9

Tak tohle se fakt povedlo. Výlet do tichomoří jsem si užil náramně.
Vše krásně odsýpalo a kresba byla parádní.
Jedinou výtku mám ke konci. Jak jeden ze psů, jehož jméno si nepamatuju, správně poznamenal ,, takové pořádné dobrodružství má končit pořádnou bitkou "

Takový psí Usagi s Yokai monstry.

Séria Bestie burdenské ma baví už od prvej knihy. Mám rád príbehy, v ktorých majú hlavné úlohy zvieratá a atraktívny je aj žáner v podobe dobrodružno-mysterióznych príbehov so štipkou hororu. Je to také fajn čítanie, ktoré má spád a zaujímavé nápady. Štvrtá kniha nás zavedie do Japonska v povojnovom období a síce mohol Evan Dorkin vyťažiť z tohto prostredia aj viac, celkom dobre som sa bavil a ubehlo mi to veľmi rýchlo.=►Celá recenzia◄=

Prvé, čo ma zaujalo na obálke je veta “vítá vás Bestie Burdenské, kniha ovenčená osmi cenami Willa Eisnera”. To je lož, kniha nedostala žiadnu význačnú cenu. V skutočnosti je to jednoduchý štvorzošitový príbeh priživujúci sa na popularite japonskej mytológie, ale nijako ju nerozvíjajúci. Jednoducho len “dajme tam kappu a kicune, lebo sú neobvyklé, aj keď pre dej nič nedávajú”. Nie je to urážlivo zlé, je to len absolútny priemer. Bez vtipu, nápadu, emócií. Prvé dve knihy série boli fajn, tretia a táto kniha sú “meh”.

Toto za mě byl bohužel trochu krok vedle. První zklamání byla zásadní změna kresby, která mě na této sérii vždy bavila. V tomto díla byla naprosto tuctová, sice přehledná a vlastně i příjemná, ale oproti tomu, na co jsem byl v sérii zvyklý to byl velký krok zpět. Příběh pak odbočil od hlavní série úplně a i když mám Japonsko a příběhy z něj rád, tak toto byl velký průměr. Po předchozích knihách zklamání.

Trochu tvůrce podezírám, že je to příběh z Japonska, protože Japonsko v komiksu je cool... takže jsme svědky příběhu, který by klidně mohl řešit, nevím, Usagi? A že se tam vyskytne internetový doggo, to je nabíledni.

Celkový dojem: 50%