlavní příběh pak nabízí zajímavou zápletku, kdy musí hrdinka bojovat prakticky proti všem svým blízkým a kolegům, protože ti se ocitnou v moci zákeřného zloducha. Jenže v důsledku nenabízí Christopher Yost nic jiného, než klasickou fackařinu, ve které si postavy dávají tak dlouho přes pusu, dokud některá z nich nepadne, čímž se usvědčí z prohry. Celkově je to ale fajn čtení, pěkná kresba a svižný text, ovšem vlastně nic, k čemu bych cítil potřebu se někdy vrátit – to už se mi do paměti mnohem víc zapsal příběh z Wakandy když na ni zaútočili skrullští válečníci (viz album Nejmocnější hrdinové Marvelu 22: Black Panther).