Z překladu do pražštiny jsem blil, ale jinak je to naprostá špica. Nebo spíš Nářez. Postava Kick-asse, který je tady podivně počeštěný na Nářeze, je úžasně vykreslená, realistická a čtenář se s ní ztotožní snad ještě lépe než se Spider-Manem. K tomu výborné bitky, humor, popkulturní odkazy a překvapivé rozuzlení. Jsem nadšený a chci víc!

Hodnocení snižuju po druhém díle na tři a půl hvězdy, protože jsem se sice opět dobře bavil, ale opět jsem se ztrácel a chyběla mi tam aspoň ta trochu šokující scéna s násilníkem jako v jedničce. Jako moje první setkání s tímhle fenoménem to ale hodnotím zatím poměrně střízlivě, protože jednak mi ta hlavní postava k srdci nijak nepřirostla a druhak mi ty násilné scény nepřišly nijak fascinující. Další díl si koupím, ale prozatímní pointa pro mě je, že nechápu, proč je ze série Milénium takový fenomén a bestseller. Vždyť se tam dohromady skoro nic nestane...

Moje první setkání s tímhle fenoménem se odehrálo právě skrze tento komiks a dávám tomu čtyři hvězdy, protože sice jsem se docela dobře bavil, ale že by mě to nějak strhlo, to říct nemůžu. Navíc jsem měl problémy se díky přemíře postav a nepříliš povedené kresbě orientovat a trochu jsem se v tom ztrácel. Další díl ale koupím, protože když už něco jednou koupím (nebo vyhraju, jako v tomto případě), chci vědět, co bude dál.

Došla mi trpělivost. Tohle je příšerný paskvil a když už jsem vyhodil peníze za dvě předchozí knihy a třetí je ještě blbější, než ty předchozí, začínám přemýšlet nad investicemi jinam než do komiksů. Místo argumentů a snahy o vyjmenování téhož, můžu udělat ctrlc a ctrlv s tímtéž komentářem, který jsem nechal u předchozího dílu, tedy:

"Tak s touhle knihou mám úplně stejný problém jako s každým Morissonem (který tady ani nenapsal všechno a střídá s dalšíma autorama) - je to zmatené. A stejně jako u prvního dílu se zhruba do půlky knihy není problém orientovat, sledovat poměrně zajímavý příběh a relativně dobře se bavit, ale od druhé půlky už se všelijak skáče v čase, mění se scénáristé, kreslíři, barevné pozadí, děj se tříští a dělí na miniepizodky a když to dočtete, máte z toho v hlavě akorát bordel. U prvního dílu mi trošku pomohlo, když jsem si to přečetl podruhé, některé věci pak začaly dávat smysl, takže možná bude chtít druhé přečtení i tohle, ale stejně si myslím, že pokud má čtenář problémy pochopit vše na jeden zátah, udělal někde autor chybu..."

Tentokrát už jsem se nebavil ani u první půlky a fakt se mi nechce se do toho pouštět znovu. Radost ze čtení žádná, vůbec jsem nepochopil, o co tam jde, lítá to sem a tam a po přečtení vím tak akorát to, že tam kdovíproč hrál roli Supermanův pes. Ale to je tak všechno, co jsem si z toho za ty čtyři stovky odnesl. Obálka tentokrát skvěle vystihuje, jak se po dočtení budete cítit. Fujtajbl.

Dávám 3 a půl hvězdičky. Dobře jsem se bavil, kresba je parádní, příběh o strachu je docela povedený, byť zapomenutelný, ale dost mě naštvalo, že ač je to pokračování Temných děsů, tak vlastně k žádnému rozřešení tamních událostí nedošlo a kniha si jede svůj samostatný příběh bez ohledu na všechno, což se třeba ukazuje i na Batmanově nové společnici, které se tam objeví zčistajasna, jakoby tam byla odjakživa, zatímco ta z předchozí knihy se tam neukáže vůbec. Docela by mě zajímalo, jestli se ty dějové linky v dalších knihách taky někdy spojí...

Při čtení jsem se bavil, nakreslené je to krásně (zvlášť bílý králík), ale je tam pár nelogičností nebo účelových zvratů, které působí divně. Dost mě taky naštvalo, že situace s králíkem vyzněla do ztracena a když jsem pak koupil navazující Kruh násilí, tak tam o něm nebyla ani zmínka. Jako celek je to dobrý, ale nijak zásadní komiks.

No tak musím říct, že jsem překvapený, tohle jsem nečekal. A vlastně si nejsem úplně jistý, jak tohle zhodnotit. Na jednu stranu jsem si po většinu knížky říkal "jo, je to hodně dobré, ale FF: Nemyslitelné mě bavilo víc, chybí tomu záporák, kresba je jinačí a tak dále". Na tu druhou jsem se ale pořád slušně bavil.

Zároveň mi docela vadilo, že prakticky v každém sešitu někdo umíral, aby se v tom následujícím zase oživoval. Je mi jasné, že v Marvelu se neumírá, ale aby ten "efekt smrti" zapůsobil, měla by ta postava podle mě zůstat mrtvá třeba rok, dva a teprve poté se vracet zpátky.

Zápletka je přinejmenším zvláštní a na mnoha místech mi přišla vyloženě děravá nebo nelogická, zvraty působily nekonzistentně vzhledem k předchozímu ději (viz půlku sešitu vysvětluju, jak něco za žádnou cenu nejde a rázem je během jednoho obrázku všechno naruby), kolikrát jsem jim měl problém uvěřit a třeba ve chvíli, (spoiler) kdy Ben v nebi zachraňuje Reeda (konec spoileru) jsem teda vůbec nepobral.

Konečná pointa aka "v Lego příběhu to použili podobně" se mi docela líbila a nečekal jsem ji, ale spíš jsem u ní měl pocit, že to prostě všechno bylo potřeba nějak rychle uzavřít. Takže nakonec jo,dávám čtyři, protože přes všecky výtky jsem se bavil, ale Nemyslitelné u mě zůstává lepší.

Naprostá bomba. Takhle si představuju, že by měl superhrdinský komiks vypadat. Čte se to nádherně a jednotlivé panely jsou za sebou tak přirozeně poskládané, až to skoro vypadá, jako kdybyste se dívali na film.

Zápletka mi přišla velmi zajímavá, už ten Doomovův "origin" na začátku byl velmi působivý, finální rozuzlení sice bylo trošku zvláštní, protože (drobný spoiler) bez pomoci jistého superhrdiny by to čtyřka sama nezvládla (konec spoileru), ale hodně se mi líbilo, že se to uzavřelo uspokojivě a s krásně vrstvenou pointou.

Kresba sice působí trochu dětsky, což se k realistickému scénáři příliš nehodí, ale nevadila mi.

Bavil jsem se od začátku do konce a zhltnul to na posezení. Nemůžu se dočkat dalšího dílu. Tohle je rozhodně jedna z nejlepších věcí v UKK.

Královsky jsem se bavil nad kresbou a scénářem, díky komentářům pode mnou už ale vlastně nemám příliš čím přispět, snad bych jen dodal, že s překladem jsem neměl jediný problém, kaylinově kritice rozumím a do určité míry s ní i souhlasím a že jsem závěrečnou pointu tak nějak vytušil už na konci šestého sešitu, což mi dojem trochu pokazilo.

Určitě bych ale bral nějaké navazující pokračování, velmi se mi líbila promyšlenost celého příběhu, nečekaný vítěz i to, že vlastně nikdo není záporák a čtenář chápe, o co tady komu jde.

Kniha jako taková se čte pomalu, vyžaduje pozornost, ale dokáže odměnit. Shrnul bych to asi tak, že v tomto případě je cesta více než cíl.

Svou první zkušenost s evropským komiksem jsem koupil jen proto, že byla jako příloha "skoro zdarma" k Pevnosti. A komiks za pár kaček se přece neodmítá, že ano? Jenže - tenhle výsek z univerza, které v sobě míchá Indiana Jonese, Thora, Prince z Persie i Hvězdné války, není možné nějak srozumitelně uchopit a pochopit.

Je to desátý díl, který u nás vychází jako první (a vůbec jediný), to znamená, že vůbec nebudete mít páru o tom, co to je za postavy, jaké jsou jejich motivace a proč bychom je měli mít rádi, stejně tak se nedočkáte ani uspokojujícího závěru s alespoň letmým náznakem pointy. A tak těch padesát stránek za půl hodiny přečtete, moc se ani nebavíte a za chvíli už ani nevíte, o čem to vlastně bylo. Kresba je sice fakt pěkná a za to taky dávám hvězdu nahoru, ale jinak absolutně nechápu, proč u nás tohle vůbec vyšlo. Vyhozené peníze.

Upozorňuju, že tohle je vůbec první Crew, která se mi dostala do ruky, takže nemůžu srovnávat s tím, co bylo dřív. Nicméně - podle chvály v Pavlovského podcastu a na Komiksáriu jsem čekal, že:
1) v tom magazínu najdu hromadu článků a zajímavostí o komiksech obecně - to se nepotvrdilo, jsou tam jen komiksy a krátký úvodník, toť vše.
2) že komiksy, které si tam přečtu, budou patřit k tomu nejlepšímu, co se ke mě zatím dostalo a že tam vycházejí právě proto, že jejich mainstreamové ambice nejsou přes vyjímečnou kvalitu příliš velké a tak je jim třeba trochu pomoct.

Jenže jak Sam a Twitch, tak Všechno, co jste chtěli vědět o snech... nepatří podle prezentovaných ukázek ani zdaleka mezi nic světoborného a kdyby teď vyšly jako knížka, spíš bych si je nekoupil, případně počkal na nějakou slevu. Obojí je to prostě a jednoduše nuda a to i přes docela překvapující pointu u Sama a Twitche, která ale nepřebije to, že jsou mi tam všechny postavy úplně ukradené. U Snů mě zase nepříjemně překvapilo, že můj oblíbený Willingham nepíše jen samé geniální věci jako jsou moje milované Mýty, ale i tyhlety nepříliš propracované kraťasy, které víc než letmý úsměv na tváři prostě nevykouzlí.

Taky si myslím, že tisknout tak malé obrázky do velkého formátu není dobrý nápad, raději bych formát zmenšil a nechal je přirozeně vyniknout a umožnil tak čtenářovi se do příběhu naplno položit.

Další číslo si ale koupím, protože jsem hodně zvědavý na Mezi řádky, jejichž námět mě velmi zaujal a jsem na ně hodně zvědavý. Případné předplatné Crwe si ale ještě hodně dobře rozmyslím...

Jo jo jo, já vím, že je to legendární série a že se na to musí dívat očima doby, ve které vznikla, ale co z toho, když se to v roce 2014 nedá číst? Ten naivní a nudný scénář zkouší trpělivost mého mozku a opětovné vydání v režii Hachettu bez bonusů zase ochotu mé peněženky. Jediné plus je tak obrázek Hulka na hřbetu, který se díky tomuhle dílu stává téměř kompletní.

Po minulém masakru muselo přijít nadechnutí a sesbírání nových i starých postav dohromady, takže mě děj (i díky tomu, co se odehrálo v páté sérii seriálu) nepřekvapil, ale to neznamená, že bych se nudil. Jsem napnutý, co se stane dál, protože -> pořád je to naprosto boží.

Pořád je to naprosto boží. Sice mě trochu štvala ta rekapitulace na začátku a že se všechno odehrálo jinak a svým způsobem mírumilovněji a roztáhleji, než bych podle úvodní scény s tankem čekal, ale jak říkám - pořád je to naprosto boží.

Baví mě na tom děj i různorodá kresba jednotlivých epizod a je fajn, že to nekončí tak, že by mě to naštvalo. Na druhou stranu, zapamatováníhodných momentů tam moc není a především tomu chybí humor, který jsem si zamiloval v "běžné" čtyřdílné řadě Punishera. Snad ho v dalších dílech bude víc. Každopádně je to výživná porce komiksu za dobrou cenu, která určitě nezklame.

Moje první čtení mangy nebylo takovým šokem, jaký jsem čekal (přece jen jsem vyrůstal na Pokémonech a Final Fantasy), přesto nemůžu říct, že bych tomu nějak zvlášť podlehl. Velmi se mi líbily některé načtrtnuté filozofické zamyšlení (třeba o tom, co to vlastně znamená, když babička zemře brzy po dědečkovi), na druhou stranu mi hlavní hrdina vůbec není sympatický a jeho výbušnost při každé druhé větě mi vyloženě lezla na nervy.

Černobílá kresba ve spojení s klasickými japonskými "čarami", které zakrývají prostor, ve kterém se děj odehrává působí na čtenáře trochu zmatečným dojmem, ale budiž, dá se na to zvyknout.

Sám bych si Bleach asi nekoupil, jako příloha k Pevnosti je to ale super a jsem za ni rád. Zatím ještě nejsem úplně rozhodnutý, jestli budu pokračovat i s dalšími díly, ale tak trochu tuším, že nízká cena (189kč) mě k tomu nenásilně přinutí :)

Ach jo, tak ani tentokrát to nevyšlo - opět jde o neúplný výsek z dlouhého příběhu, kterému chybí pořádný konec a opět máme před sebou "historický" komiks z osmdesátek, kde se pravidelně popisuje v bublinách totéž, co se zrovna děje na obrázku. Díky tomu je už tak dost hrubá knížka neskutečně ukecaná a to tak moc, že jsem u ní několikrát usínal.

Remasterované barvy ujdou, děj je ale rozháraný a nabízí několik linií, které se spolu vlastně ani nestihnou střetnout (viz Balderův příběh a Thorova dobrodružství) a tak se vždycky jen něco načrtne a bez většího napětí to buď náhle skončí (příběh o Billovi) nebo postupně vyšumí do ztracena (příběh o Lorelai).

Sečteno, podtrženo, pokud jste Thorovi dosud nepodlehli, ani tento komiks z vás jeho fanouška neudělá.

Napoprvé mi to přišlo jako průměr, napodruhé (už se zážitkem shlédnutí filmu Wolverine, který z toho vychází), jsem se bavil o trochu víc a to i přesto, že se od předlohy film trochu posunul. Na to, jak je to staré, se to ale docela dá číst i dnes, i když bez těch rekapitulací bych se obešel. Chválím za uzavřený závěr a zvedám hodnocení na 3 a půl hvězdy.

Celou knížku se mi to četlo parádně a i když mě štvalo, že mnohé postavy se tam objevily jen na efekt a žádný prostor nedostaly (She-Hulk), byl jsem furt zvědavý, co se stane dál a jak to vlastně celé skončí. Proto mě totálně vytočil ten nejednoznačný závěr, který vyzněl do ztracena a Klanu M díky tomu chybí pointa. Možná, že kdybych na to byl připravený dopředu, pěju chvalozpěvy jako všichni tady kolem, ale díky tomu závěru a načrtnutým událostem, jejichž rozřešení se nedočkáme, protože pokračují v jednotlivých superhrdinských sériích, které u nás nevycházejí, je to k naštvání. Ale jak říkám, zbytek knížky super.

Zklamání jako, ehm, prase. Přečetl jsem všechny Batmany, kteří u nás česky vyšli v pořadí, v jakém se číst mají a těšil se, jak Batman a Robin navážou na překombinovaný R.I.P. Místo smysluplného děje jsem se ale dočkal nezáživného kecání o ničem, přemíry nepřehledných a nikterak zajímavých bitek, bonusů, které jsou asi jediným kladem celé knihy a...to je vlastně všechno. Nová etapa Batmana a Robina prakticky postrádá jakýkoliv děj a tak celou dobu jenom čtete, abyste to už měli za sebou, ale nijak vás to nebaví. Vlastně ani nevím, jestli chci další pokračování. Přitom jsem se na to tak těšil...

Zaprvé musím říct, že ze zdejšího hodnocení (71 procent) jsem měl celkem strach a docela mě to odrazovalo od koupi. Naštěstí jsem ale První třídu pořídil a byla to fakt výborná investice. Všem začátečníkům s X-Meny i s komiksy jako takovými, bych První třídu doporučil všemi deseti. Vše je tam krásně vysvětlené, pohodlně se to čte, je to fakt hodně vtipné tím správným, skoro až Prcičkovským humorem a všech 8 samostatných krátkých příběhů mě bavilo od začátku až do konce. Tohle je zkrátka komiks, který zhltnete s chutí jako malinu a já bych si hrozně moc přál pokračování. Přesně takový druh komiksů bych si totiž přál číst. Se srozumitelnou, pestrobarevnou malbou a scénářem, který má hlavu a patu a hlavně začátek a konec. Tohle je zábava, jakou od komiksů očekávám především a proč jsem je vůbec začal číst. Až budu mít chuť na překombinovaný děj s milióny flashbacků, vemu do ruky knížku nebo pustím nějaký pitomý seriál. Jasně, První třída není žádný "zásadní milník", ale to vůbec nevadí, těch už tu máme dost. Je to svižná, popcornová zábava, jakou známe z filmů, prostě parádní oddychovka. Takže vydavatelé, snažte se! Chceme vám dát naše peníze za další díly!

Typický Morrison - krásná kresba, překomplikovaný děj.

Když jsem to četl poprvé, byl jsem z toho úplně vyplesknutý, absolutně jsem netušil, která bije a četl to dál a dál, jen abych už to měl za sebou. Tehdy bych dal tak jednu nebo dvě hvězdy.

Teď jsem se do toho dal podruhé a četl to velmi pomalu, opatrně a snažil se dávat pozor na všechny ty odbočky a flashbacky, na které autor prakticky vůbec neupozorňuje, vůbec čtenáři nepodává ručičku a nechá ho mlátit se mezi stránkami s tím, že mu samotnému snad dojde, co všechno se mezi jednotlivými okénky odehrává. V tomhle mi to dost připomíná třeba Watchmeny. Jestli mi na R.I.P. něco fakt vadilo, tak právě tahle nedůslednost, ten pocit, že kdyby každý z těch sešitů měl o dvě, tři stránky více, na kterých by se vysvětlilo a více ukázalo, co se vlastně stalo, četlo by se to daleko pohodlněji. Vadilo mi i obrovské množství postav, o kterých jsem jaktěživ neslyšel, natož, abych tušil, co vlastně dovedou nebo proč v ději jsou, ale to neberu jako chybu, to je holt daň za to, že u nás nevychází všechno.

Za sebe říkám, že nejsem a nikdy jsem nebyl příznivcem toho, když si ten příběh musím jakoby dovyprávět sám. Díry mezi okénkami a nevysvětlující poznámky o tom, kde a kdy právě jsme, považuju za arogantní chybu autora a proto také strhávám body.

Ačkoliv u nás nevyšel ten druhý díl, mám za to, že jsem příběh R.I.P. pochopil (a v podstatě se mi i líbil, snad až na ten osekaný závěr, kdy se musíš pár stránek vracet, aby ti došlo, že už ti tenhle jediný obrázek s pěstí vlastně sloužil jako konec příběhu). Proč je ale v knize i ten druhý příběh o komorníkovi, to už mi hlava nebere a totálně to nedává smysl. Akorát to zamotá hlavu a pokazí dojem ze závěru příběhu R.I.P.

Přijde vám tenhle příspěvěk trochu zmatený? Tak nějak takhle se ta knížka čte...

Jako fanda seriálu jsem se na Rok Jedna těšil od jeho lednového oznámení a koupil jej prakticky ihned poté, co v květnu skončila druhá řada televizního Arrowa a ten komiksový přistál na pultech. Ještě předtím jsem mrknul zde na hodnocení (71 procent) a trochu se obával, že jsem se možná přetěšil a nebude to až tak dobré, jak jsem doufal. Ale výsledek se vydařil.

Kresba sice nesnese nejpřísnější měřítka, dost si pomáhá stíny, které Jocka nenutí kreslit obličeje, ale zároveň se mi líbí, do jakých barevných palet se kreslíř na tématických dvoustranách pouští.

Dějově asi nejvíc zklame fakt, že tam kromě Olivera Queena nikoho ze seriálu nenajdete. Jakmile se ale prokoušete úvodním rozčarováním a smíříte se s tím, že tahle kniha nebude o ničem jiném, než o životě na ostrově, křivka zábavnosti začne stoupat vzhůru a budete se dobře bavit. Nechci spoilovat ty povedené momenty, tak spíš upozorňuji na některé do očí bijící nelogičnosti - (drobný spoiler) loď na cestu domů si Queen dobrovolně a zbytečně vyhodí do povětří, jindy vyhazuje samopaly, které by mu mohly zachránit život a vůbec tam on i hlavní záporák nějak často umírají a zázračnou náhodou na další stránce zase ožívají. A ani to procitnutí k hrdinství jsem mu příliš nevěřil. (konec drobného spoileru).

Nicméně - tohle všechno se dá zkousnout a jako celek Rok Jedna svůj úkol, tedy představit hrdinu, plní na solidní čtyři hvězdy. A vzhledem k tomu, kolik fanoušků si seriál získává, teď fakt dost doufám, že české knižní pokračování přijde na trh hodně brzy.

Velký klenot. Hodně zajímavé čtení, které jsem hltal s každou další stránkou. Mnoho překvapivých zvratů a touha zjistit, co se stane dál vyústily v to, že jsem si tenhle scénáristický, ale i kreslířský požitek dal na jeden zátah a totálně se do něj ponořil. Jak je řečeno v bonusech, tak zatímco na některé otázky Zrození odpovídá, jiné se nově objevují a fakt by mě zajímalo, co se s těmi postavami dělo dál poté, co tenhle svazek trochu Watchmenovsky skončil. V podstatě bych i řekl, že mě tahle knížka bavila víc, než cokoli jiného z X-Menů, kteří u nás zatím vyšli (snad jen s výjimkou prvních Astonishing X-Menů, kteří mě ke komiksům přivedli). Spolu se Spider-Manem: Smutek, Punisherem, Daredevilem a možná i něčím dalším jde o jednu z nejzajímavějších věcí z kolekce UKK, kterou byste určitě měli mít ve sbírce a za sebe říkám, že si určitě časem přečtu ještě vícekrát.

Tak jo, začínám cítit, že na téhle sérii něco je. Druhá kniha baví o moc víc, než ta první a teď už mě fakt zajímá, co se bude dít dál. Sice se v těch postavách furt ještě trochu ztrácím, ale minimálně ten šerif mě tu bavil dost a trochu mi i připomněl Wolfiho z Mýtů. I když jsou horory a upíři pořád téma, které je mi vzdálené asi jako fotbal a podobné capiny, nezbývá mi, než zvolat - Sem s třetí knihou!

Vlastně ani nevím, proč jsem se tomu tak dlouho vyhýbal. Snad kvůli malému formátu nebo že jsem měl strach, že to bude až moc pro děcka. Náhodou jsem ale koupil 12. a 13. díl, když už je to teda ten nový restart a kupodivu to vůbec není špatné. Nejsou to žádné zásadní příběhy, ale je to dobře odvedená práce, která zabaví víc, jak celý Morisson. Další díly, jsou, stejně jako ty předchozí, povinností.

Musím ještě podotknout, že ta kresba u X-Menů je vážně bída a moc se mi nelíbilo ani rychlé vyřešení v minulém díle dobře rozjeté zápletky. Když už to vypadá, že by Charles Xavier mohl ukázat, že má koule, všechnu práci za něj oddře Collosus, protože profesor prostě nemůže být ten špatný... Eh, tomu se dá fakt akorát kysele ušklíbnout. Spider-Man ale fajn.

Vlastně ani nevím, proč jsem se tomu tak dlouho vyhýbal. Snad kvůli malému formátu nebo že jsem měl strach, že to bude až moc pro děcka. Náhodou jsem ale koupil 12. a 13. díl, když už je to teda ten nový restart a kupodivu to vůbec není špatné. Nejsou to žádné zásadní příběhy, ale je to dobře odvedená práce, která zabaví víc jak celý Morisson. Další díly, jsou, stejně jako ty předchozí, povinností.

Je to Morisson, takže jsem čekal, že se opět naštvu, ale kupodivu je to vážně dobré! Oba příběhy jsou přehledné, dějově zajímavé a příjemně se čtou. Ten první je ale rozhodně lepší. Kresba se mi taky líbila a jediné, co bych tomu vytknul, je ta textová mezihra uprostřed, která je podle mě úplně zbytečná a jsou to jen taková ta krásná slovíčka na efekt, ale jinak nic nepřináší. Čili totéž, co mi vadilo třeba u Ligy výjimečných. Jinak ale můžu s klidem doporučit.

Hitmana jsem koupil na základě toho, jak skvěle jsem se bavil u čtyřdílného Punishera - Vítej zpátky, Franku, protože jej má taktéž na svědomí Ennis. Po přečtení jsem ale hodně zklamán. Kresba není nic moc, postrádá detaily, příběh je absolutně prázdné akční béčko, kterému chybí napětí, nadhled a hlavně vtip. Jo, takhle se možná dělávaly komiksy na přelomu osmdesátých a devadesátých let, ale pod dnešní optikou už to neobstojí. Absolutně mě to nebavilo, nijak jsem se s tím nesžil. Je ale možné, že kdybych to četl v 16ti, mluvil bych jinak.

Jak já toho Morissona nesnáším. Opět další zamotaná a překombinovaná knížka, ve které dává smysl jenom pramálo věcí. Oproti Astonishing X-Menům navíc úplně chybí vtip. Díky šílenému množství blíže nepředstavených postav a sci-fi hotentotštiny se to čte pomalu a blbě a tak jednu z knížek, na které jsem se těšil nejvíc, můžu ve výsledku pochválit akorát za krásnou kresbu, která přímo láká k začtení se. Zvlášť scéna s Wolverinem v dešti je hodně působivá. Tím spíš je ale škoda, že se tady vystřídalo více kreslířů a zvlášť sešity č. 124 a 125 jsou v porovnání se zbytkem opravdu škaredé. Fanoušky X-Menů to asi od koupě stejně neodradí, čemuž se nedivím, zklamaní ale asi nakonec budou všichni čtenáři.

Tak to jsem nečekal. Celou knížku jsem si říkal, že mě to docela baví, pěkně se to čte a že i když se mi moc nelíbí ta hodně zjednodušená kresba, tak jako celek si užívám další z pohledů na Spider-manův život. Závěrečná dojemná pointa mě ale rozsekala tak, že tomu musím dát pět hvězd. Jak tu někdo psal, tenhle komiks má duši. Už chápu, proč je to považované za jeden z nejdůležitějších příběhů o Spidym a hrozně rád bych si přečetl i toho Daredevila: Yellow a Hulka: Gray. Jedna z nejlepších věcí UKK, kterou si určitě nenechte ujít.

Po čase jsem si to kvůli Útěku přečetl znova a i na podruhé mě to uchvátilo. Krásná kresba a děj, který sice je trošku patetický, ale ve výsledku je moc a moc fajn. Při závěrečné scéně mě dokonce zamrazilo v zádech a to se mi u komiksů obvykle nestává. Určitě doporučuju, jedna z nejlepších věcí nejen v rámci UKK.

Hodně se mi líbila moderní kresba a děj byl taky fajn. Sice nevím, jestli si budu za týden pamatovat, že jsem to četl, ale v danou chvíli jsem se dobře bavil. Škoda jen toho otevřeného konce, bude pokračování?

Je to zvláštní, ale i když mě upíří a horory obecně naprosto nebaví (spíš se jim směju), stejně tak jako mě nebaví Divoký západ, stejně jsem si Amerického upíra koupil. Nejspíš za to může ta krásná obálka, která přitáhne oči a vyvolá zájem, o čem to asi může být. Ta obálka je tak zajímavá, že bych ji možná sám označil jako vůbec nejhezčí v mé knihovničce.

S vnitřkem už to ale tak slavné není. Sem tam krvavá scéna sice vypadá třeba i pěkně, ale nic, z čeho bych si sedl na zadek. A takový dojem mám vlastně i z celku. Postavy mi k srdci kdovíjak nepřirostly a že by mě nějak zajímalo, co s nima bude dál? To asi ani moc ne. Prostě průměr.

Navzdory tomu všemu si ale další díl(y?) koupím, protože přestože mě to vlastně moc nebaví, cosi mě k tomu furt táhne...Tak třeba pak zjistím, co to je.

Pořád je to super, ale oproti předchozím dílům je to znatelně slabší. Nahlas jsem se sice zasmál i tentokrát, ale bylo to jen dvakrát za celou knížku (na druhou stranu, co by za to jiní dali!). Trošku mi bylo líto, že ty parádní postavy z minula tam značně prořídly a s těmi, co tam jsou, se nepracuje tak, jak by se mi samotnému líbilo. Dost mi i vadilo to rozkouskování na krátké přiběhy, které tu knížku drolí na jednohubky. Takže celkově to nevidím jako velkolepé finále, spíš jako nájezd do rutiny, ale pořád ještě hodně dobré rutiny.

Když se ale na všechny ty 4 knížky podívám jako na celek, musím vám je stejně všemi deseti doporučit. Nebudete litovat.

Vlastně jsem neměl žádný racionální důvod si to koupit - námět mě nelákal, Sandmana jsem četl jen kousek z první knihy a nebavil mě. Teda až na to, že to zrovna měli v akci za dvě kila a já si vzpomněl na kluky z podcastu Crwe, jak žadonili, ať kupujem Mýty (které miluju) a Lucifera, že to potřebují. Tak jsem to vzal.
A říkám to nerad, ale tohle je asi vůbec první komiks, který mě absolutně nebavil od začátku do konce. Vůbec jsem nechápal, která bije a i to, co jsem si domyslel,že asi bylo dovysvětlené v Sandmanovi a pochopil to, tak mě nijak neuchvátilo. Bylo tam pár pěkných momentů a point, ale fakt vůbec nic, co by mě hnalo koupit si další díl, což je vlastně vůbec poprvé, co se mi tohle stalo. Už jen proto musím jít s hodnocením nízko. On to asi není špatný komiks, ale tyhlety zmatené a překombinované fantasy jdou fakt naprosto mimo mě.

Já vím, že je to klasika, musí se na to dívat optikou osmdesátek a tak dále, ale ve výsledku mě stejně zajímá jenom dojem, jaký z toho mám dnes. A to je zcela průměrný, zapomenutelný děj se škaredou kresbou i barvama a i když to má celkém 9 sešitů, v podstatě mě to vůbec nebavilo číst dál, stejně jako třeba Tajné války. Jediným plusem je až závěrečný sešit, kde se konečně ten alkohol trochu objevuje a celou knihu to zachraňuje. I tak si ale myslím, že do druhého přečtení se už nepustím a brzy na tohoto Iron Mana zapomenu...

Jsem skoro v pokušení dát pět hvězd, ale držím se, přece jen jsem zase tak trochu tušil, jak to všechno nakonec dopadne, takže musím být kritičtější. Jinak jsem ale velmi rád, že ani další Captain America po skvělém Zimním vojákovi nezklamal a užil jsem si ho maximálně. Čte se to krásně, dal jsem si to jako jednohubku při odběru plazmy a než mě přístroj vycucnul, měl jsem dočteno. Samozřejmě nechybí trocha toho patosu a amerických vlajek, ale na rozdíl třeba od Thora: Hledání bohů, mi to tady vlastně ani moc nevadilo. Velmi se mi líbila moderní kresba, která je hodně podobná Iron Manovi: Extremis a myslím, že takovou kvalitu teď budu vyžadovat od mainstreamových komiksů i nadále. Fakt povedené, koupě určitě nelituju.

Dávám 4 hvězdičky, ale vlastně myslím spíš tak 3 a půl. Ten příběh je strašně předvídatelný, bylo to tady už tisíckrát a navíc to opět končí otevřeně (byť bude v listopadu pokračování). Nicméně i přesto, že je tam milión postav jsem si k žádné z nich nevytvořil nějaké pouto, protože se většinou furt jenom mydlí. Hodně mi taky vadila určitá zkratkovitost ve vyprávění, skáče se sem tam a je problém se v tom všem vyznat. Vůbeč už pak nechápu, proč tam Hulka překřtili na "Holku", působí to dost rušivě. Na druhou stranu se mi ale líbila ta Hulkova milostná linie a nemůžu říct, že by mě vůbec nezajímalo, jak to bude dál. Tak či onak, četl jsem už lepší věci.

Děj i kresba jsou trochu zmatené a nepřehledné, vystupuje tam kotel postav, které bývá občas problém rozpoznat, kdo vlastně jsou, co chtějí a kam patří, ale jinak je to docela fajn, slušně jsem se bavil a jsem zvědavý na druhý díl.

Přiznám se, že mi tam trochu chyběli ti dva záporáci z předchozích dílů a ten nový generál mě nějak extra nenadchnul, ale i tak musím dát pět hvězdiček, protože jsem se opět královsky bavil, černý humor je bezkonkurenční a čte se to jedním dechem. Sice všichni víme, že je to vlastně jen akční béčko, které si s logikou zrovna netyká, ale co, jednou za čas si přece všichni chceme bez přemýšlení vychutnat parádní jatka, ne?

Tak s touhle knihou mám úplně stejný problém jako s každým Morissonem (který tady ani nenapsal všechno a střídá s dalšíma autorama) - je to zmatené. A stejně jako u prvního dílu se zhruba do půlky knihy není problém orientovat, sledovat poměrně zajímavý příběh a relativně dobře se bavit, ale od druhé půlky už se všelijak skáče v čase, mění se scénáristé, kreslíři, barevné pozadí, děj se tříští a dělí na miniepizodky a když to dočtete, máte z toho v hlavě akorát bordel. U prvního dílu mi trošku pomohlo, když jsem si to přečetl podruhé, některé věci pak začaly dávat smysl, takže možná bude chtít druhé přečtení i tohle, ale stejně si myslím, že pokud má čtenář problémy pochopit vše na jeden zátah, udělal někde autor chybu...

Moje první zkušenost s českým komiksem není moc pozitivní. První půlku knihy jsem si docela užil, ale pak se to všechno začalo znepřehledňovat, zamotávat a kolikrát jsem nebyl schopen ani rozeznat, která postava je na obrázku, což by se u komiksu stávat nemělo. Že bude děj na konci useklý, s tím jsem tak trochu počítal, proto to v hodnocení neodrážím, ale když se v knížce neorientuju ne z důvodu zamotaného děje (jak to často předvádí Grant Morrison), ale z důvodu neschopnoti autora a kreslíře pracovat s komiksovým médiem, je podle mě něco špatně.

První díl mě v podstatě naučil číst komiksy, tak jsem z něj byl nadšený. Na pokračování jsem byl tedy řádně natěšený a i když už teď mám za sebou daleko více knížek a mám možnost srovnání, pořád mě Boj dost bavil. Čte se to příjemně, kresba je parádní, občas je to i vtipné, jen ke konci jsem se v tom trošku začínal ztrácet. Docela mě ale naštval otevřený konec, doufal jsem, že se příběhová linka už uzavře a ono ne. Kéžby u nás vyšly i další díly...

Nejlepší na té knize je, jak je hrubá a že vydrží nadlouho. Kresba je docela průměrná, je to hodně barevné, hrdinů je tam hromada a dějově mě velmi zaujal na pár stránek rozlezlý zrod Promethea. Tím klady v podstatě končí. Mizerné je, že to je všechno hrozně zmatené a orientovat se v tom podle mě může jedině člověk, který má všechny série načtené v originále. Spousta věcí nedává smysl, například spoiler: Wonder woman je od začátku mrtvá, ale v minulé knize její smrt nikde nebyla a aniž by se cokoliv v této knize stalo nebo vysvětli, k jejímu konci už zase vesele poskakuje s ostatními - konec spoileru. To je ale jen jeden příklad z mnoha, dějově je to prostě typický Morrison, kterého už fakt začínám nesnášet, protože napsal plno věcí, které u nás vyšly česky a zatím jsem nenarazil na jedinou, která by netrpěla touhle dějovou rozháraností a líbila se mi. Kreslíři se taky vůbec neobtěžovali s okolním světem a tak se vůbec nedokážete vžít do těch panáků v klišovitě hrdinských pozicích a můžete tak leda koukat na barvičky. JLA2 bych vám možná doporučil spíš půjčit z knihovny než kupovat, za tu cenu je tam blbostí až až, na druhou stranu - pokud tohle nebudete číst vůbec, vlastně o nic nepřicházíte.

Je to fakt takové divné, hlavně mě naštval ten otevřený konec. Kresba nic moc, potěšily mě různé camea ostatních superhrdinů, ale hlavně - ten superhrdinský patos a pravé americké hrdinství a čest, no to by jeden blil... Filmový Thor je teda daleko uvěřitelnější než tohle. Tenhle komiks tak vlastně naplnil předsudky, které jsem o komiksech měl, než jsem je začal číst - patos, pro děcka, americké vlajky. Naštěstí je spousta jiných komiksů, které mi mé původní předsudky rychle přehodnotily :)

Jo, i po čtvrté knize je to furt to nejlepší, co zatím v knihovničce mám. Ta malba mě furt štve a moc se mi nelíbil ani ten prolog, ale po dočtení jsem pochopil, že bez něj by to nešlo. To jsou ale jen detaily. Kdy bude pětka? Chci ji hned!

Ten poslední příběh mě tolik nebavil a začíná mi vadit i kresba, která není příliš detailní a zvlášť ústa Wolfiho jsou jakési zdeformované (holt k Medinovi z první knížky už se to asi nevrátí), ale jinak opět perfektní, nápadité, zábavné, vtipné a překvapující. Stále si myslím, že Mýty jsou to nejlepší, co doma v knihovničce mám a vrhám se na čtvrtou knihu :)

Jsem nadšený, konečně mám před sebou nějaký příběh z osmdesátek, který stojí za to číst a mít ve sbírce (ne jak ty Tajné války). Frank Miller je fantastický vypravěč a díky němu se Daredevil stává jedním z mých nejoblíbenějších superhrdinů. Líbilo se mi to dokonce ještě víc, než Millerovi Batmani. Fakt paráda.

V těch osmdesátkách to asi mohla být pecka, ale dneska už se to v podstatě nedá číst, klišé střídá klišé, je to zmatené, chybí vtip, kresba je hnusná, barvy vyblité, no hrůza. Navíc oproti omnibusu chybí prolog a plno bonusů, takže jediný přínos knihy je v tom, že si doplníte obrázek ze hřbetu. Dobře, je to klasika, ale rozhodně není nadčasová.