Výborná sbírka povídek, z nichž drtivá většina je velmi kvalitní. Mignola opět dokazuje, že co se týče práce s mytologickými náměty je jedním z nejlepších. Na krátké ploše pak dokáže z daného tématu dostat vše takovým způsobem, jakým to umí jenom on.
Kniha se skládá ze sedmi povídek různé délky, z nichž nejdelší je ta úplně poslední, Makoma. Dále nám představuje i Hellboye, kterého si vzali na starosti jiní kreslíři, než sám Mignola, takže již zmíněná Makoma a Pražský upír (který dal sbírce jméno) nám představují Hellboye trochu jinak, než jsme zvyklí. A rozhodně je to klad, jelikož jak na kresbu Craiga Russela (Pražský upír), tak na tu od Richarda Corbena (Makoma) si velmi rychle zvyknete a obě k tématu perfektně sedí.
Osobně za nejlepší považuji příběhy Trollí čarodějka a Makoma, kde je jak silný příběh, tak myšlenka i perfektní práce s mytologickou složkou. U Ghúla musím vyzdvihnout výbornou práci s materiálem, Experiment Dr. Carpa je dobrý výtvarně, Hydra a Lev mne nijak výrazněji neoslovil (ačkoliv rozhodně není špatný), Pražský upír je sympatický svým lokálním umístěním a pro mne nejslabší je povídka první: Pananggalan.
Celkově se tedy jedná o velmi nadprůměrný počin, který nelze než doporučit jak těm, co Hellboye znají a mají rádi, tak těm, kteří dosud k jeho příběhům nikdy nepřičichli a chtěli by to napravit.