7

Stále výborné Ekho, no škoda, že sa po predošlom diele opäť vrátilo ku detektívnym príbehom.
Šablóna: "Niekto zomrel a lezie blonďatej prcine do hlavy (lebo má veeeeeeľke... množstvo thaumickej energie) tak poďme zistiť prečo" ma už pomaly prestáva baviť. Stále však milo prekvapia vtipné fantasy prvky, a ja dúfam v pokračovanie...

Původně jsem chtěl dát 3*, protože příběh už není tak svěží a zápletky jsou podle dost podobné (až stejné) šablony, ale zbožňuji Londýn, takže tento díl pro měl byl nekriticky za plný počet. Druhá část už byla poměrně slabá, ale i tak jako celek je to stále s odřenýma ušima na 4*.

Do čtvrtice (sic!) všeho dobrého :-) Příběh z Londýna považuju za zatím asi nejlepší z celé série - obsahuje fakt nálož všemožných hudebně-pokulturních odkazů, zápletka s čajem je totálně praštěná, a kromě toho je to celé opravdu dost lechtivé, hehe. Oproti tomu New York a jeho kanalizační story mi úplně nesedla, možná i proto, že se v tomhle příběhu prakticky nevyskytují prikóni. A ty já mám rád! Bude pokračování?

Sérii Ekhö mám rád už od prvního čísla. Sedí mi úžasná kresba Alessandra Barbucciho a v zásadě mi sedí i humor. Tentokrát mi sice chvíli trvalo, než jsem se naladil na tu správnou vlnu, ale potom už jsem si to opět užíval. První příběh z Londýna je v prvé řadě jedna velká vlna popkulturních odkazů a výjimečně zde nejde o vyšetřování vraždy. K té dojde až ve druhém příběhu z Manhattanu a záporák je tentokrát ještě neobvyklejší, než kdy dřív.

Svět Ekho mne baví, ale čím dál více je to vykrádání sebe sama. Odkazy na různé reálie jsou stále fajn, ale samotné příběhy byly bez větší invence. Kresba je stále výborná, světy jsou barvité a plné života a nápaditých detailů, to pro mne tentokráte bylo hlavní plus knihy, ale příběhově pro mne spíše zklamání.

První díl v Londýně mě moc nezaujal, i když se mi líbila určitá parodie na zdejší kulturu. Příběh s chobotnicí z NY se mi líbil víc. Pořád to ale dohání skvělá kresba.

V 7. i 8. kapitole se jede v zajetých kolejích, trochu na autopilota a bez dopadu na vývoj a směřování série. Díl v Londýně byl hodně suchý, jenže ne úplně zábavným způsobem, prostě jako když se Francouz pokouší imitovat anglický humor. Vyloženě detektivní pátrání v New Yorku mě už bavilo víc až do svého "kingkongovského" finále.

Poprvé jsem byl z návštěvy Ekhö mírně zklamán. Anglickou kulturu, potažmo Londýn, mám moc rád a pobavili mě narážky na Gringottovu banku nebo butik "Sex" Malcolma McLarena a Vivienne Westwoodé. Vlastně poprvé také Mravena nemusela hostovat ve svém těle žádnou jinou entitu, ale jen sama sebe. I když po požití LSD, což bylo celkem osvěžující. Jenže celá zápletka se ztrácením se čaje jako hlavní linka moc neobstála. A to samé se dá říct i o příběhu o ochutnávači vín z New Yorku, vrcholícím dosti bizardním soubojem obřích monster. Naštěstí kresba je pořád hravá a já si další sešit určitě koupím.

Už to nemá takový náboj jako první díly, ale pořád to je dobré. Londýn byl príma a dobře doplňoval problém se světem Ekhö, ale co mi na něm vadilo, že působil jaksi prázdně. Prostě jsem z Londýna moc neměl a působilo to jako road trip. Pár momentů tam nicméně bylo i pár vtipů a narážek se našlo. Manhattan mě vlastně bavil víc po příběhové stránce. Byl dostatečně originální, ale vlastně nic nikam neposunul a byla to jakási odbočka. I když kdoví, třeba to bude mít nějakou souvislost s dalšími díly. Pořád zbývají ještě dva vydat, ale je na místě tvrdit, že 10. dílem to neskončí. Ekhö se dá prozkoumávat ze všech možných stran. Jen se obávám, aby to neskončilo rutinérsky a jen se pro forma ukazovala různá zákoutí Ekhö. Takhle dopadl Malý Nemo v Heraldu, než se na dlouho odmlčel. Toho se bojím. Jinak ale je to pořád zábava a parádní jízda. Neotřelá oddychovka s vtipem a krásnou, přenádhernou kresbou.

Ekhö: Zrcadlový svět je zatiaľ s každým dielom o niečo horší ako naposledy. Prvé diely z tohto čudného fantasy sveta sú však plné humoru, hravosti a nápadov a ak nebudete veľmi nároční na zápletky, ktoré sa v tých posledných dieloch Arlestonovi až tak nevydarili, tak sa budete dostatočne dobre baviť. Barbucciho kresba je skvelá a hlavne vďaka nej to ešte stále stojí za pozornosť. =►Celá recenzia◄=

Navzdory mému přání tu s námi Ekhö už asi zůstane a bude stále zabírat místo jiným skělým titulům v edici a dostaneme ho asi komplet, ale vlastně mě to ani zase tak moc neuráží. I při nějaké sedmé osmé knize se autorům kupodivu stále daří přicházet sice s ujetými, ale originálními nápady. Příběhově to není kdovíjaká hitparáda, ale je to příjemné a čte se to dobře. Detektivní pátrání po zmizelém čaji sedí k Londýnu stejně jako velký souboj monster k New Yorku. Takže ano, když už tedy nutně musíme mít stálici. Tak aspoň takhle.

Svět Ekhö nabízí spoustu zajímavých nápadů, ale přijde mi, že scénárista již vystřílel všechnu munici na začátku série a teď už jen jede setrvačností a vaří z vody. Naštěstí výsledný dojem z knihy zachraňuje parádní kresba, ale ani v prvním příběhu z Londýna nestačila na to, abych si po přečtení řekla: A to má být jako co? Variace na 007, Sherlocka a hippies? Druhý příběh z New Yorku už je o něco lepší (přímočařejší akce), ale zase ne o moc.

Další příběhy ze světa Ekhö už začínají být stereotypní a méně zábavné. Kresby jsou klasicky parádní a sexy, ale scénář už trochu pokulhává. Nápady nejsou samy o sobě špatné, ale jejich zpracování by chtělo ještě dopilovat.