2

Japonsko je zvláštní země. Technologická velmoc, které už několik desetiletí klesá porodnost až k aktuálně kritické hranici. Země plná výdejních automatů, ve kterých můžete koupit všechno od časopisů přes teplé jídlo až po spodní prádlo (použité? to už je možná jen urban legend, ačkoli z gača-matů opravdu může vypadnou ledacos). Kultura, která sice na jedné straně dala světu hentai a perverzní televizní soutěže, ale na druhé straně doteď cenzuruje intimní partie v hraných pornofilmech. Trvale přeplněné seznamovací akce pomáhá organizovat dokonce už i vláda, ale situace je pořád zoufalá. No a do toho přichází se svou troškou do mlýna Sexuální výchova na 120 %.

Upřímně řečeno - nevím, jaká byla zamýšlená cílová skupina v Japonsku a už vůbec netuším, jaká bude u nás. Opravdu je to hodně edukativní, takovým sice docela sympatickým, ale místy až moc vlezlým a rozjuchaným způsobem (uřvaná učitelka Cudži je trvale na přesdržku). Člověk se dozví docela dost asi ne úplně běžně známých faktů o některých japonských reáliích, třeba o hodinových hotelech a možnostech zábavy pro dospělé obecně. Netuším ovšem, jaký měl vlastně být cíl publikace, protože na 130 stranách prvního dílu nepadne ani slovo o normálním (normální ve smyslu běžný nebo obvyklý - pořád je nás nejvíc a tak to i zůstane) heterosexuálním vztahu, žádná z hlavních postav ho nemá a předpokládám, že ani mít nebude.

Ve světle výše uvedených skutečností si troufám tvrdit, že povědomí o existenci orálních roušek nebo to, že neholit si chlupy je normální (přitom ochlupení je právě to, co se v Japonsku původně nejvíc cenzurovalo, ačkoli dneska už je situace trochu jiná), porodnost Japoncům nijak významně nezvýší. A to, že by si každý člověk měl vážit svého těla, ať už vypadá jakkoli, je samozřejmě pravda a všichni to víme, ale nikdy s tím nebudou v pohodě úplně všichni, vždycky bude někdo trpět a někdo jiný z něj bude mít prdel. Lidi jsou prostě takoví, žádná optimistická utopie se v tomhle směru nechystá a ani tahle manga na tom nic nezmění.

Jsem docela zvědavý, jak budou vypadat další dva díly, které Dobrovský vydá v rychlém tempu během následujících čtrnácti dnů (jak jsem byl upozorněn nadšenou obsluhou v pražské prodejně na Andělu, kde toho mají hromady). Zatím jsem si čtení užil a rozšířil jsem si obzory, tak teď jen aby to nesklouzlo nějakým směrem, který by mi ten zážitek zkazil. Vydavateli patří dík za to, že to k nám dostal. Ale stejně mi bude pořád vrtat hlavou proč :-)