Ono je to hezke a mile. Fakt pekne provedene, kresba take paradni, protoze se hodi do young adult problematiky, nicmene je rozehrano mnohem vice motivu a prvku nez sama kniha na nejakych 120 stran unese. Jako ochutnavka je to dobre, ale spis vyvstane vic otazek nez odpovedi a ne v tom lepsim pripade, ze vas to donuti zamyslet se, apis si rikate, jak je to do prcic dal. Presto vsechno se peknou a zbavnou formou snazi nastinit problemy soucasnych teenageru. To beru jako plus, psychologicka rovina, a pak jeste kresba a barevnost stranek, tu naladu jsem citil na kazde strane podle dane barvy. Bravo. Jinak je to ale pro me na jedno precteni a seznameni se s Kopeckym, ktereho budu sledovat. Je vazne dobry.

Hezka kresba, mily napad a docela slusne provedeni. Bohuzel je to ale strasne domotane a doplantane a ve finale jde vlastne o velmi jednoduchy quest, boj dobra proti zlu s jemnou zmenou acrhetypalnich hrdinu, ale jinak je to vlastne tuctovy fantasy pribeh. Plusove body jsou v ukoncenosti teto knihy, protoze to normalne bezi. Nastesti tady mame konec. Druhy plusovy bod je za kresbu a tempo, jakym se to dalo cist. Nicmene to nijak zvlast neobohati, dobra vyplnovka a zabava na odpoledne nekde na chate.

Tohle mi uniklo tak, ze mi to vlastne neuniklo. Spis jsem to prehlizel, protoze v dobe, kdy jsem s komiksy ve velkem zacinal, tohle bylo proste mimo me. Pak jsem se postupne dopracoval k "A Contract with God" trilogii a nejak jsem moc necitil potrebu resit Eisnera nijak zvlast, nota bene se poohlizet po ceskych vydanich. Proste to proplulo. A ejhle, koukam v CP co se zase nekde objevi a mezitim tenhle netopejri klenot a za par susnu. Beru. Eisnera muzu. Dickense take. A ono to vubec neni spatne, ba naopak, je to velmi zdarile na to, ze uz ma Eisner hlavni tvurci obdobi za sebou a tohle je de facto predposledni velke dilo, ci OGN. Nikdo by to ani moc necekal a prece se zadarilo. Uvidim, co jeste ty Protokoly, ktere u nas vysly, ale jinak tohle proste beru za skvely pocin. Klidne by se to obeslo bez te dickensovske linky. Obstalo by to i tak, akorat by to samozrejme bylo vice socialne ladene, jakysi proti antisemitisticky pamflet uvadejici zidovskou linku na pravou miru. Nicmene zasadit to do sveta Olivera Twista je zase ten motor momens, ktery Eisnera v prve rade "donutil" se touto latkou zabyvat. Mne to hodne obohatilo, co se historie antisemitismu tyce a veskerych dobovych tendencich. Ten problem je hlubsi nez bych si pripoustel, i kdyz jsme se o tom ucili, aale jsou to prave ty "male veci" ci "drobnosti", ktere utvari celkovy dojem. Eisner je dobry vypravec slovem i obrazem a je mi jedno, ze je jeho tvorba paralelne srovnatelna s jeho veledilem. No, jedna rozdilnost by se preci jen nasla, mensi ukecanost. Contract, aspon prvni dve casti, jsou hodne ukecane, ale za to nabite informacemi a obsahem. Zid Fagin je vlastne skromne a komorni dilo, ktere krasne uzavira Eisnerovu tvorbu.

Už mě to nebaví, jako kdysi, ale pořád je to silný příběh, který má co nabídnout. Jen je to prostě podružné supráckému světu a to je v širším měřítku i škoda. Jenže to by zase nebyly Zázraky. Původní řada je parádní, kresba úchvatná, ale ten Epilog je prostě zbytečnej. Fakt nebyl nutný, ale chápu, je potřeba to nějak nově zpropagovat a dát fanouškům něco nového. Bonusů zde není mnoho, ale chápu proč. Kdo není ultras, bude jen zahlcen přemírou čehosi, co mu moc neřekne. V tomhle je americká výroční verze parádní. Nicméně jsou Zázraky nutností a povinností pro každého komiksového a supráckého nadšence, když už tak aspoň na přečtení. Alex Ross je holt Alex Ross, a náhradu za něj budeme horko těžko hledat.

Tohle byl asi jeden z nejemtovnějších Yakari příběhů, který z těch 6 zatím znám. Chvílemi jsem měl opravdu nahnáno, že Malý Blesk bude odejit a ono je to přitom obráceně. Tak, jak Yakari dospívá, i Malý Blesk potřebuje svou linku, a to je na tomto světě skvělé. Tvůrci pracují i s další příběhovou linkou a nezasekli se jen na Yakarim. Celé se to tak propojuje a získává to na uvěřitelnosti. Mě tohle pořád bavilo, ač si říkám, proč nejsou vydány další Yakari? Je to škoda. Yakari je vážně povedený komiks pro děti i dospělé.

Tenhle příběh je zase groteskní a alegorický. na nic si to nehraje, sdělení je víc než jasné. Mně to přišlo jako taková ta disnyeovka s poselstvím, která ale není jen o tom, což je u starých disneyovek víc než běžné. Obvzlášť oceňuji, že se buduje jakýsi universe a celý příběh tak získává širší rozměr. Další skvělý zářez.

Pátý díl a zase něco jiného. Tohle je takový surrealistický příběh, který představuje Yakariho v úplně jiné rovině. Hezky poučné a obzvlášť silné a emotivní. Zvlášť oceňuji kontrast kresby dětského a dospěláckého světa - jednoduchost vs. prokreslenost. Tohle mě ba, jak se Yakari snaží rozlousknout sám sebe.

Tohle bylo moc milý a líbilo se mi obzvlášť, jak autoři opustili zaběhlý svět Yakariho a šli prostě vstříc něčemu ojedinělému v podobě bobřího světa. Logika je světu vlastní a vy ji nemůže nic jiného než přijmout. Příjemné zvířecí dobrodružství, které vás vyloženě potěší a obveselí.

Nabízí se nějaké eko blbiny, ale opak je pravdou. Komiks nemá s ekologií nic společného a srovnání s ideově mladším Lvím králem je víc než na místě. Nosná linka koloběhu života, funkce přírody a jejího koloběhu je zde umně akcentováno a takhle si představuji komiks (příběh), který nevychovává, ale který to má v sobě. Sdělení je jasné, ale naložit s ním je na nás. Pro děti je to nádherně zpracované a pro dospělé skvělá sonda do belgo-frankofonního komiksu.

Napodruhé pořád dobré a líbí se mi, jak je to čtivé a svižné. Ligne claire hadr, ale naopak je to něco, v čem se lehko zorientuji. Téma a zvolený příběh o nějaké zdopovědnosti, čestnosti a vlastních schopnostech jsou zde krásně ilustrovány a předvedeny. Mně to ani nepřijde jako něco starého. Je to opravdu moc krásný dobrodružný příběh, sice pro děti, ale dospělého může rovněž nadchnout.

Mně tady vlastně nic nevadilo. Komiksy byly fajn a spíš mě bavily, než nebavily. Měl jsem tam svou Šimečkovou. Publicistika pořád skvělá, téma výborné, i provedení paráda - Vlámové mají skvělou poctu. Plus že tam mám svoje retro, jen umocňuje můj zážitek z této sbírky. No a Suchoš, další paráda. Děsivé radosti mám rád, na Afterpunk jsem zvědavý, a tady dostal pěkný redakční prostor (škoda, že zde nebyl nějaký ten jeho komiks, nebo nějaký kraťas aspoň).

Bohužel se mi potvrzuje staré poekadlo, že ne všechno, na co plodný a kvalitní autor sáhne, je zlato. Takhle, tohle není vůbec blbá věc, ale taky to není nic, co bych musel číst dokola. Tohle si prostě dovedu představit, že čtu jako super příloh v nějakém spřáteleném magazínu. On ten syžet je vlastně pořád stejný a nehodlá se měnit, ač tato sbírka obsahuje i něco delšího, princip je pořád stejný a bohužel omrzí, čtete-li to naráz. Goscinnyho můžu, tohle je fajn, ale vyprsklý z toho nejsem. Bohatě mi stačí první kniha. A ještě bohatěji mi stačí Asterix, Umpa-pa a Malý Mikuláš.

Tohle bude vždycky bavit, i když už to je za mnou, občas na to dostanu chuť. Batman v úplně jiné poloze, právě díky Dreddovi a Dredd zase správně ujetý, za což může zase DC poloha Batmana. Obě postavy se hezky doplňují a konečně to máme komplet pohromadě, kdy celý story arc začíná dávat smysl. Že se mění kreslíři mi vůbec nevadilo, cítil jsem naopak stejného ducha v jednotlivých kreslířských stylech. I když je to 90ková blbina, má něco do sebe, tady se to dobře sešlo, ač jsem i rád, že tam Crwáci nedali příběh s Lobem a Dreddem, který v AJ verzi je. Za mě mohu jen doporučit a to říkám z pozice čtenáře, který už ty supro blbiny nemusí.

Dinosaury můžu a tohle je taková správná jednohubka. Anatomie a prokreslenost zvířat chválím. Příběh je prostě galimatyáš, ale dosti uvěřitelný, chápejte autorovi to uvěříte. Je vidět, že si splnil svůj sen, svůj dinosauří sen, který zhmotnil v podobě (zatím) dvoudílného storyarcu. Bonusy jsou pěkné a kresbu Foxtera mám obecně rád, protože mi připomíná tehdejší zahraniční komiksy, které se k nám po revoluci dostávaly- Želvy ninja, Kačer Donald, Tom a Jerry, Cartoon Network aj. Kdo si na to vážně potrpí, tak tohle by měl mít doma a hned na to zavítat do muzea nebo si přečíst takového Vladimíra Sochu (český polentolog).

Už mi to lépe sedlo, ale pořád je to prostě něco, co už nedokážu nekriticky číst, narozdíl od Tintina, Asterixe a jim podobné. Zkrátka tu infantilnost, dětskost, nebo naivitu chcete-li, nedokážu oddělit od komiksu. Nicméně, Závěť pana Pumpa (oba díly) mi napodruhé sedla mnohem lépe, i přes časté prostřihy. Měl jsem z toho takový tintinovský pocit, byť to je osobitý komiks. Záhadný paprsek je prostě stejna blbina jako tehdejší filmy se scifi tematikou, mad scientist a jim podobnou tematikou. Tady to prostě beru jako kdybych koukal na komiksového Meliése. Pátý díl mě bavil pořád, ač mě mrzelo, že byl "krátký". Kresba mi sedla už tenkrát, Hergé mě baví, a líbí se mi pořád v něm něco nového objevovat. On to holt uměl.

Kresba má na první dobrou něco do sebe, ale při bližším ohledání zjistíte, že vám moc nedá a celý příběh je jako hrát stejnou misi pořád dokola, včetně pozadí, s jen měnícím se počtem protivníků. Po čase to omrzí a hlavně mám problém se zorientovat mezi postavami, které jsou velmi zaměnitelné. Pak mi vznikal problém rozlišit, která dějová linka je ta hlavní, a na tak malém prostoru to ani pořádně nerozluštíte. Tenhle komiks je prostě divnej. Asi není určen pro mě, ale nějaké trampy, protože jsem měl chvíli pocit, že to je parodie, pak zase pastiche na něco dobrodružného z let minulých, pak zase někdy jsem měl dojem, že to je prostě jen příběh od někud někam a do toho se tam někdo nachomejtne. Prostě divný.

Kresba je skvělá, ale příběh už není můj šálek. De facto jednoduchá premisa, která je rozmělněna do všemožných projevů, výmyslů autorovy kreslířské mysli. A tomu zase já fandím! Troch mě mrzelo, že jsem necítil česko-slovenské reálie, a spíše mi to přišlo americké. To mi přijde jako vyloženě škoda, takhle je ten příběh pro mě ještě více na míle vzdálený. Co ale musím uznat, že mě velmi bavilo, byl způsob Oskarova vyrovnání se se svými rodiči. Až melodramatický závěr mi kolikrát zanechal slzu na krajíčku. Ono kolikrát dělat něco pro někoho nemusíbýt vždy na první dobrou automaticky vnímáno jako dobré, spíš naopak, ale o to větší pak přesah to má, když člověku dojde pravý smysl něčeho od rodičů, kteří se kolikrát obětovali na úkor svého potomka. Za mě je to příjemný a zajímavý komiks s nádhernoukresbou, jehož téma mi je ale dnes už vzdálené, aspoň co se dětského světa týče.

Zajímavé, drsné, ale svým projevem jaksi špatně uchopitelné. Na malém prostoru se toho děje strašně moc a já se ztrácel. Kresba je velmi osobitá a poplatná době, nicméně to ničemu nevadí. Já byl vcelku spokojený a dostal jsem, co jsem chtěl. Milé počtení.

Já měl vlastně problém jen s příběhem, kdy mi to vše přišlo takové zkratkovité a jaksi neuchopitelné. Jako bych se do toho nemohl dostata a nějak si zvyknout na postavy. Místy byly nesympatické, ale v jádru vím, že byly dobré. Na kresbu nic nemám, na Oskara jsem si zvykl a líbí se mi. Jeho versatilnost v každé době a pro každou dobu je až neuvěřitelná.

Naprosty komiksovy odpad. Klasicky pripad toho, ze projde vse, jen abyste ukazali neco jineho a idealne se vztycenym prostrednickem. Komu? Ze by DC, Marvelu, establishmentu, korporatum? Pritom zase jede jakousi suprackou logiku. Tak to bud udelejte z gruntu jine a originalni a nemavejte a nerikejte, jak jste jini. Proste vzniklo Vertigo, tak delej prines neco uplne mimo, co je ted, a my jim ukazeme. Ne, pribeh nefunguje a je to cele jen snuska nejakych kecu a zvastu o pseudozivote. Postradam naprosty smysl v takovem komiksu a proc ho mam dnes v teto dobe cist. Asi jako Loba, a vsechny ty dalsi devadesatkovky typu Spawn, Darkness, Aphrodite IX a Witchblade, je to poplatne dobe a tam necht to zustane. Dnes uz staci a vytasil bych se s necim poradnym, kdy ukazu, ze muze byt komiks odusevnelym, povznasejicim, lec zabavnym. Zkratka s dobre vyfutrovanym pribehem. Tohle je omyl na vsech stranach, i tenkrat zadna hitparada, letos naprosto zbytecne plytvani vydavatelskou cinnosti a casem ctenare. Kresba je naprosto mimo, horsi jsem snad ani "necetl". Tady se vsichni hledali, az se nasli buhvikde. Za me propad odpad. Nebavilo a bylo mi na konci zle.

Na teto sbirce je krasne videt, jak by to mohlo vypadat, kdyby cesi jeli dal v takovych protokomiksech / kreslenych serialech / komiksech v ramci zachovani kulturniho dedictvi. Predstava, ze by neco porad vychazelo ke kazdemu autorovi, aby mel svou sbirku, je neco, co zde vazne chybi. My to opet dohanime, ac na to nemame prostredky a kyzeny prostor. Jine zeme si vice vazi svych komiksovych umelcu popr. umelcu, kteri v dane zemi meli co rict, viz Wilhelm Busch u nas. Na druhou stranu zase nemame zadnou plnohodnotnou sbirku, monografii takoveho Rodolpha Topfera. Jsem rad, ze i tenkrat, za byvaleho rezimu, se nekteri nebali pracovat s komiksem, protoze Wilhelm Busch je zarny priklad toho, cim si komiks vyvojove prosel. Bohuzel je to porad malo a Wilhelm Busch ma u nas zastoupeni vyhradne pres alotria Maxe a Moritze, ergo Viti a Veny v podani fenomenalniho prekladatele Otakara Fischera, jehoz Faust zdobi mou knihovnu dodnes. Dnes jsou naivni, basnicky velmi jednoduche, ale porad se s tim da pracovat a pobavit se. Kresby jsem si moc neuzil, protoze mam sbirku anekdot, kde Busch predvadi mnohem vetsi kresebne orgie nez tady. Presto to ale na kvalite nicemu neubira. Paradoxem je, ze tuto sbirku v me souborce anekdot nenajdete, takze aspon neco. Co jeste hodnotim kladne je samotny preklad a redakce ve srovnani s mladsimi edicemi, ktere nemaji tak kvalitni preklad a redakcni cinnost. Dale me mrzi, ze nebyl zachovan schwabach, aspon nechat prvni pismeno zdobne, ale co naplat, porad povedena sbirka. Ja jsem ve vysledku spokojen.

Trochu zklamani oproti predchozim dvema sesitum. Jednak tam nejsou jasne uvedeni vsichni autori v jednotlivych pribezich (zaplatpanbu za nase adminy), druhak je tam prehrsel ne moc zazivnych kratasu, a za treti tam neni neco starsiho z dob Barkse apod. Nejstarsi pribeh je z 90. let, skoda. Cili jestli uz tohle ma byt standard, asi Kacera Donalda velmi rychle povesim na hrebik. Je tam v podstate jen jeden dlouhy pribeh nad 10 stran a to se Stryckem Skrblikem, ktery se vazne povedl. Duch starych DuckTales se mi hned vratil do hlavy. Zbytek je takovy pobublavajici stred.

Nebylo to uz tak vyrazne jako Aldebaran, ale porad me to bavilo a uzil jsem si to. Libil se mi zvlast ten predel mezi kolonizacnimi praktikami a jak se k tomu stavila Mantrisa, ergo pak zjistit co jsou zac. To me docela bavilo. Svet na Betelgeuse byl take pekny a rozmanity, ale chybel mu ten cas se s nim seznamit. Aldebaran mel predely v kapitolach, ktere nekdy trvaly i roky. To zde chybelo a bylo to moc questove a nahonem, a aby to vyslo. U scifi to nevadi, jen se to nesmi opakovat, tak doufam, ze dalsi knihy ukazou zase neco jineho. Za me zatim povedena serie s famozni kresbou.

Tohle bylo kvalitativne velmi chabe a pribehove to slo brutalne dolu. Navic na me dychal dojem, ze to vlastne neskoncilo a neco bude dal, coz jsem si pak nevhal potvrdit. A to je cely ten problem, proste to nevyznelo, jako ze o nic nejde, lidi se objevovali a mizeli, a pak to nejak skoncilo. To, co me chytlo u prvni knihy, tady vubec ne.

Asi jsem cekal vetsi narez, at uz co se epicnosti tyce, nebo vypravnosti. Tohle bylo takove probublani temi hluchymi roky, kterymi na nas Cameron "kaslal". Neni to hloupa idea takhle to premostit, ale ve sve podstate zbytecna. Par hezkych momentu, jenze vse vlastne predvidatelne. Jak jinak to mohlo po jednicce skoncit nez dalsim bojem a tady se mohli tvurci rozsoupnout, resp. Cameron. On vypravi pribeh, on si jede svoje, proc zase boj, proc zase to same. Mohl si delat, co chtel. Bud jak bud, da se to, je to docela dobre a mile. Komiks vas neurazi, ale velky rusivy element vidim ve stridajici se kresbe. Tento typ nekonzistentnosti uz po letech nedavam a nevidim v tom zadnou pridamou hodjotu udelat jeden pribeh s dopredu nasmlouvanymi tremi kresliri. Pak zmenseni formatu zde jedine uskodilo, a nechapu, proc se na zacatku pise, jake strany delal ten ci onen kreslir a pritom cely komiks nema cislovani ani predely mezi kapitolami (sesity).

Tak to byl sešup. Tohle jako by ani nebyl náš Žoldnéř. Osobně mi povídkový model nevadí, ale musí se to umět. Segrelles to neumí. Je to prostě jen kresba, která je skvělá, s textem. Asi aby byl. Nezáživné, předvídatelné a hlavně ničím svět neobohacující. Já zde mohu kvitovat jen kresbu a bonusy. Zbytek vyčpěl.

Tohle mě jaksi moc nechytlo. Takové zmatené, zbytečně užvaněné a vlastně to zase jeden na jakýchsi belgofrankofonních komiksových fantaskních prvcích. Cosi v šemsi, nazveme to nějak, ať je to libozvučné, trochu záhady, starý mentor, dávné tajemství, rodinné dráma, a hlavně dětští hrdinové. Pro mě už je toto jakýsi střed, který nějak pobaví, ale nic extra mi nedá. Kdo tomu holduje, jen ať čte a podporuje. Jako start pro nováčky v evropském komiksu - proč ne. Samotnou kresbu hodnotím velmi kladně, tam problém nemám.

Má to slušný náběh a v prvním okamžiku, kdy jsme v mikrosvětě, říkám si, že by to mohl být zajímavý čtenářský zážitek. Bohužel, ale vystřízlivění z tohoto světa se dostaví tak rychle, jako Paulina a její těhotenství. To je zároveň zádrhel této knihy. Moc času v tom světě s mrtvolou nepobudete a pak jste odkázání sdílet ponurý svět ve Francii, z kterého se záhadně během pár měsíců stane jakési divno postapo. Vše přitom doprovázené honičkou za holkou, ke které má Erwan velmi podivný, až pofidérní, vztah. Ono to vlastně je tak příjemně blbé, naivní, až to nějak neřešíte a díky tomu tempu se necháte unést, kam to povede, takže tohle tomu komiksu, prozatím, promíjím. Mikrosvět a universe komiksu mě baví a je to fajn. Kresba famózní, čtivá a přehledná. Docela se těším na druhý díl.

Napodruhe uz se mi to cetlo o poznani lepe. Kresba to umne doprovazela. Navic jsem se celkove mene ztracel. Davam ctyri.

No, tohle nedopadlo nejlepe. Nejak jsem ocekaval stejnou linku jako ve 13 ze stare ctvrti, ale tohle je jeji slaby odvar. Je to opravdu znat, ze Toufarovy scenaristicke kvality v Mimozemstanech chybely. Navic je to pro me i prvni ceskoslovensky pribeh / komiks / kresleny serial, ktery mi prisel jako socik. U jinych jsem to nemel, ano, bylo to z te doby, ale jako by se autori snazili to davat na okraj a nezatezovat mladou mysl danou dobou. Tady jako by to bud neumel nebo nechtel. At uz slo o ty hranice nebo pionyrske veci. Jen pocit, ale prislo mi to tak. Celkove se mi to strasne blbe cetlo a spatne jsem se orientoval v deji jednotlivych pokracovani, byt toho textu tam nebylo tolik, jenze byl balastni. Chybely predely mezi pokracovanimi a navazovalo to na sebe velmi neorganicky, asi kdyz to ctete s odstupem, kdy jednotliva pokracovani vychazela, tak to slo, nevim. Za me je tohle proste slabe. Jedine co musim vyzdvihnout je Oskarova kresba, na kterou kolikrat nenecham nit suchou, ale tady mi to sedlo, misty kolikrat i vic nez ve Trinatce. Dam si to nekdy jeste jednou, ale prozatim je hodnoceni prumerne, a to z velke casti diky kresbe, jinak bych dal asi mene.

Mila sbirka, ktera by si zaslouzila vice prostoru, at uz se jedna o pocet stran na pribeh, nebo pocet autoru. Na 1-2 strany toho moc nevynikne, ale stejne se autorum podarilo maximum a zdanlive nemozne. To jim ke cti. Na druhou stranu ty scenare dostavaji na zadek fest, kdyz mate proste malo prostoru. Spis to cele beru jako, jednak seznameni se Slanym, druhak dalsi portfolio ceskych kresliru. Kopecky me zacal velmi zajimat a urcite se na nej zamerim. Gruml neni muj salek, ale neco na nem je, a i v Kytici predvedl, ze fakt umi. Jeho Kolovrat byl vynikajici a mrazi porad stejne. Cenkl si zde odbyva svou premieru a jemu opravdu delka uskodila, potreboval by vic prostoru. Urcite by si zaslouzil prostor treba v Aarghu. Tomasi, to je na tebe (smich). Buryan zde ma take svou premieru a je to hodne sve az na hranici ceskeho retra z let 70. Ter a Smrtihlav uz jsou nam nejak zakoreneni v povedomi a urcite se tesim na jejich dalsi tvorbu. Redakce ma sve mouchy, ale co naplat. Za me slusna prace, spokojenost a chce to dalsiho Slanocha.

Hodne zbrani, stejne tema. Proc ne. Ja nad tim nikdy nepremyslel, ale jak to ctu po letech v takove edici, rikam si, ze to je pomerne zajimave koncipovane. Hodne jsem jich cetl v jinych pozdejsich souborkach az na tyto: Treskow, Slavne vraky, Stribrna galeona a Strach prichazi ve tme, a ty mam samozrejme moc rad, i Prubehy psane strelnym prachem. Z tech, co jsem cetl az zde, me lovci pokladu bavili mene, ale Treskow a Strach byly paradni. To jsem si uzil, u Strachu je jen videt, ze mel limit v poctu stran a je to znat. U Treskowa se nabizi dalsi pribehy, bylo to moc mile a klidne to premostit do soucasnosti a nova dobrodruzstvi jiz stareho Treskowa, ale proc ne. Slavne vraky jsou ukecane, ale kresba byla famozni. Konecne Pergler, ktereho jsem si uzil na 100 %. Galeona byla take fajn, ale byla proste ukecana a nicim nijak zvlast nevycnivala. Vcelku jsem se sbirkou spokojen, byt ji hodnotim teprve az ted, co jsem ji teprve nedavno sehnal.

Jako bych četl příběhy typu Adelheid a cokoliv od Körnera. Drsné a tvrdé. Komiks se s ničím nemaže, ale přitom to dávkuje poměrně umně. Líbí se mi to znázornění zmanipulovatelnosti lidí a po válce to muselo jít sakra snadno. Příběh je vlastně smutný a dojemný, přitom je temný a drsný. Není to lehké čtení a je potřeba si všímat všech detailů v kresbě. Další skvělý Argo zářez, který bohužel pro ně znám už z dřívějška v polštině. Kdo by to byl býval tušil, že to někdo u nás vydá, že... Kresba je exkluzivní a Larcenet si nás dává. Ten poválečný hnus k té kresbě skvěle sedí a jeden by řekl, že až mrazí. Paráda do chladných zimních nocí.

Po dlouhé době mě zase bavil nějaký komiks. Poslední dobou to bylo takové milé počteníčko, srandičky, žánrovky, prostě na pobavení, ale tohle mi vyloženě sedlo. Vážně dobrý počin. Je až neuvěřitelné s jakou pokorou a detailností Altarriba zpracoval životy svýh rodičů a do toho to Kim tak bravurně nakreslil. Oba příběhy jsou si přitom naprosto odlišné a sdílí jen svého potomka a Francovu vládu. Otec je drsný a přímočarý příběh, mnoho změn, mnoho pádů a to vše hnáno velkou touhou změnit svůj život. Často se tlačí na národní linku a je opravdu těžké se zorientovat, co je vlastně správně. Jak to potom měli brát lidi, když bylo tolik politických změn, tak jim nezbývalo než se v tom nějak plácat a přežívat. Matka je zase milý a dojemný příběh v pozadí, jakoby byla dodatečná postava, ta na okraji, o kterou nejde. Hodně se tlačí na náboženskou linku. Dalo by se říci, že oba světy jsou ztělesnění "sváru" těla a ducha", "masa a krve". Přitom vidíte to pozadí kolem a je vám vážně nevolno a paradoxně mě víc bylo nevolno z těch všech komplotů a předsudků v matčině příběhu. U otce to bylo jinak, to byly nárazovky, když trpěl, ale pak to odeznělo. Matka trpěla dlouhodobě. Vtipná linka je, jak se oba vnímali ve stáří. Pohled otce na matku a matčin pohled na otce. Jak mi ta linka vadila, že se tam nic nedělo, tak nakonec to hodnotím poměrně kladně. Prostě důstojná tečka za jejich dlouhým životem plný strasti a útrap, přitom tam byla zrnka štěstí v podobě jejich syna, který se z toho evidentně oklepal a komiks hodnotím jako jeho osobní terapii, či testament, velmi prapodivný testament. Takže já jsem velmi spokojen a kdo si chce vážně počíst a něco se dozvědět, měl by sáhnout po Epopeji. Není to lehké čtení, ale přitom se čte dobře a plynule., Kresba je velmi dobrá a čtivá, ničím mě nerušila a ten vjem, který mi měla předat, se dostavil. Ideální na svátky, zpříjemnit si je něčím kvalitním.

Jsou tam skvělé příběhy, ke kterým jsem dostal v novějších edicích. Nicméně mi toto vydání nevadí. Anotace jsou fajn. Grafická úprava je také v pohodě. Přesto se tam našlo pár příběhů, které jsem doposud nečetl a ty byly slabší, než na co jsem byl u jiných zvyklý. Cesta kolem světa byla moc fajn, Stroj času mě nakonec moc bavil, ale zbytek byl takový střed (Lovci zelených pokladů, Asií křížem krážem, Znovuzrozené lodě, Karibská perla. Ostatní komisky už znám a ty mám moc rád. Tam to hodnotím velmi kladně.

Trochu slabší než předchozí díl, ale pořád zábavné a zajímavé. Občas jsem se ztrácel, oč vlastně jde. Postava restaurátora mě jaksi minula a z velmi zajímavé postavy, která vypadala dost antagonisticky, nakonec nebylo nic a objevil se až na konci. NA druho ustranu se zase více poodhalilo z Georginina panství. Postavy se více sbližují a tohle zase můžu, jen mi to místy přišlo roztříštěné, jako by se tam odehrávalo více dějových linek v krítkém čase, které ale na tak malém prostoru nestihli autoři pořádně rozehrát a tudíž to museli rychle utnout. I když, kdo ví, co bude dál. Co jsem četl, tak příběhů je docela dost a možná budou provázané jako Čtyřka z Baker Street. Jediné věci, které opravdu nerozumím, je rozbití klasického albového formátu, aby se to nakonec u nás vydalo jako knížečka s upravenou paneláží na více stran (většinou 2). Nepochopil jsem, proč nemohl Slovart zůstat u alba o 32 stranách. Nicméně se budu zase těšit na další díl, tak doufám, že to bude brzy.

V této knize dominuje Človíček a konečně se Rahan někam posunul a nbídl jiný rozměr. Ještě ho troch usadit, abychom více poznávali okolí a je to. Mohlo by to být více provázanější, resp. se i vracet. Uvidím, co bude dál, mě to pořád baví, ale nedovedu se zase předsatvit, že někdy čtu např., 16 knih po 3 příbězích na 20 stran za sebou, jež amjí podobný syžet. Uvidíme zkrátka, co přinesou další díly. Kresbu pořád hodnotím víc než kladně, fakt pastva. Koncert.

Rahanovi se daří jedna věc na výbornou a to je budování napětí. Tak, jak on je neznalý světa, je neznlý i čtenář, který netrpělivě vyčkává, kam ho nohy, osud a prozřetelnost zase zavedou. Co se zase naučí, koho zase potká. Místy jsem měl pocit, že se leccos opakuje z předchozích dvou knih, ale zatím to ještě není tak okaté ajá si pořád říkám, že to určitě bude mít nějaký smysl. Skoro v každém příběhu ztrácet svůj drahocený nůž už je dosti ohrané a mohl by se také zastavit a chvíli prozkoumávat okolí, zdržet se u určité party lidí na déle než 1-2 noci. Nicméně tohle byly velmi dynamické příběhy a já si je zatím pořád užíval. Možná je dobře, že to vychází po 3 příbězích po cca 20 stranách. Je to správný oddych a přitom to pořád má švih.

Nejsem fanoušek sešitů, ač jsem se o to snažil jím být poměrně dlouhou dobu, ale prostě ne. Čekat, čekat a zase čekat, do toho odklady a průtahy, ne prostě ne. Nějak jsem to tehdy dočetl, ale vadila mi ta roztříštěnost. Navíc se tak komiks neskutečně prodražuje. Nicméně se mi celý ten koncept kolem Prašiny líbí a já se nemůžu dočkat na další komiksy a příběhy. Začíná mě lákat si přečíst knižní trilogii. Na jeden zátah Křídový panáček vynikne a dává mi to větší smysl. Na druhou stranu to o to víc působí zase urychleně a vše jaksi rychle odsýpá. Na druhou stranu, když bude vícero příběhů, tak tohle bude krásná mozaika plná příběhů z Prašiny a tohle tomu bdue vévodit. Mě to pořád bavilo a líbí se mi ten RŠ styl tajemna a ještě k tomu v současnosti, za mě velmi zajímavé a nápadité. Co zamrzelo, že tam nedali všechny stránky ze sešitů, viz doslov z prvního sešitu. Když už souborku, tak aspoň vše. Ano, nabízí se to něčím okořenit, skicy apod., ale tohle mě tak netankuje, než když tam nedali vše, co v původním sešitovém vydání bylo. Přrovnání ke zmrzlině a masce Kačera Donalda pobavilo - trefné.

Jedna velká kravina, kterou mám jen do sbírky, protože Karel Zeman. Tečka.

Tady jsem měl jediný problém. Ten se týkal názvu, cyklus manželky, který mi zde nepřišel až tak vystihující, jako cyklus matky. Tam se to kolem ní točilo, kdežto tady mi přišlo, že moc ne. Ano, byly tam jasné posuny, jasné náznaky a vládce loutek, ale přese všechno jsem to tam neviděl až tak často. Na druho ustranu mi ten přesah do historie přišel mnohem výraznější, viz Galie, požár, vestálky aj. Obzvlášť oceňuji náhled do běžného života Římanů, ale zároveň mi tento cyklus přišel méně konzistentní ve srovnání s cyklem matky. Zároveň mě bavil Murenův propad do temnoty a on sám musel balancovat mezi dvěmi rovinami. Celkvoě jsem byl vlastně spokojen, ale mnohem víc mi cyklus manželky přišel jako intermezzo, mezidíl, postupné svazování volných konců, aby došlo ke grandioznímu finále. Kresba byla famózní a nedovedu si Murenu představit bez ní. Nu což, uvidíme, co za pár let přinese třetí cyklus.

Asi podobně jsem se cítil, jako když jsem dočetl předchozí číslo. Díl s Magikou byl velmi povedený a představil mi úplně jinou stránku postav. Opět solidní a slušné.

Nedávno jsem si pročetl pár starších čísel a bavilo mě to jaksi napůl. Divné, ale tady to neplatí. Mně ty příběhy v tomto čísle přišly parádní, milé a úsměvné. Odsýpaly, bavily mě a celkově se mi líbil ten výběr napříč. Carl Barks potěšil velmi. Je to drahé, papír nic moc, ale je to prostě klasika, návrat do dětství.

Starej, dobrej a poctivej galimatyáš, ale nemyslím to negativně. V komikse je všechno, sci-fi, mystika, spiritualismus, konspirační teorie, Däniken, Studená válka, Náckové, brak, pulp, Česko a už mi dochází nit, co ještě tam je. Tyhle všechny prvky tam lze patřit, jen u posledního spatříte pouze znaky související s Amazonou a tvůrčím procesem mezi Sadeckým, Konečným a Burianem. Kdo, to nezná, ať hned dožene, zdroje na to už máme (konečně). Nicméně, co s Octobrianou dál.... V Aarghu jsme měli možnost se s tímto komiksem seznámit a kdo by čekal, že z toho za 2-3 roky bude graphic novel. Možná je i dobře, že původně plánovaný film nevyšel, protože by to asi ještě nebylo ono a třeba teď dozrála půda a právě díky komiksu. Komiks je vcelku povedený, dostali jsme přesně porci toho, co Octobriana ztělesňuje. Sám si říkám, udělat-li to jinak, jak? A docházím vždycky k tomu, že by to musel být de facto jakýsi druh eko-winter soldiera a to fakt ne. Ona superhrdinská prvoplánovost v této knize de facto chybí a možná i účelově na ni není brán zřetel. Pouze na začátku vidíme jakousi misi, ale vše ostatní je pak vliv okolností a Octobriana je prostě jen mystická, dávná bytost hledající své kořeny a smysl života. Ve třech kapitolách se to celé prolíná, ale jde to primárně kupředu a na mě to působilo dojmem poznat střípky života Octobriany a dojít postupně k cíli. Já s tím opravdu nemám nejmenší problém a zaklapl jsem knihu s uspokojením, že tohle tu chybělo a hlavně ž to nebyla kravina jako úlitba americkým superhrdinským komiksům (nejsou Devadesátky, že). Zkrátka chyběl closure s touto postavou. Nemyslím tím, že ať už další nejsou a kruh se uzavřel, ale zkrátka dluh je splacen. Nejdřív vyšla kniha s celou kauzou kolem Octobriany/Amazony. Pak vyšel postupně Bimba Konečný a jeho komiksy (plus dokument a monografie), který tu jako jediný chyběl ze všech těch autorů kolem Octobriany (a českých komiksů obecně). A teď došlo i na jeden ucelený příběh. Takže mé díky patří Markovi Bergerovi a Ondřeji Kavalírovi. Možná je další meta opravdu ten film, nebo aspoň krátký seriál (ideální pitch pro streamovačku).

PS: chápu někdy ty výkřiky a povzdechy, že vyšlo soubroné vydání a v něm nic tzv. navíc. Zde opět skvělá redakční práce páně Prokůpka. I když jsem skoro vše věděl, znal či četl, tak pořád svěle napsané, čtivé a informativní. Ideální shrnutí pro "znalce" a ideální pro seznámení se v rozumném časovém rámci.

Uz jsem si chvilemi rikal, ze Modra Crew jde dolu, ale opak je pravdou, po dlouhe dobe serie, ktera me vazne zaujala, zajimala, a kterou chci cist dal az do rozuzleni. Moc se tesim na pokracovani. Ano, ma to zname literarni figury sci-fi zanru, ale to vubec nevadi. Je to dostatecne napinave a misty i vtipne, punc tajemna tomu svedci a kresba neni uplne typicka na BD komiksy, vic mi to evokuje tuzku a koloring s jemnymi linkami. Za me povedena prace a vyber.

Primocarovka, ktera si na nic nehraje. Celkove to dobre balancuje nad pro ctenare zjevnym s tim, co je skryto. I kdyz to nijak neprozivate, presto jsou ty zmeny a twisty na slusne urovni. Marini umi byt hezky explicitni a Desberg pise slusne. Jen jsem mel obcas pocit, ze neni kasne kdo kdy na koho mluvi. Kolikrat mi prislo, ze mluvi k sobe, ale bylo to v nejake akci. V tomhle byl trochu chaos, ale jinak velmi dobra a slusna porce akce, nasili a ameriky. Prijemny kontrast barbarstvi a civilizace. Holt settlerska logika.

K filmu jsem se zatim jeste nedostal, ale tohle bylo vcelku paradni. Misty uz trochu vycpele svym tematem, ale tohle bylo aspon dobre pojate a ctive. Kresba, resp. animace, take na vybornou, velmi originalni.

Strazci v teto verzi maji pro me hodnotu jen v pokracovani a v poslednim pribehu od Konupcika. Zbytek uz mam jinde. Pres to vsechno se mi to libi, anotace jsou mile, a samotni strazci po x letech take, i kdyz to beru s velkou rezervou, nota bene, ze jsou venku Bubliny se Strazci od Filipka. Ja si to vazne uzivam. A Krizova vyprava me moc bavila.

Tohle bude porad skvele, i kdyz uz hodne komiksu vyslo jinde. Pro me je tam jeste dalsi vjem a to je srovnani s aktualnimi verzemi na trhu. Zajimaji me ruzne verze, ktere se v prubehu let objevily v tiskovinach.

Super zakonceni, dobra mytologie, kvalita nekolisa, za me paradni komiks, kdyz to vidim vcelku. Tanabe je vazne fanousek a jeho vizualni pojeti je velmi pusobive. Za me paradni komiks.