• Sagikkun
    Sagikkun15.3. 15:13Afterpunk
    Oslava žánru jeho dvěma velkými nadšenci. Původně jsem chtěl dát 4*, ale když jsem dočetl bonusy, chvíli si to nechal rozležet v hlavě a dal si to celé ještě jednou, tak je to za plnou palbu. To nadšení je tam fakt cítit z každý stránky, jak vizuálně, tak vypravěčsky, což se pak promítá do čtenářova zážitku. Všechno funguje jak má, nic mi tam nechybí a je to prostě paráda. Díky chlapi, za tenhle vybroušený přírůstek do pomalu ale jistě rozrůstající a zlepšující se české tvorby!
  • Sagikkun
    Sagikkun13.3. 13:54Osm miliard přání
    Perfektní čtenářský zážitek a doteď to zpracovávám. Osm miliard přání má prostě všechno - skvělý námět, sympatické postavy, promyšlená pravidla, smysluplný a provázaný vývoj opravdu mnoha událostí, různorodé žánry, i přesto ukočírovanost, parádní art style, spád, odkazy, zvraty, emoce, myšlenku... Vlastně je z toho (pochopitelně) hodně cítit rukopis Dopisu 44, kdy se zdánlivě prostá premisa začne postupně nabalovat jako sněhová koule a dostává se až do absurdních rovin, na svoji cestě ale více než trefně zachycuje a vystihuje lidstvo jako takové. Přičemž Osm miliard přání, navzdory svému menšímu počtu stran a zasazení "pouze" na Zemi, Dopis 44 vývojem událostí jednoznačně přebijí (topovky to jsou ale obě). Neuvěřitelná jízda, které nemám co bych vytkl, je radost to mít ve sbírce a rozhodně se k tomu budu vracet. K tomu příhodně snad nejlepší zpracování vnějšku i vnitřku, co doposud MB mělo. Rozhodně je to z toho, co od nich vyšlo, v mojí top trojce a samotný komiks je vlastně takovým splněným přáním.
  • Sagikkun
    S videoherním Cyberpunkem jsem zatím bohužel tu čest neměl, pro stejnojmenný podžánr mám ale slabost. A jelikož se lore zmíněného titulu neustále rozrůstá do všemožných médií, tak mě to již dostatečně nalomilo a přemluvilo se narychlo seznámit s Night City alespoň prostřednictvím komiksu. Od počátku jsem tak nicméně počítal s tím, že možná budu v něčem plavat, zde si však Bartosz Sztybor odnáší první plusové body - s prostředím mě jakožto absolutního neznalce hry dokázal rychlým a nenásilným způsobem více než dostatečně seznámit. Přičemž jsem i po zbytek komiksu cítil, že funguje jak samostatně, tak zasazením a odkazy v širším kontextu, takže ideál pro obě skupiny nováčků i fanoušků.

    Samotný příběh je pak opravdu nadupaná a svižná jednohubka s pořádnou náloží nadávek, tělesných modifikací a nekompromisní akce; nijak svatými avšak v mnohém pochopitelnými charaktery se svými vlastními úhly pohledu; zasazené do pohlcujícího města s výbornou kresbou a ještě výbornějšími barvami; a na závěr s ukočírovanou a výstižnou titulní myšlenkou. Prostě vše, co bych od kyberpunku/thrilleru čekal. Jasně, někdy je ta akce rychlá až moc - ale celý komiks si díky tomu udržuje již zmíněnou svižnost... a občas jsem se neubránil pocitu, že těch plot twistů je najednou poněkud příliš - jenže opět, měl jsem pochopení, jelikož vše sloužilo k ústřední myšlence. Celkově tak za mě paráda.
  • Sagikkun
    Z Brutalu se asi stává moje menší guilty pleasure. Má to absolutně stejnou šablonu jako v jedničce, čímž přetrvávají i veškeré neduhy - za největší považuju nedostatek prostoru pro detektiva Dana či absenci nějaké větší příběhové důmyslnosti, jenž by později vybízela i ke znovučtení. Nicméně, i s vědomím všech nedostatků mě to baví. Když už se Dan objeví, tak si (zřejmě zvráceným způsobem) užívám jeho způsoby odplaty a černý smysl pro humor. Navíc navzdory určité vypravěčské jednoduchosti oceňuji společenská témata, kterých se autor dotýká a která vlastně nejsou (alespoň co vím) jinde tak příliš často vyobrazována. Taková každodenní tabu, která jsou zde pochopitelně vyhnána do ještě o level většího extrému, ale svůj velice reálný základ mají. Jak tu zde již bylo zmíněno, o must mangu se vážně nejedná. Není to něco, co bych musel nutně nakoupit a přečíst celé najednou, ať už kvůli vypravěčským nedostatkům či silnějšímu obsahu. Na druhou stranu, je to právě onen silnější obsah, na který jednou za čas dostanu náladu a Danovy způsoby vykonání spravedlnosti fungují jako uspokojivý ventil, čímž svůj nijak náročný účel plní i samotná manga.
  • Sagikkun
    Regulérní Batman. Layman víceméně nedělá nic špatně, dokáže nastavit atmošku, dát prostor vyšetřování, hodit do toho i akci... ale kromě toho vlastně nedělá nic navíc. Potenciál skýtá celkem zajímavý námět s mladším a zdánlivě i lepším nástupcem Penguina, jenže s tím se ve výsledku skoro vůbec nepracuje a zůstává to v pozadí pouze jako takové slabší lepidlo pro jednotlivé epizody.
    Zbytek je prostě klasika, která se nečte špatně, ale není to nic, co bychom neviděli už ve stovkách jiných variant. Joker svým vlivem na šílenější obyvatele Gothamu vyvolá v ulicích anarchii? Jako, fajn, ale prostě to už nedokáže nadchnout tak, jako kdybych tohle četl poprvé nebo třeba ještě i po padesáté. Vlastně něčím se Layman své vyprávění snaží ještě trochu ozvláštnit - snad v každém příběhu různě přeskakuje v čase, ale naprosto zbytečně, protože příběhy to jsou jinak přímočaré a tahle snaha je udělat o něco komplexnější vůbec nezabírá.

    Takže čistý průměr. K zahození to rozhodně není a pokud chcete sázku na jistotu, tak rozhodně tohle. I já po Imperátorovi Penguinovi rád sáhnu v případě, kdy budu chtít na vypínák nenáročného Batmana s jeho veškerými typickými atributy. Stejně jak neurazí, tak ale za mě ani nějak extra nenadchne.
  • Sagikkun
    Kniha první a její debility v čele s Flashem probíhajícím Sluncem se silně podepsala na mém mentálním zdraví a oklepávám se z toho doteď. Celkem milým překvapením pak byla dvojka, ze které nejenže jsem si už nechtěl vystřelit mozek z hlavy, ale dokonce mě i docela bavila. Na třetího Adamse jsem se tak vlastně dokázal těšit.

    No, debilní to umí být i nadále, obzvláště v příběhu s Jokerem (Batman musí dostat jistého člověka z obří nádrže s vodou, přičemž řeší každou vteřinu. Takže ho nenapadne nic lepšího, než pod vodou asi minutu mlátit kolečkovým křeslem do skla... jednoduše vyplavat s tím člověkem na hladinu by asi dávalo moc smysl). A některé hlášky si taky na chvíli zapamatuju, třeba "Trpíš nemocí, která je spíše známá jako vlkodlactví! Trpí jí i další... ti, co mají příliš husté obočí...". O naivitě a šablonovitě pak ani nemluvě.

    Tyhle věci se ale naštěstí vždy daly víceméně přejít, nikdy to nesklouzávalo do až takového tupého extrému první knihy, kde jsem se tím vyloženě prokousával. Silné retro se svými typickými neduhy je to tak i nadále, od jedničky to ale malými krůčky opravdu udělalo nějaký ten pokrok (který bylo zajímavé sledovat). Díky čemuž jsem se dokázal na ty klasické příběhy nejednou naladit a stejně jako dvojka mě to dokázalo i zabavit. Obzvláště pak trojdílný příběh s Ra's al Ghulem. Samozřejmě tomu vévodí kresba Adamse, na kterou je prostě radost se dívat - což opakuji od prvního dílu a což je ostatně i samotný důvod, proč tohle bylo vůbec do kompletu zařazeno. Na tři hvězdičky se to vyškrábat dokáže.
  • Sagikkun
    To, co přišlo na konci Soumraku Temného rytíře - tedy jestli je tento nový Batman skutečně co do efektivity i symboliky lepší než jeho předchůdce - dostává plný prostor zde. Názorově rozpolcené je nejen jeho okolí, ale i samotný Jean-Paul. A přestože je tento spojovací prvek napříč samostatnými epizodami fajn, a vidět Batmana zase v jiném podání je také osvěžující, samotné příběhy jsou spíše opět průměrné. Ve finále mi jako protivník i motiv přišel nejzajímavější Mekros, který se ale nerozvážně vypotřeboval hned na začátku knihy a ostatním, byť ne špatným příběhům, však v porovnání s takto velkým počátečním hráčem lehce docházel dech.
  • Sagikkun
    Nad tímhle jsem nějakou chvíli po dočtení přemýšlel. A přestože to má svoje negativa (některé pokračující z předchozí knihy a některé zcela nové), tak jak se mi to postupně víc a víc rozleželo v hlavě jako celek, tak tomu ten plný počet dám, s čímž jsem ani sám na začátku nepočítal.

    Některé věci mi, jak jsem se bál, nepřišly příliš dotažené či byly narychlo uzavřené. Novému Rorschachovi, Marionette a Mimovi bych býval ve finále dal o něco důležitější roli. Stejně tak celá ta konspirace o superlidech, na kterou se mi můj názor z první knihy tady akorát potvrdil - jak se rychle a odnikud objevila, tak zase stejně rychle kamsi vymizela. Celosvětový skandál jako prase, ale už teď mi je jasné, že jsme o tom v DC slyšeli poprvé a naposledy. O Komediantovi už vůbec nemluvě, ten byl absolutně nejvíc random a zbytečný prvek v celém tomto eventu. Nejsem si také jistý, jestli to nutně potřebovalo 12 sešitů, ale chápu, že to tak chtěli mít ze symbolického hlediska (= 12 hodin).

    Těch menších i větších chybek bych tam dokázal najít více. Tak proč plný počet? Protože stejně jako v Nejtemnější noci, i tady Johns dostal na stůl problematiku, kterou sám nevytvořil, ale měl za úkol ji dát do pořádku (a tentokrát navíc ve spojení s nesmírně obtížnou původní látkou). A jako v Nejtemnější noci, i tady udělal, co se dalo... ale ještě mnohem víc. To, jakým způsobem tenkrát rozes*ali The New 52, je opravdu žalostné, ale co s takovým bordelem dokázal udělat Johns (a nepochybně další lidi s ním), je úchvatné. Nejenže tomu všemu dal smysl, který je v perfektním souladu s postavami ze Strážců, ale k tomu to má opravdu velký přesah co se nejen DC, ale i supehrdinského žánru obecně týče. Hodiny posledního soudu jsou tak další skvělou poctou dlouholeté historii DC, ale nabízejí i mnohé a velice zajímavé meta myšlenky - díky čemuž dostává každý DC příběh, který kdy vyšel, ale i vyjde, úplně nový pohled a nádech. A tahle sebereflektivní a kreativní práce se superhrdinským žánrem s následným přesahem je přesně to, co se tenkrát povedlo původním Strážcům (čímž absolutně nechci Johnse stavět na stejnou úroveň, jako je Moore!) a co jsem po hodně dlouhé době k mému překvapení a nadšení dostal akorát u Across the Spider-Verse a zde. Není to úplně odpočinkové čtení a po zavření knihy mám stejně ještě tak milion otázek, které už jdou bohužel mimo event a dovysvětlí se až v nějaké random sérii... ale když má člověk z DC fakt, fakt načteno (a má k němu vztah) a ví, v jakém stavu ho tady Johns dostal a s čím ho musel propojit, tak musí před tím výsledkem smeknout a dokáže nad mnohým přimhouřit oči. Takže za to plný počet, kterému samozřejmě dopomohly i další věci typu art, atmosféra, návaznost a detaily z původního světa Strážců, čtivost a svižnost, a sice s tímhle budu v menšině, ale za mě osobně i celkem zvládnuté ukočírování velkého množství postav.

    Parádní event, který se nesnaží Strážce překonat (to ani nejde), ale dělá vše, co je v jeho silách, aby se bez zahanbení mohl postavit vedle nich + napravit vlastní bordel z minulosti. Což se mu obojí definitivně povedlo. Teď jenom doufám, že v budoucnu DC nepohřbí a nezahodí vše, co si tu s takovou prácí předpřipravilo.
  • Sagikkun
    Takhle jenom po tý první knize mám z toho docela rozporuplný pocity. Vlastně nevím, co přesně jsem od toho čekal, a zdali si na to vůbec vytvářet nějaký iluze není ona prvotní chyba (což se ale ve spojení se Strážci řekne snadněji, než udělá). Má to spoustu skvělých věcí, snad ke všemu mě ale automaticky napadá nějaké ale.

    Například na jednu stranu samozřejmě oceňuji snahu jít ve šlépějích Strážců (a zrovna art je skvělej), a dostáváme tak něco, co bude kdy nejblíže plnohodnotnému sequelu; na druhou stranu mi ale tahle stejná snaha přišla mnohdy strašně vynucená. Celá ta teorie u superlidech by byla na jinou, samostatnou knihu fajn nápad, ale do současné kontinuity DC mi to moc nezapadá, protože se to vzalo odnikud (nebo to tak zatím vypadá) a je tak evidentní, že akorát nutně potřebovali něco ve stylu původních Strážců - otázky o superhrdinství, které navíc poštvou lid proti maskovaným. Je to tam tak nepřirozeně našroubovaný...
    S čímž souvisí i to, že je sice fajn, že si na tohle potřebujete akorát přečíst původní Strážce, protože jinak to funguje samostatně; ale opět, tím pádem zatím nevnímám důvod, proč to nemohl být nějaký Black Label nebo něco, protože takhle je to (zatím) od momentální DC kontinuity odtržené a například build up z 80stránkového úvodu do Zrození a poté Odznaku se zde víceméně nijak neprojevuje.

    Takhle bych mohl pokračovat dál. Nové postavy Marionette, Mim a nový Rorschach hodně super a jejich originy mě bavily, ale proč se musel vytahovat Komediant fakt nechápu. Zbytečný, laciný, shazující původní Strážce.
    Další - nemám problém, kam se to ubírá, zatím mi to dává smysl a jsem zvědavej, jak se to celé zakončí; ale to, jakým způsobem se to ubírá, to už je o něco diskutabilnější. Protože pokud to mám brát jako nějaký důležitý event (jak se to teda tváří), tak se tam teda v týhle první knize fakt nic nestalo, všichni jenom pobíhají po Gothamu a v pátrání po odpovědích se neposunuli ani o milimetr. Baví mě to, ale necítím z toho tu důležitost. A už teď se bojím, jak to teda všechno budou vysvětlovat v jediný (příští) knize, pokud to teda nebude nějaká kravina shrnutá do jediné věty.

    Hodiny posledního soudu to určitě už jenom z principu nemají snadné, protože to je spojené s legendárními Strážci. A nemůžu říct, že by mě to nebavilo. Johns byla fakt sázka na jistotu, má nápady, snaží se to držet pohromadě a je to čtivé. Paradoxně to nejednou podráží právě ony přehnané snahy o to být druhými Strážci, nesnažit se to být trochu více své. Ze Strážců si to tak často jenom bere/odškrtává ingredience, a ty pak sem násilně navrtává. Občas zdařile, občas už ne tak zdařile, a je to pak akorát jako pěst na oko (třeba i ty bonusy a noir detektivka v TV mi tady přišly strašně zbytečný, ale jj, bylo to v původních Strážcích, tak to prostě musíme mít i tady; navíc se v těch bonusech furt opakuje víceméně jedno a to samý). Takhle bych to zatím přirovnal kvalitou k Před strážcům, kteří nebyli vůbec špatní, ale v tomhle případě v takto zásadním eventu čekám přece jenom trochu víc. A i ti Před strážci se nebáli jít často více vlastní cestou, než tohle.

    Jsou teď jenom dvě možnosti: druhý díl svůj prostor a postavy využije naplno, a v tom případě mi nebude vadit, že tohle byla "jenom" představovačka, která je i přes moje výhrady zábavná a vážně se snaží (někdy až příliš); nebo se to rozpadne/nedotáhne se to/uspěchá se to, prostě cokoliv, a já si budu říkat, proč ten prostor pořádně nevyužili už od začátku od této první knihy. Momentálně váhám mezi 3-4 hvězdami, ale chci věřit, že to nějak dopadne a co se zde rozehrálo tak se vše zužitkuje a dojde svému smysluplnému vysvětlení. Pro teď se tedy přikloním k těm 4*.
  • Sagikkun
    Přišlo mi, že tohle překvapivě funguje více jako úvod do Znovuzrození, než ona první, 80stránková knížečka. Stále byste měli mít pochopitelně něco načteno, ale o odkazech se tu zde nemluví pouze v útržcích, nýbrž mají vizuální podobu, celé je to celistvější, pochopitelnější, a hlavně se tu už něco opravdu děje. A odlišnými (skvělými) art styly a scenáristy to stejnou mírou funguje jak jako Batmanův, tak i Flashův příběh. Fungují ale hlavně i společně jako duo, a celé je to opět větší příprava na Hodiny posledního soudu. Nestane se zde toho tolik, ale to málo je ve výsledku hodně fajn, nerozpadá se to a zkrátka to funguje, jak má. Má to akci, spád, mysteriózní atmosféru, staré známé, ale i – a to především – build up na něco většího; a kouká se na to parádně.
  • Sagikkun
    Sagikkun11.8.2023 12:02Znovuzrození hrdinů DC
    Čteno po letech znovu v rámci přípravy na Hodiny posledního soudu. A je to sakra rozdíl. Před těmi několika lety, kdy u nás spíše vycházel jenom Batman (a i z něho jsem měl načteného jen pár kousků) jsem do tohohle naskočil v domnění, že se bude jednat o kompletní restart. Ono se pak sice na konci vysvětluje, o co ve skutečnosti jde, ale propagovalo se to hlavně jako „ideální start pro nové čtenáře“, na což jediný jsem slyšel a pak si s tímhle namlátil hubu. Znovuzrození bylo novou kapitolou, jenž nic nemazala, naopak se snažila napravit to, že se mnohé smazalo předtím. Takže ano, jednalo se o novou kapitolu DC, ale o ideální start moc ne, jelikož v praxi jste museli stejně mít načteno, abyste se v tomhle přehršeli odkazů alespoň trochu zorientovali. Hodně načteno. Že jsou na konci knihy vysvětlivky je rozhodně fajn, pro člověka s tehdy jenom pár přečtenými Batmany to ale stále byly pouze nicneříkající odkazy na „tohle se stalo tam a tam“, a to ještě s chybami. Nicméně, po těch letech už načteno mám. Pochopení veškerých souvislostí i smyslu celého projektu (který po již většímu vytvoření si vztahu k DC a vnímání problémů The New 52 pouze vítám) už tak nebyl sebemenší problém, což však z toho nedělá nějakou pecku. Je to opravdu čistě jenom prolog, úvod do úvodu. Něco se připomene z dřívějška, něco se lehce předpřipraví na budoucí dění. Jo, má to fajn mysteriózní atmosféru, hype na Strážce a především natěšení, že se konečně začnou dávat po letech věci do pořádku, nicméně jinak tu o nic víc než rozestavění figurek nejde a proto nemůžu s hodnocením výše než na čistý průměr.
  • Sagikkun
    Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Je to sice jen mlátička, ale neskutečně dynamická a svižná. A co víc, dokázala vybudovat napětí u postavy, o kterou se jinak příliš nebojíte, a to v příběhu, ve kterém už ze samotného názvu předem víte, jak dopadne. Je zde cítit každá Doomsdayova rána (který je působivý a po vytření si zadku s celou JL respekt vzbuzující protivník) a s tím i stále se zvětšující Supermanovo vyčerpání. Poslední sešit je pak opravdu parádní, ve velkém měřítku jak po symbolické, tak doslovné stránce. Nicméně přestože Doomsday výborně funguje právě jako přímočaré destruktivní monstrum (v jednoduchosti je síla), tak mě i tak lehce zamrzelo, že jsme se o něm nedozvěděli ani to absolutní minimum. A mít to alespoň o sešit navíc, ve kterém by byl zobrazen Supermanův pohřeb, tak se vůbec nezlobím taky. Nakonec ale hodně přimhouřím oči, přikloním se k tomu všemu, co mě na téhle jízdě bavilo, a za první přečtení to nechám za 4*.
  • Sagikkun
    Sagikkun10.8.2023 12:44Děsivé radosti
    Vše už tu bylo řečeno. Hodně fajn sci-fi sbírka, která dokáže (jako v mém případě) dobře seznámit s Neffem a nechat čtenáře kochat se perfektním artem od Suchánka. Na české poměry obzvlášť dobré a bez problému schopné rovnat se i zahraniční tvorbě.
  • Sagikkun
    O něco horší než předešlý svazek, ale stále lepší, než Prolog a Kniha první. Po slibném a zajímavém začátku s Two-Facem (jenž navzdory staršímu datu vydání funguje po chronologické stránce jako dozvuk Dlouhého Halloweenu) se opět lehce upadá do monotónnosti známé z předešlých dílů. Jean-Paul jde, Jean-Paul vymlátí. Avšak stejně jako v předešlých dílech, i zde to zachraňují poslední sešity. Jedná se sice zase "jen" o souboje, avšak ty jsou vyústěním všeho, co se nějakým způsobem budovalo od samotného Prologu a co byl smysl celého Soumraku Temného rytíře. Souboj Banea, ztělesnění nové éry, která se s tou předešlou, jenž má jisté zábrany, mazlit nebude, a proto na něj Bruce náhle nestačí; a Azraela, který nemá problém tyto zábrany překročit a může se tak postavit Baneovi, avšak jeho okolí i čtenáři nastoluje otázky, zdali má takto netopýří symbol skutečně fungovat. A když už nic jiného, jsou to souboje parádní. Jisté menší negativum však ale také vnímám v tom, že na úplně posledních stránkách čtenář dochází ke zjištění, že se vlastně nic moc neuzavřelo a jste víceméně nuceni hned pokračovat Posláním Temného rytíře - čímž se pochopitelně ubírá na samostatném fungování Soumraku. S odřenýma ušima 4*.
  • Sagikkun
    Konečně. Ze začátku jsem se bál, že se půjde ve stopách předchozí monotónní knihy, která mě v podstatě chytla až ke konci. Zde jsem se ale začal nalaďovat mnohem rychleji. Svoje chybičky to má rozhodně i tak napříč celou knihou, v podstatě souhlasím s Ivanem pode mnou a tím, že některé věci se stále omílaly dokola (bohužel však tímhle tehdy trpěla většina příběhů vycházejících na pokračování). Přes to si zde konečně dovolím přiklonit se ke čtvrté hvězdě, protože kromě toho, že se to již (i během některých slabších chvílích) nečte špatně a minimálně to odsýpá, tak to ale mnohem častěji má skutečně perfektní a zapamatovatelné momenty, a svazek jsem si v rámci Soumraku zatím užil nejvíc.
  • Sagikkun
    Sagikkun6.8.2023 11:43Pošťák (sběratelská verze)
    Matt Hawkins a Bryan Hill přišli s opravdu zajímavým námětem - mladík s aspergerem žijící v městečku plném kriminálníků - o kterém jsem si však od začátku říkal, jak dokáže pokrýt přes 700 stran...? Bude-li děj skutečně zaměřený pouze na ono jedno malé místo, co se tam dá na tolika stranách vymýšlet...? Přičemž jsem záhy dostal odpověď - než-li o souvislý děj jde o epizody. A s takovým formátem jsem měl bohužel dva problémy:

    1) nejednou se stane, že co autoři rozehrají v jedné epizodě, k tomu se už v dalších nevrátí. Například takové zápasy, jenž měly údajně být nedílnou součástí fungování Edenu, se však objeví pouze jednou, pro představení jediné postavy. Což působí poněkud samoúčelně. Na konci jedné kapitoly také přijde matka za hlavním hrdinou Markem s tím, že se jí ztratil syn, načež ji Mark odvětí, že ho dokáže najít. Čtenář tak nabyde dojmu, že o tom bude pojednávat další epizoda, ta je však opět úplně o něčem jiném a co víc, ke ztracenému synovi se už později nikdo nevrátí. Pošťák má sice v pozadí souvislý děj, tyhle věci ho však dokážou tříštit a vyvolat dojem, že autoři si přidávali a odebírali mnohé prvky dle nálady.

    2) s čímž souvisí i druhý bod - vata. Jak již bylo zmíněno, Pošťák má přes 700 stran, bohužel jsem po dočtení nepociťoval, že oprávněně. Když bych vyškrtal několik prostředních epizod či tunu, ale opravdu tunu dialogů, hlavnímu ději (a knize celkově) by to nijak neublížilo, protože obojí ho často akorát zbytečně natahuje a vážně nikam neposunuje. V porovnání s předchozími špalky od MB, kde jsem měl po dočtení pocit, že mám za sebou skutečně mohutný příběh, kde ani jediná kapitola nepřišla vniveč, jsem však tady pociťoval, že jsem právě dokoukal seriál, u kterého tvůrci nejčastěji řeší, jakým způsobem pokrýt stopáž. A zadaptované do seriálu si tohle dokážu představit v barvách.

    Lhal bych, kdybych ale řekl, že mě tenhle seriál jinak vůbec nebavil. Eden má tu správně pochmurnou až hnusnou atmosféru, a když už se často zastavujeme a zaměřujeme na jeho obyvatele, tak důkladně. Každá postava je totiž napsaná skvěle a uvěřitelně, se svým vlastním úhlem pohledu, svými chybami a dopodrobna vypracovaným psychologickým profilem. Takže ano, nejednou jsem si přál, aby Matt a Bryan přestali přešlapovat na místě a děj konečně zase někam posunuli, ale i během těchto zastávek dokázal být Pošťák čtivý. A byť premisa může vyvolat dojem, že je to 'pouze' přímočará jízda zaměřená čistě na násilí, tak ho tam ve finále vzhledem k mnohem větší přemíře dialogů a celkovému počtu stran tolik není. Někdo se sice dokáže zaměřit i na tuhle menšinovou násilnou část a vzít si z toho, že Pošťák je pouze o tom, ale právě ony dialogy, postavy a podstata Edenu mě dokázaly nejednou přesvědčit, že mají autoři co říct. Nejsou to úvahy, nad kterými budete přemýšlet ještě několik týdnů po tom, ale jsou tam, a Pošťáka bych pouze jako přímočarou jízdu neoznačil.

    Do své topky MB to zcela jistě nezařadím, protože na to to až příliš často přešlapuje na místě a přes 700 stran to má zbytečně. Převážně však čtení dokázalo ubíhat a dokonce nepustit, a Matt s Bryanem dokázali vybudovat velice prokreslená, uvěřitelná a atmosférická místa s neméně prokreslými postavami.
  • Sagikkun
    Oproti předešlému souvislejšímu Prologu je zde děj mnohem více roztříštěný a epizodický, a celý svazek by se tak dal popsat jako "Bane vypustí magory z Arkhamu a Batman je jde jednoho po druhém pochytat". Jeden sešit, jeden psychouš, vždy podle stejné (či velice podobné) šablony. A stejně jako v předešlém Prologu, opět se to nečte vůbec špatně. Problém je, že jakmile máte s Batmanem už něco načteného, tak vám zrovna tato kniha nedokáže nabídnout vesměs nic nového. Je to prostě klasický, skoro nijak nevybočující Batman postupně bojující se svými známými protivníky, který tak nejednou dokáže upadat do monotónnosti. Abych tomu úplně nekřivdil, tak postupně se stupňující Bruceovo vyčerpání a intenzita situace bylo vykresleno pěkně. Za highlight svazku jsem pak považoval téměř poslední dvě čísla se Zsaszem a následným soubojem Banea proti Killer Crocovi, v obou sešitech se dalo napětí vyloženě krájet. Ke čtyřem hvězdám se to tak ke konci už pomalu blížilo, zatím to na ně ale ještě nevidím a jsou to lepší 3*.
  • Sagikkun
    Tajné řády, démoni, nové postavy, cestování po světě, vyšetřování, akce... na papíře to má strašně fajn ingredience a ani v praxi se to nečte špatně, přes to mě to po dočtení nechalo chladným. Sice tam jsou všechny výše jmenované 'cool' prvky, ale lehce působí jako z nějakého check-listu, co všechno tam chtěli autoři mít. Jinak zůstaly kolem roztroušené, protože na to hlavní, co by je všechny spojovalo - tedy skutečně zajímavý příběh a prokreslené postavy - se už tak nějak zapomnělo. V tom mě utvrdil (momentálně nijak nesouvisející) závěrečný sešit o původu Banea, který zajímavě prokreslený charakter v příběhu, jenž se neplácá odnikud nikam, má. Rozhodně mě z celého svazku bavil nejvíce, na čtvrtou hvězdu to však sám vytáhnout nedokáže.
  • Sagikkun
    Byť se nejedná o poslední knihu z Morrisonova runu, rozhodně se dá považovat za jeho velké finále, protože vše od začátku směřovalo právě sem (a je příhodné, že Morrison, který již od začátku vše zakládal na referencích z minulosti, zasadil finále právě do minulosti, a to ještě starší, než jsme kdy měli u Batmana možnost vidět). Kapitoly z různých období fungují nejen samostatně a Morrison si v nich krásně hraje s odlišnými žánry a nejrůznějšími prvky typické pro příběhy z daného prostředí; ale zároveň, a to hlavně, to funguje v onom větším celku, kde je všechno skvěle promyšlené, propojené, a finále funguje jako začátek/středobod, od kterého se následně odvíjelo vše, co se událo předtím a současně se zde vysvětlilo či uzavřelo. Jako bonus se Morrisonovi povedlo rozšířit a zanechat symboly napříč netopýří historií. Jak už je zvykem, tak je potřeba čtení věnovat větší pozornost, než obvykle, a mít znalosti z runu i mimo něj... upřímně mi ale třeba předešlý Čas a Batman přišel na pochopení náročnější. Abych to uzavřel, Návrat Bruce Wayna byla opravdu radost číst. A byť to byl někdy s Morrisonovou sérií porod, tak když to s ní čtenář nevzdá a zainvestuje do ní svůj čas a ochotu skládat si střípky i mimo ní, dokáže se mu nesmírně odvděčit. Jsem rád, že to konečně máme u nás jakž takž komplet, a rozhodně si to dám někdy znova a popořadě. Určitě je totiž ještě hromada věcí, které jsem v runu napoprvé přehlédl a které mi opět zacvaknou až při opětovném čtení.
  • Sagikkun
    Komiks, který mě na několik měsíců naprosto odradil od jakéhokoliv čtení s Batmanem. Když jsem to četl poprvé, opravdu mi to přišla jako hrozná sra*ka, u které jsem jakž takž chápal poselství, ale přeplácaná cesta k němu mě vůbec nebavila a jak píše louza, přišla mi "jenom" jako slepenec Batmanovy minulosti. Závěrečný sešit mě už dorazil úplně a řekl jsem si, že fakt potřebuju pauzu a vrátit se nejen k tomuhle, ale Batmanovi celkově až později.

    Nevím, co se za tu dobu stalo. Jakých výparů jsem se kde nadýchal nebo jaké drogy mi kdo hodil do jídla. Ale Morrison tímhle u mě opět zabodoval. Původně jsem měl v plánu tomu dát 2*, avšak před tím věnovat opětovnému čtení mnohem větší čas i pozornost, abych si byl jistý, že mi nic neuniklo a hodnocení je oprávněné. A napodruhé mi to celé zacvaklo. Namísto pouhého slepence střípků a referencí jsem to začal vnímat jako skvělého průvodce napříč Batmanovými dějinami. Průvodce, který ale dokáže i odbočit a nabídnout vlastní a zajímavý pohled "co kdyby se to tenkrát stalo jinak". Průvodce s alternativním pohledem, který je celý zabalený do Morrisonova klasického psycho kabátu, a během této výpravy napříč časem zároveň sledujeme souboj v Bruceovy mysli. Psycho průvodce s alternativním pohledem, který na úplný závěr funguje jako předehra k další výpravě napříč časem, Návratu Bruce Waynea. Tohle vše dokázal Morrison do nijak dlouhé hlavní dějové linie zakomponovat, aniž by se mu to rozpadlo. Neznamená to, že se v tom nedá ztratit, což se mi i během prvního čtení stalo, napodruhé mi ale vše přišlo bez problému pochopitelné a především zábavné.

    K motivu času se Morrison vrací v posledním sešitě, který mi už přišel mnohem komplikovanější. Opět se však jedná o něco, co se při opětovném pozornějším čtení dá rozlousknout a k tomu si užít všechno to kreativní šílenství, kterým navíc skládá Morrison Batmanovi poctu. Na "pouhých" 144 stránkách se tak v Čase a Batmanovi děje skutečně mnoho a chápu kohokoliv, komu to nesedne a namísto, aby si komiks užil, ho bude chtít akorát tak zahodit. Protože tyhle pocity jsem měl taky. Když se však tomu věnuje (příhodně) čas, opětovné čtení a především souvislosti (tohle v žádném případě nefunguje samostatně mimo Morrisonův run a aniž by měl už člověk s Batmanem celkově něco načteno), tak se komiks dokáže čtenáři velice odměnit. Morrisonova obliba v hrátkách s referencemi, časem, a hrdinovou i čtenářovou myslí se totiž naplno zúročuje právě zde.
  • Sagikkun
    Při prvním čtení jsem to viděl na tři hvězdičky, napodruhé už se nakláním ke čtyřem. Snyder zcela nepochybně napsal mnohem lepší příběhy, komornější vyšetřování Bat-rodiny bez přítomnosti Bruce (který by se sem ani jinak nehodil) mě ale i tak bavilo. Tahákem komiksu je hlavně jedinečný exkurz do minulosti Gothamu, během kterého pochopíme, na čem je město postavené (nejen ocelové konstrukce); a ze kterého vzešel nový, do steampunku stylizovaný a působivý záporák. Je vždycky fajn, když se stále dokola netočí jenom Joker a spol., a autor dokáže přijít s něčím novým. Výskyt bonusových dvou sešitů vzhledem k období hlavního příběhu chápu, jinak však neurazí nenadchne.
  • Sagikkun
    Sagikkun3.7.2023 17:13Nejtemnější noc
    Mám rád, když si autor uvědomuje fiktivní svět, se kterým pracuje, a to i s jeho veškerými problémy, které se následně snaží nějakým způsobem napravit či rozvést. Což Geoff Johns v Nejtemnější noci dělá - bere si na starost četné umírání a následné znovuoživování hrdinů napříč dlouhými dějinami DC a dává tomu specifický důvod, který je zároveň hnacím motorem pro jeho vlastní, megalomanský event. Event, pro který si nejen připravoval půdu ve svém celém GL runu, ale je tehdy dosavadním vyústěním všeho, co se stalo od Krize na nekonečnu Zemí. Že se tak snaží dát všemu smysl a propojit to v opravdu epickém měřítku je bezva, na druhou stranu musíte mít už opravdu načteno, abyste stíhali veškeré reference (dá se to však naštěstí přelouskat i bez znalostí, jen bude zážitek o chlup menší).
    To vše navíc funguje jako DC variace na zombies (ještě před Koncem LiDCtva, které je navíc Elseworld) s pořádně hutnou atmosférou. Je to epické, je to zásadní, fungují emoce i atmosféra... a přes to mi tam k té dokonalé, páté hvězdě něco chybí. Možná nějaká menší brzda, protože někdy je toho všeho až příliš. O 4* ale nepochybuju ani omylem a rád se budu k tomuto eventu, do kterého Johns vložil opravdu nesmírnou péči, vracet.
  • Sagikkun
    Sagikkun19.6.2023 13:57Punisher MAX #01: Kingpin
    Doteď to zpracovávám. Člověk si říká, že Ennise nic překonat nedokáže, ale Aaron je prostě klasa. Neskutečnej námrd ve všem, v příběhu i brutalitě. Je to především o Kingpinovi, jeho charakter a origin je ale tak neskutečně zajímavě vykreslený, že větší absenci Franka ani nevnímáte. Wilson se mu co do "vlastních metod" s přehledem vyrovná, jde z něj respekt jako nikdy předtím a především je vykreslena jeho psychologie ve skvěle vypointované dějové lince. Není to tak čistá vyvražďovačka no-name šmejdů, ale máme možnost mnohem více poznat, proti komu Frank stojí a příběhu to dodává další rozměr. A když už se Frank objeví, tak to taky vždy stojí za to. Svým způsobem nepěkná Dillonova kresba veškerou tu surovost a chladně smýšlející postavy jenom podtrhuje, a celé je to tak akorát dlouhé. Za mě jeden z nejlepších Punisherů, se kterými jsem měl zatím tu čest.
  • Sagikkun
    Sagikkun15.6.2023 17:50Dívčí válka #01
    Při čtení jsem byl na jednu stranu až fascinovaný, že čtu mangu zasazenou do české historie, na druhou stranu mi právě kvůli tomu přišlo několik věcí zvláštně nepřirozených a vlastně jsem si na ně za celou dobu nedokázal pořádně zvyknout (asi nejvíce na japonskou verzi Žižky). Tolik k mým prvním pocitům.
    Samotný příběh je pak neurážející, ale na zadek si z něho asi nikdo nesedne, a je to i poměrně ukecané. Co se historických reálií týče, tak nemůžu k absenci znalostí jdoucích do hloubky posoudit a říct, co všechno si autor přidal nebo v čem kompletně odbočil... ale nějaký poznatelný základ to má a zcela jistě to má k nějaké historii blíže než Žižka od Jákla. Autorovi se taky povedlo vykreslit depresi a zoufalství válek ze středověku. Brutální a explicitní to rozhodně je, ale upřímně jsem to čekal ještě o něco horší (a to ani omylem nemyslím jako zklamání), a silnější než třeba Berserk mi to zatím nepřipadá (což z toho ale samozřejmě nedělá oddechové čtení). Možná jsem ale jenom otupělej z nedávného Brutalu, ve kterém jsem na tohle téma asi viděl všechno.
    No a ke zpracování: cením volbu papíru, který pro své mangy používá Dobrovský a který upřímně preferuji před tím crwáckým (manga není tak ztuhlá a čte se příjemněji) + se nažloutlý papír pro historický příběh i více hodí. Co už ale necením je lehce odfláknutá korektura, těch chybek tam není pomálu.
    Celkově to na první volume nebylo špatné a jsem zvědavý na další díly.
  • Sagikkun
    Sagikkun8.6.2023 21:44CREW² #30
    Cením výběr dospělejšího/nemainstreamového Marvelu v uzavřených příbězích, byť byl první příběh Fanboyz naprostá chujovina. Nápad asi ok, ale kresba děs a všechno, co se tam děje, je hroznej cringe.
    Následující Punisher už byl ale za plný počet, naprosto luxusní a excelující po všech stránkách, snad jediná škoda !SPOILER!, že zrovna hlavním aktérům stojících za celou zvrhlostí nevěnoval více času a "péče" (což ostatně sám Frank podotýká), či tak učiní mimo stránky... !KONEC SPOILERU!
    Propadák Fanboyz pak zachraňuje a tím i celé číslo na čtvrtou hvězdu vytahuje závěrečný příběh se sázkami na Spideyho, který asi nikoho na zadek neposadí, nicméně byl i tak fajn, originální a s povedeným závěrem.
  • Sagikkun
    Parádní námět v megalomanském provedení. A je to tak megalomanské, až je to občas chaotické a nepřehledné. Na druhou stranu, ono je to k té všudypřítomné paranoii a zmatenosti i samotných superhrdinů, kteří neví kdo je kdo, vlastně příhodné.
  • Sagikkun
    Opravdu se to dá nejlépe popsat jako již zde zmiňovaná menší Občanská válka X-Menů, navíc fungující jako předehra pro Avengers vs. X-Men. Neubránil jsem se pocitu, že spor mezi Cyclopsem a Wolverinem je trochu vynucený, oproti tomu mi však přišlo zajímavé světové dění - uvěřitelné a trefné. Místy je to ukecané, někdy to naopak šlape jako hodinky a několik scén mi dokáže na chvilku uvíznout v paměti. Kresba je z převážné většiny parádní. Jediné, co mě vyloženě nebavilo, byl poslední sešit, kde se pouze přerozdělovaly jednotlivé figurky pro budoucí dění. Nutné, ale nudné. Celkově to svoje mouchy rozhodně má, ale i tak to bylo více než solidní počtení s mnoha skvělými momenty, a bez problému si zasluhující 4*.
  • Sagikkun
    Sagikkun7.5.2023 14:17Prašina: Podivné procházky #3
    A ani poslední díl, před kterým jsem si dal repete předchozích dvou, mě o čtvrté hvězdičce nepřesvědčil. Je to prostě neurážející jednohubka, která - pokud někdy vyjde souborné vydání - doufám, že bude čistě jenom jako bonus ke Křídovému panáčkovi. Protože byť kresba, atmoška a dokonce i až v tomto díle napětí fajn, tak samostatně to nefunguje, ani v rámci nějaké mini-povídky. Ono se tam fakt víceméně nic nestane, a celé by se to dalo shrnout jako "Péťa na začátku přijde na Prašinu plnou záhad, a na konci se chystá pátrat po záhadě nové." Takže "jenom" takové promo Prašiny bez příběhu/poselství, a můstek k budoucím sériím, na které se ale i tak budu těšit.
  • Sagikkun
    Nebylo to až tak hrozný, jak jsem se bál, a ani ne tak ukecaný, takže se to přečetlo rychle. Bylo to moje první seznámení s Outsidery, kteří na mě svým konceptem působili jako takový mix Mladých Titánů a Sebevražedného oddílu. Bohužel, v praxi se ale jedná o neskutečně nezajímavé postavy, které mezi sebou mají nulovou chemii a které jsou vrženy do ještě více nezajímavých zápletek. Už teď si horko těžko vybavuju, o čem byly poslední sešity, přitom to tak dlouhý nebylo. Nezachraňuje to ani (zde tuctově vyobrazený) Batman... plus souhlas s Lennym, jeho pasivita ohledně zlynčování mi k němu taky vůbec neseděla.
    Suma sumárum, přečte se to rychle a není to nic, co by vám lezlo na nervy, jen je to o ničem, postavy i zápletky. Lehce to vytahuje bonusový sešit na konci s Black Lightingem, který mě ve finále z celé knihy bavil nejvíc.
  • Sagikkun
    Za mě paráda. Temný, surový a komorní thriller, který je zároveň psychologickou sondou do Batmanovy a Scarecrowovy mysli. Čtenář zde Bruce pozná mnohem lépe, dokáže to dobře představit Scarecrowa (který mě neskutečně baví a pro Batmana je to jeho podstatou dokonalý, i motivy uvěřitelný záporák), a zároveň to funguje jako jeden uzavřený příběh.
    Jednohubka na závěr to pak celé krásně podtrhuje – dostaneme nejen střípek z Bruceovy minulosti, ale opět mu o něco více porozumíme i po jeho mentální stránce. Prostě pecka, tady nemám co bych vytkl, bavilo mě to od první do poslední stránky.
  • Sagikkun
    Po předchozím, neuvěřitelném výkonu pánů scénaristů, jsem se druhé knihy bál jako čert kříže. A ono je to ve finále, k mému milému překvapení, úplně v pohodě retro. Stále se zde tu a tam najdou nějaké hloupoučké momenty, nad kterými si člověk povzdechne (Batman nalezne pachatele, kterého není možné dopadnout jiným způsobem, než výhrou v domluveném leteckém souboji), ale už to není idiotské v tak šílené míře, a vlastně mě to i bavilo. Což je oproti minulé knize, kterou jsem se protrpěl, dost velký pokrok. Jedná se o ryzí dobrodružné příběhy ze 70. let, které navíc začínaly konečně nabírat mnohem pochmurnější charakter a utvářet tak Batmana, jakého známe a máme rádi dodnes. Hodně mě potěšil Man-Bat, který si tu pro sebe přivlastnil celé tři sešity a jeho příběh rozhodně považuju za to nejlepší z celé knihy (je to taky jeden z mála záporáků, se kterým jsem ze začátku dokázal soucítit a pochopit jeho následnou nenávist vůči Batmanovi, protože ten byl naprostej pablb a dok*rvil, co se dalo). Kresbu a vylepšený recoloring jsem si osobně opět užíval. Lepší 3*.
  • Sagikkun
    O Bruceovi a Damianovi, bez Damiana. I přes to že tu (prozatím) chybí předchozí kontext, a už do začátku víme, že Damianova smrt není definitivní, tak komiks funguje jak má. Byť má svůj kostým, tak nesledujeme příběh Batmana, nýbrž Bruce jakožto zlomeného otce. Utrpení je pro něj víceméně denní chleba, a zažil už ledacos, ale až v takovém psychickém rozpoložení plného osobní bolesti a žalu ho tak často nevidíme. Je to příběh o muži, který začíná pomalu zahazovat své někdejší zásady a upadá tak do hluboké propasti, i přes to, že má stále kolem sebe své nejbližší, kteří se mu snaží pomoct. První sešit beze slov byl parádní, ostatní byly hodně fajn a dokazují, jak skvěle Bat-rodinka sestavená z komplexních a uvěřitelných postav s vlastním smýšlením, emocemi a historií funguje nejen v akci, ale i citlivých momentech... a poslední stránky byly docela emotivní bombou. Budu se tak opakovat po hroubkovi - silné, dojemné, jen některé části nevyužité na plný potenciál. Nicméně si Tomasi zaslouží velký palec nahoru, tahle série je celkově skvělá, přičemž Rekviem za Damiana je obzvlášť citlivě napsaný příběh s fungujícími emocemi a především myšlenkou, a zasluhuje si speciální místo v netopýří sbírce. Lepší 4*.
  • Sagikkun
    Tak tohle mě nebavilo. Konec hry mělo být finále celé Snyderovy série, Supertíha + Květy zla už měl být pouhý epilog. Supertíze se jako epilog fungovat dařilo, pracovalo se už čistě s následky a odkazem Batmana, a mělo to svoji jedinečnou a komorní atmosféru. Květy zla však berou prudkou zatáčku a stává se z toho nejen hrozba stejné úrovně jako Konec hry, ale možná i větší. Máme tu tak tedy finále + finále 2.0, což se naprosto míjí účinkem a je to vyčerpávající. Začátek vypadá fajn, ale pak na scénu přichází nepřehledné megalomanské bitvy jak z nějaké mangy, navíc extrémně ukecané, a později jsem už stránky otáčel spíše na autopilota. Silně přepálená akce, a stejně tak silně přepálené emoce. Do toho nepřesvědčivý motiv záporáka a vůbec poselství celého příběhu... prostě všichni jsou přes všechny snahy tak hrozně na nic, že se stejně musí vrátit Batman (který je navíc rychlejší a silnější než kdy dřív) a zas a opět musí zachránit celý Gotham z obří krize, ve Snyderově runu (sestávajícího z pouhých 10 knih) po Roku nula a Konci hry už třetí. O tom má být celý Batmanův odkaz? Nikdo si nedokáže ani trochu poradit sám? Pro mě je to tak další názorný příklad jinak schopného autora, který si však neumí nastavit vlastní limity a skončit v tom nejlepším. Dojet to v komorním duchu, který měla Supertíha, tak nic nenamítám, ale tahle snaha o další grandiózní finále už za mě prostě nefungovala. Na kresbu se klasicky dívá dobře, a dají se z toho vytáhnout sem tam nějaké momenty... ale jako celku tomu nedokážu dát více než 2*.
  • Sagikkun
    Obecně se změnám nebráním, u něčeho je naopak i vítám. Důležité je, aby pak s tím autor dokázal náležitě pracovat, což Snyder umí. Nikomu necpe, že „Gordon je od teď váš nový a ve všech ohledech lepší Batman“ – ne, uvědomuje si, že i přes zajímavost takového nápadu je to především nápad dost absurdní. Ví to Snyder, a ví to i všechny postavy v příběhu, včetně samotného Gordona, který je tak terčem (a častokrát i tvůrcem) nejrůznějších narážek a posměšků. Nikdo se tu starého Batmana nesnaží nahradit, pracuje se tu s tím, jaký odkaz zanechal a jak se Gordon musí se svojí novou, nelehkou rolí popasovat.

    No a když už změny, tak pořádné. Morrisonův Dick jakožto Batman nebyl špatný, ale stále to byla víceméně ta stejná postava jako její předchůdce, jen možná o něco méně chladná. Gordon jakožto Batman je postava originální a samostatná, nejedná se o pouhé ctrl c ctrl v. Má vlastní vylepšení, ale i vlastní chyby. A za mě ta postava zkrátka funguje a baví mě.

    O původního Batmana jsme navíc nebyli ochuzeni úplně a má zde vlastní, zajímavou linku, záporák je působivý (ale moc se zde nepředvede, celá Supertíha je spíše taková předehra), a easter egg s původními Batmanovýmy kostýmy potěšil.

    Ano, celé je to sice už natahování, ale Snyder zde stále umí. Gordon je ve finále fajn změna, a jakožto postava figurující vyloženě čistě jako zpestření netopýřího univerza (a zdůraznění Batmanovy důležitosti) na závěr mi vůbec nevadí.
  • Sagikkun
    Hodně fajnový a civilní příběh o tom, jak důležitý je Gordon pro svoji rodinu, přátele, či i pouhé známé. Nejsilnější je to na začátku a na konci, kdy se především zaměřujeme na GCPD a víceméně to (stylem i dějově) funguje jako takový prequel k Gotham Central - všem fanouškům tak vřele doporučuju. Jsou tu také fajn momenty a citlivé konverzace mezi Gordonem a Batmanem, který je jinak po celý děj odsunut do pozadí (další, rozhodně fungující scénaristický tah). Jediné, co to tak celé sráží, je prostředek. Ten je, jak už zde psal Doppelganger, hrozně nijaký a tuctový, opravdu se zde jenom běhá z místa na místo a vše by se v pohodě dalo shrnout do jednoho sešitu. Svoje silná, již zmíněná pozitiva to ale naštěstí má, a na čtyři hvězdičky to bez problému obstojí.
  • Sagikkun
    Sagikkun21.4.2023 17:19Prašina: Podivné procházky #2
    Stále mi to přijde jako fajn jednohubka s hezkou a zajímavou kresbou, avšak stále to ve mně nezanechává tolik, abych tomu mohl dát více než lepší 3*.
  • Sagikkun
    Sagikkun19.4.2023 16:35Zázrak & Pružina
    Další komiks, na který jsem se jakožto Zázrakův velký příznivec dost těšil, během čtení jsem však byl nejednou na pochybách, ale nakonec to celé zavíral s dobrým pocitem.

    Věc, která mě pochopitelně udeřila do očí jako první, byla kresba. Zázrak se nikdy nehonosil nějakou extra kresbou, ale člověk pro to dokázal najít pochopení kvůli tehdejšímu způsobu vydávání. Že Kopl kreslit umí, když má více času, předvedl v Pérákovi, na kterého se koukalo pěkně. Tak co se proboha stalo tady? První kapitola (z celkových pěti) vypadá fakt tragicky, zlatá první čísla původní série, a to už je fakt co říct. Naštěstí se to pak už jenom zlepšuje, Kopl se buďto rozkreslil, nebo měl více času, nebo nevim. Sice to občas lehce sklouzne k jednoduché a nedetailní rychlokresbě z první kapitoly (čímž je ta kvalita poněkud nekonzistentní), ale mnohem častěji už konečně Kopl předvádí jeho skutečné schopnosti a na mnoho panelů je radost se dívat.

    Věc, která mi v hlavě běhala jako druhá, byl restart univerza z posledního sešitového Zázraka. Na jednu stranu lehce chápu proč, tvůrci chtěli mít jistotu, že pokud se k Zázrakovi už nikdy nevrátí (a takové obavy byly v našich podmínkách na místě), tak že je celý příběh opravdu uzavřený, pouze s případnými otevřenými vrátky. Na druhou si nemyslím, že to bylo opravdu vyloženě nutné, a na tohle ne zrovna šťastné rozhodnutí se zde dojíždí. Za prvé to byl restart zbytečný, protože se zde stejně téměř vše vrátí do starých kolejí a status quo je zachován. A za druhé, vzniká zde zvláštní situace, kdy to nebude fungovat pro úplně nové čtenáře, protože na to se až příliš často odkazuje na předchozí události, a pro znalé se poněkud únavně musí všechno dohánět a nastavovat od znova (přičemž, jak už jsem psal, výsledek je stejně skoro úplně stejný). Prostě problém restartování postav obecně.

    Nicméně co se stalo, tak vrátit nejde, a musí se s tím zkrátka pracovat tak, jak to je. A naštěstí, Macek je schopný vypravěč... Sice se nic nezměnilo, ale při příležitosti otevření nové kapitoly se autor rozhodl uchopit pohled na postavy trochu jinak, a lépe. Hlavním hrdinou už tak není pouze David, ale jak z názvu vyplývá, tak i Míša, a dokonce i Tomáš. Všichni tři zde mají dostatek prostoru pro své vlastní dějové linie, osobnostní rozvoje a všichni sehrají klíčovou roli pro závěrečné poselství. Fungují nejen jako samostatné charaktery, ale i jako tým, a líbí se mi, co se Macek snažil celým vyprávěním říct.

    Samotný příběh je oproti sešitovým sériím (pochopitelně) mnohem více ucelený, s lépe využitým a vyváženým prostorem pro problémy v civilních životech vs. superhrdinskou akci (aniž by cokoliv působilo urychleně), to vše prošpikované již klasicky kreativními a chytrými odkazy na světové dění i českou mytologii. Vše je zde opět zajímavě propojené, především řezník z Černé sanitky (můj osobní favorit z předchozích sérií) se současným hlavním záporákem, dává to smysl. Je taky fajn vidět, že se autoři nebojí svoje charaktery někam posouvat, či se některých dokonce zbavovat, čímž se přidává na osudovosti (teď jenom uvidíme, jestli to tentokrát už vážně vydrží). Finále je pak parádní a ve velkém stylu, docela z toho na mě dýchal Pérák: Jantarová komnata.

    Něco, co se nezměnilo i v negativním slova smyslu, je občasný přehršel všemožných odkazů na popkulturu ("tohle je jako ve filmu XX,... tamto se stalo v seriálu YY,..."), a slovní obraty za každou cenu, tedy i v situacích, kdy to opravdu není nutné. To už jsou ale drobnosti.

    NIcméně jsem s tím spokojený. Začátek poněkud skřípal a měl jsem obavy, ale jak jsem psal na začátku, nakonec jsem to zavíral s dobrým pocitem, a jsem rád, že se moje oblíbená série rozrostla o další povedený kousek. Netrpělivě teď budu vyhlížet dalšího Péráka.
  • Sagikkun
    Sagikkun19.4.2023 14:24Konec liDCtva
    Po dlouhé době jsem měl na něco extrémní hype, zde konkrétně od chvíle kdy jsem to uviděl na stránkách Crwe a následně si četl všechny nadšené zahraniční ohlasy na internetu. S velkou spokojeností mohu napsat, že mě to ani v nejmenším nezklamalo, protože tohle je prostě perfektní.

    Konec liDCtva (velký palec nahoru za chytré vypořádání se s názvem) je odpověď DC na Marvel Zombies. Ty mě bavily, avšak šlo spíše o „pouhou“ zombie jednohubku. DC jejich vlastní variaci na zombie apokalypsu však posouvá o něco dál. A smekám před Tomem Taylorem, kterému to prostě pálí. Nejenom že pojmul celé téma celkem jinak a přinesl tak do žánru zombie něco nového a svěžího… ale především, a to hlavně, to funguje pro svět DC. Všechno tu dává tak krásný smysl, zapadá do sebe, má to logické posloupnosti a děj plyne hladce. Prostě čtete něco, u čeho víte, že si nad tím autor sedl a zamyslel se, jak by to a ono dávalo v daném fiktivním světě co největší smysl. Není to však pouze otrocká kompilace a podřízení se pravidel fiktivního světa, Tom přichází i s vlastními nápady, které mi nepřipadaly nijak lámané přes koleno a opět sem krásně zapadly.

    Pojetí a využití postav bylo na jedničku, a autor se nebojí odsunout silnější hráče, aby prostor dostali i druzí (přičemž to není postavami přehlcené - u DC neobvyklé). Dokážete se o ně bát (opět pro DC ne tak obvyklé), protože si od začátku do konce nemůžete být jistí, kdo to schytá jako další. Tomovi často stačí i jenom několik málo panelů, aby dokázal zasadit údernou pointu. Emoce tak fungují jak mají, má to dostatečný prostor, a zároveň je to neskutečně svižné a plynulé (žádná stránka tu není navíc), až s filmovým nádechem. Nenásilně se tu kloubí osobní ztráty a bolesti s velkolepými scénami většího měřítka.

    Je to syrové a brutální, ale nijak přehnaně, netlačí to na pilu s cílem za každou cenu pouze nonstop šokovat. Všechno směřuje až do skvěle zvládnutého finále, které mi opět dávalo pro celý příběh perfektní smysl. Kresba je parádní a filmové obálky na konci potěšily. Jediným lehkým zaškobrnutním byl jeden extra sešit Den jako stvořený pro smrt, který byl poněkud slabší, na druhou stranu se tak díky tomu na celou věc nezaměřujeme z pohledu jenom těch nejznámějších hrdinů. V komiksu se také počítá s alespoň minimální znalostí DC světa, avšak není to vůbec nic drastického a jsem si jistý, že si tohle užijí jak nováčci tak i znalci.

    Jsem nadšený. Fakt hodně nadšený. Mohl bych se o tom rozepisovat hodiny, za mě to funguje po všech stránkách a spolu s WW Mrtvá země je to rozhodně jedno z nejlepších DC, co jsem četl za dlouhou dobu. Snad se tu někdy dočkáme i Injustice od téhož autora.
  • Sagikkun
    Milá jednohubka s velice líbivým vizuálem, a fajn detektivním příběhem. Vzhledem k počtu stránek to odsýpá rychle, někdy až moc rychle, přičemž tato zkratkovitost je (a zároveň není) vlastně největší negativum této knihy. Nicméně to beru takové, jaké to je, autor chtěl prostě vytvořit chuťovku, na jejímž malém prostoru se mu i tak povedlo vytvořit poutavý, celkem živý a uvěřitelný svět, a do něho zasadil nijak komplexní, avšak neurážející příběh, který má akci a spád. Nic víc, nic míň. Hlavní dvě postavy mě bavily a příjemně se doplňovaly, a víceméně na všechno, co v příběhu hraje nějakou roli (nebo se tam i jenom mihne), dokázal autor více či méně odpovědět, osvětlit nebo jinak rozvést, takže do sebe věci postupně hezky zaklapnou.
  • Sagikkun
    Sagikkun1.4.2023 17:04Green Lantern: Žádný strach
    Hal Jordan mě jako postava baví, a Geoff Johns ho tu zde dokáže vystihnout jak v civilním, tak i superhrdinském životě. Čte se to vlastně pěkně, ale hlavně tehdy, kdy se to soustředí samo na sebe (tedy na události v rámci této jedné knihy). Až příliš často se to ale snaží přesahovat na jiné věci, a to s odkazy do minulosti, nebo naopak teprve něco připravovat do budoucnosti. Ono opravdu není problém si spoustu věcí domyslet, ale spíš něco z takového čtení poskládaného z odkazů a nástaveb (v rámci jedné knihy) vůbec něco mít, často to působí hekticky nebo to nemá ten požadovaný efekt. Hodně tu souhlasím s komentářem od trudoše, popsal to nejlépe. Takže je to víceméně v pohodě a GL je tu opravdu uchopený dobře, svoje momenty to má... ale jak už tu bylo milionkrát řečeno, člověk musí do toho jít s tím, že to je jenom jeden díl z mnohem větší skládačky (takže z toho něco opravdu mít, tak se musí pokračovat v runu), a že tu je problém s kontextem (takže si naopak z minulosti nějaké info dohledat).
  • Sagikkun
    Bál jsem se toho, protože z příběhů o cestování časoprostorem vzejde více než často akorát nesmyslný guláš... a to navíc v supehrdinském žánru... a to ještě navíc v DC. Moje obavy se zde naplnily spíše z poloviny, je to guláš, ale ve výsledku překvapivě ne až tak nesmyslný. Vlastně nějaké 3/4 knihy to je fajn dobrodružné čtení, které má svoje momenty, a které si s časovými tématy zajímavě pohrává. Zároveň taky dokáže dobře představit minimálně pro mě do té doby naprosto neznámého Rip Huntera a jeho společníky. Těch postav je tam ale přehršel, a na to se začne na konci silně doplácet (a začne z toho už být jenom guláš). Určitě všechno pokračuje a dojde svému závěru v dalších x různých sériích, ale takhle samostatně je to spíše neurážející průměr.
    Jinak souhlas se Spacecorem, čím víc čtu DCKK, tím víc si začínám říkat, proč se to vydávalo zrovna v tomhle pořadí... když už se nemohlo obsáhnout opravdu všechno podstatné, tak proč se alespoň nezachovala nějaká chronologie?
  • Sagikkun
    Tohle mě pro změnu bavilo více než první část. Ano, i vzhledem k tomu, že už zde větší prostor dostává primární série Amazonky útočí (pro mě plus), tak je to stále roztříštěné. Někdo si odskočí sem, prohodí pár slov, někdo si odskočí tam, taky hodí slovo, a zase zpátky. Ty dialogy mě tady ale prostě baví, a více než na nějaké epické bitvy se zde příběh zaměřuje na podstatu války. Strach a nejistota nejen obou stran, ale i pěšáků ve vlastních řadách, diskutabilní rozhodnutí vůdců, zapojení třetí strany těžící z celého konfliktu ve svůj prospěch, pozastavení se nad smyslem celého konfliktu... tohle všechno se za mě podařilo vystihnout skvěle (a na popředí vystupuje více právě v této druhé knize), a místo obyčejné megalomanské mlátičky dostáváme něco, co má i myšlenku. Perfektní to není, ale 4* si to zaslouží.
  • Sagikkun
    Jsem trochu v rozpacích. Rozhodně se jedná o monumentální příběh s velice dobře napsanými dialogy, a dokonce i občasným fungujícím humorem (ve formě pošťuchování mezi Dianou a Tomem). Zejména je zde velmi dobře vyobrazený vztah a konflikt mezi Dianou a její matkou. Na druhou stranu, je to opravdu dost roztříštěné nejen kvůli přeskakujícím sériím (a v takových chvílích mi v DCKK opravdu chybí umístění obálek před začátkem nového sešitu), ale i samotným událostem během příběhu. Do toho tam nejednou pokulhává logika, připojuji se zde k již zmíněné a nepochopené pasivitě všech hrdinů (a to bije do očí opravdu silně), nebo idiotskému rozhodnutí Toma otevřít truhlu (proč proboha? Pouze scenáristická berlička). O odfláknuté české mutaci (zřejmě vzhledem k tomu, že se jednalo o poslední čísla DCKK, tak už se na to vykašlali) a tím docela nemalému počtu chyb ani nemluvě.
    Fakt silně váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, ale dost přimhouřím oči a přikloním se k těm lepším pocitům, které mi po dočtení komiksu zůstaly.
  • Sagikkun
    Sagikkun20.3.2023 20:30Prašina: Podivné procházky #1
    Oceňuji snahu tvůrců podívat se tentokrát na celou Prašinu z jiného úhlu, a více tak prozkoumat to, proč se tam dějí nevysvětlitelné věci. Art Kateřiny Čupové, další z velice nadějných výtvarkyň u nás, mi k tomu sedí a dodává tomu ten správný nádech. Na rozdíl od Křídového panáčka, kterého si mohli užít mladší ale zároveň i starší čtenáři, mi však tohle zatím přijde už vyloženě jenom pro děcka, necítím se jako cílovka. A navíc je to opět jenom úplný začátek, tak uvidím, jak to na mě bude později působit jako celek.
  • Sagikkun
    Tam kde bylo Volání po spravedlnosti příběhem prozkoumávající morálku a smýšlení různých hrdinů, a to s mnoha velkými a zásadními událostmi, je Vzestup a pád dozvuk předchozího dění ve formě již mnohem komornějšího, více psychologického dramatu. A funguje to tak naprosto výborně. Sledujeme Green Arrowa a Arsenala, jenž se oba vyrovnávají (v něčem podobně, v něčem jinak – a v tom je jádro příběhu) s těžkými ztrátami a upadají kvůli tomu na samotné dno. Je tam samozřejmě morální ponaučení, které však rozhodně není tak přímočaré a – už jenom kvůli konci – předvídatelné. Emoce šlapou, beznaděj a mizérie je cítit na každé stránce, je to syrové, nekompromisní a především osobní. K úplné dokonalosti a tím i plnému počtu to má skutečně blízko, možná bych býval ocenil o něco více prostoru pro Green Arrowa. Nicméně i tak to je pecka, přičemž s již zmíněným Voláním po spravedlnosti to vytváří celek, který se navzájem doplňuje a rozhodně funguje nejlíp pospolu.
  • Sagikkun
    Sagikkun28.2.2023 16:11Tokijský ghúl:re #14
    Nedalo mi to, a musel jsem ohledně Ghúla zapátrat na internetu. Údajně se Išida potýkal ke konci série s vyhořením, což je u lidí z jeho branže bohužel více než běžné, ale v jeho psaní se to projevilo poněkud více než u ostatních. Všechno, co se poslední díly v Ghúlovi děje, mi přijde neskutečně random, a silou ohýbané, aby se to co nejrychleji uzavřelo. Je jedno, jak se to uzavře, hlavně že to vůbec nějak bude. U většiny postav už vůbec netuším, jaká je jejich motivace, a když už se nějaká nastiní, přijde mi šíleně nucená nebo wtf. Především jsem si ale uvědomil, že jsem vlastně úplně ztratil pojem o tom, co je vlastně hlavní zápletka tohohle všeho...? O čem to v tuhle chvíli je, co je ten hlavní cíl nebo ta message...?
    Rozhodně se tohle čte lépe, než to, s čím se mistr Išida vytasil minule, z toho jsem se opravdu musel chvilku vzpamatovávat. Silně tady tomu napomáhá fakt, že se již všechno soustředí a koncentruje na jednu hrozbu (tedy převážně), nicméně i tak mi to furt přijde jako neskutečný mess a je z toho cítit, jak autorovi dochází síly a chce to za každou už jakkoliv dorazit, protože se mu to sype jako domeček z karet. 2* s odřenýma ušima.
  • Sagikkun
    Sagikkun28.2.2023 01:00Berserk #10
    Asi polovinu svazku jsem byl lehce v rozpacích, protože se zde Miura na můj vkus trochu utrhl s humorem (a jenom v té jedné polovině bylo snad více vtípků než doposud v celé sérii). Bylo to však ticho před bouří, protože potom už je to (omlouvám se Good Games za prachsprosté zkopírování, ale lépe se to popsat nedá a upřímně jsem měl tohle spojení už během čtení) absolutní nonstop masakr. Atmosféra, kresba, akce, protivníci, zkrátka všechno je tu vytažené na absolutní maximum a rozhodně se řadí mezi dosavadní strop série. Škoda toho začátku, který mě prostě moc nepřesvědčil, jinak je to za lepší 4*.
    Jinak krátce k českému vydání: nevím, co se tu stalo, ale Crwi se tu tentokrát moc nepodařilo uhlídat text, který je často na okrajích stránek useknutý + budu se opakovat, ale opravdu mi výrazy typu "Soustřeď se, trdlo!" do Berserka absolutně nesedí.
  • Sagikkun
    Sagikkun27.2.2023 23:19Chci sníst tvoji slinivku
    Asi byla chyba se do tohohle pustit téměř hned po dočtení Zdál se mi zase ten stejný sen. Myslel jsem, že díky tomu budu mít na Slinivku ten správný vibe, spíš jsem se ale po celé čtení neubránil porovnávání. Oba příběhy mají toho velmi mnoho společného (postavy, motivy, různé další detaily), avšak narozdíl od této autorčiny prvotiny mi ve Snu přijde všechno poněkud lépe uchopené, zpracované a ucelené. A zatímco od Snu jsem víceméně nečekal nic než milý příběh, a nakonec jsem dostal něco, co mě opravdu dojalo a dokonce mi i něco dalo... tak naopak od Slinivky jsem čekal emocionální bombu, ale upřímně to ve mně zas tolik nezanechalo. Tím nechci říct, že by byla manga špatná, vůbec ne. Je to vážně hezky napsaný příběh s uvěřitelnými postavami, se kterými jsem si čtení užil a bylo mi jich líto, plus je tu také několik fajn myšlenek... ale nedokázalo to ve mně vzbudit nic víc. Necítil jsem se tolik smutný především kvůli tomu, že už od první stránky jako čtenář víme, jak to celé dopadne (a tento prvek mi přišel opravdu zbytečný - Sakura by se svému osudu kvůli nemoci tak jako tak nevyhnula, ale pro čtenáře by to byl po celou dobu spíš nepříjemný pocit nejistoty a tušení, stále by možná měl falešnou naději, až by přišla závěrečná rána, než když se nám to takhle potvrdí jako přímý fakt od první stránky), a po dočtení jsem se ani tolik nezamyslel, protože myšlenky v příběhu jsou spíše tak naťuknuté (narozdíl od Snu, kde jsou rozvedené více, s jasnějším verdiktem a větším prostorem). Neubráním se taky pocitu, že zrovna onen o něco větší prostor mi tu také chyběl.
    Takže pěkné čtení, u kterého opravdu dokážu chápat, že mnoho lidí rozbrečí či minimálně rozesmutní, mnou to spíš však tak projelo (možná kvůli až přehnaným očekáváním) a po zavření knihy nezanechalo tolik, kolik pravděpodobně mělo.
  • Sagikkun
    Wow. Přiznám se, že jsem měl předtím trochu obavy... v první a druhé knize bylo vícero motivů, které byť byly opravdu pěkné, tak jsem si nebyl jistý, jak (a pokud vůbec) se na závěr skloubí. Do poloviny tohoto třetího svazku jsem se ještě začal obávat, že už asi vím, s jakou finální definicí štěstí se tu nakonec vytasí (protože ten motiv je v každé druhé manze, a nejen tam), a že to bude strašný kýč.
    Jenže pak nastoupí finále, všechno do sebe zacvakne, a já říkám wow. Asi jsem sentimentální jak prase, ale sebralo mě to. Nejen že má celá série větší hloubku, než se až do posledních stránek může zdát, má to ale i opravdu krásnou myšlenku a už dlouho jsem nezavíral knihu s takhle dobrým pocitem. Mám teď zase o čem přemýšlet, a jsem šťastný, že jsem se k tomuhle dostal, něco takového jsem potřeboval.
  • Sagikkun
    Generátor životních mouder part II. Stále čtivé, milé a zároveň vážné jako jednička, obvzlášť mě tu bavily způsoby, jakými se Nanoko vypořádala s blbci ze třídy. Jsem zvědavý, jak se tahle malá velká cesta v posledním svazku zesumarizuje a uzavře.
  • Sagikkun
    disclose - za mě je to to nejdebilnější retro, co jsem za dlouhou dobu četl. Adamse bych se nebál, jak sám píšeš, tak tu dělal jenom kresbu a naopak je ten, který to tady celé tahal. Ale jinak se mi to četlo fakt těžko. Můj osobní tip - jestli z kolekce kupuješ jenom něco a nechceš to mít nutně komplet, tak tohle bych klidně přeskočil.
  • Sagikkun
    Sagikkun29.12.2022 22:40Zaslíbená Země Nezemě #13
    Hotate, taky děkuju za odpověď. Takhle mi už vše dává větší smysl, jak intenzitu vulgarity tak i tvůj pohled na mukacuku. U toho druhýho bodu mi to fakt napoprvý vyznělo jinak. Za tím, co jsem napsal, si stojím, ale situaci jsem mohl pochopit mnohem lépe a především bez zbytečné vyhrocenosti - za to se omlouvám. Díky za diskuzi, opět jsem se dozvěděl něco nového.
  • Sagikkun
    Sagikkun27.12.2022 22:30Zaslíbená Země Nezemě #13
    Fimi - protože se mi čeština líbí a vždy to bude jazyk, ve kterém se mi bude číst nejpříjemněji. A chci podporovat náš trh (teda kromě Comics Centra), takže Crwi ty peníze milerád dám. Není to nic, z čeho by mi krvácelo z očí, on je ten překlad jinak dobrý (o to víc mě pak tohle zjemňování naschvál štve), vyloženě špatnou práci bych trh netrh nepodporoval... je to prostě jenom něco, s čím nesouhlasím a na co jsem chtěl vyjádřit svůj názor.
    Nevím, jestli je tohle volba vyloženě Křivánkové (protože znám takové překladatele, kterým jsou nadávky proti srsti, i když tam mají být) nebo volba Crwe, která asi doufá, že to tak bude přístupnější pro více lidí (což, jak už jsem psal, mi vzhledem k situacím nejen v této manze přijde fakt na hlavu), ale vím, že se těm nadávkám vyhýbat opravdu nemusí a bohužel to někdy naopak škodí.
  • Sagikkun
    Sagikkun27.12.2022 17:24Zaslíbená Země Nezemě #13
    Milá Křivánková aka hotate,

    když už se zde vyjadřuješ ke komentářům, využij pro to prosím tuto sekci pro diskuze, je to mnohem vhodnější. Díky. Teď teda taky v rychlosti:

    1) Omlouvám se, máš pravdu, tady jsem se špatně vyjádřil. Nepřekládáš každou mangu, ale každou druhou mangu. Co jsem ale napsal, tak platí - každá manga (jenž je už předem určená pro dospělejší publikum), která ti projde pod rukama, pak trpí tím stejným problémem, který vypisuju v následujících bodech.

    2) Tady už tvoje argumentace kompletně padá. Proč se asi v manze používají ty stejné výrazy a proč na první pohled nejsou tak vulgární - že by to bylo tím, že japonština nemá vyloženě vulgární výrazy, a že aby se vyjádřili sprostě, tak musí opakovat těch několik specifických výrazů, které jsou v dané situaci vulgární, byť jejich původní význam vulgární není?

    Co tak vím, správný překlad by neměl pouze otrocky překládat slovo od slova, ale především by měl přenést tu myšlenku, pocit, kterých se často musí docílit jinými, pro ten daný jazyk a situaci přirozenějšími slovy. A to ty neděláš. Ty sice skvěle rozumíš těm slovům, ale všechno překládáš stejně nehledě na situaci a postavy, nedokážeš se odchýlit od jednoho naučeného termínu. Což je zrovna u japonštiny, která je silně postavená na kontextu situace, dost kritický. A je to i důvod, proč pak ten anglický překlad zní mnohem více přirozeně.

    Takže příklad, ta nejzákladnější "nadávka" くそ, která, jak už bylo několikrát řečeno, silně závisí na situaci. Může se přeložit jako slabé "sakra", nebo silné "kurva". Jenže ty to "sakra" narveš úplně všude - ty víš, co to slovíčko znamená, ale už to nepřizpůsobíš situaci. Takže ano, když např. Guts stojí proti hromadě nepřátel, které agresivně rozsekává na kusy, a řekne くそ, tak pro Čecha (a pro vyznění celé mangy) bude přirozenější "kurva" než nějaké "sakra" nebo "do háje".
    Ale jak jsi napsala, dle tebe tyhle obraty vlastně tak vulgární nejsou (ano, nejsou, a zároveň jsou) a sama přiznáváš, že když Crew může, tak se nadávkám vyhýbá (a opět, fakt nechápu proč, když se v těch mangách vyobrazuje to co se vyobrazuje). Ať už v jakékoliv podobě, tak mě cenzura irituje a zrovna v tomhle případě mi přijde i směšná.

    3) Tím se dostáváme k jádru celé situace, tj. mukacuku ムカつく. Ano, je slangové, a v některých situacích i neslušné. Do angličtiny tak často překládáno jako "pissed off". Nepřijde mi, že by "štve mě to" dnes mělo jakkoliv slangové nebo i byť lehce neslušné vyznění. Takže když si konverzaci čtu v češtině, tak mě nenapadá žádný důvod, proč by Vincent chtěl, aby se použil jiný termín. Ten důvod znáš ty jako překladatelka, protože v tobě ムカつく vyvolá určitý pocit. Tenhle pocit je pak přenesený do angličtiny v podobě "pissed off", kde mi hned konverzace dávala smysl, a který mi právě chybí v češtině.
    A pokud v tom vulgarita (podle tvého vysvětlení) nehraje nejmenší roli, proč teda postavy (které vypadají, že se s ničím nepářou) už od začátku neopakují jiné synonymum pro "štve mě to", které v sobě nemá ani špetku neslušnosti, proč zrovna to specifické ムカつく; a proč pak stejně tak Vincent (který vypadá jako ten největší slušňák party) poté nenavrhuje i takové alternativy, které by byly i neslušné, když mu teda vulgarita nevadí?
    Prostě ta konverzace nedává smysl. A dávala by, kdyby tam bylo cokoliv jiného, i to "sere mě to".

    4) To je dobrý, můžeme si psát tady.

    Ať už ty nebo Crew, nezjemňujte ty překlady. Pro děti to určené není, a dospělejšího to pak bije do očí.
  • Sagikkun
    Anime nicméně zatím vypadá úchvatně. Adaptace je 1:1, takže příběh je pochopitelně stále absurdní, ale díky naprosto luxusnímu vizuálu a OST to najednou vyzní a kouká se na to úplně jinak. Takže jak jsem napoprvé nebyl zas tak odvařený z mangy, tak anime má našlápnuto mnohem, mnohem líp.

    Jinak jsem koukal na anglický překlad, a minimálně z něho to vypadá, že Crew se zase docela krotí s nadávkami. Neříkám, že by mi to otočilo zážitek o 180°, ale rozhodně by mi sem tvrdší nadávky sedly víc, než zředěné "zpropadený, hlupáci, trubci" atd., je to úplně to samý co s Berserkem.
  • Sagikkun
    Sagikkun14.9.2022 20:10Sbohem, má růžová zahrado #01
    Velice doporučuji zhlédnout videa od Meona, který nové mangy od Dobrovského rozebírá:
    https://youtu.be/MwYNq77xyxM
    Má to dobře zpracované a zargumentované, poukazuje na otrocký překlad a zprasenou sazbu, ke všemu dává názorné ukázky.

    Co je pak ale ještě zajímavější, tak kde následně řeší reakci od Dobrovského:
    https://youtu.be/4ZGGsrdVyEg
    Člověku to pomůže v mnohém otevřít oči a možná ho i donutí se zamyslet, co za "kvalitu" a přístup to vlastně svými penězi podporuje.
  • Sagikkun
    Že to má v porovnání s předešlými komplety levnější papír (a s tím i vyblitější barvy) vzhledem k současné situaci chápu. Ale vyloženě pro to rozostření není omluva žádná, ani ta cena. Předešlé komplety taky stály kolem tří stovek, a rozostření žádné. Tohle prostě podělali oni sami, a že to je řešitelná chyba dokazuje to, že u současných svazků to už není... levný papír a cena v tomhle nehrálo roli.
  • Sagikkun
    Jsem dement, stejnou cenovku to nemá:))
  • Sagikkun
    To samý tady, Spideyho jsem chtě nechtě tenkrát stopnul u 50, takže si teď zbytek při čekání na Batmana dokoupím... což je načase, protože se to začíná rychle vyprodávat (a chápu to, osobně to je pro mě asi nejkvalitnější komplet co u nás vycházel).
    A jinak nemám pocit, že to, co předvádějí DA u Batmana, bylo i u minulých kompletů. U nějakého čísla jsem navíc i psal, že se jim povedlo domrvit kvalitu (min u prvních čísel) a tuna panelů byla rozostřených. Každýmu tak říkám, že alespoň Snyderův run ať si koupí v původním vydání, protože tohle je děs a hrůza.
  • Sagikkun
    Jestli jsi se opravdu jen a pouze zeptal, tak se omlouvám a uznávám svoji chybu. Ono mi to totiž u tebe vyznělo jako "akorát tu hysterčíte bez nějakých větších důvodů". Proč tu lidi remcaj je kvůli fakt mizerné a bídné službě od DeAgostini, kterou bys minimálně jako předplatitel nečekal (a nebýt čtyř slíbených speciálek, tak jim na nějaký předplatný dlabu, kupuju si čísla v obchodech, a pak ano, by mi bylo víceméně jedno kdy a jestli vůbec něco vyjde).
    To, že ti nikde nejsou schopni pořádně (nebo vůbec) odpovědět, že nabírají neustálé zpoždění už u 20. čísla nebo že tě vždy na "přesné termíny" odkážou na jejich webové stránky, kde - surprise surprise - vůbec žádné termíny nejsou, pak o mnohém vypovídá.
  • Sagikkun
    Já ani neříkal, že by vydávání mělo končit, jenom že to bude prostě zázrak protože tenhle díl měl zpoždění a už ohlašují další zpoždění. Milo, vím, že rád chytáš ostatní uživatele za slova a vyvoláváš vášnivé diskuze, nicméně tě zarazím už na začátku - nemyslel jsem tím nic víc než dloubnutí do jejich otřesného přístupu, tak nic hlubšího za tím nehledej.
  • Sagikkun
    Že tohle vůbec vyšlo mě taky překvapilo, komunikace DeAgostini je naprosto katastrofální (ona to vlastně ani žádná komunikace není) a pokud opravdu vyjde všech plánovaných 80 svazků, tak to bude zázrak.
  • Sagikkun
    @K-Os perfektní, děkuji moc :)
  • Sagikkun
    Někdo, kdo by věděl, jak moc se to dá číst bez znalosti událostí v knižní trilogii?
  • Sagikkun
    Co se týče kompletové verze... méně syté barvy se (oproti původnímu vydání v ČR) jakž takž dají pochopit. Levnější cena je na úkor levnějšího papíru, ok. Co se ale pochopit nedá, a vyloženě mě to štve, tak je hromada domrvených panelů, které nevím jak se to Eaglemossu povedlo, ale jsou rozmazané. Linie postav jsou často rozostřené a vypadají jako obrázky, na které se dá koukat pouze s 3D brýlemi. Všiml jsem si toho už u Roku nula, podrobně porovnal ale až tady (Batmani, které ale mají v kolekci u nás premiéru, tímhle zdá se netrpí) - pokud si tak potrpíte na kvalitu a nehodláte kupovat celou kolekci, tak si Snyderův run kupte raději v původních vydáních.
    Nemusím ani mluvit o tom, že je zde použit i původní překlad, který je sice skvělý, ale zde je jen líně přetištěný se všemi jeho původními chybami a hrubkami... korekce tedy nulová.
  • Sagikkun
    Počkej počkej... :)
    I kdyby 100 lidí říkalo, že je něco blbost, ale tobě se to bude líbit, tak si za tím prostě stůj. Kvůli mně to tedy rozhodně neshazuj (a ani mi nic nevadí). Mně šlo o to, že mi právě připadá, že ty sám bys tomu nejradši dal ty 2 hvězdičky, to je tvoje hodnocení samotného komiksu... ale protože je to klasika, protože si to vytvořilo okolo nějaký status, tak si to zaslouží 4 hvězdičky (?). To na mě působí jako umělé vytváření legendy něčeho, o čem jsi přímo řekl, že je to kvalitativně na dvě hvězdy. Já ani nehodnotím samotného Batmana, neříkám, zda-li je či není v mých očích overrated, pouze jsem poukazoval na to, že právě touto cestou se overrated věci tvoří.
    Tohle je celé, nad čím jsem se chtěl pozastavit. Tak mě zajímal více tvůj pohled.
  • Sagikkun
    SomeOne: "...pokud přihlédnu k historickému významu tohoto Batmana, dávám 3*–4*". Není to trochu logika typu "ona je to vlastně sr*čka, ale protože je to slavné, tak tomu dám 4*"? Tímhle způsobem vznikají overrated věci.
    Jinak se omlouvám, vůbec tě nechci vyhrotit za tvůj názor a začít tu nějakou diskuzní válku, jen tohle mi vážně nedalo a musel jsem na to zareagovat :D
  • Sagikkun
    Sagikkun9.6.2021 12:06Berserk #05
    Zajímalo by mne, zda-li nás někdy pan milostivý regressiv poctí nějakou svojí recenzí. Nevadí mi, že dost často napaluje dobrým věcem jednu hvězdičku, protože každý má svůj názor, který má právo vyjádřit. A ani si nemyslím, že by měl člověk psát recenze ke každému komiksu, co přečte... jenže napalovat jednu hvězdu za druhou bez jediného slova je opravdu zvláštní, a mě by pouze zajímalo, jak fungují myšlenkové pochody takového člověka a rád bych se i nechal poučit v tom, za co přesně si komiks tu jednu hvězdu zaslouží. Ale tak chápu, že odsoudit něco k odpadu a víc se tím nezabývat je mnohem jednodušší, než strávit těch pár minut nad nějakou konstruktivní kritikou.
    Tak snad někdy:)
  • Sagikkun
    Sagikkun26.5.2021 18:53Zvrácená
    Chápu, a doufám tedy, že si to užiješ alespoň z poloviny tak jako já :) jsem zvědavý na tvoji případnou recenzi.

    Jinak zrovna Ryby mě od Ita taky moc nenadchly. Zkus někdy jeho sbírku povídek Balónky oběšenců, to mě bavilo mnohem víc.
  • Sagikkun
    Sagikkun26.5.2021 14:36Zvrácená
    Napsal jsem to jako hrozný miš maš, vím :D ale opravdu to tak na mě působilo... rád bych ti hodil názorné ukázky, ze kterých by to šlo pochopit lépe, jsou ale pochopitelně spoilerové. Jestli tedy dál číst nebudeš, tak jenom můžu doporučit a přesvědčit se o všem sám, snad nebudu jediný, komu se tohle líbilo.

    SPOILER
    Konfrontace hl. hrdiny u něj doma, přičemž mu klasicky policie nevěří - check. Naháněčka s cílem si udělat z nevinných lidí špíz ve stylu Pátku třináctého - check. Zjišťování tajemné minulosti vražedkyně v opuštěné psychiatrické léčebně - check (+ se všechno točí, takže found footage aka Blair Witch)... rozhodně netvrdím, že tohle všechno jsou univerzální šablony vytvořené a používané jen a pouze v Americe! Jsou to ale věci často se vyskytující, a jakožto hororový fanoušek jsem byl rád, že byly zakomponovány do jednoho komiksu.
    A co se týče úchylnosti a zvrácenosti, to tu radši vypisovat nebudu :') komiks se nebojí zabruslit do sexuálních a opravdu wtf oblastí, což mi pro Japonce připadá jako typické.
  • Sagikkun
    Sagikkun5.5.2021 17:57Batman / Fortnite: Bod nula #02
    Fry: Díky moc!
  • Sagikkun
    Sagikkun5.5.2021 17:55Batman / Fortnite: Bod nula #02
  • Sagikkun
    SPOILER
    Ano, končí to přesně ve chvíli, kdy Spidey najde v parku mimozemský objekt, který ho přenese do děje Tajných válek superhrdinů Marvelu. KVS 16 se pak odehrává hned poté, kdy se odtamtud vrátí už se symbiontem, takže tu máme dobrou kontinuitu.
  • Sagikkun
    Sagikkun5.5.2021 17:03Batman / Fortnite: Bod nula #02
    Tak snad v červnu :')
  • Sagikkun
    Sagikkun29.4.2021 14:05Přístav Země / Zatmění
  • Sagikkun
    Sagikkun29.4.2021 14:03Přístav Země / Zatmění
    Hawwwran: Jednoznačně film Arrival z 2016. Vybavilo se mi to hned, jakmile jsem viděl ukázku z knihy, resp. onu mimozemskou loď - ten prazvláštní tvar je opravdu podobný jako v Arrival. A i přes to, že v Arrival nepřicházejí návštěvníci z vesmíru vyloženě za účelem obchodu (ve smyslu něco za něco), tak ale něco nabízejí.
    Pro tohle unikátní a realistické pojetí je to jeden z mých nejoblíbenějších sci-fi filmů, a je to jeden z důvodů, proč mě tento komiks tak moc zaujal.
  • Sagikkun
    Sagikkun25.4.2021 23:57Batman / Fortnite: Bod nula #01
    Stejně tak ale, proč u nás vychází série jako Můj první komiks?
    No, hádám kvůli tomu, že všichni lidé na planetě nesdílí stejný věk a stejný vkus.
    A ano, protože crew má z tohohle prachy, které jim ale osobně přeju.

    Neříkám, že tvůj názor je špatný - Fortnite si nenáviď jak chceš. Jen mi připadá škoda si nechat kazit den něčím takovým, Batman má svoje vlastní série a ty zůstanou kvalitní/nekvalitní nehledě na to, že se objeví v nějaké "hloupé" hře. Nikdo a nic ho tímhle nekazí.
  • Sagikkun
    Sagikkun25.4.2021 20:09Přístav Země / Zatmění
    Taky mi to padlo do oka, nechápu, jak se mi kampaň tak velkolepé věci absolutně vyhnula. Hned jak budou peníze tak kupuju, vypadá to suprově a chci podpořit tým Mighty Boys, mají parádní myšlenku, tak snad se jim s tím bude u nás do budoucna dařit.
  • Sagikkun
    Sagikkun22.4.2021 18:35Královská hra #05
    Souhlas se Sawyerem. Je to vypínák mozku, ale nenudí a dokáže vytvořit dostatečně napínavé situace, aby tě zajímalo, jak to bude pokračovat. Asi jako když si pustíš nějaký akční béčko - jen je důležitý od začátku vědět, do čeho jdeš :)
    Naprosto bez pochyby existují lepší mangy, za které investovat peníze, kdyby se ti ale tohle nějakým způsobem náhodou dostalo do ruky, tak stojí za to tomu tu šanci dát.
  • Sagikkun
    Sagikkun26.3.2021 19:03Berserk #04
    O tom žádná, to je pak ukázka naprostého vrcholu, který dokáže Berserk nabídnout. Hlavně proto si tak za samotného Gutse "užívám" tohle období - možná to moc prožívám, ale tahle manga je fakt životní pouť.
    Jinak jestli tě bavil Golden Age a nechceš koukat na anime, můžu rozhodně doporučit trilogii animovaných filmů z 2012-2013 s názvem Berserk: Golden Age Arc (Ógon džidai hen). Připadá mi, že nejsou tak známé jako anime, ale přitom o něco lepší (zvlášť než ten paskvil z 2016).
  • Sagikkun
    Sagikkun11.3.2024Prodám
    Zdravím, rád bych prodal:

    - Pošťák (sběratelská verze) - 900 Kč PRODÁNO
    - Sochař - 150 Kč
    - Sin City 01: Drsný sbohem (3. vydání) - 100 Kč
    - Želvy Ninja: Menu číslo 01-03 - jako celek za 250 Kč PRODÁNO
    - Grandville 02: Mon Amour - 200 Kč

    - Bleach 1-6 - 350 Kč
    - Spy x Family 1-2 - 150 Kč
    - Chainsaw Man 1 - 80 Kč
    -> všechny zmíněné mangy jako celek za 500 Kč


    Vše jednou čtené, ve velmi dobrém stavu. Předání možné v Praze či poslat Zásilkovnou (platí kupující).
    V případě zájmu mi napište zprávu zde do Pošty nebo na e-mail kout.daniel@seznam.cz
  • Sagikkun
    Sagikkun3.9.2023Prodám
    Prodám:

    Velvet - 450 Kč (nečtené)
    Kam jsi zmizela? - 100 Kč (jednou čtené)

    Obojí ve výborném stavu. Předání možné v Praze či zaslání přes Zásilkovnu (hradí kupující).
    Kontaktovat mě můžete ve zprávách zde či na email kout.daniel@seznam.cz
  • Sagikkun
    Sagikkun3.7.2023Prodám
    Prodám Legendy DC - Flashpoint za 200 Kč.
    Jednou čtené, stav velmi dobrý. Předání možné v Praze či zaslání přes Zásilkovnu (hradí kupující).
    Kontaktovat mě můžete ve zprávách zde či na email kout.daniel@seznam.cz
  • Sagikkun
    Sagikkun8.6.2023Prodám
    Zdravím, rád bych prodal následující mangy:

    Fullmetal Alchemist 1-11 - 800 Kč
    Orange 1-3 - 200 Kč
    Zabiják démonů 1-2 - 160 Kč
    Pokémon 1-2 - 160 Kč
    To bylo tvé jméno 1 - 80 Kč
    Sherlock 1 - 80 Kč

    Vše jednou čtené, ve velmi dobrém stavu. Předání možné v Praze či poslat Zásilkovnou (platí kupující).
    V případě zájmu mi napište zprávu tady nebo na e-mail kout.daniel@seznam.cz
  • Sagikkun
    Sagikkun13.5.2022Koupím
    Rád bych KOUPIL:

    DCKK 95: Batman a Outsideři
    DCKK 96: Liga spravedlnosti - Vzestup a pád
    DCKK 99: Wonder Woman - Amazonky útočí!, kniha první
    DCKK 100: Wonder Woman - Amazonky útočí!, kniha druhá

    Předem děkuji za jakékoliv nabídky, případně info/tip, kde/u koho knihy seženu.
    Napište prosím zde do zpráv nebo na email kout.daniel@seznam.cz.
  • Sagikkun
    Sagikkun17.2.2022Prodám
    Prodám:
    Grandville 1
    Daredevil Rok jedna

    Batman Soví tribunál
    Batman Soví město
    Batman Smrt rodiny

    Hellboy #02: Probuzení ďábla - 300 Kč

    Vše (kromě Hellboye) jsou PAPERBACKY ve velmi dobrém stavu, Smrt rodiny nový. Poskytnu foto.
    Každá (kromě Hellboye) kniha za 150 Kč.

    Osobní předání Praha, případně domluva na odeslání poštou/zásilkovnou.
    V případě zájmu mě prosím kontaktujte zde zasláním zprávy.
  • Sagikkun
    Sagikkun8.4.2021Prodám
    Zdravím všechny.
    Prodám:

    Spirála (Junji Ito) - 1. a 2. díl

    UKK 8 - Spider-Man: Kravenův poslední lov
    UKK 9 - Spider-Man: Zrození Venoma
    UKK 21 - Spider-Man: Návrat
    UKK 63 - Spider-Man: Dolů mezi mrtvé
    UKK 64 - Spider-Man: Jed

    Spider-Many prodám jednotlivě za 100 Kč, při odběru více kusů rád slevím.
    Cena Spirály je dohodou.
    V případě zájmu mě prosím kontaktujte zde skrze můj profil.
  • Sagikkun
    Sagikkun20.4.2022 21:11Filmový a hudební klub
    Aniž bych přiléval benzín do ohně, rád bych se taky pozastavil a zeptal se DR ohledně toho "vůbec se nepracovalo s komiksovou látkou". A nemyslím to nijak zle, vážně mě to zajímá čistě jako výměna názorů. Všechny ostatní věci jako hraní herců a záživnost filmu ti rozmlouvat nechci, bylo by to zbytečný, protože když se někdo nudil, tak se prostě nudil. Tbh já osobně si ten film plně užil až při druhém domácím zhlédnutí, takže tě v mnohém chápu. Ten Batman ne-detektiv je i docela trefný, s nadsázkou se dá říct, že co se nejvíc řeší jsou Riddlerovy hádanky a zbytek mu pak prostě sám Riddler prozradí... ale furt má k Batmanovi vyšetřovali zdaleka nejblíž ze všech filmových adaptací.
    Ale že se nepracovalo s komiksovou látkou? První věc je ta, že točení se kolem mafiánských rodin je z Dlouhého Halloweenu a Riddlerovo závěrečné "přebudování" Gothamu je ze Snyderova Roku nula, takže tu máš minimálně dvě inspirace v konkrétních příbězích. Ale co mě zajímá víc, tak co přesně očekáváš od superhrdinského filmu? Není to adaptace jednoho konkrétního příběhu, vezmou se postavy (ale to jsi popsal pouze jako "ovonění") a nějaké inspirace (viz. již řečené) a na tom se vystaví samostatný filmový příběh. Snad žádný Marvel/DC film neudělal přímou adaptaci konkrétního příběhu, vždy se vzaly jenom nějaké ty inspirace a pak se šlo vlastní cestou... a ty inspirace v The Batman jsou.
  • Sagikkun
Sbírka z comicsů na CDB
Četl/a: 639 (cca 175319 Kč)
Mám: 619 (cca 170240 Kč)
Chci: 0
Sháním: 0
Nabízím: 0
Osobní: 0
Sbírka mimo CDB
Četl/a: 0
Mám: 0
Chci: 0
Sháním: 0
Nabízím: 0
Osobní: 0