Tady to vydávání Morrisonova runu je obecně tragédie od prvního vydání Batmana a Syna a Batmana RIP ještě 15 let zpátky. Naštěstí zbývají tři knihy (Vzkříšení 2 a Batman Inc knihy 1 a 2) a kromě Final Crisis budeme mít všechno po letech komplet, od jiných vydavatelů, v různých edicích.

Vzkříšení jsem četl ještě kdysi dávno poprvé jako amatérský překlad online a nebralo mě to tolik v porovnání se zbytkem runu. Nedávno jsem to četl kvůli youtube recenzi znovu a sedlo mi to o poznání lépe. Strašně se mi líbí jedna maličkost v celé knize, která dokresluje zbytek runu. Jinak samozřejmě jde o typický crossover plný tie-inů, který působí místy chaoticky, zdlouhavě a zbytečně, slušela by tomu jen jedna kniha, ale kdo se do čtení nenutí a chce si užít celou ságu tak jak je, tak si může užít i čtení tohoto nejslabšího článku celého běhu.

Tak tahle kniha je pro mě možná až moc "osobní". Jsem ukrajinec narozený v Donbasu, čili etnicky ruso-ukrajinec, moje prababička přežila holodomor, prarodiče druhou světovou, švára je čečenec, co utekl před válkou. Celá širší rodina je rozlítaná po celém světě, aby z té díry utekly, někteří utekli právě z Ukrajiny do Ruska, je to složitý. Samozřejmě, že je půda bývalého SSSR pokropená hektolitry krví a prokletá utrpením. Samozřejmě, že za to může režim, ale hlavně "východní mentalita". Nemohu knihu brát jinak, než osobně. Je v ní mnoho utrpení. V podstatě utrpení za utrpením. A to je trochu stereotypní. Pro mě, který o tom všem četl a slyšel z vyprávění (a zároveň nepatřím úplně k rodině, která by byla takle na mizině, jako většina postav) je to trochu suché a únavné. Navíc.. Za prvé jde většinou o subjektivní vyprávění postav co potkal a já jako znalý místních poměrů úplně nejsem 100% nakloněn jim všem věřit. Např. jak máme mít jistotu, že lidé, co tvrdí, že přežili holodomor tím, že ukrývali kukuřici nebyli ti co se stali kanibaly? A tak to funguje v celé post-sovětské zemi. Nejsou tam dobří a zlí, jen lidé zkorumpovaní mocí nebo utrpením. Proto nelze věřit nikomu. Je to celé příliš jednostranné a tendenční a to je obzvlášť v době Rusko-Ukrajinského konfliktu dost jedovaté.

Hroznej šunt. Bál jsem se, že je chyba jen na mé straně a že jsou tyhle mainstreamové marvelovky pro děcka, co baští filmy, třeba fakt dobrý, ale zdejší hodnocení mě uklidnilo.

Fakt je, že jsem nic moc nového od Bendise nečetl. A dřív (díky Alias a Ultimate Spider-Manovi) patřil k mýmu TOP 10, ale teď je očividně hodně někde. I Morrison si ho dobíral v novém Green Lanternovi. Co jsem slyšel, tak většina jeho posledních věcí jsou průser. Nevím, jestli tohle psal z donucení, ale i když dělá komiksy z donucení, dají se taky udělat dobře. Tohle bylo velké NIC a celkem nuda. Akční scény byly za mě dost nepřehledné (ale já mám obecně horší udržení pozornosti u akčních scén jak ve filmech, tak i komiksech) a zkrátka byla otrava to číst. Ne, že bych od toho ale něco čekal, taky jsem to vyfasoval jako přílohu Pevnosti, kteoru jsem si pořídil jako čtení na dovču.

Morrisonův styl buď milujete, nebo nenávidíte. Vzhledem k jeho vlivu na celý komiksový průmysl můžeme být rádi, že převládá to první. Jak jsem psal v komentáři na "Návrat Bruce Wayna", tak je dobře, že nám pomalu vychází Morrisonův run, ovšem je to páté přes deváté a zrovna u tohohle runu je to naprosto stěžejní, číst v pořadí a i tak to může být těžce pochopitelné / vstřebatelné. Batmanův run to jsou stovky stránek, teoreticky tisíce, když se to zahrne do celé Morrisonovy "Hyperkrize" a tak je opravdu nesmysl tohle číst samostatně. Cokoliv z Morrisonova Batmana nelze vytrhnout z konextu, naopak i k tomu celku je třeba načíst nějaké věci z minulosti.

Samostatně vytrhnuté z kontextu je to tedy k ničemu, to je chyba obecně všech, co tu vydávali na přeskáčku Batmana, ale postupně se ta série dovydává, akorát přeházeně. Dejte si to v tomto pořadí: Batman a Syn, Černá Rukavice, Batman R.I.P., Čas a Batman, Batman a Robin a Návrat Bruce Wayna. Mezitím to chce ještě vstěsnat aspoň Final Crisis a Batman Inc. na konec, ale to zatím v češtině nemáme.

Jinak jde o naprostý klenot a to nejlepší, co kdo kdy s Batmanem provedl v jakémkoliv médiu, pokud jde o celý run.

Jako veliký Morrisonolog jsem dnes utíkal do trafiky pro "Návrat Bruce Wayna", stejně jako před dvěma týdny pro "Batman a čas". Konečně totiž po letech máme poslední dílky skládačky toho nejlepšího batmanovského runu všech dob. Je ostuda, že to vycházelo / vychází napříč různými edicemi a vydavatelstvími, totálně ve špatném pořadí a v různé doby, ale pomalu se mi v knihovně formuje celý run. Chybí ještě Batman Inc. a kdyby ještě vyšla Final Crisis, Seven Soldiers a Multiversity, měli bychom Morrisonovu Hyperkrizi v celku. Ale to asi za dalších deset let.

Každopádně jsem Návrat četl 3x anglicky a patří k tomu nejsložitějšímu, co v celém runu je. Strašně se teda těším na přečtení v češtině, protože všechno, co Morrison v rámci Hyperkrize sepsal (pro zájemce: publikoval jsem o tom kdysi článek na jeden web a mám ho v pdf) je náročné a potřebuje to nejen víceropřečtení a správné pořadí knih, ale mít něco nastudováno z Batmana zlatého a stříbrného věku. Nicméně, když dáme dokupy Batmana a Syna, Černou Rukavici, Batman R.I.P., Čas a Batman a Batman a Robin 3 knihy a Návrat Bruce Wayna, měli bychom mít jakž takž ucelenou kolekci. Chybí teda ještě celkem zásadně Final Crisis, ale budiž. Apeluju teda na čtení v pořádném sledu, jinak nemáte šanci pochytit celkovou krásu Morrisonovy tapisérie. Ale i když něčemu nerozumíte, nevadí, i to je součástí celku.

Každopádně Návrat je stylový, je to nejen sci-fi jízda napříč časoprostorem, ale i velká pocta Batmanovskému odkazu a faktu, že jeho symbol je tak nadčasový, že ho lze začlenit do jakýchkoliv kulis a bude fungovat.

-Spoilers-

T3ss: Ono s tím infikováním nešlo nic moc dělat, protože to vychází přímo z celkového konceptu Rovnice anti-života (kterou původně přinesl do hry už kdysi Jack Kirby) a stejným způsobem to bylo použito např. ve Final Crisis, akorát to z lidí nedělalo zombies. Tady je naopak super, že byla propojená rovnice se zombíkama.

Po přečtení jsem si okamžitě musel vygooglit jaké komiksy s Batmanem píše Tom Taylor, protože zde je Batman největší badass i když umřel hned na začátku. Takže si musím dát nějaké komiksy s Batmanem právě od něj. Jinak rovnice anti-života coby původce viru byl super, ačkoliv už jsme to viděli ve Final Crisis a celkově kniha nešetřila drobnými nápady a detaily. Jinak celkový rámec příběhu byl podobný jako Marvel Zombies a další příběhy, nicméně zde to mělo suprový postapo temný háv, který tomu DCčku sluší.

Škoda, že série nepokračovala Marneus Calgarem, ten mě bavil o poznání víc. Sice jsem se na Adepta Sororitas těšil více (zejména na zjevení Saint Celestine, které se -pochopitelně- nekonalo), tak mi to přišlo takové moc "Marvelovské". Zkrátka, chybí mi tam větší warhammerovský šmrnc. Chápu, že série má fungovat jako lákadlo na warhammerem netknuté a zároveň i potěšit fandy, ale čekal jsem trošku lepší příběh. Každopádně i tak super, že u nás Crew Warhammer vydává a dalšímu kousku opět neodolám.

Začátek nejlepší Hulkovy série ever. Perfektní práce s mytologií, bravúrní napojení na kosmický aspekt Marveláckého mnohovesmíru. Funguje zde chemie mezi Bannerem a Hulk(y) a místy je to enormně epické, místy komorní. Možná nejvíc horrorový Hulk, co ještě politika vydavatelství dovoluje. Teď mluvím o celé sérii, ale první kniha je parádní start.

Tohle jsem si šetřil na dobu kdy to vydá Crew, zatímco jsem louskal Snyderův JLA run. Ten byl fenomenální a tohle úplně ne. Super nápad, dobré překlenutí mezi eventy, ale příliš uspěchané a generické. Kdyby to využil přímo v té sérii, udělal by líp.

Opět novodobá klasika. Četl jsem to už jako puberťák, pak ještě dvakrát a pokaždý mám pocit, že na mě ten komiks víc a víc dozrává. Na tehdejší poměry zásadní myšlenky, dnes již mnohokrát recyklované, ale i tak je komiks krásným příkladem toho, že se dají superhrdinové brát dospěle i dávno po Millerovi, Moorovi a dalších revolučních autorech. I v 21. století, kde už jsme přetočení těma komiskovýma revolucema několikrát a vše se zdá opět spěje k (dětinskému) konzumerismu. Každopádně Krize identity je zároveň důležitým stavebním kamenem k dalším událostem v DC co následovaly. Nejsou úplně nezbytné pro pochopení a uchopení, ale platí spíše za duchovní odstartování mnoha věcí. V podstatě tehdy možná odstartovali jakési DCčkovské momentum.

Novodobá klasika. Samozřejmě je potřeba číst spolu se všemi ostatními tie-in sériemi, nebo alespoň s některými významnějšími. Jde zde o velký, hutný a originální event, kde Johns zanechal duši, protože tohle očividně strašně moc chtěl udělat už dlouho a taky k tomu pár let směřoval a i dozvuk celé události je patrný si myslím až do dnešních dní.

Morrison je to nejlepší, co kdy Batmana potkalo v tomto století a u Batmana a Robina mu trošku dochází dech po báječném Batman R.I.P. Nicméně Batman vs Robin patří do celého Final Crisis kánonu a jako takový je ho potřeba brát. Což v českém vydání není možné, protože jsou to tisíce stran komiksů, které u nás nevyšly a tak musí být pouze tato kniha pro neznalé čtenáře značně matoucí. A i při čtení Final Crisis to patří spíše k těm doplňujícím knihám, takže nejde jít do plnejch.

Je fakt skvělé, že Crew vydala Krizi Identity, chystá se na Blackest Night a to už by snad mohlo znamenat, že se ukáže i Final Crisis a to by moje srdéčko opravdu plesalo radostí a Finální krizi bych koupil do knihovny tak třikrát. Krize identity je zásadní moment v kontinuitě DCčka nového milénia. Dějou se tam zásadní věci a i když už komiks dnes nemusí působit takovým šok dojmem, tehdy působil. A síla jeho odkazu spočívá i v tom, že na něj plynule navazovalo mnoho dalších komiksů a dodnes řada z nich odkazuje na krizi identity. Must have!

Celá tato fresh série Doctora Strange je nadpůrměrně dobrá. Není to žádný přelomový dílo, ale uděje se v něm spoustu zajímavého. Primárně tam jde teda jen o jednu věc, která se rozjede asi až ve třetí knize, nebo tak, ale i první book s cestou do vesmíru má spád a nápady. Je to taky zajímavé vidět Strange ve vesmíru. Ono to propojení magie a energie (kdybych tam pojmenoval zdroj síly části marveláckých superhrdinů) je zásadním motivem komiksu. Já si to užil každopádně.

No, neměl jsem ještě českou verzi v ruce, ale určitě opatřím, protože celá Immortal Hulk série je bravúrní. Práce s Hulkovou mytologii je Ewingovo eso a napojení na kosmický aspekt marveláckých entit je parádní! Za mě naprostá bomba!

Už víc jak před rokem jsem omezil čtení komiksů na úkor knih a nejvíce právě kvůli Warhammeru 40 000. Četl jsem sice hned několik starších Wh40k komiksů online i přeložených, ale držet v rukou fyzicky nový komiks ze světa, kde není nic než válka, je vskutku příjemné! Jsem nadšený, že to Crew vydala, můžu tedy spojit alespoň pro tento okamžik svoje čtení Warhammeru se čtením komiksu a doufám, že bude Crew pokračovat.

Games Workshop se zaměřuje v poslední době dost na dětštější publikum (což je vzhledem k velmi hororovému grim dark světu minimálně na pováženou) a tak se vesmírní mariňáci dostali i do Marvelu! Komiks je tedy velice přístupný, přesto baví i znalce. Marneus Calgar hláškuje, je vtipnej a upřímně mě humor v tomto světě nevadí a tady funguje. Kresba je sice mainstreamovější, ale přehledná a je opravdu super vidět všechny ty věci, co známe z knih pořádně na panelech. Všudepřítomné encyklopedické vysvětlivky jsou fajn. Myslím si, že na to jak je lore Warhammeru rozsáhlý, monstrózní a obtížný je tohle právě akurátní start do světa.

Takže sázím pětku, mám radost, že to vyšlo a jen houšť a větší kapky (Crwe)!

Tohle mi dost připomínalo Devilmana, který vznikl dřív a který mi teda přišel lepší. Čili koncept super drsného zabíječe démonů, který je (asi teda) něco jako démon sám. Spoustu goru. Tady se mi líbila kresba, která se střídala vcelku často stylem. Líbil se mi i humor. Jinak ale zrovna nic pro mě v tuto chvíli. Přečetl jsem to, protože mi kámoš daroval Pevnost s přílohou, jinak bych po tom asi nesáhl, ale věřím, že když má člověk zrovna chuť na tohle, tak je to epesní, takže nemám problém vysolit 4*, ale do dalších dílů nepůjdu.

John Romita Jr. je můj oblíbený kreslíř Spider-Mana. Pravděpodobně za to může fakt, že jeho kresba byla první, se kterou jsem se setkal u "dospělého komiksu" v roce 1999 sešitem Spider-Man č. 6, který tehdy vydávala Crew. Jeho kresba je tedy pro mě taková definice komiksového umění a které je měřítkem čehokoliv dalšího. Mimoto jeho kresbu můžu kdykoliv a kdekoliv. A to zdůrazňuji hlavně proto, že je jeho kresba často (podobně jako Dillonova) kritizována.

No a Straczynski je zase člověk, který (hned po Stanu Leem) předvedl nejúžasnější Spider-Manův (a také Peter Parkerův) run v historii. Tudíž cokoliv z tohoto runu vzešlo je ryzí zlato. Nečetl jsem ho celý, nýbrž po kouskách, ale mám dojem, že po tomhle už to mám skoro komplet. Zde se věnujeme uzavření Ezekielova oblouku, který byl započat v geniálním Návratu, který řadím do svého TOP 10 komiksů vůbec. Linka je uzavřena solidně. Nemá to takové grády jako na počátku runu, ale to vůbec nevadí, Straczynskiho scénář je sympatický, lidský a ta mytologie zde rozvíjená, je působivá. Příběh s Lokim taky nebyl vůbec špatný. Objektivně bych dal 4, ale ze sympatií a za to, že jsem četl komiks s opravdovou radostí musím přidat.

Hezky nakreslené, solidně vystavěný scénář, dobrý mainstream. Rozhodně neurazí a věřím, že to jako série pokračuje dobře, ale momentálně mě to nenavnadilo na další díly. To je ale otázka preferencí, co se týče Guardians, tak si fandové přijdou na své a i přesto, že jsem četl předchozí volumes, nepřišlo mi tohle o nic horší (ale ani lepší). Takže za mě solidní příloha Pevnosti, dobrá Marvelovka.

Sherlocka jsem nikdy nečetl, neviděl film ani seriál. Chystám se na to, je to klasická postava, o které povědomí mám. Mangu jsem si pořídil jen díky příloze v Pevnosti a nadšený z toho nejsem. Na mě to bylo příliš "moderní". Samé pípání telefonů, nic moc humor a Sherlock je navíc přiteplený (ne že by to vadilo, ale tady se to vnucuje až moc okatě a otravně). Zkrátka nic pro mě.

Koupil jsem si novou Pevnost s přílohou, abych měl nějaké X-Meny do sbírky a absolutně jsem zapomněl, že jsem to četl před víc jak deseti lety. Vzpomínky mi najeli až když začaly padat první hlášky, které jsem si moc dobře vybavoval a komiks je jima doslova protkán (Emma perlí o stošest!). Mám holt mizernou paměť. Každopádně jsem si čtení rád zopakoval, jak Whedona, tak Cassadaye mám moc rád a tady to byl celkem fresh start a téhle sestavě to vyloženě fungovalo a dnes už je to téměř kultovní. O čemž svědčí i různé motivy komiksu, které prosákly až do nejnovějších filmových adaptací.

Celý Rebirth Hitchův run je slabý odvar mnohokrát viděného a v podstatě ho čtu jen ze setrvačnosti. Je fakt, že tenhle díl mě vyloženě neiritoval, chvílema i bavil, ale pořád jde o průměr a generický superhrdinský mainstream. Což je škoda, že to vzalo DCčko za tenhle konec, protože New 52 i Post-Crisis kontinuity se zrovna u Ligy četly mnohem mnohem líp.

Ale jo, příjemná oddychovka a něco trochu jiného. Na jednu stranu mě iritovalo "dívčí" pojetí a infantilnost příběhu, na druhou stranu to vybalancovávalo prolomení čtvrté zdi i obecná zajímavost Gwenpool jako postavy. Její působení v Marvel Universe je i přes její praštěnost vlastně vcelku ojedinělé (jako když nepočítám Deadpoola, 1985 od Millara apod.) a spolu s cameama dalších zajímavých alternativních verzí Marveláckých superhrdinů, céčkových padouchů a klasických postav to tuhle knížku katapultuje do příjemného průměru.

Za mě je Neonomicon to nejlepší díl trilogie. Tam kde je Dvorek sice atmosférický, ale pouze navnazující a kde je Providence geniální, ale těžkopádné.. tak přesně mezitím balancuje Neonomicon, který je neuvěřitelně čtivý, zábavný a nejhororovější, pokud porovnáme zlo, které postavám skutečně zjevuje a ne na ně jen číhá. Nechybí humor a kvalitní porce Moorovy literární práce a Burrowsovy perfektně sedící kresby. Konečně to u nás vyšlo, spolu s Dvotkem, tak bude Providence dávat konečně ucelený smysl.

Jack Kirby zanechal pro DC a Marvel svoje osobité ságy o hrdinech a obě dvě se liší stejnou měrou jakou si jsou podobné. Pro DC vytvořil Foruth World a pro Marvel Eternals. Obě tyto látky mají silný sci-fi přesah a filozofické prvky. V obou případech jde o zlat fond obou vydavatelství a k jako takovým se rádi v průběhu let vracejí. S Eternals jsem se dřív setkal, v této reinkarnaci poprvé (hodnotím anglický originál, české vydání jsem nečetl, ale rád bych jej vlastnil!) a líbilo se mi to! Romita Jr. je jeden z mých oblíbených kreslířů (jeden z prvních "dospěláckých" komiksů ke kterým jsem se dostal byl Spider-Man právě od něj, tudíž je jeho kresba pro mě vštěpená coby ryzí ztělesnění komiksu), takže tam je spokojenost. Gaiman je samozřejmě jeden z nejlepších scenáristů, ale tady právě pokulhával. Sám o sobě je vynikající a jeho civilní i superhrdinské pojetí Eternals je napsané perfektně, ale uchopení látky mu zde nevyšlo tak dobře, jako např. Morrisonovi, který podobně nakládal v DC s Fourth World v rámci své Hyperkrize. Gaimanovi to skřípalo, není to prostě jeho šálek kávy a nepopral se s tím tak, jak se od něj dle jména očekávalo. Nicméně partii uhrál a celkově se mi to líbilo. Dokonce jsem se ihned po přečtení pustil do pokračování z roku 2008, kde jsou zde načrtnuté motivy více dotáhnuté. Pokud jste blázni do kosmických entit, jako např. Celestials, je tohle to pravé!

Geniální komiks! Po letech jsem si ho zopáknul ve formě záchodového čtení a bavilo mě to ještě víc! Vše promakané, základní premisa je dotáhnutá, politický kontext zde hraje zásadní roli a vypovídá dost i o nás jako společnosti a Millar to celý píše s láskou. Baví mě i konec, ten má grády a dodává tomu všemu větší univerzální rozsah. Baví mě kresba, ta k tomu všemu sedí.

Toto jsem četl před víc než deseti lety prvně a nedávno když jsem měl nějaké peníze a byl jsem v knihkupectví, nemohl jsem odolat! Tohle je must have co se týče komiksové knihovničky. Alex Ross je pán malíř a v takovém formátu to vynikne. Neznám živější malbu / kresbu a ponořit se zrovna do týhle knížky s čajem a dekou někdy v zimě vydá ze všechny prachy (a že tahle publikace zrovna stojí přijatelný peníze!). Paul Dini je zase mistr old fashioned atmosféry, ke které zde přidal (větší) špetku sociálního komentáře, který je dnes možná ještě zvučnější, než před dvaceti lety v době vydání. Rozhodně tohle dílo přesně ví, co dělá a co nám chce sdělit, bez jakýchkoli postraních úmyslů.

Kastu metabaronů řadím k nejlepším deseti komiksům všech dob. Technokněží se taky propasujou do první padesátky s přehledem. Takže u pokračování Metabarona z pera někoho jiného jsem se trochu obával, zda to bude ono. Ale od třetí stránky jsem pochopil, že je to ono! Jak kdyby to psal mladý Jodo, zároveň je to svěží, prohlubuje to mytologii světa Incalu, dodává mu nový rozměr a drží se zajetých pravidel! Dokonce jsem si posledního Metabarona oblíbil, z Kasty a Incalu jsem ho měl totiž za toho nejméně oblíbeného. Mimoto kresba je taky na vysoké úrovni a celou ságu doplňuje. Takže pět hvězd, tohle mělo punc klasiky!

Super doplnění (pokračování) Forever Evil crossoveru. Jednotlivé originy Crime Syndicatu byly dobrý, nic nečekaného, ale fungovalo to, šel z nich respekt. Vrcholem knihy je samozřejmě ale představení Metal Menů a nejsem si jistý, ale myslím, že v takovém rozsahu je to pro českého čtenáře poprvé. Kovoví lidé jsou strašně fajn, neuškodilo by více komiksů s nimi. Každopádně celou New 52 mám hrozně rád a mrzí mě, že se s nimi nepokračovalo místo Rebirthu, protože naopak Rebirth mě vyloženě nebaví. Takže si užívám každý book Ligy od BB Artu a doufám, že jich bude víc. Darkseid War je skvělá, těším se na ní.

Zločinecký syndikát byl převyprávěn už mnohokrát, každopádně mu to v New 52 slušelo! A velkou měrou za to může jak Johns, který je mistrem psaní eventů s velikým množstvím postav (no vážně, kdo jiný se v tom vyžívá jako on a hlavně to zvládne ukočírovat?) a Finch, který je mi opravdu moc sympatický svým příjemným mainstream projevem. Padouši zachraňující svět tu již taky byly, ale ne takle sympaticky! Celé to nemá chybičku ve vyprávění, šlape to, i velký prostor je zde vkusně zvládnut, že se nestačíte nudit a jediné, co bych vytknul je absence fragmentů příběhu, které jisto jistě budou následovat ve Věčných hrdinech!

Doomsday Clock jsem četl jak vycházel v US a ty proluky byly strašný, tak váhám, jestli napsat komentář teď, kdy už si vybavuju pouze dojmy, nebo až si to pořídím / půjčím z knihovny (tohle ale rozhodně pořídím, když o tom tak uvažuju :-)). No co, při nejhorším přidělám druhý komentář a hlavně ten výblitek od PKD se nedá brát vážně, tak bych sem rád napsal něco normálního, byť se stejným hodnocením. Očekávání byla veliká vzhledem k celému startu Rebirthu, který mě (až na výjimky) fakt nebavil (výjimky jsou Superman, Batmaní svatba a právě Doomsday Clock, zbytek mě fakt nenadchnul) a světě div se, i přes chybičky jsem si celý Watchmánky vs DCčka užil. Nečetl jsem dosud Before Watchmen a tak byl tohle můj první návrat do světa Watchmenů a líbilo se mi to moc! Johns píše skvěle a postavy uchopil naprosto parádně, dodal jim pokračování, hloubku a držel se mantinelů předlohy. Dokonce si dovolil vytvořit funkční nové postavy a zasadit je. Což je fascinující. Věřím, že i Moore u toho tolik neskuhral. Jediný co pokulhává je množství a směr děje v poměru na délku celého komiksu (možná mi to zkreslovaly ty obří delaye vydávání jednotlivých kapitol). Jenže zase chápu Johnse, který si nemohl úplně dělat co chce, s natolik svatou látkou jako Strážci beze sporu jsou. Zároveň má zmáknutý DC multi-svět a propojení provedl rafinovaně a fikaně, byť s celkem chabým rozuzlením. Ono to ale ve výsledku nevadí, protože tady došlo ke kompromisu a balanci mezi oběma světy a už za to si zaslouží Geoff chválu. Frank je vynikající! To je lahoda! Celkově se jedná o zábavné čtení, politická linka tu je, ale ne tak onanistická jak jí popisuje PKD, prostě to jen k Watchmenům patří a ta politika je žhavé téma vždycky. Kdyby to bylo psáno dnes, celý dílo by to překopalo od základu. Takže nehodlám masturbovat nad politikou v Doomsday Clock, obecně když se řeší politika v komiksech, je to nutné zlo a jediný, kdo to zvládl je právě Moore a Johns se o to pokusil taky. Nevadí to, ale není to ryze politický dílo (a už vůbec ne, že je to anti-liberální nebo něco, lol). Především je to zábavné, DC fanservis tu funguje (obzvlášť na konci), objeví se tu jedno zásadní zjištění o fungování multiversa a celkově je to must have / must read čtení, ale klasikou jako Watchmen se to nestane. Dávám 5 ze sympatií, regulérně je to ale příjemných 4,5*.

Celkem brutální a syrový příběh z mé oblíbené pre-New 52 éry.

Tohle je celkem obstojný komiks, jenže funguje ryze jako podpůrný tie-in k The return of Bruce Wayne a obávám se, že čtením tohoto, bez přečtení (komplikovaného, ale parádního) návratu Bruce Wayna mezi živé, přijde český čtenář o komplexní zážitek. + se to dost hrabe v životě Rip Huntera a k tomu by bylo dobrý si načíst 52. No nevím no, to je průser celé edice. Na všem tom papíře by šlo vydat takových různorodých sérií, navzájem propojených, v krásných posloupnostech (Infinity crisis, Final Crisis, 52, cokoli..) a místo toho je v tom maglajz a potenciál nějaké DC osvěty je úplně pryč. Ale to my dávno víme samozřejmě.

Vše již bylo řečeno. Já se ke Kliku dostal v kreslené podobě až nyní, nicméně jsem kdysi viděl filmové zpracování v mladoboleslavském kině na jakýmsi festivalu erotiky ve filmech podle komiksu. A komiks je samozřejmě úplně jinde :-) Kresba je famózní, ačkoli jsem se po letech Manary trochu přejedl. On kreslí jediný typ (podle něj) dokonale ženské dokola! I xichty mají podobné... no ne? Rozmanitost sexuálních praktik je široká, ale chybí mi i rozmanitost ženských postav, to je furt jedna jako druhá, přitom takový Saudek uměl zachytit neuvěřitelnou variaci ženských tvarů a záhybů! U tohohle mě Manara po letech trochu zklamává. Jinak příběhy jsou občas humorné, občas nudné (4. album), ale ve finále jsem se bavil!

Toto jsem zopáknul po nějakých 13ti letech a je to taková rozverná ptákovina, překrásně nakreslená. Co k tomu říct. V pubertě mě to jako panice asi bavilo víc, ale z jiných důvodů :-)

Podobně jako Robert Black, i já provedu spíš takový deníkový zápis. Na Providence jsem se těšil a čekal nějakou dobu, protože jsem byl namlsaný Courtyyardem a Neonomiconem, které jsou neoficiálně přeložené Transcomxem a které jsou absolutně nepochopitelně nevydané u nás! Je to možná ještě větší kiks, než zmršené bubliny (k čemuž jsem se vyjádřil v diskuzi a nebýt toho, že jsem si knihu vypůjčil z knihovny, musel bych strhat bod/y za vydání). Každopádně bez znalosti Dvorečku a Neonomiconu bych byl ztracenej, vůbec bych se neorientoval (zejména v závěru). Pokud máte možnost, tak si Dvoreček a Neonomicon určitě načtěte před samotným Providence. Obojí jsou to kratší, a ne až tak složitá dílka. No a ke všemu jsem nikdy nečetl Lovecraftovu jedinou povídku. A ani nehodlám, ale k tomu se ještě dostanu dále.
Jak jsem říkal, s Lovecraftem jsem se setkal pouze v několika filmových adaptacích a taky jsem četl pár komiksů na jeho motivy (všechny u nás vydané a pár dosud nevydaných) takže jsem tak nějak povrchně věděl co mě čeká. Já mám slabost pro horor už od svého útlého dětství (chyba rodičů), ale v literatuře se mu dosud vyhýbám. Faktem je, že podobně jako Z Pekla, nebo Ztracené dívky je tohle hodně pečlivá a detaily prošpikovaná "studie" Lovecraftova díla. Moore -jak říkám pokaždý- je génius a neváhá nám to dávat najevo s každou další věcí, co udělá. I ty deníkové záznamy jsou místy pomrkávání na čtenáře typu "čumíš co, jaký jsem šibalský ušák" a mě na jeho hru nevadí nikdy přistoupit. A opět tu máme vrstvy. Moore nikdy nedělá nic jednoduchého, protože ví, že stejně jako život sám i literatura, komiks i cokoli jinýho je složitý a Loveraftovo dílo do této škatulky spadá možná nejvíc.
Obsahově je to nadupaný, musel jsem se opírat o berličku v podobě zahraniční stránky s referencemi a vysvětlivkami každého panelu a odkazů v něm schovaných, takže to šlo, ale je fakt, že jako neznalec Lovecrafta mi toho hodně uniklo. Přesto jsem se bavil celou dobu, prožíval veškeré dusno, napětí, chytal všechny myšlenky a troufnu si tvrdit, že chápu, co tím vším básník chtěl říct.
Vlastně mě na tom všem nejvíce děsí jak moc reálné a metatextuální ta Moorova zpráva je! Máme tu příběh muže, který v 20. století jako první popsal nepopsatelný děs a ten se skrz jeho slova šíří až doposud jako virus, až ke mně do mého domu v podobě Providence. Tím myslím Lovecrafta, ne Blacka. Chápejte, já tohle beru vážně. Okultismus a magie jsou pro mě reálné věci (jak říká Grant Morrison – každý druhý se setkal s něčím „nadpřirozeným“, každý druhá tetka z vesnice Vám poví nějakou strašidelnou duchařskou historku) a sám jsem se v životě setkal s ledasčím a mám k tomu všemu respekt. Potkal jsem se s léčiteli, wiccami, čarodějkami. Však mezi námi tady nějací určitě jsou. Taky jsem bral dost let ze svého života narkotika, psychedelika a prošel si např. toxickou psychózou, takže stav šílenství je mi důvěrně znám a spoustu těch Moorových (Lovecraftových) myšlenek jsou založeny na skutečně hmatatelných (a děsivých) základech.
Abych dokončil popis mojí osobní perspektivy k tomu dílu, tak se zároveň (a nejspíš i pokrytecky) považuju i přes to všechno za křesťana (bez příslušnosti k církvi) takže tím se můj respekt k supernaturálním věcem ještě prohlubuje. A Providence bych ani neměl číst, abych řekl pravdu, ta kniha je nasáklá skrz na skrz magickým odkazem Lovecrafta, který je skutečně nebezpečný, když se vezme v potaz spirituální dávka pomyslného zla v ní a přesto to čtu a baví mě to! A to je bravúrní ukázka absurdního šílenství, jaké nám tu otevírá bradatý čaroděj Moore a jeho pramentor Lovecraft. Vše je propojené, vše souvisí se vším a realita může být pouhý sen. A ano, v blázinci jsem byl, nemusíte se ptát 😊
Takže abych to shrnul. Knihu jsem si užil velice. Dovršil jsem tím poslední rest z Moorovy tvorby, kerý mi zbýval na seznamu a přesvědčil jsem se, že mi toto bohatě stačí i co se týče Lovecrafta, pouštět se do něj definitivně nebudu, ale věřím, že je to mistr hororu a v jeho věcech je víc autentičnosti, než možná kdo z nás umí připustit. A moje psyché je příliš citlivé na literaturu tohoto typu. Takže se spokojím s tímto „shrnutím“ kterou nám přinesl v Blackově odysei po Nové Anglii.

Kresba byla skvělá, Burrowse miluju (Scars, Wormwood etc.) takže jsem si to vychutnával. Deníkové zápisky jsou občas too much, ale krásně přidávají na čtenářově nervozitě, která je potřeba pro celkové vykreslení některých děsivých situací. Časová smyčka byla naprosto luxusní! Nemá cenu jakkoli rozebírat kvalitu samotného scénáře / kresby, tam není jediné slabé místo, to by si pánové nedovolili. Pět z pěti, a skláním klobouk před Moorem (ale ne před Argem, těm hanba).

Je to klasický Jodorowsky a ne ten nejlepší. Vykrádá různé své tradiční motivy a míchá je se svými vlastními vykradenými nápady. Trefilo se mi to ale do nálady, protože jsem chtěl něco fakt jednoduchýho (na čtení do práce) a tohle je taková přímočará klasická Jodovina… Kresba je ale úplně jiný kafe, to je fakt extrémně dobrý! I ve srovnání s různými dalšími evropskými klasiky má tohle v sobě něco extra, vyzařuje z toho komplexní um a možná je tak dobře, že příběh ustupuje na vedlejší kolej. Taky si myslím, že kdyby to pokračovalo, rozjelo by se to do úplně jiných scenáristických rovin. Škoda.

DKR jsem četl někdy ve 14 letech během roku 2007. Líbilo se mi to moc, ale přece jen jsem na to byl ještě trochu mál - zdálo se mi to ukecané. Ale chápal jsem, proč je to kult! Nyní jsem si to přečetl celé znovu a musím vytknout vynikající vlastnosti tohoto nadčasového díla. Přes všechnu tu temnotu, realističnost, brutalitu, sociální podtext a bombastičnost, která je zřejmá, vnímám hodnotu tohohle komiksu v jeho autorství! Je to originální pojetí Batmana jeho velikým fanouškem, nerdem, který je bystrý a talentovaný. A hladový! Frank Miller to píše a kreslí přesně tak, jak si přál Batman číst a to já moc oceňuju. Má to atmosféru, má to hloubku a je to stejnou mírou náročné, jako zábavné. Za neduhy by se dalo považovat stáří komiksu, kdy pro dnešního čtenáře jsou věci jako studená válka, absence počítačů apod. naprostým sci-fi, ale to je fakt maličkost, i přes občasnou naivitu to celé funguje i dnes. A společenský kontext nebyl snad nikdy opět aktuálnější. Pět z pěti, klasický dílo. Osobně se dále chci pustit do dalších pokračování, i přes to, že vím jak jsou strašné, protože tvoří malý Millerverse a patří k tomu nejujetějšímu a právě díky Návratu, i k tomu nejlepšímu, co nám kdy mainstreamový komiks naservíroval.

Uff, no tak jsem nakonec rád, že jsem to nevzdal a dosáhl svého. Tohle je přesně to, co já chtěl číst. Něco, co jsem dosud nečetl, něco nového, nápaditého, emotivního, krásného. Bravo! Trvalo to pět knih a přitom se stačilo jen zaměřit na Selinu a Bruce! Ale samozřejmě chápu jak fungují editorialy a že prostě ty série musí jet s BUM BUM RAM TAM TAM, každopádně já jsem telenovelovej typ člověka a tohle se mi líbilo! Setkání s bejvalkou, setkání s nejlepším kámošem a sladké něžnůstky se špetkou sentimentu na konci. Párkrát jsem se pousmál a vůbec mi nechyběla absence větší akce, či padouchů. Akorát mi přijde, že to má Cat až moc podezřele lehký a jsem zvědavý jaké peripetie se jim vkloubí do cesty a jak bude vypadat obřad.. Těším se a jsem napjatý!

Tady vidím velký špatný. Koncept, nebo nápad války Riddlera s Jokerem je fajn a pár věcí tu stojí za vypíchnutí, ale celé je to hrozně zbytečně rozmáchlé a hlavně nedává to smysl. Joker se nechová jak Joker, Riddler se nehcová jak Riddler a Batman je úplně nebatmanovskej. Všechno se děje proto, aby to udrželo hlavní dějovou linku, ale celkově to působí spíš jako nějaký alternativní stupidní Batman. Ne, prostě tohle bylo špatně.

První dva díly mě nebavily a ke čtení dalších jsem se vrátil z jediného důvodu - Batmanovy zásnuby a svatba! To mě zajímá a to já můžu a na to se všechno těším! Jinak by se třetí díl dal shrnout jako další moderní parafráze na Knightfall. Naštěstí se to dobře čte jako celek, odsýpá to a vypadá to všechno cool a dobře (mám rád Finche), ale chybí tomu nějaká hloubka. Nezapamatovatelné. Každopádně mě bavily jednotlivé prvky celé knihy - Bat burgrárna, Bažináč, pes a hlavně jak se Batman vyslovil, to bylo super!

Když jsem se prodíral Infinity krizí a všema tie-inama s ní souvisejícíma, přesně tohle jsem vynechal. Protože jsem to četl anglicky a tohle mi přišlo až moc komplikované abych tomu věnoval svůj čas a energii. Navíc už jsem se chtěl pustit přímo na Infinity Crisis a tenhle book tomu přímo předcházel. No a pořídil jsem si to nyní v češtině a nelituju, že jsem se tomu vyhnul :D Příběh je fakt zamotanej, klišoidní a nudnej. Zachraňuje to pouze kresba, která je tak příjemně přeplácaná a je na co se dívat. Ale scénář je slabota no. Restart samotné Donny a její umístění do tehdejší podoby DC vesmíru funguje, ale jen chvíli, protože je to natolik nevýrazná a nezajímavá postava, že jí už v dalších krizích a eventech nikdo moc nebral. Tady je dá se říci její pomyslný vrchol v důležitosti, což je fajn, ale jinak je to fakt podprůměr. 2,5

Po přečtení patnáctého dílu jsem celé Mýty přelouskal v originále a rád si je celé ještě jednou dám přeložené, nicméně nemohu než celou sérii jako komplet, i díl po dílu hodnotit pěti hvězdami. Tady se mi líbil supertým, líbilo se mi i finální rozuzlení s panem Temným. Ano, Willingham dělá přesně to, že nás napíná a dlouze vede k očekávanému konfliktu, který je nakonec vyřešen "až příliš" jednoduše (a bude to dělat i nadále), jenže tím vždy připraví půdu pro další děj, který je ještě osudovější, než předchozí. Osobně mám slabost pro OP postavy v jakýchkoli komiksech a tady se mi toho taky dostává hojně. A takové OP postavy nemůžou jinak, než bojovat rychle a definitivně. Každopádně, co všechno se stalo odtud do konce bylo -teď už- pro mě nostalgické a sentimentální. Krásná série, skvělý díl!

Já ten komiks v době vydání dost hejtoval a už se nikdy posléze ke Spider-Manově nevrátil (možná právě kvůli One More Day), protože Straczynskiho run řadím spolu s Morrisonovým Batmanem mezi nejlepší runy vůbec a One More Day bylo něco naprosto odporného. Každopádně po letech (přesně 12) kdy se na to dívám dospělýma očima, tak už vnímám One More Day jako nevyhnutelnost. Stejně jako smrt. Nedá se nic dělat. Takto skvělý run s naprosto zlomovým chodem Peterova života by nemohl jít do nekonečna. Bylo to krásné a skvělé, ale nešlo by to držet pořád. Dřív nebo později by to skončilo. Skončilo to hnusně, utnutím, nelogickým deus ex machine zásahem a Spider-Man byl v podstatě retconován na osobním životě bez přihlédnutí k Občanské válce a událostem tehdejšího Marvelu. Ale taková je podstata superhrdinských seriálových komiksů - status quo musí být zachován a čím větší progres postavy, tím bolestivější je jeho restart. Bohužel. Takže jsem se s tím smířil, že výborný run nemohl být ukončen jinak, než naprostým fuck upem, protože cokoli jiného by možná celou tu Straczynskiho jízdu postupem času oslabilo. Doufám, že chápete, co tím myslím.

Tohle jsem "četl" před více než deseti lety digitálně. Takže jsem naštěstí zapomněl o čem to je, protože mě to asi moc nezaujalo. Nyní ale, když jsem to četl (či spíš prohlížel) v takto krásném provedení, je to něco jiného! Skvělá věc.

SPOILERY. Papírově je tohle přesně moje krevní skupina! Thanos na vrcholu moci, masakruje všechny včetně kosmických entit, Frank Castle se sílou Ghost Ridera coby Galactův herald nebo Silver Surfer s Thorovým kladivem - to jsou famózní nápady! Jenže psaní je tady trochu nezkušené, takové lehkovážné. Chyběla mi tomu větší váha, větší tíha na to o jakou látku se jedná. Možná mi vadil hláškující a vtipkující Ghost Raider... Nevím, každopádně nechávám 4 hvězdičky, jsem spokojený, ale brzo na to zapomenu a moc mě to nenalákalo, abych si vyhledal Ghostovu sólo řadu. Škoda.

Nikdo neumí Thanose líp, než jeho stvořitel a duchovní otec Jim Starlin, nicméně Aaron a Lemire se připojili k lidem, kteří Thanosovi rozumí a snaží se být věrní jeho podstatě a zároveň přinést do jeho mýtu něco nového. Je to prosté. Thanos vždy usiluje o moc. Co největší a co nejultimátnější podobu moci. Vždy k ní dojde, načež jí ztratí, aby se poučil a šel do toho znovu. A u toho je ryze nihilistický. Vždy je to velká kosmická soap opera s filozofickým přesahem. Vždy se kolem něj motají staré známé tváře jako Mistress Death, Eros, Adam Warlock, Avengers, Strážci Galaxie, Gamora, Nebula, trol Pip a další velmi důležité figurky na šachovnici aktuální vesmírné hry. Tady to vše funguje a je to čerstvé. Bavil mě Thanosův vzestup ze samotného dna, bavily mě čarodějnice a bavilo mě, že to odsejpalo a za půl hodinku a něco málo k tomu, jsem to měl zfouknuté. Hvězdičku ubírám za jednu trochu odfláklou a zkratkovitou scénu, nicméně jsem už zapomněl jakou. Jinak to bylo parádní!

Legendy jsem měl zařazené dlouho do reading listu zkrátka proto, že si přeju jednou přečíst všechny větší crossovery DCčka. A i přes naivitu, zastaralost a fádnost toho scénáře jsem velice rád, že to mám v knihovně, třeba i proto, že si v budoucnu dovedu přestavit, že bych tohle dal přečíst svému dítěti a jemu by se to líbilo! Samozřejmě je komiks starší, ale v té době to mohl být hádám takový lehký nadpůrměr. Děj má poklidné tempo, všechno je nalinkované a u čtení jsem v podstatě vypnul. Bavil mě Darkseid tahající v pozadí za linky, bavila mě přítomnost Phantoma Strangera a představení moderní verze Suicide Squad! Kresba byla pak taky senzační, John Byrne je třída a jeho věci jsou pro mě nadčasové. Ovšem příběh zábavný nebyl. Ale neurazil, jak píše Lenny.

Ach jo, tohle mě nebavilo. Není to špatné, ale nedokázalo si to udržet mojí pozornost. Příběh je celkem klišé, padouch je slabý a je zde moc nezajímavých postav, ale v rámci rozšíření Flashova mýtu a úvodu do Speed force to samozřejmě funguje. Jinak ale slabota, nečetlo se mi to příliš dobře.

Je to typický restart superhrdinského týmu, kdy nějaká událost spojí hrdiny dohromady, přijde padouch nebo krize, kterou vyřeší a na základě toho se rozhodnou obnovit tým. Nic extra, ale žádnej průser, bylo to důstojný. Děj se motal okolo Dr. Fatea, což je jeden z nejzajímavějších členů JSA a obecně DC univerza, takže tam je to spokojenost. Přítomnost Mordru a Wotana ve starém komiksu na konci potěšila taky.

Vzkříšení je pomyslnou součástí Batmanovské ságy od Morrisona, ale jako jediné, není nutné načítat. Morrison zde přispěl jen jedním číslem. Děj se ale odehrává během událostí a zajímavě je doplňuje.

Tak jsem dostal od BB Artu odpověď na svůj dotaz, že Batman Inc. Vol. 1 výjde v roce 2024 ve svazcích 62 a 64. Takže pořadí je tedy špatně, ale vcelku všechno výjde!

Doppelganger: Ono je to totiž prokletý už od začátku a vychází to cik cak napříč edicemi. Tak pokud výjde i Vol. 1, tak dobrý. Vím, že jsem před nějakou dobou študoval ten edičák a nevím ale který to vol. tam bylo a všiml jsem si, že jen jedno, tak jsem to psal právě na DeAgostini, že by měli vydat i druhý. Mám pocit, že jsem si psal o toto, ale zase pokud mě poslechli, tak to vydali ve špatné pořadí. No škoda, ta série je dost komplexní a jen to ubližuje tomu správnému uchopení celé ságy, která se tady konečně dokončí. A Vol. 1 mi taky přijde v něčem o chlup lepší.

Zde musím dát upozornění. Opět je vydávání Morrisonova Batmanova runu u nás prokleté a zase vychází na přeskáčku. Batman Inc. je v podstatě třetí a poslední dějství započaté Batmanem a Synem. Batman Inc. obsahuje 4 knihy ve 2 volumech, protože během vydávání došlo k restartu DC vesmíru a přišlo New 52. Čili je Kniha č. 1 a kniha č. 2 od Vol. 1 a kniha č. 1 a kniha č. 2 od Vol. 2. Toto je bohužel Vol. 2. A i když je koncipováno v rámci změn v New 52 vesmíru a je stavěno na nové čtenáře, v rámci Morrisonova Batmana jde o pokračování předešlých dvou knih. Až tedy De Agostini vydají toto Vol. 2, budou chybět dvě předchozí knihy jako jediné. To je opět smůla a čtenáři opět budou zmatení. Velká škoda. Psal jsem jim na zákaznické centrum ohledně tohoto lapsu (ono i v originále je matoucí zjistit, jak to s těma volumíčkama je) a budu muset napsat ještě jednou.

Upozorňuji, že po dvou kapitolách této knihy, je potřeba číst Návrat Bruce Wayna a až potom dočíst zbytek knihy, to je správné čtecí pořadí.

No on Čas a Batman fungoval spíše jako výplň mezitím, co Morrison psal Batmanovu "skutečnou smrt" ve Final Crisis. Je fakt, že Gaimanova část je spíš takovou okrasou, každopádně Čas a Batman je spíše doplnění Final Crisis, než samotnýho Batman R.I.P. Já je mám dokonce i v souhrném vydání Final Crisis, takže je fakt, že ty události nedávají smysl, pokud nečtete zároveň FC.

Btw, k tomu pořadí, co patří k Morrisonově runu je super publikace "Batman - Black Casebook". To je antologie složená Morrisonem právě z těch starých komiksů stříbrného věku, které ho inspirovaly a na které přímo navazuje. Není teda třeba pro plné pochopení a vychutnání přečíst celý silver age, ale bohatě stačí tahle antologie.

Courtyard - Neonomicon - Providence

Milo_Harwey: Tak rodiče zanedbávali mojí výchovu v raném dětství a směl jsem se dívat na televizi klidně do noci, což jsem taky dělal a koukal jsem na všechny možný horory, gore anime a takový věci od útlého dětství. Takže je můj vztah k hororům dost sofistikovaný. :-)

Každopádně je to excelentně creepy! On by stačil už samotný Bat-Mite a ten gremlinek na zádech tomu dává úplně jiný rozměr a tón. Miluju to!

Aha, tohle vysvětlení jsem nečetl, ale je to možný (y) každopádně je skvělý jak ještě nechává tunu místa pro vlastní interpretace, v podstatě si za to můžeš dosadit různé věci. :-)

baatcha: ah, I see you are the man of culture as well! :-) Pokud je Bat-Mite ztělesněním Batmanova podvědomí, tak by ta chapadla měla zdůrazňovat to, že byla jeho psychika napadena a to je ultra hustý. A mrazí z toho. A Zur-En-Arrh je regulérně hned na druhý nebo třetí straně v Batman a Syn poprvé, což je taky super. A nejlepší je, že po třetím, nebo čtvrtým čtení ten příběh neztrácí na kvalitě, netuším kolikrát to ještě budu číst, aby mě to omrzelo.

rajot: Jo, tak omlouvám se, když jsem mimo, celou tu diskuzi jsem nečetl :-) No jasně, bojkotovat vydavatelství není třeba, ale servilita není na místě, ono vlastně Argo z toho vyvázlo (ani nechci říct vybrousilo) úplně čistě a mají důvod cítit úlevu, možná bych se na jejich místě i pochechtával, protože jestli tady Jezevec je největším nespokojencem, tak si můžou oddechnout :) Chci říct, že když uděláš takovýto kiks, můžeš očekávat, že ti lidi budou házet vejce na budovu vydavatelství, čmárat ti sprosťárny na auto, ale ve skutečnosti jste si to všichni koupili a hádáte se tu s nespokojeným Jezevcem, to se snažím říct :-) Když uděláš TAKOVOUHLE botu (kdy šlo reagovat mnoha jinými způsoby) jako Argo, tak můžeš zákonitě očekávat davový lynč, což tady nehrozí a já úplně nevím, jestli to v týhle malý "rockový komunitě" je správná cesta, když to vydavatelství bude vědět, že mu projde všechno beztrestně, včetně kálení na zákazníky. Berte s nadhledem :-)

Jako ale je to skutečně průser, že v podstatě jediný odpor proti takovému zacházení se zákazníky probíhá právě tady na popud naštvaného Jezevce :-) Jinak se to přejde, Argo se víceméně polituje, pár lidí nadá na internetu a tím to hasne. Podle toho, kdo všechno má Providence už doma, soudím, že ani moc neprodělaj a vesele se jede dál, dokud nepřijde další kiks a zase jim to projde :-) Já si myslím, že bojkot takového výrobku v civilizované společnosti je celkem normální. Podívejte na Ježka Sonica ve filmu, na jacky v iphonu (nemám iphona, nevím, jestli to napravili) atd. prostě vlna nepokojů vůči paskvilům je v kapitalistické společnosti normální, takže na jednu stranu Jezevce chápu, na druhou chápu i to, že když už bych to měl doma, asi bych neutrácel energii na protest a vztek, jen bych to v sobě zadusil a přešel, takže to je střet dvou myšlenkových pochodů, jak to tak vidím :-)

Můj názor je, že cena je přemrštěná, mělo by se to prodávat za min. 50% ceny nehledě na ztrátu u vydavatele. Já nejsem primárně, ani sekundárně sběratel, takže mě to netankuje, jelikož si to půjčím z knihovny, nebo stáhnu nebo něco, ale i kdyby se mi to po čtení líbilo dost na koupi, tak v tomto případě samozřejmě nekoupím. Ne za plnou cenu. Kdybych to však koupil, nevím, zda bych byl jako Jezevec a cítil bych se jako zákazník ukřivděn, nebo bych si namlouval, že mi to nevadí, protože už jsem za to utratil třináct set a plná náhrada škod nehrozí. Když se to objeví v Levných knihách, tak beru, ale ne za víc jak 300.

Aha. No já se chtěl vrhnout na Providence anglicky (i přes nejspíš náročnou angličtinu) a zastavily mě právě plány na vydání, takže jsem už déle zvědav jak to celé dopadne, protože myslím, že linky Neonomiconu jsou velice pěkně otevřené.

Já akorát nechápu jednu věc. Četl jsem Courtyard a Neonomicon a tohle by mělo navazovat ne? I podle ukázek tady v náhledech. Oni chtějí vydat Neonomicon následně? Funguje to i bez znalosti Neonomiconu? To mě zajímá.

Returun of Bruce Wayne je super, ale navazuje přímo na Final Crisis a když jsem to četl poprvý, tak jsem absolutně netušil, o co tam jde. Je to ještě komplikovanější a složitější, než RIP, ale dá se a po druhém přečtení mě to celkem bavilo. A jo, jsou to různé variace Batmanů z různých dob a časů :-))

Víceméně ano, funguje to jak komplet. Mezitím je ještě Zmrtvýchvstání Ra´s Al Ghula, ale nepsal to Morrison a naprosto to funguje i s vynecháním. Po Batman R.I.P. pak následuje Final Crisis, chybějící kapitoly z Final Crisis a Return of Bruce Wayne, ale opět, je to nadstavba, na kterou se pak vážou další nadstavby (včetně u nás vydaného Batman a Robin), Morrison to psal roky, každopádně Syn, Rukavice, Předehra a RIP funguje jako jeden celek a absolutně se nedá vynechat jediný kus pro pochopení. Tady ještě předkládám odkaz na zajímavý článek s referencemi na které se během celého runu odkazuje: http://www.comicmix.com/2008/11/26/the-stories-that-informed-batman-r-i-p/?fbclid=IwAR0Jsy0GgpULVg-ADFmwo2O2E77g3qUe9xCawLrg9Fo9__jVoYQf2L1qWdQ

A dokonce vyšla i kniha sebraných old school příběhů, na které Morrison odkazuje a sám to kompletoval: http://www.dccomics.com/graphic-novels/batman-1940/batman-the-black-casebook

A tohle je úplně kompletní reading order včetně tie-inů, který nepsal: http://thegothamarchives.com/grant-morrisons-batman-reading-order/

Já si to hezky půjčím z knihovny a rád přečtu. Dlouho mi to leží stažený ve skenech, ale po zkouknutí jsem se do toho nepouštěl právě kvůli jazyku a čekání na vydání od Arga.

Tady se mi líbí jak před komiksovým boomem v prehistorických dobách vydávali všichni všechno kvůli osvětě komiksů u nás, teď se trh řídí filmama a seriálama, ale tak to bohužel je a asi musí být aby to jelo a časem se zas trh pohne jiným směrem. Každopádně rebirth řady vydávané u nás jsou skutečně slabé a je toho hodně, co by šlo vydávat mimo ně, kvalitativně. Alespoň je tu ten DC komplet jako alternativa, já osobně mám radši post-crisis DC éru, než NEW 52 a Rebirthovou.

No jo, Bažináč 52 je od Snydera vlastně.. taky dobrý (y)

Ono se v Lize restartuje úplně všechno asi, jak nikdy předtím, to se nebojte. Právě vyšlo číslo 35 a chýlí se nám to ke konci celé a je to fakt velká událost epicko galakticko multiversální úrovně. Jinak souhlasím, že se mi od Snydera líbila jen ta New 52 řada Batmana a pak nová Liga, jinak jsem mu v ničem na chuť nepřišel. A na Metal se teprv chystám.

Martian mi taky moc chyběl v new 52 i rebirthu, je to moje oblíbená postava.. Tady má docela stěžejní roli v celé sérii

Fimi: Tak to netuším, čtu to online na netu...

Krizí je dost no :D Ona ale asi žádná nepříjde, jelikož už to, co se děje v řadě je krize sama o sobě, respektive má veškeré parametry krize (chybí (zatím) akorát účast Specreho).

Co je 5G nevím, podívám se.

Sixth dimension je super, tam je ve hře můj oblíbený Mxyzptlk a objevuje se nově šestá dimenze (wow efekt jako kráva) a Doom war vychází právě teď, to je pořádná řežba. Jsme asi v půlce booku a už se to blíží ke konci nejspíš no, ten děj vrcholí a potom by měl přijít nějaký velký Dc restart, nebo krize a mělo by se to urovnat spolu s Doomsday clock, který má delaye ve vydávání nejspíš právě proto, aby se seřadily obě série. Jako to co příjde bude taky megalomanský a skončí to buď naprostou peckou nebo propadákem, uvidíme.

Fimi: Já to čtu jak to vychází online, každopádně počítej s tím, že se to ještě brutálně rozjede a bude to epické, napříč prostory, časy, multivesmíry a vším možným. Je to určitě brutálně spjaté s DC vesmírem, ale myslím si, že vše není třeba znát, prostě to ber jak to přichází. Je tam i spoustu prvků, které se těžko chápou a Snyder se je ani nesnaží racionálně vysvětlit, tak to prostě musíš brát jak to je a jen užívat. Myslím, že je to víc zábavný, než vážný komiks.

Fimi: Co říkáš na Ligu? Já jsem nadšený, připomíná mi to hodně Morrisonovy runy (tam je to i daný tím, že Morrison přímo pomáhal Snyderovi) a je to taková epická jízda na steroidech pro už dospělé fandy animáče Justice League. Já si to užívám, jsem zvědavý kam to celý dospěje.

podle googlu je to zcela mimo kánon. Četl jsem tu 16 knihu a je to tak, že otázka Temného pána je tam vyřešena a vypadá to, že to skutečně nesouvisí s touto knihou.

To mě taky zajímá, kdy mám tohle číst, pokud jsem čtenářem obojího?

Darth Raelchi: Rozhodně jsem nežádal soupis doporučené komiksové literatury, mám vlastní, i tak ale děkuju. Spoustu jsem toho četl buď anglicky, nebo digitálně přeložené, něco z toho znám a nemám zájem, něco mám na seznamu, něco neznám a podívám se na to, ještě jednou díky.

Každopádně nebylo mým úmyslem začínat analytickou nerdí debatu, kde si tu budeme psát seznamy komiksů, které vyvracují nebo potvrzují moje tvrzení, ani jsem nechtěl rozpoutat Marvel vs. DC flame, ač se trochu stalo, zkrátka jenom tvrdím, že mám DOJEM, že jsou DC komiksy generálně a průměrně brány dospělejší, na můj vkus, imho a můžete to dávat za vinu tomu, že jsem veliký fanda DC odkojený Marvelem, takže je to subjektivní. Nesleduju kontinuálně současnost, nebo jednu odnož, spíš dvacet let hltám, co se zrovna namane, proto si nedovedu tvrdit, že mám pravdu, dojem ale přetrává. Díky

neberu, však v pohodě :-) Vašemu přehledu nemůžu úplně konkurovat, já to čtu horem dolem všechno a nesleduju úplně co je aktuálně, říkám jaký mám pocit k tomu, čemu se dostanu. Prostě posledních deset u nás vydaných marvelů, ke kterým jsem se dostal byly do jednoho dětinské, možná jsem jen vybíral špatně.

Fimi: Tak ty jsi dost neutrální, já to hodnotím fakt subjektivně. Preferoval jsem Marvel od dětství až po pubertu a DC mi přišlo komplikovaný. Teď jsem DCčkář a Marvel si přečtu sporadicky. Jasně, bylo tu Marvel MAX, Marvel zombies, 80s a 90s Marvelovky měli dospělejší tóny (McFarlanův Spider-man etc), ale když bych se oprostil od speciálních řad, tak superhrdinský DC bylo vždy o kus vyzrálejší. Už jen z principu toho, že tu byli první a v 60s to Marvel refreshnul a dal těm komiksům lehčí, víc nadhledovější a možná zajímavější kontrast.

Každopádně New 52 je podle mě dost dospělý (Batman, Superman, Wonder Woman). Rebirth ne no, tam to tlačej všelijak a nejsem vůbec s výsledkem spokojenej, ale zase to vyvažujou nový řady Justice league, Doomsday clock apod. Kdykoli si ale v knihovně půjčím nový Marvel (Avengers, Spider-Man cokoli), tak je to prostě dost teenagerovský, užvaněný, chce to být vtipný a prostě i to Marvel NOW je celý ovlivněný filmama a mířící na dětský mainstream publikum, zatímco DC tlačí další krize a ty věci jsou dost složitý někdy.

Nevím no, o nic jako nejde, vše se odvíjí od trhu a ty dvě nakladatelství se musejí lišit a vidíš to i na filmech (tam je DC zas temný a vážný až moc) a animáčích (tam je Marvel striktně pro děti, zatímco DC dává rating 18+ a mimoto vydává různý lego, teen titans a dc super holky věci). Musíš uznat, že nejsem jedinej, kdo to takle vidí.

Fimi: hele, rval jsem si do hlavy deset let Marvel komiksy, deset let DC, můj dojem je, že DC je dospělejší (už jen když si k tomu připočteš Vertigo), je to dojem. Když teď čtu nový Marvelovky, přijde mi, že cílí hlavně na mladší publikum, zatímco nový DC cílí na starý fandy a dospělý. Je to jen můj dojem, absolutně neanalytickej jo? Proto říkám vibe, vibe cítíš.

O Valiantu vím, něco jsem četl a udělali nedávno jakýsi restart, tak jsem si to dal do seznamu věcí, do kterých se určitě pustím. Jednou.

Mluvil jsem spíš o tom, že mě mrzí, že tak skvělej komiks jako tenhle má tady 2.8 hodnocení a pak důzní Deadpoolové, Spider-mani, Rocketové, Thanosové pro děti etc mají mnohem víc, přesto, že na mě působí příliš infantilně. Dávám to za vinu tomu, že je Marvel obecně populárnější a tedy stravitelnější pro většinu.

Geoff JE jeden z nejlepších mainstreamových autorů posledních pětadvaceti let a právě proto dostal takový post v DC. To, že jeho nejlepší věci u nás doposud vydané nebyly, to není jeho chyba. A nečetl jsem od něj nikdy nic slabýho. Něco, co by šlo zaměnit s někým jiným jo, ale nikdy nepadá pod průměr.

a proč je She-Hulk vůbec hloupá teď? A proč není Thor hoden Mjolniru?

Ondra Kenway: Není špatná, ta hlavní řada je OK, ale Action Comics je naprosto famózní, to jsem slintal blahem. Mě úplně všechny řady New 52 přišly dobrý, narozdíl od Rebirthu, tam mě právě vyloženě bavil snad jen ten Superman :-/

Superman má prostě smůlu, že je to Superman no. Já mám v poličce skoro všechny New 52 od BB Artu a Supermana v první řadě, páč ho žeru. Ale to jsem asi jeden z pěti lidí v ČR možná. Ale třeba takový All Star Superman by tady měl být vydaný, páč je to nadčasová klasika, to že Rebirth je rizikový a volí se tedy řady, které jsou provozuschopné je samozřejmě jasné, jen by v tom panteonu vypadal Superman dobře.

k Doomsday Clock si myslím je potřeba fakt jen znalost Watchmenů a věci jako The Button, Superman:Reborn nebo The Oz effect jen zpříjemní čtení. Každopádně Supermanova řada z rebirthu je docela ok (nechápu, že u nás nevychází) a obzvlášť Reborn je super.

nenaskenuje to někdo? já nemám takovej majlant na pořízení tohoto skvostu :(

24 stran za 148 korun českých?????

erik: jo,to na tom auditku sem psal já, ale to bylo předtím, než sem přečet úchvatný wolverine vs hulk,takže si to přece jen koupím :) i když ta obálka je hnusná, za tím si stojím furt .