9

První kniha mě nadchla. Byl to ohňostroj nápadů. Nový originální svět plný divů. Druhá kniha pak přináší závěr příběhu s rozuzlením a nějakým tím vysvětlováním. Je to ale jako sypání písku do ozubeného soukolí. Prostě to přestává fungovat. To že rozuzlení a děj jsou naprosto neuspokojující, to je jedna věc. Druhá věc je celková atmosféra. Jsou tam nějaké nové nápady a vtípky, ale už to nepůsobí tak uvolněně jako v první knize. Možná je to proto, že děj této knihy je ve znamení války. Kresba je pořád nádherná.

Azimut je jednoducho perfektnou originálnou sériou, ktorá je plná hravej fantázie na štýl Terryho Pratchetta alebo Lewisa Carrolla. Jasné, bizarností je tu dosť a určite to nie je pre každého, ale ak máte radi knihy od spomenutých autorov alebo len hľadáte fantasy plnú fantázie, ale už ste unavení z drakov, elfov a trpaslíkov, dajte Azimutu šancu. Je to európsky klenot, séria vysoko vážená, oceňovaná a veľmi obľúbená. Dokazuje to aj umiestnenie jednotlivých dielov v hlasovaní o najobľúbenejšie frankofónne komiksy za daný rok, kde sa umiestnili niektoré diely na 2. a 5. mieste v rebríčku TOP100 komiksov. Chcel by som z tohto pestrofarebného sveta viac príbehov, škoda, že už je koniec. =►Celá recenzia◄=

Byl jsem zvědavý, jestli se ukončení Azimutu vydaří a udrží nastavenou laťku. Musím říct, že jsem ani neočekával, že bych byl zklamán. Bohužel to je zklamání. Nedělá mi problém pobrat co se v příběhu děje, jenže se to všechno děje v příliš velké zkratce, která Azimutu škodí. V knize je pár pamětihodných scén, ale oproti předchozímu svazku je jich málo. Zvlášť čtvrtý sešit na mne působil slabě a ani konec nebyl žádnou bombou. Je to škoda, v Azimutu jsou sympatické postavy, které bych rád poznal blíž, strávil s nimi více času (Manipu, podivové, Pólio, pouštní elementálka...).
Největší wow ve mě tak vzbuzovala kresba, schopná vyvolat užaslý úsměv. Díky ní lze odpustit mnohé, ale ne vše. Na konci Azimutu mám nezodpovězené otázky a byl bych rád, kdyby byl propracovanější.
Koupě ale nelituju.

(Crew klidně mohla Azimut vydat 5 in 1 a nic by se nestalo).

Závěr příběhu z první knihy. Všechno dobře dopadne. Skoro. Vše co platí pro začátek platí i pro zakončení. Je to ujeté, je to krásně nakreslené a má to svojskou zvrácenou logiku zakletou v bizarním gejzíru nápadů. Hodně fajn originální příběh, který místy vykouzlí pratchettovský úsměv na tváři, ale ví i kdy zatahat za chmurnou strunu. Jedinou výtku mám k trochu šmahem branému konci. Obvykle si stěžuji, že jsou knihy až moc dlouhé, ale v tomhle případě to klidně mohlo mít ještě jedno album navíc a dorovnat tak rozsah první části.

No teda, co to bylo? V prvni knize se nejak nastavi nejaka dejova linka, at uz je jakakoliv, at uz ma jakekoliv prostredky pro posouvani dal, bylo to tam, tak proc to tady neni? Prijde mi, ze se navazuje na to, co bylo predtim, ale vcelku se to nepropojuje. Tohle je hodne spatny Jodo, nebo chaby pokus o nej. Autori si udelaji a vytvori z gruntu novy universe, s kterym vubec nepracuji a vse tam je, protoze to tam je. Bez ladu a skladu, zadny vztah k tomu. Encyklopedie na konci kazdeho alba je tam uplne k nicemu. Azimut je velky spatny ve velmi krasne kresbe. To je prave ten problem, mam dojem, ze autori spolehali na kresbu, ktera ma vse zachranit. Bohuzel, neni pribeh, spis neni funkcni pribeh, neni ani kresba tam, kde ma byt. Z celeho komiksu jsem mel dojem, ze mi nekdo ukazuje svoje zazitky z velmi drogove dovolene bez nejakych blizsich souvislosti.