4

Nepochybuji o tom, že jedním z důvodů, proč Georges Bess přišel na svět a stal se výtvarníkem bylo, aby jednou nakreslil Draculu. A možná skutečným důvodem, proč Stoker Draculu napsal bylo, aby ho Bess mohl po více než sto letech nakreslit.
Je to úžasné, je to děsivé, je to monumentální a je to krásné. Nemám prostě slov. Na některé obrazy jsem hleděl dlouhé minuty a ztrácel se v nich. Ať už je to starý hřbitov ve Whitby z úvodu, vrcholky Karpat, prastaré hrady a hluboké transylvánské lesy nebo třeba překrásná a děsivá Lucy kráčející ke své hrobce s dětským tělem v náručí. Tohle je nejlepší zpracování Draculy. Žádný komiks (sorry Miku Mignolo), žádný film, prostě nic mu nesahá ani po kotníky. Těch dvě stě stran uteče jak voda a je to málo, chtělo by to víc. Já bych rozhodně víc chtěl. A to je snad jediná výtka - v druhé půlce občas působí děj trochu zkratkovitě. Obzvlášť v porovnání s první částí zpracovávající Jonathanův deník je děj v Londýně spíše sledem krátkých epizod a čtenář neznalý příběhu se možná může trochu ztrácet. Ale vše je zapomenuto v okamžiku, kdy se hrdinové nalodí na loď do Varny a příběh se řítí vstříc velkolepému finále.
Tohle budu číst ještě mnohokrát.

Po shlédnutí filmu, přečtení knihy a také komiksu od Thomase s Mignolou, jsem se pustil do Bessovy adaptace a rozhodně musím uznale pokynout hlavou nad tím, jak skvěle se mu jeho komiksový Dracula podařil. Už samotná obálka klasické verze mi naprosto učarovala a určitě v mém případě předčila tu limitovanou. S Bessem jsem do přečtení Draculy neměl žádnou zkušenost, takže jsem byl mírně skeptický, jestli mi jeho kresba sedne, ale Draculu mám prostě rád, takže jsem do této adaptace bez delšího rozmýšlení šel. Všechny rozpaky se rozplynuly během několika vteřin při listování knihou a rozhodně musím říct, že se jedná o jeden z nejlepších komiksových zážitků, hlavně co se kresby týče. K Draculovi jeho kresba sedla přesně jako špičáky na odhalený krk a některé stránky, dvojstránky a panely má člověk chuť dát zarámovat a pověsit na zeď. Něco tak úžasného jsem opravdu dlouho neviděl. Co se týče scénáře, tak zde Bess odvedl další kus dobře odvedené práce a rozhodně bych neřekl, že člověk který nečetl knihu či neviděl film, by se měl ztrácet či nevědět která bije. Rozhodně si komiks užije znalec knihy daleko více, ale Bess dokáže i absolutnímu neznalci přinést stravitelně podaný příběh, který ocení i čtenář, který měl například s knihou jakýkoliv problém. Některé věci jsou zjednodušeny, některé mírně upraveny či vynechány, ale celkově jsem byl opravdu spokojen a s počtem 200 stran, si myslím Bess dokázal poradit maximálně. Rozhodně by možná prospělo, kdyby komiks měl oněch avizovaných 360 stran, obávám se však, že by tím ztratil na dynamice vyprávění děje. Ponechaná poznámka a jedna chybka v textu byly opravdu mírnou kaňkou na perfektním komiksu a žádným způsobem mě nijak nepohoršují. Dracula od Besse je opravdu skvělou adaptací knihy, kdy kresba je naprosto úchvatná a člověk si užívá každou stránku společně s vynikajícím dynamicky pojatým scénářem, který rozhodně musí potěšit i člověka Draculou na krk nepolíbeného. Plný počet!

Škoda, že to nemělo těch původně avizovaných 360 stran, protože 200 je na adaptaci takového díla málo. Je to prostě znát, že umění zkratky vzalo za své a kdo knihu nečetl se absolutně nemůže chytat. Nějaký zážitek z toho mít bude, bude vzývat kresbu, ale to je asi tak vše. Ostatně si myslím, že zrovna adaptace takových děl a od takových tvůrců jsou právě od nich, coby samotných čtenářů, poctou a vyjádření obdivu k dané látce. To je na druhou stranu to úskalí, že buď to dopadne dobře a je to věrná adaptace, ale která je někdy až moc na strávení, nebo je to velmi osobité až volné a to zase milovníci předlohy většinou rozcupují za moc velké vychýlení se od originálu apod. Za mě platí to druhé, ale co to drží hodně vysoko, je kresba a budování atmosféry. I když se skáče z lokace do lokace, nějak se nás Bess snaží udržet v ději. Kdo četl, se chytne, kdo ne, to snad nějak pobere a bude se aspoň více orientovat na kresbu. Prostě je znát nějakých 500 stran smrsknutých na malý komiksový prostor. Co se týče kresby, určitě je dobře, že je to černobílé, v barvě by to nemuselo vyniknout. Velký formát rovněž kvituji, ale co mi občas vadilo byly obdélníky na dvoustranách. To jsem nějak nepobral, že je celá dvou strana pokreslená bez bílých krajů a do toho někdo "kydne" obdélník. Ať je to, jak je, mě to rušilo a nedával bych to tam. Dvě chyby co jsem u tohoto vydání zaregistroval (ještě vakové nádraží na konci) lze nějak odpustit, asi bych víc, kdyby nešlo o Argo, které si asi buduje svou pověst na "kolik chyb najdete v tomhle komiksu". Suma sumárum, za mě dobrý, vrátil jsem se do knihy, připomněl si mé oblíbené pasáže, připomnělo mi to i filmy Nosferatu z roku 1922 a Draculu z roku 1931, kresba je prostě skvělá, za mě lepší než v Bílém Lámovi a čtivé to bylo tak akorát, vyjma zkratkovitosti. Za mě jasné 4 hvězdy.

Ta zapomenutá redakční poznámka je skutečně vtipná:) Nicméně tato komiksová adaptace je výborně nakreslená a atmosférická. Krása. Smekám.

Celkový dojem: 80%

Literární předlohu jsem zatím nečetl, viděl jsem pouze film, ale z toho, co o knize vím, si myslím, že se jedná o slušnou adaptaci. Bess tu převedl deníkovou formu románu do trochu "snesitelnější" podoby a i vzhledem k médiu z něj vytáhl především akčnější momenty, takže příběh příjemně odsýpá, i když je tempo trochu pomalejší. Kniha se celkem dobře čte a hluchých míst je tu podle mě celkem málo (pokud vůbec), i když párkrát jsem měl trochu problém s přesným pořadím textových rámečků a párkrát se nedalo na první pohled říct, jestli text patří vypravěči nebo postavě (asi bych v tomhle případě dal k přímé řeči uvozovky, aby to bylo jasné). Dominantou Bessova Draculy je ovšem kresba, na které celá kniha stojí. Bess si tu krásně vyhrál se scenériemi, především krajiny v Transylvánii a Draculovým hradem. Ze začátku mi přišly občas trochu divné některé obličeje, ale dalo se na ně zvyknout a k charakterům postav celkem sedí. Text a kresba se dobře doplňují. Vzhledem k tomu, že jen velmi málo se objevují klasické obrazové rámečky a obrazy do sebe různě zasahují nebo jsou odděleny jen bílou barvou bez rámečku, může se právě občas stát, že není úplně jasné, co se má dřív číst (viz výše). Některé strany jsou ovšem vyloženě obrazy (hlavně některé dvoustránkové), které by se daly klidně zarámovat, jak říkám, výtvarně je to zpracované parádně. Knize taky sedí zvětšený formát, ve kterém výtvarno víc vynikne. Vlastní kniha je zpracovaná solidně, vyskytl se tu jen malý nešvar v podobě zapomenuté redakční pracovní poznámky na str. 74, jiný neduh jsem myslím nezaznamenal.