Na začátku to vypadá na podobný scénář jako u Aldebaranu, ale nakonec se z toho vyvine trochu něco jiného. Bavilo mě prozkoumávání planety i vysvětlení několika záhad. Doufejme, že se dočkáme další knihy s Leouniversa. Minimálně u Kim, poté co se stalo v této knize, mě napadají velmi zajímavé scénáře a jsem zvědavý, jak s tím bude pracovat Leo. Takže kupujte, čtěte a bombardujte Crew o další knihu.

Dle anotace jsem se těšil na příběh z diktatury a dostal jsem klasickou jodorovinu, kdy diktatura je spíše jen pozadu klasického schématu autora, kdy hlavní hrdinové někam putují/něco plní a vždy jim pomůže nějaká deus ex machina.
Za mě po tragickém Showman Killer druhý nejhorší Jodo v MDEK.

Jedna z nej knih z edice MDEK. Kresbu netřeba dále chválit, kdo četl Moucherota nebo Bouncera, umí si představit. Scénáře obou příběhů zajímavé, a to tak, že jsem se od toho nemohl odtrhnout. Vice takových komiksů, snad to bude i prodejní úspěch.

Klasická Evropa. Ovšem v tom nejlepším slova smyslu. Krasná kresba (Manara prostě umí). Fajn příběh, nic z čeho by byl člověk na větvi, ale velmi příjemná jednohubka. Taková hodně light Borgia.To je přesně co já můžu. MDEK je stále moje nejoblíbenější edice.

Je až neuvěřitelné kolik skvělých věcí u nás tento rok vyšlo. A přesto bych nevěřil, že se v mém žebříku dostane na jedno z prvních míst manga.
Většina důležitého již bylo napsáno předemnou, tak snad jen, že poprvé se mi stalo, že jsem u komiksu musel číst, tak dlouho, dokud to nedočtu, a ani jsem při tom nevnímal, nějaké kapitoly. Většinou si ty nejlepší komiksy dávkují a užívám, ale tady to prostě nešlo.

Doufám, že u nás vyjde ještě něco od Tezuky, protože toto bylo famózní.

Tak tato kniha je naprostá paráda. Skvělá kresba, perfektní westernové příběhy a postavičky, žádné očekávátelné happyendy.
Až se divím, že to nevyšlo v MDEK, tam by se to krásně hodilo.

Za mě nejlepší Jodorowsky co u nás vyšel, ačkoliv jen o fous.

Tak jak mám rád původní Incal, tak musím konstatovat, že to je asi nejlepší kniha z Incalovskè trilogie.
Kresba je v podstatě Moebius, příběh je mnohem srozumitelnější, občas vtipný a po dočtení mám chuť si dát okamžitě původní Incal.
Svým bizarním světem mi to hodně připomínalo Transmetropolitan, přeci jen je Šachtoměstu a jeho zvrhlostem dán větší prostor.

Pokud bych měl seřadit Incalovskou trilogii od nejlepší po nejhorší, tak by to šlo přesně chronologicky, tedy:
Před Incalem
Incal
Poslední Incal

Dostal jsem naprosto přesně to co jsem čekal. Nádherná kresba, přímočarý příběh bez zbytečných filozofických myšlenek.
Trochu mi to připomíná stylem vyprávění něco mezi Druunou a Soudcem Dreddem.
Pokud máte stejně jako já rádi akční sci-fi Bčka osmdesátých let, tak je to přesně pro vás. Mimochodem mě teda bubliny upřesňující děj vůbec nepřišly otravné a ani textu není nějak přehršel.
Jsem strašně rád, že se Crew do Storma pustila a já jen doufám, že se bude dobře prodávat a vyjdou tady další díly.

Tak především je velmi dobré, ne-li nutné si pro plný požitek přečíst všechny knihy.
Hodnotit byť kteroukoliv část 100 nábojů bez znalosti celku je nesmysl.
Celkové hodnocení bych rozdělil do několika kategorií:
1) Celkové vydání: tzn. skvělé obálky s perfektním využitím parciálního laku, názvy knih související s číslem, celkově číselná symbolika (100 nábojů- 100 sešitů, 13 knih-13 rodin). Jsou to detaily, ale perfektně zapadají do konceptu knihy.

2) Kresba: u celé série neskutečná, tady si stačí prolistovat kteroukoliv knihu a není co řešit. Vykreslení postav, prostředí, často se něco děje v pozadí, přičemž to někdy souvisí s dějem, někdy ne, prostě bez chybná a originální.

3) Postavy: všechny postavy, ať už epizodní nebo na první pohled epizodní, tak hlavni, mají svůj charakter, motivaci a vývoj a každý má své okamžiky, kdy je člověku sympatický a za okamžik jen kroutí hlavou, co že to udělal. Nikdo není vyloženě kladný ani záporný, což všem dodává na autenticitě.

4) Příběh: perfektně propojený v průběhu všech knih, přičemž člověk často váha, jestli je vše tak jak se jeví. Na jednu stranu je náročné si uvědomit a vzpomenout, že určitá postava či situace navazuje na něco, co se událo mnohem dříve, ale na druhou stranu je právě toto obrovské plus celého příběhu. Člověk má tak po několikerém čtení radost, že si vše dává postupně dohromady a příběh se tak skládá jak puzzle v jeden celek.

5) Zakončení: vše podstatné bylo uzavřeno, něco sice zůstalo v náznacích, ale ne vždy je nejlepší vyložit všechny karty na stůl, trocha tajemná k tomu prostě patří. Má to spád a napětí, jaký osud budou mít jednotlivé postav nenechá čtenáře odložit knihu, dokud ji nedočte do konce.

Za mě nejlepší komiksová série co u nás vyšla, a bez debaty povinnost pro vsechny. Tohle by se mělo umisťovat na prvních místech žebříčků prodejů a ne živořit 10 let

Tak tohle asi nebude prodejní hit, ale já jsem osobně rád, že Crew dává do MDEK i takovéto věci, protože to je největší přednost této řady - rozmanitost.
A teď k samotnému komiksu: kresba je jako u většiny evropských komiksů krásná, barevná, plná detailů. Co se týče scénáře, tak kniha obsahuje dva delší příběhy a několik kratších scének. No slovo příběh je asi silné slovo, prostě 2 delší kapitoly, v kterých je princip stejný, Moucherot se dostane do nějaké absurdní situace a musí ji řešit. Slova absurdní, bizarní apod. jsou asi ještě slabé. Není to ani nic u čeho by se člověk válel smíchy, ale to neznamená, že by se mi to nelíbilo. Je to prostě své a už jen pro svou specifičnost jsem rád, že něco takového měla Crew odvahu u nás vydat.

Myslím, že tady přesně podstatu knihy vyjadřuje její název. Příběh se pomalu, narozdíl od minulého dílu, posouvá dál a vše se připravuje na velké finále. Opět se dozvíme něco málo i z historie a skládačka začíná do sebe zapadat. Perfektní série, která nemá výraznějších slabin.

Tak sláva, že tu máme další uzavřenou více dílnou sérii. Ale v tomto případě je to ještě o to cenější, protože si troufám říct, že to je minimálně jedna z top 5 nejlepších komiksových věcí co u nás vyšla.
Nebudu hodnoti poslední knihu, ale celou sérii resp. celý příběh.
Tak za prvé jsou tu skvělé napsané postavy a jejich vykreslení. Ale to nejdůležitější je samozřejmě příběh. A ten je perfektním skloubením fantasy, hororu i rodinného dramatu. Vše do sebe zapadá, ale navcdruhou stran příběh nutí si ještě po přečtení párkrá prolistovat některé pasáže naskrz všemi díly, ale to ne proto, že by byly nesrozumitelné, ale proto, že si člověk musí srovnat všechny časové roviny a funkce a využití klíčů. Zavěrečné rozuzlení s Bóďou mi došlo až sem si pozorně prozkoumal jednotlivé okénka závěrečné scény. Čili na závěr musím dát celé sérii maximální počet bodů, protože si to jednoznačně zaslouží a nemá cenu hodnotit jednotlivé knihy zvlášť, všechny mají svůj význam a žádná není jen vycpávkou a prodloužením délky jak se někdy děje.
Na závěr jeden dotaz, jedna věc mi tam přeci jen trochu nesedí:
SPOLER: v prvním díle je Sam Lesser prohozen dveřmi otevřenými zjevným klíčem a před tím mu Finta zlomí vaz a jeho tělo opustí jeho duše. Policie, ale jeho tělo nenajde. Ve 4. díle ale potom ukazuje doktor rentgen Sama se zlomeným vazem a srovnává to s rentgenem matky od Ellie, které Finta taktéž zlomil vaz. Tak co se stalo s tělem Sama, kdy A kde ho policie našla, aby udělala rentgen? KONEC SPOLIERU

Krásně zpracovaná kniha s perfektní kresbou v podání různých malířů což jen oživuje vizuální zážitek. Samotné příběhy se odehrávají v několika rovinách, a navzájem na sebe navazují, ale nepůsobí zmatečně.
Je jen dobře že tento Conan u nác vyšel komplet, protože už první vydání Dcery pána mrazu bylo výborné a nechápal jsem jakto, že se tato série u nás neuchytila. Bohužel ruku v ruce krásnému, velkému a kompletnímu vydání je jeho nepraktičnost. Knihu si prostě nemohu vychutnat, pokud jsem její hmotností a velikostí omezen a pokud bych měl možnost si vybrat vydání jednotlivých knih vs kompletu (ala Sin city, Hellboy) tak jednoznačně vybírám první možnost. Každopádně pořád lepší toto monstrózní vydání než nic.

U Goona mi připadá, že každý díl je o kousek horší. A to se mi první dvě knihy hodně líbily. Snad s další knihou, která doufám vyjde, se opět Goon dostane do formy.
Za vše mluví to, že dle mě nejlepší částí této knihy je psaná povídka od jiného autora na konce knihy. Škoda, že není komiksově zpodobněna.

Tento díl mě v určité fázi trochu zklamal.
Na téhle sérii se mi, mimo jiné, hodně líbilo objevování nových klíčů a zjišťování jejich funkcí, a tady se jich několik objeví a jejich použití se vysvětlí v jen pár oknech a to je vše. Působilo to zbytečně a odbytě, což mi připadalo jako velká škoda.
Ale naštěstí poté nabere příběh takové grády a i klíče budou využity v rámci děje, že nemůžu jinak, než stejně jako u předešlého dílu hodnotit maximem bodů.
Pořád mi připadá neuvěřitelné, že nebýt i mnou zatracovaný systém předprodeje, tato série by tu pravděpodobně nikdy nevyšla až do konce. Hlavně že se tu uživí desítky UKK a podobných věcí.

Konečně po 2 letech vyšel další díl a pro mě to je, jako vždy u této série, jasná koupě.
Opět musím pochválit obálku, která je perfektní a navíc skvěle použitý parciální lak, který člověk objeví až při pozorném zkoumání.
Co se týče děje tak je to klasických 100 nábojů s tím, že je to strukturou hodně podobné minulému dílu, čili více keců, nějaká ta brutalita, seznámíme se s další postavou spojenou s Trustem a spousta situací, které budou dávat smysl až po ukončení celého příběhu.
Tato série prostě potřebuje být dokončena, aby to celé dávalo smysl, ale i tak to je výborné a proto věřím, že BBart to v blízké době dovydá.
Už jen 3 díly, to prostě musí vyjít...

Tak po dlouhé době mě zaujala série od CC. Ne, že by Hellboy nebo Goon nebyli dobří, ale Zámek a klíč je holt o třídu výše.
Především jsem rád za to, že by snad v dohledné době mohli vyjít všechny díly, ačkoliv způsob tohoto nátlakového prodeje (kup hned nebo asi již nikdy) mi není zrovna sympatický. Ale vzhledem ke kvalitě této série jim to odpustím.
Kresba je perfektní především proto, že k příběhu naprosto přesně sedne. To co tady ovšem exceluje především je scénář. Spektrum postav, které v příběhu vystupují není nijak závratný, ale aspoň se s nima čtenář perfektně sžije.Nejlepší je však samotný nápad s klíčema, který je plný fantasie a svádí čtenáře přemýšlet, jakéže další klíče si na nás autor připraví.
Jediné z čeho mám trochu obavy je, jak se autor vypořádá se zakončením příběhu, zda nebude konec příliš překotný a nebude tak zklamáním. Ale tato obava vychází jen z toho, jak vysokou laťku Joe Hill zatím nasadil.
Za mě jedna z Top sérii, která u nás vyšla/vychází.

Crew uzavřelo další sérii, což je každopádně dobře. Hodnotit celého Kůstka je pro mě rozporuplné.
První díl jsem si koupil hned po vydání a nedočetl jsem ho ani do půlky jak mě nebavil.
Jednák se tam nic extra zajímavého nedělo, některé postavy mi byly vyloženě nesympatické (např. babička Ben, která svým vzhledem připomíná jednu v Ostravě známou bezdomovkyni), a celé to působilo na mě až moc přeslazeně. Když vyšel i poslední díl tak jsem si pořídil zbylých 6 knih a přečetl to na jeden zátah.
Musím říct, že téměř polovina knih (pokud bych je bral tak, jak vyšly v originále, tedy devět knih) mi připadaly jako vycpávka, kde se nic moc neděje a je to zbytečně natahováno.
Zbytek byl dobrý a celekem mě i bavil, ale přesto nad tím vším moc čněla zaměřenost i na mladší publikum, a v takovémto fantasy příběhu, který se snaží působit i strašidelně to je prostě škoda.
Celkově poslední dvě knihy mi můj dojem zlepšily, ale i zde se objevily dva momenty, kdy sem si říkal COŽE?? (každý kdo to četl, tak asi ví které) a potom mi uniklo co vlastně byla koruna z rohů a proč vypadala tak jak vypadala, ale to byla možná jen má nepozornost při čtení...
I přesto všechno je Kůstek dobrá série, ale nevynášel bych ji do nebe tak jako někteří předemnou.
Pro mě určitě tedy nadprůměr, ale tak tak.

Při dočtení posledního dílu Hitmana mám opět, jak už to tak bývá, tendenci hodnotit celou sérii.
Tak především mám opačný názor oproti některým jiným komentářů co se týče kolísající kvality. První tři díly jsem přečetl před pár lety a vůbec mě nebavily a na celou sérii jsem zanevřel. Dětinské vtipy, nehezká kresba, nudné přestřelky, trapné vyhýbání se ostřejším výrazům vhodných pro gangsterku, totéž co se týče zobrazování krve, mrtvol atd.... Na první pohled bylo poznat, že to není komiks ala Vertigo, ale je to napsáno tak, ať to může vyjít i pro mladší obecenstvo. To vše sice platí, ale od čtvrtého dílu se to začalo výrazně zlepšovat, a ačkoliv vulgarit typu Preacher či Transmetropolitanu se nedočkáme, tak jsou tu výrazy opravdu odpovídající situaci a ne změkčené pseudovulgarity, které působily trapně. Podle mě se Hitman díl od dílu zlepšoval a nakonec musím uznat, že by byla velká chyba Hitmana minout.
Samozřejmě, kdo nemá rád Ennise nebude ho mít rád ani tady, ale pro ostatní je to chytlavé čtení, ve kterém si člověk vytvoří vztah k postavám a to je asi to nejdůležitější.
Samotné zakončení série se mi líbilo, možná tu mohl být nějaký charismatičtější záporák, Navarone taky vyšuměl do ztracena, ale nakonec tam byly emoce, kdy si člověk nerad připouští, že už se celá parta nikdy nesejde u Noona...
Malou útěchou může být skoro 300 stránkový speciál, ale to už je jen doplněk.

Rok a půl jsem čekal od ohlášení, až Metabaroni u nás vyjdou, a konečně tato chvíle nastala.
V průběhu celého čtení se mi stále nabízelo srovnání s Incalem. A abych mohl Matabarony ohodnotit musím je právě s Incalem srovnat.
Tak tedy kresba je úžasná, biotechnika, vesmír a vše okolo je perfektní, lze vidět nemalá podobnost s H Gigerem. Zato Incal se jeví barevnější a "veselejší. Metabaroni jsou chladnější a realističtější.
Co se týče příběhu, ten se mi zdá přímočařejší a pochopitelnější než ten v Incalu, ale má spád a rozhodně to neznamená, že by byl nějak primitivní.
Co mě postupem času začínalo né, že štvát, ale spíše zdržovat od děje byly postavy vypravěče a posluchače, ale jek jsem tušil, a tak se i ukázalo, nebyly tam zytečně.
V průběhu celého čtení jsem si uvědomil, jak je Incal vlastně skvělý komiks, protože ačkoliv se mi zdál o něco lepší než Metabaroni, přesto je musím hodnoti maximálním počtem, protože se prostě parádně čtvou a kór pro fanoušky sci-fi.
Komu se líbil Incal, bude nadšený a komu se Incal nelíbil pro svou přílišnou "evropskost" tak by Metabarony neměl taktéž minout, neboť přínášejí přeci jen četbě přijatelnější verzi zdejšího světa.
Doufám, že se brzy zase vrátíme do tohoto světa, příští listopad s MDEK si o to přímo říká, takže co? Technokněží? Před Incalem? .....

Těžko hodnotit poslední díl Ypsilonka a nevyhnout se hodnocení celé série.
Je zajímavé, že až s tímto posledním dílem si člověk pořádně uvědomí, že tento příběh není o katastrofě, která nastala, ale o vztazích, přátelství a citech. A to je na tom paradoxně to nejlepší, že ačkoliv se na 100% nedozvíme co gendercidu způsobilo, tak přesto jsem na konci měl pocit velkého zklamání. A ne proto, že tu chybělo toto vysvětlení, ale proto, že už nikdy nezažiju poutování s těmito postavami, jejich vyvíjející se vztahy, tagická úmrtí, vtipné dialogy a to vše odehrávající se v tomto bizarním světě.
Pro mě jedna z nejlepších uzavřených sérií co u nás vyšla a po dlouhé době komiks s velmi emotivním, ale ne kýčovitým závěrem, u kterého jsem si vyloženě užíval každou novou stránku a sám sebe napínal co že se stane na stánce další.
A mimochodem, pro mě teda rozuzlení milostného trojúhelníku nebylo vůbec předvídatelné, ačkoliv jsemsi přečetl celou sérii znovu od prvního dílu.
Krásný příběh, dalo by se říct roadmovie, kterou si zamilujete, ale nesmíte to vzdát po prvních dvou třech dílech. Až teprve časem ukazuje tahle série v čem je její síla.

Koupit si tento komiks za plnou cenu, tak bych těch 150,- asi litoval, ale za necelou padesátku nejde nic namítnout. Celý příběh na mě působil značně neorginálně jednotlivými prvky, ale jako celek celkem funguje. Najdete tu jak filmové vlivy (Šestý smysl, Saw) tak komiksové (Sandman, Kick ass), z kterých autor čerpal a udělal z nich svůj příběh. Popravdě řečeno, kdyby vyšlo pokračování asi bych do něho šel, což sem ze začátku nečekal.

Rok. Celý rok jsem čekal až vyjde tento komiks a těšil se na brutální historické dílo od tvůrce Incalu.

Příběh jako takový má neskutečný spád, téměř na každé dvoustraně se odehrává nějaká sexuální scéna či brutální vražda až si člověk říká, jesli toho není moc.....není, protože je to napsáno a nakresleno velmi "nápaditě" až se člověk podvědomě těší na to, co že se zase stane.

Příběh je postaven na reálných historický základech, ale poté už se jede podle Jodorowského, který nešetří šokujícími scénami. Pokud by jen část z toho, jak je renesance v Itálii zde líčena, byla pravda, tak je to opravdu šokující a odpudivé období z hlediska morálky, cynismu církve a celkového stavu společnosti. Jak na závěr knihy dodává v histroickém okénku český historik, bohužel to tak v podstatě bylo. Jediná postava co je v knize aspoň trochu "normální" je da Vinci, i když vlastně....
Co bych příběhu vytkl je možná až moc velký nával událostí. Možná kdyby měla kniha o 2 sešity více mohla se látka ještě podrobněji zpracovat, především bych uvítal něco více o zakulisních machinacích, které by příběhu dodaly ještě více napětí a možná i tajemna.

Přesto se to výborně čte a člověk vůbec nemusí mít strach, že by nechápal vztahy mezi jednotlivými postavami či reáliím, jak v dějepisu někdy bývalo. Pokud někoho období přelomu středověku a novověku nezajímá a proto neuvažuje o koupi, tak tomu můžu poradit pouze jednu věc: koupit a ihned přečíst.

Kresba Manary je úžasná, erotično i brutální násilí je skvěle nakresleno, ovšem největší přednosti jeho kresby bych viděl v zpracování kulis příběhu, některé panely připomínají renesanční malby a při podrobnosti některých masových scén jsem si okamžitě vzpoměl na Drsnou školu a dlouho zkoumal všechny detaily.
Suma sumárum musím říct, že ten rok těšení se vyplatil a v MDEK vyšlo další úžasné dílo, které stojí za to koupit. Asi bych za sebe řekl, že nic lepšího letos nevyšlo a ani už nevyjde.
Teď už snad chybí jen dodat: rok......celý další rok budeme čekat na další Jodorowského opus a to na legendární Jodorowského Metabarony..

Tak kde začít? První co u této knihy nadchne je, jako vždy u 100 nábojů, skvělá obálka. Na druhý pohled potěší počet stran, který značí přes 200 stránek napínavého příběhu.
U této série je nejlepší to, že ač po prvních dílech vypadalo, že hlavním tématem je kufřík se 100 nevystopovatelnými náboji a někde v pozadí je nějaký příběh, který to spojuje, tak po každém dalším čísle, včetně tohoto, je nadevše jasné, že kufřík už je minulostí (i když i zde se mihne) a už se rozvíjí hlavní příběh o Trustu a Minutemanech. Každý další díl nám ukazuje, že všechny postavy a situace, které se na začátku zdály jako epizodní či nedůležitéi měli svůj smysl a teprve postupem času se spojují do jednoho příběhu.
Tento díl je docela "ukecaný", ale není se třeba bát, že by se nic nedělo a jen žvanilo, právě naopak, je tu několik zajímavých situací včetně mučení, ale to hlavní co dělá tuto knihu tak poutavou je hlavní příběh a předzvěst konečného řešení v Trustu. Kresba včetně barev je opět skvělá, nechybí zajímavé úhly pohledu (např. skrz štípač doutníků) a tradiční hra s černou barvou.
Bohužel brzy přichází velké mínus této knihy a to, že budeme muset čekat další půl rok na 10. díl a celé dva roky na ukončení celého příběhu.
Ačkoliv máme za sebou již téměř 70 sešitů, přičemž většina uzavřených komiksových sérií končí u čísla 60, tady jsme stále sotva ve třetině.
Scénář ovšem nezačíná nudit, právě naopak, nabývá grády a člověk je natěšený jak to celé dopadne.

Ačkoliv se to po vydání prvního dílu nezdálo, tak se Y i v ČR řítí do finiše a příští rok, pravděpodobně v dubnu, se konečně dočkáme vysvětlení kdo nebo co vyhubylo všechny muže.
A musím říct, že po slabším a už nudou zavánějícím 6. díle jde kvalita postupně nahoru a ačkoliv se zdá, že i v aktuálně 9. dílu se nic extra nekoná a je tradičně ukecaný, tak se opět dozvímě několik velmi zajímavých informací a konečně je trochu podhaleno zákulisí pohromy včetně teorie, kdo nebo co za to může, ale i tak je to stále teorie, která snad bude konečně vysvětlena v posledním díle.
Já se musím přiznat, že až na poslední kapitolu, která mě nebavila, jsem se opět výborně bavil a knížku přečetl na jeden zátah.
K samotnému ději se snad sluší ještě dodat, že se zde objeví jedna nečekaná postava, vlastně ne jen jedna...dozvíme se několik zásadních faktů, ale stále ne úplně vše. Příběh je postupně, především v posledních 3 dílech, jako skládanka v kterém nám po aktualním 9. dílu chybí dodat jen poslední dílek. Už se nemůžu dočkat zavěrečné knihy.

Ačkoliv jsem nečekal žádnou hlubší spojitost s původní Vránou, tak mě tento komiks zklamal.
To, že vrána je na tento příběh tak nějak uměle naroubována by nevadilo, ani to, že je to extrémně krátké, ani to, že je to v podstatě pouze vyvržďovačka. Hlavní problém tkví v tom, že ačkoliv se autor i kreslíř snažili, tak se jim téměř vůbec nepovedlo (až na 2 vyjímky) vyvolat nějaké emoce. Ačkoliv prostředí koncentračního táboru si úpně říkalo o to, vyvolat v člověku pocit hrůzy a hlavnímu hrdinovy tak fandit, nic takového se neděje. Prostě jen sledujete jak někdo likviduje ssáky a je vám vcelku jedno zda se mu to podaří nebo ne. Aspoň u mě se to autorům nepovedlo....škoda

Kniha je v pevné vazbě velmi pěkně zpacována a navíc ještě za velmi příznivou cenu.
Kresba je pro mě trochu rozporuplná. Na jedné straně je pěkná z několika velmi zajímavými a netradičními pohledy, na druhou stranu když se podívám na barevnou obálku, tak by barva komiksu velmi prospěla. Ale chápu, že "šedost" je asi autorův styl. Co mě ale trošku zklamalo byla (ne)detailnost kresby megapole Bonanzy, která si přímo říkala o nějaké vychytávky a proporacovanou strukturu.
Příběh není špatný, ale více mě lákalo a očekával jsem, že se něco dozvíme o samotné hiearchii a společenském řádu ala Incal či V jako Vendeta. Bohužel téměř nic takového se nekoná, i když tu náznaky jsou a o to víc to mrzí.
Celkově jsem ale rád, že se autorovi podařilo nashromáždit dost peněz a vydat si svůj komiks, protože i přes všechny výtky se kniha čte velmi příjemně a přímo si říká o nějaké pokračování.

Tak předevší je potřeba opět pochválit skvěle provedenou práci CC, tzn. ostrá kresba a velký formát.
Samotný příběh není nic originálního, ne nadarmo se ihned vybavuje nedávno vyšlá Drsná škola od stejného autora. Přesto mě Darebák bavil více než Drsná škola, ačkoliv nemá kresbu, která vybízí dlouze a detailně prohlížet každou stránku. Což ovšem neznamená, že by byla kresba průměrná, právě naopak, je výborná. Nevím proč, ale hlavní postavě Jasonovi jsem fandil mnohem více než Nixonovi z již zmiňované Drsné školy, u kterého mi bylo celkem jedno, jak dopadne a spíš jsem to jen pozoroval jakoby z povzdálí.
Samotný příběh končí tak napůl a člověk uvažuje zda je to škoda, že už nepokračuje v rozvíjení zdejšího světa nebo ja naopak rád, že skončil v tom nejlepším.
Hlavní myšlenku knihy asi nejlépe vystihuje Jasonův vnitřní monolog: Je zvláštní, že "osvobodit od něčeho" vždycky znamená to něco zakázat