11

Kým som sa po niekoľkých dňoch prelúskal týmto (fakt gigantickým) omnibusom, zostal som zarazený. Nechápal som. Čoho som sa to vlastne práve stal svedkom? O čo šlo? Čo presne som to čítal? Čo konkrétne mi uniká? Prečo som sa do toho dostával ťažko do takej miery, že som sa do toho v podstate až do samého konca de facto nedostal? Odpovede na tieto otázky, ani na mnohé ďalšie, som nenašiel. Cítil som sa ako keby som čítal komiksovú adaptáciu špecifického japonsko-laponského kresleného sci-fi seriálu z 80. rokov, konkrétne siedmu sériu, pričom ale prvých šesť sa ku mne nedostalo. Ak by som to mal k dačomu prirovnať, tak k situácii z r. 2006, keď som si pozrel Whedonov celovečerák Serenity bez toho, aby som vzhliadol seriál Firefly. S tým rozdielom, že Serenity sa mi paradoxne mimoriadne páčilo i bez znalosti seriálovej predlohy, čo o Neviditelnom království povedať nemôžem. Zmiešané pocity som mal nielen z divno-nudného scenára, ale tiež z kresby. Tá mi nesadla, pár obrazcov bolo úchvatných a nádherných (najmä vesmírne scenérie), ale vo všeobecnosti pre mňa vizuálna strana veci predstavovala nemalý problém. Mal som pocit, že to kreslilo viacero výtvarníkov, keďže niektoré postavy v každej kapitole vyzerali inak (viac, ako samotná kresba, sa mi páčili farby, tie boli krásne). Situáciu komplikovali neprehľadné vzťahy medzi nimi.

Obecně je to velice průměrný příběh s přeslazenou zápletkou z vesmíru, ale... a) prosakují z něho občas zajímavé sociálně-kritické náhledy na vládnutí, organizovanou víru a bezuzdný plochý konzumerismus, b) je to fakt dost dobře namalované - to jsem si místy užíval.

Celkový dojem: 60%

Vynikajúce!, porovnateľné s Jodorowským, zároveň menej chaotické a pekne vložená do komiksu rôzna filozofia. Graficky pre mňa úchvatné, aj netradičné použitie niektorých farebných kontrastov.

Na komikse sa mi páči aj reflexia, ktorá ide stále hlbšie a neostáva pri nejakom type povrchnej revolučnosti.

Určite sa nedajte odradiť neutrálnymi či dokonca negatívnymi recenziami, lepší komiks za posledné roky nevyšiel.

Kolosálny formát veľké plus, komiks je na pár hodín.

„Lidé o pravdu nestojí. Chtějí jen takové informace, které je utvrdí v tom, co si myslí.“
Výtvarné provedení otřesné. Já prostě na digitální avantgardu moc stavěný nejsem. Nechci Christianu Wardovi upírat umělecký talent, ovšem i kresba na počítači může vypadat stylově a nemusí se spoléhat pouze na pár zvládnutých detailů a pak počítat s tím, že zbylé čmáranice nějak sjednotí a vytvaruje koloring.
U téhle space opery je toho dvojnásob škoda, protože pracovat s G. Willow Wilsonovou komornější kreslíř, mohlo by Neviditelné království dopadnout naprosto jinak. Obsahově totiž vyprávění nemá daleko k vizím Alejandra Jodorowského, snad jen bez potřeby do každé druhé bubliny cpát nějaké meta-filozofické pojednání. Tohle je poměrně sympatická a přímočará dobrodružka o posádce kosmické přepravní lodi, jež se ocitne uprostřed soukolí politického skandálu a najednou zjistí, že z něj nemá kam uniknout. Ačkoli zápletka nepřekvapí vývojem, nemůžu říct, že by postrádala napětí, či klopýtala v tempu.

Eisner za barvu - proti tomu nic nemám, ale Eisner za nejlepší novou sérii... to fakt NE. Příběh lásky, která si najde cestu skrze překážky. A to je problém protože v tomto bodě jsem se nachytal, čekal jsem sci-fi se zajímavým námětem a dostal jsem nesourodý blábol plný scénaristyckých děr. Zadání asi znělo jasně: finančně úspěšné dílo se šancí na Eisnera. Co k tomu potřebujeme: situaci ze současnosti, multipohlavní lásku, nějakou akci, happyend, prázdné hesla. Tohle všechno dáte dohromady a dostanete guláš který na sílu sníte, ale chutě tam k sobě neladí a chvílemi máte pocit, že jíte vzduch. Ale zase je fajn, že CC se rozhodlo, po Buffy, vydat něco pro náctileté dívky.

Neviditelné království je další z věcí u kterého jsem si nebyl tak úplně jistý jestli se mi do něj chce pouštět. Už samotná informace, že kniha bude vydána v kolosálním formátu mě upřímně příliš nenadchla, protože nejsem zrovna největším příznivcem tohoto formátu a opravdu ho dokážu ocenit jen v případě opravdu kvalitního počinu. Anotace však zněla poměrně hodně dobře a dávala příslib pořádného sci-fi dobrodružství. Už samý začátek vypadá velice slibně a seznamujeme se s kapitánkou lodi Grix a řeholnickou církve Svatého odříkání Ves, které zde sehrají hlavní role. Je také nastíněna místní hierarchie a vše je zahaleno mlhou tajemství ohledně konspirace mezi církví a korporací Lux. Již v polovině knihy však příběhově začneme přešlapovat na místě a například celých pět sešitů jsme svědky útěku jedné z pirátských lodí a do konce příběhu se již pomyslný jazýček vah nenakloní na počáteční povedenou atmosféru. Ona vlastně celá konspirace, církev a korporace Lux je pouhou kulisou v milostném příběhu Grix a Ves a ve finále jsem byl lehce zklamán, že prakticky nic z celé konspirace a podobně, nebylo vůbec rozvinuto a opravdu se pouze jednalo o berličku, která příběhu měla dodávat jakýsi punc důležitosti. Jinak zde najdeme vše co je dneska velice aktuální. Silné ženy které absolutně nepotřebují chlapy, láska mezi ženami, postavy které mají několik pohlaví a tak dále a tak dále. Samotná kresba je velice barevná a v některých situacích dokázala v kolosálním formátu opravdu zaujmout ale jinak jsem po celou dobu čtení nepociťoval žádné větší nadšení a dokonce v některých případech mi přišla poněkud komická. Kolosální formát mi v tomto případě připadá opravdu zbytečný a myslím, že bych celou knihu i trochu více ocenil v klasickém formátu ve kterém knihy od CC běžně vycházejí. V samotném závěru musím konstatovat, že prakticky nejsem nijak zklamán, protože jsem od knihy příliš neočekával žádnou velkou pecku ale myslím, že se ze všeho dalo vytřískat daleko více, protože potenciál tam opravdu byl. Takhle jsem dostali jen love story, která je postavená na dnešních aktuálních tématech, nic víc nepřináší a já už jsem z toho všeho mírně přesycen. Průměr který neurazí ale v tomto případě koupi příliš nadšeně doporučit nemůžu.