• Django
    Django mecenáš15:14Teror ve jménu víry
    Dílo spjaté s kontroverzi. Miller potřeboval dat průchod svým emocím, možná kdyby to bylo jen o tom klukovi a holce která se odpálí, tak by to mohl být pěknej kousek k uctění památky obětem jedenáctého září. Jenže to nekončí a začíná se to zvrhávat v dílo plne vzteku a nenávisti. Na druhou stranu Miller v tomhle případě exceluje jako kreslíř a karikaturista, děj praktický plní akce a násilí a hlavně symboliky. Celkem jsem se dost smál když jsem vyděl karikatury Hillary Putina a Obamu, když se na scéně objevil David tak jsem vyprskl smíchy ten byl už i na mě silný kafe. Když už si čtenář řekne že ho nic nepřekvapí tak se objeví tajný podzemní město jak z nějaké povídky od lovecrafta v jehož středu sedi čtenářský kroužek isis nebo vzhledem k době Al-Kájda. No během čtení jsem se bavil nekorektním a nenávistným poselstvím. Ale jinak je to neskutečná sračka. Tři hvězdičky dávám za kresbu.
  • Poniczech
    Poniczech mecenáš12:08Modrá CREW #32 - Zabiják #1, 2
    Zatím asi to nejslabší, co v Modré Crwi vyšlo. Extrémně nudné - neděje se tu vůbec nic. To vše je proloženo plytkým monologem hlavní postavy, který zní jak moje úvahy, když mi bylo 13. Nevadí mi komiksy "o ničem", ale tohle prostě nefunguje a je to jen otravné. Jedna hvězda navíc za pěknou kresbu, jinak bych šel s hodnocením ještě níž.
  • George Walker Bush
    George Walker Bush admin08:50Blue Lock #01
    Miluju fotbal. A proto se ještě musím pečlivě rozhodnout, zdali je to zábavné, nebo vlastně hrozná cypovina...

    Celkový dojem: 50%
  • ludek.n
    Udatný Volstagg, krasavec Fandral a mrzout Hogun jsou nejčastěji vidět po boku mocného Thora jako jeho nejbližší společníci, přátelé a rádci při jeho dobrodružných výpravách. Občas se ale stane, že se musejí obejít i bez svého odvážného vůdce. To je i případ, kdy bratři ve zbrani stíhají uniknuvšího vlka Fenrise v čtyřdílném příběhu Billa Willinghama „Odpoledne pod psa“. Za kreslící podložkou mu asistuje Neil Edwards a bez přehánění je to jízda jako hrom. Ty nejlepší fantasy tradice přetavené do šťavnatého, plnokrevného vyprávění bez kompromisů. V druhém, chtělo by se říct shakespearovském, příběhu nám Alan Zelenetz předvede, jaké trampoty mohou postihnout asgardské lordy Mordeho a Unu, když na svůj svatební obřad nepozvou mistra klamu Lokiho. Volstagg, Fandral a Hogun musí zachránit situaci dřív, než bude pozdě. Výtvarník Charles Vess podchytil Zelenetzův humor a obtiskl ho do svých kreseb. Vyprávění tak dostalo nádech veselé taškařice, která se nebere kdovíjak vážně, ale dokáže zaujmout svým svěžím, odlehčeným a hravým tónem. Není to pecka, která by vás nenechala spát, ale nemusejí přece nad Asgardem řádit hromy a blesky, aby se člověk pobavil…
  • ludek.n
    Obávaný tyran a vládce Latverie Victor van Doom prozřel a chce odčinit všechno zlo, které spáchal. Po smrti Tonyho Starka (jenž chránil svobodu lidské populace před pomýlenou Captain Marvel v průběhu Občanské války) zůstalo v marvelovském vesmíru prázdné místo a Victor van Doom se rozhodl vzít roli Iron Mana za svou. Využil svých vědeckých znalostí a pokročilých technologií, aby přetvořil ikonické brnění do nové vylepšené verze. S ním pak pronásleduje padouchy, které zná jako své boty a snaží se udělat svět lepším místem pro život. Že ho pronásledují pochybnosti všech, kdo znají jeho minulost, snad ani netřeba zmiňovat. Ostatně co si budeme povídat, Victorova proměna v „Neoblíbeného Irona Mana“ je pravděpodobně ten nejkontroverznější přerod v historii Marvelu a komiksu vůbec. Brian Michael Bendis však dokazuje, že to lze udělat inteligentně, napínavě a s grácií. Musíte se jen smířit s tím, že hodnoty, které jste měli jako pevně dané, už neplatí. Pomůže vám v tom i Alex Maleev, jehož neortodoxní vizuální ztvárnění Bendisových myšlenek má k tradičním postulátům komiksové kresby daleko, předaleko. Neoblíbený Iron Man je živý příběh a stojí za to mu věnovat pozornost. Odvděčí se za ni.
  • ludek.n
    Kdysi špičkový chirurg, poté mistr okultních umění a nejmocnější čaroděj Země, doktor Stephen Strange se představuje ve vůbec prvním stripu řady Strange Tales, který mají na svědomí nesmrtelní Stan Lee a Steve Ditko. Jednoduchý děj, klasická úsporná kresba a na světě je nový hrdina, který svým tvůrcům (tehdejším i pozdějším) umožňuje zabývat se nejrůznějšími odnožemi magie, temnými artefakty, démonickými bytostmi a mystickými dimenzemi. O dvacet let později - konkrétně v roce 1984 - přichází Roger Stern s příběhy, které z tohoto základu čerpají a rozvíjejí to nejlepší, co může postava nejvyššího pozemského čaroděje poskytnout. Ať už je v sázce zdravý rozum hrdiny, životy nevinných lidí na výletní plavbě po moři, vojenské tajemství nebo snad osud celého světa, zotročeného jařmem despotické krutovlády, vždy je tu Doctor Strange, aby se postavil zlovolným silám a temnotě, hrozícím zvrátit rovnováhu sil. Výtvarníci Paul Smith, Bret Blevins a Mark Badger pokračují přesně tam, kde skončil Steve Ditko. Nepouštějí se do velkých experimentů ani inovací, a tak téměř nepoznáte, že mezi prvním stripem a jejich tvorbou uběhlo celých dlouhých dvacet let. Klasické, milé, poutavé retro, které sice ničím neohromí, ale v rámci možností pobaví.
  • ludek.n
    Představitel ideálu svobody, oděný do hvězd a pruhů, Captain America má za sebou možná nejdelší a nejproduktivnější historii ze všech superhrdinů, co jich svět zná. Edice Nejmocnějších hrdinů Marvelu ho představuje v povídkovém souboru scénáristy Rogera Sterna a výtvarníka Johna Byrneho Válka a vzpomínky. Součástí této řady sešitů je kromě slavnostního 250. čísla (obsahující příběh Cap prezidentem) i jubilejní historické ohlédnutí k 40. výročí, který celý tento soubor uzavírá. Kromě těchto dvou specialit tu pak máme třísešitovou bitvu s baronem Struckerem alias Machinesmithem, dvě kapitoly s Batrocem a uprchlým Hydem, a konečně i temnou upíří Krev na blatech, v níž se Captain America přesouvá do Anglie, aby ochránil rodinu Falsworthů před krvežíznivým baronem Bloodem. Všechny zde uvedené příběhy jsou podány inteligentně, dospěle a s nesmírným zaujetím. Roger Stern má jasno, kdy je čas zatopit pod kotlem a kdy je naopak potřeba zvolnit a zamyslet se. John Byrne jeho vizi podporuje svou uspořádanou a přehlednou kresbou bez velkých experimentů. Ruku v ruce jim to spolu funguje náramně a je opravdová radost si s Captainem Americou projít jeho vzpomínky. Radost a zábava!
  • ludek.n
    Wanda Maximoffová je dost možná jednou z nejproblematičtějších hrdinek marvelovského vesmíru. Rozkročena mezi dvěma světy - Avengers a mutanty, přičemž jedni ji nemají kdovíjak v lásce a druzí jí nevěří - snaží se Scarlet Witch být sama sebou. Pohříchu se jí to daří méně, než by sama chtěla a než by si připustila. Věříce svým pocitům, nechá se (často ke své škodě) snadno zmanipulovat a využít druhými. To je vlastně i případ hlavního příběhu z pera a tužky Johna Byrna, vytvořeného pro sérii West Cost Avengers. Šest navazujících sešitů, zabývajících se asimilující protoentitou, zmrtvýchvstáním původního Human Torcha, rozštěpenou duší Pandemonia a jeho pána Mephista a v neposlední řadě také Wandinými dvojčaty Thomasem a Williamem, je naplněno až po okraj hrdiny ze všech koutů světa, jejich udatnými činy, odkazy na věci minulé, strofami a hláškami, které takto dohromady sice mají obrovský potenciál, ale já se v tom neuvěřitelném kotli beznadějně ztratil. Nejhorší to bylo s anabází Human Torcha, Tora, Immortuse, Visiona a profesora Hortona ve „velkolepém“ padesátém díle West Coast Avenger. Četl jsem ho třikrát dokola a stejně jsem ho nepochopil. Přídám-li k tomu fakt, že mě ona ostentativně proklamovaná Wendina rozervanost chvíli štvala, poté nudila a nakonec mi připadala směšná, na víc než na tři hvězdy to tahle kniha Nejmocnějších hrdinů Marvelu u mě nedotáhla.
  • ludek.n
    Modré oči, bílé vlasy, čelenka a plášť - to je Ororo Munroeová, Storm. Mutantka, zlodějka, členka X-Menů, partnerka, manželka, vůdkyně, bohyně, královna a žena, pro niž snad neexistují žádné hranice. Chris Claremont a Barry Windsor-Smith ji nicméně představují jako nejistou, tápající a pochybující bytost, která poté, co přišla o své mimořádné schopnosti, hledá sama sebe, své místo pod sluncem, svůj cíl a osud. Dvoudílný příběh, v němž se hodně přemýšlí, zpytují se hlubiny duše, pátrá se po odpovědích na trýznivé otázky vlastního svědomí, jde hodně do hloubky a vynáší na světlo světa podivuhodné pravdy o nás samotných. Láska a strach, vina a odpovědnost, minulost i budoucnost, a v neposlední řadě to nejdůležitější: smysl života. Druhý příběh z pera Christophera Yosta, kterému dal obrazovou podobu fenomenální Diogenes Neves, už je o něčem úplně jiném a i samotné pojetí nemůže být odlišnější. Tady se zachraňuje Wakandské království, jeho vládce T´Challa a všichni jeho lidé… a aby toho nebylo málo, tak ještě na druhé straně světa je potřeba ochránit X-Meny před nimi samotnými. Můžete si být jistí, že když Storm zavelí „Důvěřujte mi!“, posadí vás to bez pardonu na prdel. Je doslova úžasné, kolik pohybu a dynamiky dokáže Neves nacpal do jediného panelu, jak kácí hranice, prolíná, spojuje, používá obraz v obraze… a pořád to má hlavu a patu. O Windsor-Smithově zadumané Storm s čírem jsem možná pochyboval, ale před Nevesovou prsatou krasavicí se kdykoli budu plazit po zemi a slíbávat prach z jejích nohou.
  • ludek.n
    Je bohatý, pohledný a má křídla - Warren Worthington III. ve světě Marvelu známý spíše jako Angel. Stál na počátku kariéry X-Menů, byl členem týmu Champions, Defenders i X-Factor. Nikdo z jeho přátel a spolubojovníků neprodělal tak drastické proměny jako on. Scénáristé Arnold Drake a Roy Thomas společně s výtvarníkem Wernerem Rothem nám ho představují ve třech krátkých příbězích na úplném počátku jeho životní cesty, od dítěte školou povinného až mezi zakládající členy X-Menů. Následuje čtyřdílný epos Krvavý úsvit od Bena Raaba a Salvadora Larrocy. Warren zde vystupuje v podobě modrého Archangela, který se společně se starým Gomurrem musí postavit hrozivému démonovi Kuragarimu, aby zachránil svou lásku Psylocke a vlastně i celý svět před magickou temnotou. Hrozivý příběh, kterému nedostižný Larocca svou jedinečnou kresbou vtiskl vpravdě monumentální rozměr. Kuragari je tak strašlivý, že mu chybí už jen pověstné kopyto, Psylocke je kráska mimořádných proporcí v kostýmku, který toho mnoho neskrývá a konečně Warren se ze ztrápeného seladona ve žlutém obleku (který k té jeho modré kůži pasuje jako pěst na oko) propracuje až k andělu pomsty, pro jehož křídla jsou stránky tohoto komiksu doslova malé a nedostačující. Zase jedna parádní jízda bez brzd a bez držení…
  • ludek.n
    Barbara „Bobbi“ Morseová začínala jako bezejmenná hrdinka na stránkách ka-zarovského komiksu Astonishin Tales v roce 1971. Svůj kostým a krycí jméno Mockingbird si pak vysloužila až v roce 1980 v 95. čísle řady Marvel Team-Up, kde společně se Spider-Manem odhaluje zrádce v řadách S.H.I.E.L.D.u. Právě tento sešit s názvem „…a žádný ptáček nezazpívá“ otevírá tuto knihu Nejmocnějších hrdinů Marvelu. Doplňuje ho čtyřdílný příběh Jima McCanna a Davida Lópeze ze série New Avengers s názvem Shledání a jak už sám názve napovídá, máme tu čest prozkoumat, jaké vztahy panují po letech mezi bývalými manžely Hawkeyem/Roninem a Mockingbird. Přestože tu máme hrozbu od tajné teroristické organizace A.I.M., které je potřeba bezodkladně zabránit, jádrem vyprávění je především pošťuchovaná mezi Clintem a Bobbi. Chápu, že tvůrci chtěli předvést, že i neohrožení superhrdinové mají své trápení a emoce jim nejsou cizí, ale Shledání to vzalo za špatný konec. Mělo to být nejspíš veselé povídání o smutných věcech, s nadhledem a nadsázkou, okořeněné nějakou tou akční podívanou a řadou doplňujících flashbacků, ale dopadlo to přinejlepším rozpačitě a neurčitě. Korunu tomu nasadilo sladké hollywoodské finále… ani jedno oko nezůstane suché!
  • ludek.n
    Bývalá ruská špiónka Nataša Romanoffová alias Black Widow se poprvé představila v roce 1964 v sérii Tales Of Suspense, které v té době kraloval Iron Man a samotná Nataša zde vystupovala ještě v civilních šatech jako svůdná agentka, mající za cíl zlikvidovat Tonyho Starka. V další hostovačce, tentokrát u úžasného Spider-Mana v roce 1970, jsme svědky jejího přerodu z „růžové Madam Nataši“ na skutečnou, v černé kůži oděnou, „Black Widow“. Ani v jednom z těchto příběhů nehraje hlavní roli, přesto je nepřehlédnutelnou postavou. Když se jí v roce 2004 ujali spisovatel Richard K. Morgan a kreslíř Bill Sinkiewicz, aby ji v šestidílné minisérii Návrat domů poslali zpátky do Ruska, měla už za sebou úctyhodnou kariéru a něco v marvelovském světě znamenala. To však autorům nevadilo, aby si ji nevzali do parády a nerozebrali její život na prvočinitele. A nutno říct, že to dělají skvěle. Kresba úžasná, stylová a nenapodobitelná, příběh temný, drsný, moderní a poutavý. Oba umělci si na střídačku uzurpují svůj díl pozornosti a přihrávají si nápady, jakoby se jen proto narodili. Je to fantastická souhra textu a obrazu, parádní čtení ve všech ohledech. Troufám si dokonce tvrdit, že Návrat domů je zatím to nejlepší, co mi Nejmocnější hrdinové Marvelu nabídli.
  • louza
    Druhá kniha se mi četla podstatně lépe než úvod. "Hrdina" tu nabývá trochu méně cyničtějších kontur a jeho filosofování víc nahrazuje reálný děj. Kniha už nepůsobí tak depresivně a tíživě. Díky panoramatu s dvojčaty jsem si také uvědomil, jak starý ten komiks ve skutečnosti je. Přitom i po dvou dekádách nepostrádá nic ze své aktuálnosti. Nezbývá než uznat, že se jim to tenkrát prostě povedlo.
  • Fry
    Přituhuje a pomalu to začíná vypadat, že to se světem dopadne opravdu špatně. Snad na všech frontách to s hrdiny a potažmo s celým úřadem jde od desíti k pěti, svět zachvacují katastrofy a z temných hlubin se navrací ti největší nepřátelé. Baví mě to moc a jsem napjatý jak to celé dopadne.
  • Darth Raelchi
    Darth Raelchi mecenáš27.3. 17:37Afterpunk (anglická verze)
    Za mě i anglická verze obstojí. Líbil se mi ten přechod na anglofonní nótu, že to prostě má svůj jasně čitelný projev. Určitě posloužilo ku prospěchu věci, že je sám překladatel původem z anglofonního prostředí. Dále chválím detaily pro anglofonní trh, ať už jsou to popisky, sfx nebo reálie. Když už, tak pořádně. Naposledy mě takhle vystřelil 1984 od Namaie. Nemám slov.
  • Fry
    Fry admin26.3. 19:27Lazarus #03: Konkláve
    Po nespěšném pokusu o zradu a následném vyjednávání o výdeji zajatců se za účelem předjetí válečného konfliktu koná konkláve. Shromáždění všech mocných rodin na jednom místě však z principu nemůže dopadnout dobře a autoři tak opět ohýbají žánr zpátky k akčnímu sci-fi thrilleru.
  • Fry
    Fry admin26.3. 19:00Lazarus #02: Selekce
    Namísto pokračování akčního sci-fi thrilleru je nám předloženo postapokalyptické drama zaměřené na úplně jiné postavy. Je to jiné než předchozí kniha takový příběh o nás bez nás, ale zasazený do kulis velmi připomínající to nejlepší z The Walking Dead. Tohle zkrátka nelze nedoporučit.
  • George Walker Bush
    George Walker Bush admin26.3. 12:14Modrá CREW #33 - Zabiják #2, 3
    Příběh je to celkem fajn a jeho nikoli zběsilé tempo mi více než vyhovuje, nicméně "filozofování" a mudrování hlavního hrdiny je nesmírně úmorné.

    Celkový dojem: 60%
  • perak
    Tak toto byla hodně silná séria. Životní peripetie Riadovi rodiny s reáliemi dvou zcela odlišných kultur a historickýi událostmi v pozadí těžko nechají čtenáře chladným. Některé pasáže se vryjí do paměti hodně hluboko. Závěrečný díl je hlavně o autorově hledání sebe semotného, přičemž výraznou roli opět hraje vztah k otci. K tomuto se někdy rád vrátím.
  • faster86
    Konec je ukočírovaný celkem fajn. Co se týče celé série, tak se mi víc líbilo když legendy vyskakovali jakoby randon, než ta část s peklem na zemi.
  • faster86
    faster8625.3. 23:37Tarzan se vrací #04
    oceňuju ručně psaný lettering
  • MEGA
    MEGA25.3. 22:52Enigma
    Jedno je určitě jistý, je to zvláštní komiks. Nemůžu mu zapřít to, že mě čtení bavilo. Příběh je plný zvratů, různých lokací a postavy se neustále potýkají s něčím novým. Kniha se nebere vždy vážně a to zejména díky nevšednímu vypravěči. Bavila mě obzvlášť první půlka, kde se tento podivný 'superhrdiný' příběh teprve vykresluje a představují se nám rozmanité postavy. Ke konci jsou pak zvraty a odhalení, které mají vše poskládat do sebe, ale mě nesedly. Buď by těm odhalením svědčilo více prostoru, nebo jsou na mě prostě až moc divný. Kresba je ze začátku neučesaná, což se hodilo k divokému tempu příběhu. Postupně se pak linka vyčistila, což mi taky nevadilo a nepřišlo mi to nijak rušivé. Celkově ale kresba a obzvlášť barvy dodávají komiksu fajn mysteriózní atmosféru a krásně doplňuje příběh. Po vizuální stránce super. Celkově zajímavé čtení, které drželo mou pozornost a překvapilo mě svou fantazií.
  • George Walker Bush
    George Walker Bush admin25.3. 17:53Zázraky
    Platí rozhodně to, že se jedná o to výrazně lepší, co v superhrdinských komiksech kdy vyšlo. Reportér s vizáží jednookého Jima Gordona zde rozvíjí své psychologicko-sociální úvahy o světě, ve kterém si maskovaní supersiláci dávají neustále po tlamě, ale pro mě zůstává hlavní ten pohled "zdola", doslovný i metaforický, který se zrcadlí v parádní ilustraci Alexe Rosse. Třeba ten samotný obraz z obálky je úžasný, o ostatních obrázcích, scénách, výrazech ve tváři ani nemluvě, i když je to někdy už jen krok od líbivého kýče. Což je ale i trochu příběhově. Ač to vyšlo mnohem dříve, je to takový hezký čtenářský doplněk k Alias, který se na marvelovský svět také kouká z úplně jiného úhlu, který mě baví.

    Celkový dojem: 80%
  • Poniczech
    Poniczech mecenáš25.3. 12:56Lady Baltimore #01: Královny čarodějek
    Předešlé komentáře mě trochu vyděsily, ale přišlo mi to nakonec skvělé. Kvalitou to oproti Baltimorovi podle mě horší není, akorát žánrově je to trochu jiné - což ale v celém Outerverse není zas tak neobvyklé.
    U nás zatím nevyšel Joe Golem (kterého mám asi nejradši), který sice časově spadá až do 60. let tohohle světa, ale Mignola s Goldenem ho vydali před Lady Baltimore a tahle knížka na něj velmi často odkazuje. Nerozumím tomu, proč to CC vydává takhle, je to jak kdyby nejdřív vydali příběhy Edwarda Greye, Humra a Ú.P.V.O. s malým Hellboyem a pak až ty první Hellboyovy knížky.
    Nějaká genderová vyrovnanost mi nijak "na sílu" nepřišla, ale bylo fajn, že je tu víc ženských postav. A nevím, jestli to zůstalo jen nepochopeno, ale podle mě 1. světová válka proběhla, jenom ji narušil mor . Rozhodně se z toho nestala "válka proti upírům" - upři zůstali pouze v rovině povídaček mezi lidmi, ale jejich existence není obecně uznávaný fakt. Je třeba nezapomenout, že upíři postihli jen Evropu. Vzestup nácků mi tím pádem nepřijde úplně nereálný, navíc se nemuseli nutně dostat k moci stejným způsobem, jako v našich dějinách.
    To časové zasazení je asi jediná věc, která mě na knížce tolik neoslovila, protože to umístění do období 1. sv. války byl jeden ze zásadních rozdílů oproti Hellboyovi. Najednou jsou tu záporáci náckové a čarodějnice, které sice mají super design, ale oproti upírům to působí víc jako něco z Mignolaversity (Hellboy universa).
  • Django
    Django mecenáš24.3. 17:25Maxx #1
    The Maxx je ten typ komiksu co kromě akce a násilí, nabízí i filozofování. Čtenáři jsou nabídnuta témata jako syndrom obětí deprese a různé sociální úzkosti. Navíc jak se mění styl kresby podle duševního stavu postavy je prostě paráda, trochu to smrdí surrealismem. Závěrem tohohle šíleného bezdaka s fialovým stínítkem od lampy na hlavě si prostě zamilujete nebo ne.
  • Fort
    Fort24.3. 17:18Učebna pomsty #01
    Zajímavý počin. Ze začátku, když jsem viděl přehled kapitol s názvy 1 oběť, 2 oběť, 3 oběť atd jsem se bál, že každá kapitola bude samostatná o konkrétní pomstě šikany, naštěstí tomu tak není a děj pomsty se prolíná všemi kapitolami. Vážnou výtku mám k velikosti fondu v některých bublinách, který je miniaturní.
  • Darth Raelchi
    Darth Raelchi mecenáš24.3. 16:33KOMA 2023 DEADLINE
    Je videt, ze je festival zabehly a etablovany. Graficka stranka je lepsi, papir je kvalitnejsi, a clanku je mnohem vic. Chybi mi tam sice Prokupek, ale clanek o Kobikovi poslouzi i tak. Samotne komiksove stranky jsou paradni, zvlast ty jako pocta ke Kobikovi.
  • Darth Raelchi
    Darth Raelchi mecenáš24.3. 16:315 let KOMA 2015—2019
    Proste katalog a to taky dostanete. Bohuzel moc pridane hodnoty tam neni, ale posledni dva rocniky uz predstavuji lepsi grafickou komiksovou prilohu a par clanku rovnez stoji za to, napr. Prokupkovy clanky. Ale to je asi tak vsechno.
  • martin28
    martin2824.3. 15:22Sweet Tooth - Mlsoun #02
    Ve druhé knize Lemire zabrousí do minulosti hlavních postav a dovysvětlí tak jejich životy před epidemií. Skupinka nalezne zdánlivě bezpečné útočiště, ve kterém chce část skupiny zůstat. Příběh je napínavý, donutí vás knihu dočíst, přesto nejsilnější část příběhu je až ke konci knihy. Lemireho kresba je fajn, přesto jeho omalovánkám nemohu přijít na chuť. 85%
  • George Walker Bush
    Obskurní sebrané japonské hororové příběhy jsou samy o sobě zajímavé a místy skutečně mrazivé, adaptace do mangy nijak nerušící a obstojná... jinak pakliže kdesi Pavel Mandys brojí obecně proti termínu "grafický román", tak já proti němu nebrojím. Ale dát na zadní stranu obálky k antologii povídek, navíc stránkově skrovné, pojem grafický román, to je skutečně úlet.

    Celkový dojem: 70%
  • George Walker Bush
    George Walker Bush admin24.3. 13:12Batman #01: Jejich temné plány, díl první
    Je to přiměřeně napínavé i děsuplné, hlavní záporák má šmrnc, zároveň bych asi i přežil, kdybych to nečetl.

    Celkový dojem: 60%
  • Darth Raelchi
    Darth Raelchi mecenáš24.3. 06:36Marzi 1984-1987
    Příjemná sonda do dřívějších dob. Je vidět, že to Poláci měli dost podobné jako my a viděno dětskou optikou ten zážitek ještě umocňuje. Škoda, že Plus nevydal komplet. Takhle je to prostě ufiklé v půlce a celé to visí ve vzduchu.
  • hroubek
    Vzkříšení Ra´se Al Ghula zní jako něco, co si chcete přečíst, protože samotný název a i zápletka zní zajímavě. Jenže jakmile začnete číst, tak dostanete facku. Tento díl je chaoticky pospojovaný, místy je velmi nudný, nedá smysl a je prostě takový nijaký. Výrazně tady chybí ucelený příběh, který by tomu dal nějaký tvar. Dalším problémem je to, že scénáristé pracují s postavami divným způsobem, se kterým jsem celou dobu dost bojoval. Jediný, co zachraňuje tento komiks je závěrečná třetina, kde se začne alespoň něco dít a "příběh" v ten moment má nějaký spád. Z mého pohledu dost slabý díl, snad druhá část bude lepší.
  • Fort
    Konec parádní, spokojenost. Jediná výtka je ta poslední povídka, která mě vůbec nezajímala. Bylo by lepší mít příběh v jedné knize, bez těch dvou povídek.
  • Fort
    Druhý díl už není tak šokující a soustředí se spíše na samotného detektiva. Má to příjemný spát připravující se na ukončení případu.
  • house192
    house19223.3. 14:51Batman / Soudce Dredd
    Nostalgie jako prase, a ještě pěkně po kupě...
  • Darth Raelchi
    Darth Raelchi mecenáš23.3. 14:07Telefon
    Za me tohle patri do silnejsich komiksu Murina Wolfa. Zenske uz se netrestaji, nerezou a nemlati do bezvedomi, to je mu ke cti, a za me lepe vynikne pribeh
    On je to vlastne prostinky horor, jehoz syzet je znam daleko siroko, ale to vubec nevadi. Komiksu vevodi vizualni stranka a libi se mi ten svih v ruce, ze to je takove zrale a nepreplacane detaily. Ty jsou fajn, ale tady by asi rusily, takze je vetsi moznost se soustredit na pribeh. Takze za me je to poctiva jednohubka od zrajiciho autora, ktera docela funguje.
  • Darth Raelchi
    Darth Raelchi mecenáš23.3. 14:01Oidipus Rex
    Snad jen se nabizi vytknout delka, dovedl bych si to predstavit i delsi, aby ta básnická epicka linka lepe vynikla. Obcas mi vadila ona zkratkovitost a rychle preskakovani mezi panely. Kresba mi sedla, Jerie ji ma takovou skromnou a nepreplacanou, spis setri barvami a jde mu spis o kontrast. Font bohu me take rusil, asi bych zvolil citelnejsi, ale to je drobnost. Tohle obstoji a funguje.
  • soulbringer
    soulbringer mecenáš23.3. 00:30Brodeckova zpráva
    „Už dávno se davům vyhýbám. Vím, že skoro všechno vzešlo od nich… Válka a všechny kazerskwiry, které lidem otevřela v mozcích. Můžeme se utěšovat, že je to vina těch, co to podnítili. Není to pravda. Dav je obrovské tělo složené z tisíců dalších vědomých těl. Neexistuje šťastný ani mírumilovný dav. Za smíchem a hudbou vře krev. Já je viděl při práci, ty lidi, když získali jistotu, že nejsou sami…“

    Jednoznačně finalista komiksu roku 2023! Manu Larcenet vás chytne a nepustí. Od první stránky čtenáře vtáhne do tísnivé atmosféry horské vesnice, kde se příběh odehrává krátce po skončení války. Vesnická komunita, stále omámená stíny minulých konfliktů, však skrývá svá temná tajemství, jež jsou vložena hluboko v jejich duších i fungování místní vesnice. Do této uzavřené společnosti však vstoupil záhadný cizinec, jehož místní pojmenují Anderer (mrk, mrk) a má nebývalý apetit reflektovat zdejší realitu. Je prostě jiný, je divný, není místní a hlavně má tendenci se dívat a popisovat místa, kde někteří vesničané schovávají věci, které by neměly nikdy vyplavat na povrch. A když jednou nastaví ono pověstné zrcadlo, tak si moc přátel mezi místními věru nezíská. Ale to trochu předbíháme. Náš příběh totiž začíná jeho náhlou smrtí.

    "Moje jméno je Brodeck a nemám s tím nic společného," začíná Brodeck svou zprávu. "Chci, aby to všichni věděli. Neměl jsem s tím nic společného." Možná má, možná ne... Brodeck, je navrátilec z koncentračního tábora a hlavní hrdina příběhu. A jelikož se zdá, že u smrti Anderera nebyl, je pověřen místním vedením, aby o incidentu sepsal zprávu a pokud možno danou věc uzavřel (ať už to znamená cokoli). Do mysli se hned vtírá otázka, zda skutečně s danou věcí nemá náš hlavní hrdina nic do činění. Člověk se ani nenaděje a hltá jednu stranu za druhou. Ale rychlost by v tomhle případě byla vskutku na škodu. Rozhodně doporučuji nespěchat a opravdu nechat obrazy hovořit a pomalu je zpracovávat (zároveň jsem se při druhém čtení přistihl, že když to člověk čte nahlas, pomalu a potichu, má to ještě lepší grády).

    Brodeckova zpráva, původně vytvořená Philippem Claudelem, který za svůj román získal oprávněně několik cen, je zde luxusně převyprávěna štětcem, tužkou, uhlem a všemi černými odstíny Manu Larceneta. Naprosto famózní a atmosférické kresba, která dává příběhu ten nejlepší možný ráz! Román odkrývá hluboké vrstvy lidské podstaty v časech válečného utrpení a následných konfliktů. Brodeck nás provází nejen vlastním vyšetřováním, ale i svými introspektivními úvahami, které nám odkrývají bolestné vzpomínky na jeho minulost a vnitřní boj o identitu a lidskost. Asi nepřekvapí, že to dílo je jasným a silným varováním před xenofobií a manipulací davu. Mimoto se vše odehrává v boji o duši a identitu hlavního hrdiny.

    Říká se, že naše přítomnost je jen chvilkovým prodlouženým minulosti, jež s ní hned splyne. Přítomnost existuje jen v kratičkém okamžiku a tak jde především o to, jak a jestli dokážeme změnit budoucnost. Zní to zbytečně filozoficky, ale na černobílých stránkách a obrazech života Brodecka se nevyhnete těžkým otázkám, o našich vlastních motivech či o tom, jak by se člověk zachoval, kdyby byl v kůži hlavního hrdiny nebo třeba starosty, jež se má postarat o okupanty.

    Naše zážitky, prožitky, vlastní interpretace, a především hluboká traumata, jsou hlavními faktory, které nakonec formují naše vidění budoucnosti i světa kolem nás... a nás samotné. Jak se ve světě orientují lidé, kterým vzali vše, na čem jim záleželo? Jak se hojí rány, které se nechtějí zacelit? Jak vidí svět a budoucnost lidé, kteří si prošli vyhlazovacím lágrem? Dokážou v tom všem najít špetku smyslu, a především naději do budoucna? A jak se vyrovnají s tím, že chapadla zla se natahují i mimo mříže koncentračního tábora? Jak se vypořádat s tím, že kořeny toho zla zakořenily u vašich sousedů ještě dříve, než postavili první ostnatý plot lágru? Jak se člověk má vyrovnat s tím, když zlo vidí každý den v nepřítomných očích manželky, která vás kdysi budila veselou písní?

    Dokážete se se s tím sžít, zapomenout nebo pomůže se z toho vypsat? Stěží. Přesto v tomhle skvěle napsaném i nakresleném románu máme před sebou člověka s nespočtem traumat, jež dokáže na kusu papíru zachytit jen těžko představitelné situace a zůstat k sobě upřímný. V realitě, kde minulost těžce odnáší tíhu a formuje současnost, Brodeckova zpráva odhaluje stíny lidských srdcí, zakryté sněhem zapadlé vesnice na konci světa. Tento vizuálně poutavý román není pouhým odrazem poválečné společnosti; je rozhodně mementem, které nejen varuje před absenci lidskosti, ale umně rozprostírá obrázek zlomené lidské duše, jež se snaží nejdříve přežít a pak najít budoucnost i sebe sama.

    Kresba Manu Larceneta je mistrovským ztvárněním této temné a ponuré atmosféry. Jeho černobílé ilustrace nejenže dokonale podtrhují téma příběhu, ale také nám umožňují ponořit se do každého detailu a prožívat každou stránku, kde není třeba žádných bublin. I když některé scény knihy mohou být pro některé čtenáře obtížné, celkový dojem z tohoto díla je prostě ohromující. Brodeckova zpráva je dílem, které si zaslouží širší pozornost i diskusi. Larcenetovo dílo je vynikajícím příkladem toho, jak může komiks osvětlovat temná místa lidské duše a upozorňovat na důležitá sociální a historická témata, přitom vás naprosto uhranout. Každé okénko tohoto komiksu dokazuje sílu obrazového vyprávění a jeho schopnost autora přenést emoce i atmosféru průvodního příběhu. Až bych spíše napsal, že to není jen adaptace, ale prostě úplně jiná dimenze vyprávění. Vynikající!

    Plusy
    - silný a uvěřitelný příběh, autentický hlavní hrdina
    - skvělá adaptace, kterou komiks ještě o něco posunul (rozhodně umocnil lyričnost a vlastní výrazivo předlohy)
    - výborný překlad respektující původní přeloženou předlohu
    - netradiční formát, který knize velmi sedí
    - a samozřejmě impozantní kresba, která není jen atmosférická, ale je to detailní poezie (a není to umění pro umění)

    Mínusy
    - pro nepozorné se může zdát, že řada postav vypadá stejně (...ačkoli, mrk mrk)
    - rozhodně to není věc do postele (formátem) a natržení papírového pouzdra, je jen otázka času

    Celkové hodnocení: 95 %
  • TheLavk
    Tohle je dost zvláštní komiks. Jediné, co jsem o tomto příběhu předem věděl před jeho přečtením, bylo něco o radioaktivním semenu. :D Každopádně mě vlastně příběh už ze začátku vtáhl a i kresba mi přišla zajímavá a docela se mi líbila. Ale furt nevím, jaké z toho vlastně mám pocity. Celý příběh je takový pochmurný a docela jiný, než běžné spider-manovské eskapády. Myslím, že by si ho každý fanoušek měl přečíst. Některé věci v příběhu mi ale přišly trošku nelogické. Hned v prvním sešitu mi trošku přišly nelogické i panely, kdy dochází na předání balíčku, ale balíček se záhadně objeví až u dveří. Nebo kdy se mluví o něčem, v čem je zabalená věc, která se nachází v tom daném balíčku, kdy vlastně předem skoro není vůbec zřejmé, že by to v něčem dalším bylo zabalené, ale klade se na to důraz. Jindy třeba měli některé postavy rukavice, pak zase ne. Je to takové hnidopišství, ale z nějakého důvodu mi to u tohoto příběhu vadilo, protože když už jde o samostatný, krátký, uzavřený příběh, tak jsem čekal větší důraz na takovéto věci. Většina komiksu ale funguje skvěle a velké panely skvěle tomuto komiksu nahrávají, celé tempo příběhu je fajn. Jsou tu samozřejmě další divnosti typu, že si naše hlavní postava jednoduše zlomí ruku, ale pak najednou mlátí všechny hlava nehlava. Myslel jsem, že je to tím, že se rychle uzdravil, protože venom. Ale byla to prostě jen černá maska. Také tedy nechápu, kde se vzal zbytek černého kostýmu.
    Jinak kresba jako taková je za mě dobrá, přijde mi že vystihuje atmosféru tohoto příběhu. Trošku horší jsou pozadí jednotlivých panelů, která jsou často vyrenderovaná počítačem a působí tak prazvláštně, protože stylem úplně nezapadají. Ale není to nic do očí bijícího a kupodivu to nějakým způsobem funguje jako celek.
    Celková myšlenka příběhu mi přisla vlastně asi super, provedení o něco horší, než jsem čekal. Je to poměrně unikátní zážitek, který mě ve výsledku bavil a docela i vtáhnul, ale mám z toho takové hořko na jazyku. Celkově bych to zhodnotil 3,5/5.
  • MEGA
    První příběh s Penguinem byl nemastný neslaný. Začal slibně, ale postupně se z toho stalo taková ohraná storka. Kresba super. Líbí se mi, jak dává důraz na výškový rozdíl mezi postavama. Druhý příběh je úplně jiný kafe. Riddler zde působí jako opravdová hrozba. Zapojení flashbacků do příběhu bylo parádní. Sice mě jisté časti přišly přitažené za vlasy, obzvlášť ke konci, ale jinak příběh držel mou plnou pozornost. Kresba přináší potřebnou atmosféru, nemám jí co vytknout kromě podobnosti postav se známými herci, což bylo trochu rušivé. Celkově nadprůměrné kombo komiksů!
  • J.Connor
    J.Connor mecenáš22.3. 10:55Barbar Conan #03: Prokletí zlaté lebky
    Čirá nádhera a návrat do dětství se Semicovým Conanem. Jasně, je to pulp a pořád to samý, ale pokud to člověk nepřežene a dá si jeden/dva díly za den, tak se pocit repetice skoro nedostaví a čtenář dostane skvělé oddechové počtení, které bez uzardění náramně pobaví i po těch letech.
  • Django
    Django mecenáš21.3. 16:31Elegie pro ovečku #03
    Třetí díl čtenáři poodhalí minulost Chizune, a její vnitřní pocity. Vlastně docela povedený příběh ale jsou tu prostě momenty které to shazují, jako obrázek na straně sedmdesát v dolním prostředním panelu kde Chizune drží knihu s nadpisem komentovaný Dracula. Dobrý momenty jsou ze kazuna opustí strejdu s tetou kteří se ho ujali, aby žil se svou sestrou v rodinném domě, což je dobrý nápad s pěkným potenciálem, bohužel autor pořád jen klouže po povrchů. Tady nečekejte žádné laciný násilí. Po opětovném přečtení měním hodnocení že tří na čtyři hvězdičky.
  • WildBear
    Jsem z této série zmaten až ztracen..a evidentně nejsem sám. Bylo by super, kdyby někdo, kdo se v tom fakt vyzná, sestavil mapu nebo časovou osu s odkazy na jednotlivé v češtině vydané booky napříč vydavatelstvími , se zaměřením pouze a jen na logiku posloupnosti děje.. klidně zpoplatněné, pokud to bude třeba.. a podobně bych to uvítal i u jiných chaotických sérií- typicky závěr Ligy Spravedlnosti (kde bych se už rád dočkal závěru Války s Darkseidem…btw..)
  • Spacecore
    Tady to vydávání Morrisonova runu je obecně tragédie od prvního vydání Batmana a Syna a Batmana RIP ještě 15 let zpátky. Naštěstí zbývají tři knihy (Vzkříšení 2 a Batman Inc knihy 1 a 2) a kromě Final Crisis budeme mít všechno po letech komplet, od jiných vydavatelů, v různých edicích.

    Vzkříšení jsem četl ještě kdysi dávno poprvé jako amatérský překlad online a nebralo mě to tolik v porovnání se zbytkem runu. Nedávno jsem to četl kvůli youtube recenzi znovu a sedlo mi to o poznání lépe. Strašně se mi líbí jedna maličkost v celé knize, která dokresluje zbytek runu. Jinak samozřejmě jde o typický crossover plný tie-inů, který působí místy chaoticky, zdlouhavě a zbytečně, slušela by tomu jen jedna kniha, ale kdo se do čtení nenutí a chce si užít celou ságu tak jak je, tak si může užít i čtení tohoto nejslabšího článku celého běhu.
  • Ivan Kucera
    Ivan Kucera mecenáš21.3. 06:21Batman #01: Jejich temné plány, díl první
    Tynion IV pokračuje tam, kde King skončil (Baneovo město), čiže Jejich temné plány by sa teoreticky dali vnímať ako plnohodnotné pokračovanie. Ono je to ale tak nejak jedno. Tynion IV na nič prehnane detailne nenadväzuje, ale ani sa netvári, že sa to neodohralo. Proste si ide svoje. Vždy mal tendenciu, česť výnimkám, písať skôr menšie, pri zemi sa držiace batmanovky a inak to nie je ani tentokrát. Takže Batman je temný, pochmúrny a zamyslený, noc v Gothame je viac než len čierna (aj v prípade, že svieti väčšina pouličného osvetlenia) a dočinenia máme s povedzme realistickejšími (haha) záporákmi typu gangstra Penguina. Niekoho akiste poteší i absencia batrodiny. V tomto smere Jejich temné plány, díl první predstavuje návrat ku koreňom. Problém je, že sa tu nedeje nič vyložene strhujúce, ani zaujímavé, tobôž nie originálne. Tynionovu snahu držať to v civilnejšom móde následne úplne zhadzuje veľkolepá kresba Španiela Guillema Marcha (Joker, Harley Quinn), ktorý aj bitku troch postáv na cintoríne „natáča“ ako veľkofilm z Pána prsteňov. Nápad s „prestavbou“ Gothamu geniálny, ale žiaľ (zatiaľ?) absolútne nevyužitý; kebyže naň občas niekto neupozorní, tak ani neviem, že sa to tu deje. Viac v mojej recenzii: https://www.fandom.sk/clanok/batman-1-jejich-temne-plany-dil-prvni-komiks
  • Django
    Django mecenáš20.3. 18:59Elegie pro ovečku #07
    Opravdu zvláštní manga. Mám ji v knihovně už celkem dlouho, a vždycky jednou za čas si ji přečtu. Abych zjistil že je to pořád tak průměrný jak si pamatuju, to neznamená že by to byla špatná manga. Ona celá ta série má takový zvláštní kouzlo, navíc na kresbě je vidět že kreslíř do toho vložil srdíčko. Prostě se toho nedokážu zbavit.
  • Django
    Django mecenáš20.3. 18:50Elegie pro ovečku #02
    Takové to relaxační čtení, pro náctileté čtenáře. Celé to je o pocitech.
  • Django
    Django mecenáš20.3. 18:46Elegie pro ovečku #01
    Zajímavá manga, příběh je jakoby snově poetický. Bohužel to místy působí dost hloupě. Zachraňuje to obálka s celostránkovými ilustracemi.
  • trudoš
    Takový ten nutný doplněk, aby sága byla komplexní. Když ale při čtení podvědomě cítíte, že komiksem listujete pouze z nutnosti, je něco špatně. Jiné by bylo, kdyby nakladatelství De Agostini dodržovalo vnitřní chronologii ságy Granta Morrisona a člověk tak mohl sledovat vývoj událostí v návaznostech. Když ale znáte konec, prostředek i začátek, na nějaké kudrlince v prvním poločase už vám nesejde. Navíc, jak se Ra's Al Ghulovo vzkříšení rozlézá skrze různé řady, působí celé dobrodružství chaoticky a uspěchaně, třebaže je v základě křišťálově jednoduché. Obzvláště pak v druhé půlce, kdy Damian, Tim a Dick bojují proti tisícovce nepřátelských nindžů.
    V kontrastu s předchozími „událostmi napříč sériemi“ z 90. let je úžasné sledovat, jak to ta stará škola bravurně zvládala, zatímco moderní tvůrci mají problém udržet čtenářovu pozornost. Ona jedna věc je akce, druhá pak dějová linie, která přeskakuje z místa na místo tak, že by i profesionální hráč škatulat měl co dělat, aby nepropadl panice.