11

Gristlewoodské údolí ukrývá jedno z nejděsivějších tajemství. Léta se o něm mlčelo, nikdo z dospělých o něm nechtěl moc přemýšlet, nebo se jím zabývat. Ale nyní nastal čas celé to letité trápení jednou a provždy ukončit a sprovodit ze světa. Comics Centrum se zase jednou předvedlo v tom nejlepším světle. Údolí zrůd Steva Nilese a Grega Rutha je prostě a jednoduše nádhernou knihou se vším všudy, včetně velkého formátu, tuhých listů a kvalitního tisku. Bez ohledu na to, zda jste příznivci podobných mysteriózních příběhů, Údolí zrůd vás zasáhne. Steve Nilesovi se daří mistrně balancovat na rozhraní horroru a drsného dětského survivalu, aniž by sklouzl k tuctovosti. Silné emoční zabarvení přidalo vyprávění na atraktivnosti a dodalo mocnou dávku napětí. Ke kresbě Grega Rutha není mnoho co dodat: je prostě fenomenální, ohromující a parádní. Jediné, co mi zabránilo dát maximální hodnocení, je poněkud primitivní a nepřesvědčivý konec.

Tak asi bych musel přijít po X letech z pralesa, přečíst za život tak dvě knihy a zhlédnou tři filmy aby mě tenhle komiks nějakým způsobem zaujal. Velice prostinký a kratičký příběh z podprůměru nevytáhne ani kresba Grega Rutha, která mě jinak nadchla v Conanovi, tady mi ovšem přišla tak o řád horší, navíc formát A4 kresbě spíš uškodil, dokonce jsem měl pocit, že mám nějaký vadný výtisk. CC se tvaří že vydávají samé perli, ale tohle se tentokrát moc nepovedlo.

Kdo je zrůda? Ten, kdo tak na první pohled možná vypadá, nebo ten, kdo se tak chová? Příběh nás zavede do odlehlého kraje, kde je takovýchto "pochybných existencí" nemálo. Ponurá atmosféra údolí se přenáší do nálad a vztahů všech jeho obyvatel, jejichž střet se zdá být nevyhnutelný. Vyprávění je plné emocí a to je jeho hlavní přednost, protože samotný děj je vlastně poměrně jednoduchý a zasloužil by si větší propracování a větší gradaci. Takto to bylo od půlky hodně rychlé a zkratkovité. Konec byl hodně kvapný, ale na druhou stranu jeho vyznění se mi líbilo. Pokud jde o kresbu, tak ta mi k příběhu hodně sedla - dokázala vystihnou emoce lidí i náladu kraje a přispěla tak k celkově kladnému hodnocení knihy.

Hory mají oči a Pach krve trochu jinak. Na knize se mi nejvíc líbila kresba, které velký formát celkem seděl. Příběh byl trochu slabší a čekal jsem nějakou větší zápletku. Připadalo mi, že jen děcka hledala cestu z údolí a pronásledovali je vesničani. Čekal bych i zajímavější závěr. Hodnocení dám spíše za nádhernou kresbu, děj byl slabší. Je to spíše artová věc

Údolí zrůd je takou neškodnou hororovou poviedkou. Veľa sa tu toho nenarozpráva, je to skôr taká pocitovka so síce peknou, ale veľmi často použitou myšlienkou o tom, aby sme nesúdili človeka podľa jeho vzhľadu. K tomu pochmúrna farma, záhadné znetvorenie, nenávisť a nepochopenie ľudí, ale aj dobro, ochrana a láska. Mne osobne kresba od Grega Rutha nesedí, ale dokáže občas nakresliť naozaj pôsobivé scény. Kniha ako taká však vypadá veľmi pekne. =►Celá recenzia◄=

To byl des. V originale to vyslo ve standardnim sesitovem formatu v tpb a za cca 350. Nechapu proc, proc to nekdo musi davat do velkeho formatu v pevne vazbe za 800, pritom do takove vazby, ktera je nepodajna a to se bavime o 160 stranach. Nechapu. I za tech jejich 500 takovy obsah neobstoji. O co jako jde? Nejakej kluk ma vedle sebe dalsiho kluka, jen jaksi jineho, v nejakem divnem miste, ale to je vse. Neco se kolem toho rekne, ale ve finale nic. Projede to jako pajka maslem a nez se nadejete, uplyne pul hodiny a je konec. Tohle je komiksovej popkornak a oddychovka na pobaveni, nejedna se o zadnou vzletnou myslenku vzbuzujici nejake sociokulturni disputace. Tak proc ta nacancanost? Kresba je fajn, ale Ruth ma vetsi rozsah nez tady predvedl. Tohle neni ani prumer. Dej je plytky a nefunguje, neni tam nic, co by drzelo pohromade. Tady kroutim hlavou, co jsem to vlastne cetl a co mi tim chtel autor rict.

Ono barvy jsou tu úžasně, příběh není špatný, jen vám tak nějak nic neřekne a nedá. Prostě děcka, co utečou z domu. Nic víc, nic míň.

Myšlienka „nie je netvor ten, kto tak vyzerá“ je síce pekná, nadčasová a treba si ju neustále pripomínať, zároveň je ale príliš... neobjavná? Okrem toho sa všetko odohrá akosi prirýchlo, v cvale, ako z rýchlika rútiaceho sa krajinou plnou rýchlosťou. Po pomalšom rozjazde príbeh naberie spád a problémy sa vyriešia behom pár panelov. To je škoda, príbeh občas mohol spomaliť, bolo by to fajn minimálne pre lepšie budovanie vzťahov. Ale zas i tá skratkovitosť má niečo do seba. Práve v nej (a v priamočiarosti a ráznej jednoduchosti) sa paradoxne ukrýva čaro. Scenár je neoriginálny, ale zároveň silný, pôsobivý. Mnohé vyhrotené okamihy mrazia a výprava zaspatého amerického poľnohospodárskeho vidieka je geniálna. Osamelé farmy stojace bokom od ostatných (takže sa na nich môžu akékoľvek zverstvá a nikto nič nevie), lúky, oplotené ohrady, stajne, opustené cesty, lesy, polia plné na prudkom slnku dozrievajúcich plodín, stodoly a staré domy. Scenárista Steve Niles (30 dní dlouhá noc) čitateľa nešokuje zásadnými zvratmi. Všetko je odhadnuteľné, jasné, zrejmé, ľahko vypočítateľné. Vadí to? Mne nie. Za absolútneho pekelníka je tu však až božský ilustrátor Greg Ruth (Kolosální Conan). Jeho práca je plná skvostných okamihov a úchvatných momentiek, z ktorých nedokážete odtrhnúť zrak. Izolované Gristlewoodské údolie sa vzpiera časovému zaradeniu. Týči sa nad ním modrá obloha posiata bielymi oblakmi. Bez debaty je luxusné ošatenie, do ktorého Comics Centrum skvelý komiks odelo: veľké rozmery, tvrdá väzba, citrusovo (?!) voňajúci kvalitný papier, lacetka, a skoro dve desiatky bonusov (napr. medailóniky autorov, skicár s poznámkami, či galéria obálok). Pravdupovediac ma zaskočili hlasy tvrdiace, že je to temné, depresívne dielo. Mne v konečnom efekte pripadalo naopak až prekvapivo pozitívne a dojemné, plné odvahy, statočnosti, priateľstva, spravodlivosti, férovosti, satisfakcie a, nuž lásky. Áno, aj lásky. Trocha mi to svojím vidieckym retro nádychom zo starých dobrých čias pripomenulo komiks Letné kúzlo, ktorý v 90. rokoch vychádzal na pokračovanie v slovenskom magazíne Komix Mix.

Těšil jsem se na atmosférickou záležitost, neboť Nilesovo dílo z mrazivé Aljašky takové bylo. Zde chce horor týt z podobných prostředků, ale zasazených kamsi na americký venkov. Kresba je fajn a poselství i celkem roztomilé, ale příběh jako by si vymyslel pouze zajímavou zápletku a pak s ní jen trestuhodně a banálně naložil... celkem překvapivá nuda; mnoho věcí ponechaných jako nevysvětlené, což není obecně vzato nutně na škodu, tady ale zbyla jakási pachuť vyprázdněnosti.

Celkový dojem: 40%

Hory mají oči postavené na hlavu. Kniha je rozhodně krásně artově pojatá, příběh příjemně plyne...problém je, že z něho tak nějak nic neplyne. Komiks dokáže skvěle vyprávět vizuálem, ale vnitřně jde stále o více méně pocitovou povídku, kde chybí vysvětlení jevu o který je opřený, což by až tolik nevadilo. Co vadí víc je absence nějakého trochu hranatějšího vyústění. Konflikt se odehraje a děj se tak nějak vytratí. Pokud nejdete vyloženě po příběhu a komiksová forma je pro vás cílem, bude se vám kniha líbit. Pravdou zůstává, že do šesti sešitů se dá našlapat i mnohem víc.

Údolí zrůd bylo z mého hlediska velkou neznámou ale jelikož se mi v CC až na malé výjimky trefují do vkusu, neměl jsem příliš obavy. A po přečtení rozhodně musím říct, že se mi Údolí zrůd velice líbilo. Pokud by někdo dle názvu očekával hororovou vyvražďovačku ve stylu Texaského masakru, bude patrně rozlícen. Údolí zrůd má daleko blíže ke kouskům které píše Jeff Lemire, takže navštívíme malebný venkov s nejrůznějšími statky, dobytkem a obyvatelstvem které není zrovna přívětivé a budeme řešit mezilidské i mezizrůdovské vztahy. Je pravdou, že Lemire dokáže na citovou strunu zabrnkat daleko více, než dokázal autor scénáře Steve Niles, nicméně i tak se jednalo o velice pěkně zpracovaný, komorněji laděný příběh, který stojí na pár postavách a jejich tajemství. Je sice pravdou, že ono tajemství zůstane do větší míry zachováno i po přečtení, protože na vysvětlování kdo, proč a jak není moc prostoru, takže čtenáři, kteří rádi odhalují všechna tajemství, mohou být po přečtení mírně rozladěni. Za sebe musím říct, že mi absence některých odhalení vůbec nevadila a hezky to pomohlo dotvořit jakousi tajemnou kulisu. Kresba byla výborná, krásně díky ní vyniklo prostředí a rozhodně všemu pomohl formát v jakém ho CC vydalo. Údolí zrůd je krásně nakreslený příběh dvou bratrů, který stojí na komorněji pojatém vyprávění a určitě dokáže zaujmout minimálně po pocitové stránce či skvělou kresbou.

Baatcha: no jasneeee, touche!

Darth Raelchi: První zkušenost s Comics Centrem? :D