Takový svižný, zábavný mainstream, který baví, ale nijak extra nenadchne ani neurazí.

Čte se to dobře, šlape to, ale nemůžu se po Spideyho restartu zbavit toho pocitu déjà vu, že je to znovu to samé, jen převyprávěné trochu jinak.

Není to žádný velký dějový oblouk, ale sympatické menší příběhy se Spideym, které se zabývají i osobním životem a příjemně se čtou. Za mě lepší 3*

Fajn Spideyho 70s příběhy. Tyhle klasické záporáky mám rád a vyrůstal jsem na nich, ale po letech už mě to tolik nevzalo a je to dost naivní a místy přiblblé. Holt cílová skupina byli náctiletí chlapci a já už jsem na to moc starej, ale nostalgie je potvora, takže za mě lepší 3 hvězdy.

Až na první dva sešity je to překvapivě civilní, příjemný book, který mě fakt bavil. Bylo fajn po dlouhé době číst Batmana, kde není v hlavní roli další megazáporák, který srovnává Gotham se zemí. Po solidním War of Jokes and Riddles konečně kniha, která mě opravdu zaujala a navnadila na další pokračování.

Je to přitažené za vlasy a je to jen další způsob, jak vytvořit zlé verze členů Justice League, ale temní rytíří jsou cool a jejich originy mě bavily a celkově to má lepší tempo než první kniha.

Líbí se mi, že tentokrát nemůže za DC megaprůser zase Flash, který si zaběhl někam do minulosti a něco tam podělal. Začátek je pomalejší a působí trochu moc strojeně a zmateně, ale pak se to rozjede a nabere to slušné grády. Ale ve srovnání s Flashpointem (které se samo nabízí) je to zatím slabší. Za mě 3,5*.

Kvalita jednotlivých povídek sice kolísá, ale celkově mi to sedlo a přečetl jsem to na jedno posezení. Jsem rád, že aspoň něco z téhle série u nás vyšlo, takže za mě spokojenost.

McFarlane není sice žádný super scénárista a příběh silně podřizuje tomu, co chce kreslit. Ale jeho kresba je super a hlavně je přehledná. Larsen taky není žádný super scénárista, ale k tomu je navíc o třídu slabší kreslíř a větší panely jsou strašně nepřehledné. Jako další exkurz do Spideyho devadesátek dobré, ale znovu bych si to nepřečetl.

Rozmýšlím se mezi dvěma a třemi hvězdami. První sešit měl fajn myšlenku, která by zasloužila víc rozvinout, ale pak se to zvrhlo v random setkání s Beastem. Setkání s Wolverinem bylo taky ok, ale nic převratného. Sešit s Thanosem je jednoznačně nejlepší část tohohle kompletu a hlavní důvod, proč uvažuji nad vyšším hodnocením. Zajímavá myšlenka i provedení a povedený příběh, který funguje skvěle i sám o sobě. No, a nakonec přepálený 90s srossover s X-Force - výmaz s obrovskými svaly, ale žádným obsahem. Náhodná bitka, kde stříká testosteron na všechny strany, ale do druhého dne ji zapomenete.

Co se týče vizuálu, tak kresby postav mi přišly v pohodě, ale ty renderovaný pozadí jsou v mnoha případech dost příšerný a nevím, co autora vedlo k tomu je použít. Možná nerad kreslí cihly/budovy? Tematicky je to sice vykradený Dark Knight, ale na Spideyho je to naroubované celkem zdařile. Jsou tam samozřejmě dějový nesmysly (viz zlomená ruka a power boost po převlečení do kostýmu), ale zároveň jsou tam fajn motivy (JJJ, MJ, mrtvola Dr. Octopuse) a dobře to vystihuje tu osudovost posledního boje. Akorát jsem teda čekal trochu definitivnější závěr. Celkově je to zdařilý book a ty 4 hvězdy si to zaslouží, ale víc ne, protože už jsme něco podobného viděli a Miller to zvládl mnohem líp.

První čtyři sešity mi hodně sedly. Temněji laděná detektivka se Spideym a Daredevilem v hlavních rolích, která se ale v rámci možností drží při zemi a řeší uvěřitelný příběh. Poslední dva sešity s Electrem už byly slabší, ale ten Sin-Eaterův epilog to trochu zvedl. Za mě dobrý - 4*

Dost tuctový příběh a od Azzarella jsem taky čekal něco lepšího. Ale kresbu to má parádní a evropské kulisy tomu sluší. Už jsem dal tři hvězdy i větším blbostem, tak za mě slabší 4*

Pěkně dynamicky nakreslená mlátička s příliš zbrklým koncem. Nic víc, nic míň.

Starého Spider-Mana a jeho klasické záporáky mám rád a tohle je retro, které člověka i po letech dokáže pobavit. Na to, že jsou to sedmdesátá léta, to není nijak přehnaně ukecané, má to fajn kresbu a prostě se to i po letech dobře čte. Je to samozřejmě plné vědeckých nesmyslů, klišé a deus ex machina, ale to k těm starým příběhům patří.

Má to super kresbu, ale děj a styl humoru je určený pro mladší ročníky. Staré fotry už to moc nenadchne.

Mafiánské příběhy mám rád a Batman a spol. jsou mi nejsympatičtější, právě když se musí vypořádat s uvěřitelnými hrozbami jako je organizovaný zločin a ne když zachraňují planetu před nějakým nadpřirozeným individuem. Konec byl trochu moc zbrklý, zasloužil by ještě trochu rozvést a přidat nějaký krátký epilog, ale jinak spokojenost. Poctivé 4*, k úplné dokonalosti tomu ještě něco chybí.

Masky - triviální zápletka a nejasné okolnosti, ale má to super kresbu a atmosféru. Spider-man v Kanadě - průměrná detektivka, kde Spidey hraje druhé housle, ale celkem mě to bavilo. Za 49,- slušná koupě, ale doufám, že až to bude vycházet za plnou cenu, dočkáme se nějakých lepších příběhů.

Je to dobré a určitě jedna z nejlepších Johnsových věcí, ale ten základní story arch je až příliš stručný a bez ostatních řad, které jsou s tím provázané člověku polovina věcí unikne nebo nedává smysl. Motivace Aquamana a WW ke zničení půlky světa je "vysvětlena" v několika velmi stručných bublinách a očekává se, že přistoupíte na hru autorů a nebudete nad tím moc přemýšlet. Zároveň je už dost ohrané, že u každého restartu DC univerza je Flash a cestování v čase. Jako svižná, skvěle nakreslená povrchní popcornovka to funguje skvěle, ale k dokonalosti a páté hvězdě tomu ještě dost chybí.

O něco zajímavější než předchozí booky, ale pořád to není žádné terno a stále čekám, jestli teda z Kinga vypadne něco kulervoucího. Tentokrát jsem měl místy problém se orientovat v časových liniích, protože třeba ve třetím sešitu s Kite Manem se skákalo mezi tolika časy, že jsem v tom měl totální chaos. Přitom to šlo vyřešit elegantním předtím/potom/nyní někde do rožku a hned by bylo všechno jasné.

Po přečtení zdejších recenzí jsem se toho bál a zvažoval, jestli to vůbec kupovat, ale nakonec to nebylo tak špatné. Je to taková sympatická blbina, co se nebere vůbec vážně a snaží se překroutit klasické ligové týmovky do tak trochu dementní taškařice. Až na výjimky je nová liga tým narušených pitomců z DC vesmíru a je to samozřejmě plné logických nesmyslů a blbostí a místy se s tím humorem tlačí až moc na pilu nebo je až příliš infantilní, ale celkově jsem se u toho ve finále pobavil a těch peněz jsem nelitoval. Jako jednu z top knih do DC kompletu, kterou by měli všichni znát, bych to teda nezařadil, ale už v téhle řadě vyšly mnohem horší věc (*mává na Další hřebík).

První sešit je super, druhý nám vydavatel naservíroval podruhé (prvně v UKK: Venom), ale chápu, že tady má svoje místo jakožto první nasazení Flashe jako Venoma. A hlavní příběh je příjemná jednoduchá akčňárna se stylovou kresbou, kterou si ale asi za měsíc pravděpodobně nebudu už pamatovat. Za mě lepší 3*

Tohle se opravdu moc nepovedlo. První příběh má sice pěknou kresbu a námět, ale vylíhne se z toho taková nesmyslná splácanina. Druhý příběh je takový nemastný neslaný, ale jinak celkem ucházející. A třetí příběh zabíjí naprosto nepřehledná kresba. U poloviny panelů jsem měl problém rozeznat, co na nich vlastně je, případně byly tak odfláknuté, že to ani rozeznat nešlo. Roztřesená stylizovaná kresba mi nevadí, ale musí být přehledná, což tady není. Takže suma sumárum tři slabé povídky s nezajímavým Savagem.

Dobře napsaný tuctový příběh. Styl vyprávění obecně má Tom King zmáknutý dobře a paralelní prostřihy na Bruceovo a Baneovo dospívání se mi líbily. Příště by to ale chtělo trochu lepší a méně fádní zápletku. Ale oproti Sebevraždě rozhodně krok kupředu. A závěrečné příběhy s Acem a se Swamp Thingem byly fajn oživení po té superhrdinské mlátičce.

Není to špatné, ale chybí mi tu detailnější povědomí o tom, co předcházelo a následovalo po tomhle příběhu. Jako samostatný příběh bez ukotvení to totiž příliš nefunguje. Hlavní vina v tomhle případě leží na vydavatelství, protože sedm sešitů předcházejících u nás vyjde až někdy kolem vánoc a Emerald Twilight a New Dawn, kde se řeší věci kolem Parallaxe, u nás na rozdíl od jiných jazykových mutací pravděpodobně nevyjde vůbec.

Osobně nemám moc rád Flashe a ty jeho time travel eskapády, které se chrlí jako na běžícím pásu (pun intended). Působí to na mě totiž dojmem, že cestování časem často zakrývá nedomyšlenosti v ději a že čtenáři pak scénáristům leccos odpustí. Tohle naštěstí nepsal Geoff Johns, takže to je mnohem ucelenější a smysluplnější než úvodní knížka Rebirthu a celkem dobře se to čte, ačkoliv mnohé detaily čtenářům bez znalosti Flashpointu uniknou. Za mě příjemná jednohubka, která má provázat Watchmen se DC univerzem, ale nic víc.

Horská dráha. Vymyslet na malém prostoru několika stran dobrý příběh s pointou je hodně těžké a někteří scénáristé se toho úkolu zhostili s vervou a úspěchem, jiným se bohužel tolik nezadařilo. Výsledkem je pak mix skvělých i slabých povídek různých žánrů a s různou kvalitou kresby. Celkově není kniha nic světoborného, ale je to příjemná jednohubka, která maličko rozvíjí pozadí některých postav z Hellboyova univerza a dobře se čte.

Příjemné překvapení, čekal jsem nějakou přiblblou rubačku s ne tolik známými hrdiny, ale nakonec se z toho vyklubal celkem napínavý thriller. Tísnivá atmosféra doby mccarthyismu a studené války z toho dýchá. Celková pointa je sice dosti brakovitá, ale předpokládám, že to byl záměr a další odkaz na komiksy z Golden Age. Jedinou výtku bych měl k tomu, že staří hrdinové u nás nejsou tolik známí a bez znalosti jejich historie mi místy unikaly některé spojitosti a zpočátku jsem měl dost hokej v tom, kdo je kdo. Ale jinak spokojenost.

Swamp Thing je velmi dobrá kniha, jak po příběhové i grafické stránce, a všechna chvála už tady byla napsána. Já za sebe jen dodám, že mi k tomu hororově laděnému vyprávění mnohem lépe pasuje nekolorovaná černobílá verze, kterou u nás před lety poprvé vydal BB Art. Ty teplé pastelové osmdesátkové barvy u toho temného příběhu strašně bijí do očí a navíc se pak pořádně nepokocháte Bisetteovou precizní kresbou.

Jedním slovem pecka!

Povedený pokrizový origin a pro mě asi nejlepší Wonder Woman z DC kompletu. A myslím, že tenhle book měli vydat v kompletu mezi prvními, pak bych si ty ostatní knihy s Dianou užil o něco víc, protože bych byl víc v obraze.

Zmatená podivnost, která nejvíc trpí snahou za každou cenu do toho narvat všechny postavy z DC univerza. Hromada postav se mihne na jednom panelu, jen aby tam byla a pak už se znovu neobjeví. Nic nedává smysl, téměř nic není vysvětleno a je to totální chaos. 2* hvězdy za pár dobrých scénáristických myšlenek a kresbu.

O fous slabší oproti prvnímu dílu, ale je to dáno spíš superhrdinským žánrem jako takovým. Člověku je jasné, že musí přijít ta megahrozba a že se všichni dají dohromady a tu potvoru pošlou zpátky kam patří. Hodnotím jako celek, takže 5* a opět chválím, že DCKK vychází rozdělené knihy hned po sobě a člověk nemusí čekat čtvrt roku, než vyjde druhý díl jako u UKKM.

Chce to základní znalost DC univerza a jeho postav, aby si to člověk pořádně užil. Styl je opravdu takový watchmenovský a to epizodické skákání může nezasvěcené odradit od dalšího čtení. Ale jinak je to boží, s Cookeovou kresbou nemám problém a po scénáristické stránce je to jedna z nejlepších věcí z DCKK, co zatím vyšly.

Ten nápad se Syndikátem je fajn, ale jeho provedení je takové nešťastné. Ze super badass záporáku se až na výjimky vyklubou slabší kopie starých známých a ve finále je podstatné jen to, co se děje okolo Spoiler. Závěrečný cliffhanger zajímavý, ale v kontextu zbylých sešitů nic moc.

První příběh fajn seznámení se Scottem. Z druhého příběhu máme jen část a je to část, která je dost chaotická a nedává moc smysl. Jsou tam zábavné momenty (ti malí emzáci byli celkem vtipní), ale jak se tam vzal Johnny Storm a co bude s Doomem už se nedovíme. Škoda.

Hlavně příběh je svižná akční jednohubka s trochu slabší kresbou. Spokojenost, ale za měsíc si určitě nebudu pamatovat, o čem to bylo. A úvodní sešit je pro nezasvěcený naprosto matoucí, ale předpokládám, že spousta lidí ho má minimálně z UKK.

Viktoriánská anglie a Mike Mignola u pera ve mě vzbudili asi příliš velká očekávání. Není to rozhodně špatné, ale oproti ostatním Mikeovým příběhům to je takové rozhárané a konec mi přišel dost antiklimatický. Záhada se sice vyřešila, ale ve mně to nic nezanechalo. Dám šanci ještě další knize a pak uvidíme, za ě zatím trochu lepší 3 hvězdy. P.S. Oceňuji spoustu odkazů a pomrkávání na Hellboyovy a BPRD příběhy. Určitě jsem jich ještě spoustu přehlídl, protože už je to nějaký čas, co jsem je četl.

Ve srovnání s aktuálními příběhy v hlavních batmanovských řadách je to úplný balzám na duši. Klasické postavy, dobře vystavěný příběh, perfektní vizuál a atmosféra, ale k úplné dokonalosti mi tam zase ještě něco málo chybí. Nicméně za poslední dobu je to rozhodně nejlepší Batman.

Další povedený Supermanův origin, ale příště by to chtělo zase nějaký neorigin příběh.

Dokončení Prokletého kruhu bylo celkem fajn, ale hlavní příběh byl dost zkratkovitý a s divným koncem. Z posledních dvou knih mám pocit, že Snyder by si měl dát od Batmana na chvíli pokoj a raději zase psát něco úplně jinýho.

Příjemný sedmdesátkový Batman, který se dá číst i dnes. Akorát se teda book jmenuje Podivná zjevení, ale co je zdrojem těch podivných zjevení nám bohužel zůstane skryto a člověk si to musí dočíst sám doma v dalších sešitech. Za mě takové lepší 3*.

Tak tohle byla dobrá slátanina. Při čtení mi pořád v hlavě hrála znělka z Power Rangers - tým superhrdinů bojuje s obříma příšerama, z nich se stane jedna megapříšera, tak nasednou do zordů... A ten úplný závěr se Strangem byl taky dost bizarní.

První kniha se mi sama o sobě zdála trochu zmatená, ale když si to člověk přečte jako celek, tak všechno pěkně zapadne do sebe. Druhá polovina příběhu nabírá takový zvráceně komediální nádech a je tam mnohem víc cítit Smithův rukopis. Úplná bomba to není, ale zábavná 4* záležitost rozhodně jo.

Snyder si tu očividně chtěl vyzkoušet retrospektivu, ale moc se mu to nepodařilo. Ten děj je strašně zmatený a přeplácaný a na konci jsem po prvním přečtení pořádně nepochopil, o co tam teda vlastně šlo, a musel jsem si to prolistovat ještě jednou. Oproti jeho New 52 runu je tohle výrazně slabší.

Být mi třináct, spokojeně bych si pomlaskával, ale dneska už jsem na tohle moc starej.

Co se týče kresby, tak tam není moc co vytknout. Finche už známe z dřívějška a víme, že umí, i když Capullo to není. Po příběhové stránce je to takové vlažnější a jako samostatný book to úplně dobře nefunguje. King nicméně zvládl nastínit další možné směrování a spoustu otázek, na které zatím nemáme odpovědi, takže na další díly se určitě těším. Za mě takové lepší 3*

Ve spoustě žebříčků se to pravidelně objevuje mezi top 10 příběhy s Avengers, takže jsem se na tenhle book přirozeně těšil. Po přečtení jsem byla ale dost zklamaný, protože je to sice solidně napsaný ale jinak dost tuctový příběh. Je sice pěkné, že Jarvis a Herkules dostanou na držku, Capovi zničí sbírku vzpomínek a Janet jede na dovolenou, ale to pro mě nedělá z Under Siege nic výjimečného. A úvodní sešit je stará blbina, ale je to první sešit s Wasp, takže to v NHM být musí.

Když jsem to dočetl, tak jsem si řekl, jakej to vlastně mělo smysl. V podstatě je to jen hromada poslepovaných odkazů na starší DC komiksy pak nám Wally řekne, že někdo ukradl všem x let života a vůbec není jasné, kdo v tom má prsty, když poslední záběr jsou hodinky a Mars, že... Na Rebirth projekt jako takový se těším a doufám, že prodeje budou pro Crew dostatečně vysoké, že budou v podobných věcech pokračovat. Ale úvodní book jako takový je celkem nuda.

První, co jsem si řekl po přečtení Kruhu, bylo: "A to je jako celý?" Hlavní příběh je hrozně zkratkovitý a potřeboval by podle mě ještě aspoň dva sešity navíc. Náckové tam byli nakonec téměř zbyteční a samotný kruh byl taky vyřešený na pár stránkách. A vzhledem k faktu, že spolu se Ztraceným rájem se to ve všemožných žebříčcích řadí mezi nejlepší komiksy s Wonder Woman, nemám ani moc chuť další samostatnou WW číst.