Hlavní megapříběh Servírky v oblacích má tentokrát v hlavní roli Patty a Selmu, všichni ostatní kolem jen bezmocně trpí :-) Čmeláčí muž je dvoustránková téměř existenciální jednohubka a Itchy a Scratchy na papíře nikdy moc nefungovali.

Minimalistická forma, maximální obsah. "Apokalyptické příběhy" mě naprosto dostaly, "Země tří úsměvů" si bude muset počkat ještě aspoň na jedno další přečtení, abych si na to definitvně potvrdil názor (místy mi to přišlo tak nějak násilně natahované a trochu jsem ztrácel pozornost). Ale jinak černý humor tohohle typu je přesně moje krevní skupina, takže jsem velice spokojený. A hlavně jsem rád, že jsem se po přečtení Mouchy rozhodl obstarat si další Trondheimovy věci, protože jsem ho do té doby pořádně neznal. Ten pán zjevně umí.

Tohle je tak strašně dobrý! Doteď si pamatuju, jak jsem byl tehdy jako dítě odvařenej, když jsem při prvním čtení dorazil doprostřed a otočil knihu. Četl jsem to pořád dokola, jeden příběh je lepší než druhý (aha, a teď který to teda je, hehe?), děj neuvěřitelně odsýpá, Bobík hláškuje, jeden komiksový nápad střídá druhý... Prostě kultovní záležitost, kterou jsem si teď s chutí přečetl znovu. Maximální zážitek, maximální hodnocení.

Roztomilé, protivné, dojemné i nepříjemné zároveň. Králík se celou dobu chová jako děti přesně v tom věku, kdy jejich projevy nejvíc nesnáším, takže ty pasáže s Flafíkem mě vlastně celou dobu hrozně iritovaly. Jakmile ale došlo na vztahová a rodinná "dramata", bylo to hned lepší. Konec dobrý, všechno dobré - ten byl asi nejlepší :-)

Tak jsem to konečně sehnal. Jednohubka bez textu, kterou jstem přečetl ještě v tramvaji cestou z antikvariátu. Celou dobu jsem se bál, aby to s mouchou špatně nedopadlo, což se mi u hmyzu obvykle nestává :-)

Tohle by možná mohlo dostat nějakou cenu :-) Minimálně za autorčinu trpělivost a odhodlání. Když si jen vzpomenu, jak obvykle skončily moje deníkové pokusy... A to jsem se pokoušel jen psát, natož kdybych měl kreslit! Jsem opravdu vděčný, že nám někdo touhle formou zpřístupnil rok svého života. I když to bylo před pandemií a před válkou a tak vůbec, stejně se toho v deníku stalo překvapivě hodně. Někdy jsou to příjemné banality typu koupě nových šatů nebo televize, jindy mikrodrmata typu neštěstí v paneláku nebo rodinný coming-out (abych úplně nespoiloval). A pak je tu jedna komplexnější a náročnější linka, u které bych tedy jako autor hodně váhal, jestli ji mám vůbec pustit "ven"... Nicméně pravidla byla stanovena, tak se musí dodržovat. Opravdu smekám!

Po dočtení jsem půl hodiny seděl a čuměl do nikam, mlelo se toho ve mně hodně. Takže rozhodně pecka, ale budu si to muset přečíst ještě aspoň jednou... Je to něco mezi Kafkou, Lynchem a Burroughsem, navíc trochu říznuté Cronenbergem a špatným tripem. Prostě takové ty běžné záležitosti, které dokáže stvořit jedině lidský mozek :-)

Možná to bude znít divně, ale tak trochu mi přijde, že Čermák tohle musel znát, když o deset let později přišel s Hanou a Hanou :-) Ne, tohle samozřejmě kulhá na obě nohy, ale dialogy Enid s Rebeccou a zvlášť jejich (neexistující) pointy mi Hanu s Hanou opravdu v něčem připomínaly. Mrtvej svět je naprosto parádní bezradně existenciální záležitost, u které jsem měl tu smůlu, že jsem se jako první setkal se zfilmovanou verzí. Ta je samozřejmě taky špičková, ale v mnohém se od své předlohy liší natolik, že jsem měl při čtení komiksu trochu problém si ujasnit, která verze se mi vlastně líbí víc. No, vyřešil jsem to po svém - líbí se mi obě, ale každá jinak. Dospívání je holt svinstvo. Něco o tom vím, taky jsem měl svoje "punkový dny" a víte co? Mám je doteď...

Do světa Ekhö jsem se před pár lety zamiloval na první pohled a teď jsem moc rád, že jsme se dočkali dalších dvou příběhů. Pořád je to absurdně srandovní, svižně odsýpající, nádherně nakreslené a plné hlášek, přesto mě čekalo jisté zklamání: oproti předchozím příběhům prakticky úplně zmizela nahota :-( Vždycky sice byla taková spíš jemně naznačovaná a příběhy rozhodně nebyly na erotice přímo postavené... Ale bylo to prostě příjemné jiskření, které člověk mého typu dokázal ocenit. Lechtivé narážky se nově přesunuly do textové roviny a byť jsou tradičně kvalitně přeložené, prostě to nemůže stačit. Takže se nedá nic dělat, oproti hodnocení předchozích dílů jsem tentokrát musel jednu hvězdičku ubrat.

Smutné příběhy o osamělých, nešťastných a někdy vlastně i svým způsobem zlých lidech. Na můj vkus zbytečně ukecané a trochu "autistické", nebo jak to říct. Pár takových podobných lidí, jako jsou "hrdinové" Tominových povídek, znám. Ale nerozumím jim, nemám je rád a vyhýbám se jim. No... a přesně o tom vlastně ty povídky jsou, jen z druhé strany. Asi jsem rád, že jsem je četl. Nicméně vůbec nechápu, proč jsou z toho všichni tak odvaření (viz citace obdivných recenzí na zadní obálce).

Já mám prostě tenhle druh humoru se slovy rád :) Trochu mi to připomíná https://pas-faux-pas.blogspot.com, což teda mimochodem taky doporučuju. Naivním kameňákům zdar!

Pohádková jednohubka o zahánění nudy překonáváním strachu :-) Je tam kočka, takže za mě dobrý. Knižní předlohu jsem nečetl a film neviděl (a teď už to asi dohánět nebudu).

Tenhle špalek (vzhledem k malým rozměrům a velké váze se špatně drží, ale buďme rádi, že to u nás vůbec vyšlo - a navíc takhle pěkně všechno pohromadě) jsem sice přečetl za pár hodin, ale rezonovat ve mě bude ještě hodně dlouho. O existenci mangy Tomie jsem měl povědomí vlastně díky jejím filmovým zpracováním, kterých je už asi osm a ani jedno z nich jsem zatím neviděl. Teď už si je pouštět nebudu, protože bych si asi jen zkazil vynikající dojem, který na mě kniha udělala.

Úvodní a závěrečné části jsou masakrózní, povídky mezi nimi mají kvalitu trochu kolísavou, přičmž ale některé z nich (Schovanka, Chlapec, Vlasy, Malíček...) velmi výrazně vyčnívají. Nechci spoilovat, ale hlavní postava (zdráhám se použít označení "hrdinka") Tomie to vůbec nemá lehké a i když mě překvapilo, že série původně vycházela v šódžo manga magazínu (tedy pro dospívající holky), dle definice jsou všechny atributy vlastně naplněny:

"Mangy a anime tohoto zaměření jsou převážně romantické, někdy obohacené o milostný mnohoúhelník. Hlavní postavou je zpravidla dospívající dívka čelící nejrůznějším konfliktům, ať už jsou to každodenní dilemata, romantické pletky, nebo se jen snaží zachránit svět. Šódžo nepostrádá akci a zaměřuje se také na tělesný vývoj jedince.

Nebyl by to ale Džundži Itó, kdyby to všechno nebylo podané tak trochu jinak :-D S krásnýma holkama jsou prostě jen problémy a tak si dávejte bacha, do koho se zabouchnete. Pro všechny případy každopádně doporučuju nosit s sebou dobře nabroušený nůž. Nikdy nevíte, kdy se bude hodit...

Komiks samotný je svědectvím doby, o které je potřeba aspoň něco málo vědět, jinak některé scénky mohou působit krapet surreálně. Pomocnou ruku v tom podává sice krátký, ale informacemi nabitý doslov Tomáše Prokůpka (publicisticky jako vždy na výši). Kniha tak představuje cenný artefakt, jehož vznik u příležitosti stého výročí narození Bohumila Konečného nemohl být načasován lépe. A Zuzanka...? Inu, je to sice celé téměř prvorepubliková limonáda, ale i dělník si po práci zaslouží trochu toho nenáročného povyražení :-)

Pokud vaše knihovna vypadá jako ta na straně 15 (viz https://twitter.com/tomgauld/status/470508709173403648), budete tuhle knihu milovat. Pokud ne, bude vám polovina stripů připadat výrazně méně vtipná, než ve skutečnosti je :-) Znalost kontextu se v tomhle případě prostě počítá. Výtečný překlad, díky za něj.

Dost velká haluz od někoho, kdo autobusy buďto miluje, nebo ho možná naopak děsí :-) Hrátky s prostorem, časem i slovy prezentuje signifikantní kresba, u které je dobré dávat pozor na detaily. Celé to sice má atmosféru a ducha 70. let minulého století, ale vlastně jde o nadčasovou záležitost. Díky za rozšíření obzorů, na tohle bych asi sám nenarazil.

Do čtvrtice (sic!) všeho dobrého :-) Příběh z Londýna považuju za zatím asi nejlepší z celé série - obsahuje fakt nálož všemožných hudebně-pokulturních odkazů, zápletka s čajem je totálně praštěná, a kromě toho je to celé opravdu dost lechtivé, hehe. Oproti tomu New York a jeho kanalizační story mi úplně nesedla, možná i proto, že se v tomhle příběhu prakticky nevyskytují prikóni. A ty já mám rád! Bude pokračování?

Čajová jízda pokračuje! Ve světě, kde je všechno jinak a přesto povědomé, se tentokrát podíváme do Říma a na americký vidlákov. Oba příběhy jsou oproti těm předchozím trochu... temnější? I když to přímo ne, spíš maličko propracovanější a dotýkající se vážnějších témat. Dozvíme se něco, co jsme už tušili, a dáme na prdel jedné fanatické sektě vedené pokrytcem (ehm, opět závan něčeho, co tak důvěrně známe z našeho světa, že?). Samozřejmě dojde i na nějaké ty bradavky :-P, takže mohou být všichni spokojení. Já jsem tedy byl a těším se na další!

A pokračujeme ve francouzské krasojízdě po světě, kde je všechno tak trochu na hlavu :-) Příběh z filmového prostředí je nacpaný popkulturními odkazy, příběh z Barcelony je zase plný koček (ve všech významech...), tempo je svižnější než u předchozích dvou - takže za mě opět velká spokojenost. Ta kresba! Vydržel bych v ní hledat detaily celé hodiny.

Parádně nakreslená jednohubka, kterou slupnete na jeden zátah. Jednoduchý příběh, ve kterém se nikomu nestane nic zlého ani nikdo neumře... No, to bych vlastně kecal :-) Ale žádné velké drama jsem od toho stejně nečekal, prostě nádherná oddechovka pro dobrou náladu s několika lehounce lechtivými momenty. Jen víc takových!

Je to pěkňoučké, příjemně se to čte a trvá to asi pět minut - takže samá pozitiva :-)

Příběhy tentokrát dost slabé. Jako kočkomila mě nejvíc oslovila obálka a prostřední dvoustrana s kočičím rébusem :-)

Nejen tohle souborné vydání, ale vlastně celý "kult" kapitána Klosse chápu jako dobový artefakt, resp. jako připomenutí toho, jak se jedna doba vypořádala s dědictvím doby předchozí. Není to ani polský James Bond, ani polský major Zeman, není to ani lehce zkreslené podání událostí ani úplně překroucená propaganda, je to něco mezi tím vším. Takhle pohromadě je zřetelná repetitivní podobnost mezi jednotlivými díly, což činí četbu na jeden zátah téměř nesnesitelnou. Navíc jsem si u některých zápletek připadal jako v některé z mnoha anekdot o Stierlitzovi (na něj bych ve výčtu podobností úplně zapomněl), hlavně díky všudypřitomným vysvětlujícím popiskám. Má to prostě opravdu výraznou patinu a i když jsem rád, že mám v knihovně aspoň vydání z roku 2020, moc často se k němu asi vracet nebudu. Jo a seriál jsem samozřejmě neviděl.

Tentokrát jen dva delší příběhy, oba jsou nemastné neslané. Nicméně standard.

Hlavní příběh tentokrát věru nic moc. Naopak potěšily válečné vzdušné eskapády dědy Simpsona a jednostránková Grandiózní dobrodružství radioaktivního Huga.

Tahle jednohubka je černá jako noc a chutná po krvi (a psích chlupech...). Tématika je mi blízká, proto jsem si těch pár stránek užil podobně, jako jinou pekelnou jednohubku - Belzepubové (ty ale považuju za lepší). Především ale obdivuju autorku, jak se dokáže vymanit ze svých infantilně-autisticko-menstruačních Sarah's Scribbles, kterými se původně proslavila. Tesáky jsou ve všech směrech na opačné straně spektra (včetně kresby) a hlavně o třídu lepší... takže určitě nebudou mít takový úspěch :-) Nicméně já bych si klidně dal krevní nášup. Jo a mohly by tam být nějaké kočky, když je má Sarah tak ráda. Já je mám taky rád.

Tentokrát se povedly oba dva příběhy, doslova jeden lepší než druhý... Resp. ten druhý je lepší než první :-), protože představa rebootovaných Simpsonů - to je něco!

Fantastická exkurze do divokých tuzemských komiksových devadesátek. A protože se jedná opravdu o samý počátek (1990), tak se všim všudy. Obálka je "lákavě" kolotočářská ve stylu malůvek na světských maringotkách, ale uvnitř na čtenáře čeká šok ještě větší. Hnusná kresba, zmatené dialogy, nepřehledný děj, chatrná zápletka s prazvláštním zakončením, nakonec pokus o několik stran tematicky ne úplně související publicistiky a na zadní straně obálky povídání o tuleních kuželozubých (?!), o kterých nikde v příběhu nepadne ani slovo... To vše vydáno ve spolupráci s "Československou leasingovou, finanční a obchodní spolčností" v nákladu 80 tisíc :-D No jak říkám - nádhera, v té době prostě bylo možné všechno.

Jakožto bezvěrce (a milovníka koček) mě kniha velice oslovila, což o ní myslím hodně vypovídá. Kocour má samozřejmě ve všem pravdu :-) Bavil jsem se opravdu dobře, ale s přibývajícími stránkami došlo i na vážnější témata, což nelze než ocenit. Po zaklapnutí knihy jsem měl neodbytný pocit, že si hned musím přečíst další pětici příběhů. Tak doufejme, že se tenhle soubor bude dobře prodávat a Baobab se rozhoupe k pokračování. A i kdyby ne, tak už tenhle masivní počin si zaslouží obrovskou pochvalu.

Tak tentokrát se povedly všechny čtyři příběhy, doslova jeden lepší než druhý :-) Aragonés válí, jako ostatně vždycky.

Druhý příběh je i tentokrát zábavnější, než ten hlavní. A navíc se u něj naučíte pár životně důležitých frází ve španělštině :-)

Jsem ročník 1978, Marzi 1979 (jde de facto o autobiografii), takže jsme si padli do oka. Fakt jsem rád, že jsem prvních deset let mého života prožil aspoň o kousek víc na jih od Polska, protože jejich tehdejší problémy byly mnohem horší, než ty naše. Nemám tak sice vzpomínky na věčně prázdnou lednici, přídělový systém, stanné právo a stávkující rodiče, takže o tom nemůžu napsat komiks... Ale pochopit ho dokážu stejně dobře.
V dobovém kontextu mě vytáčí snad jen těch pár příbehů, které se dotýkají církve a víry obecně. Nechápu, proč se Poláci téhle koule na noze nedokážou asi nikdy zbavit - vždyť třeba právě v téhle knize je krásně vidět, jak si jsou obě ideologie (křesťanství a komunismus) vlastně v jádru podobné.
A ano, říkám "v knize", protože tohle je opravdu hodně, hodně moc ukecaný komiks :-) Ale vůbec mi to nevadilo! Docela rád bych si přečetl další dvě knihy příběhů, které v originále vyšly. Ale francouzsky se kvůli tomu učit nehodlám...

Tuhle zvířecí partičku jsem poprvé potkal někdy před deseti lety v digitální podobě. Na první pohled to byla moje krevní skupina, zhltnul jsem těch pár povídek (v podstatě ty samé, které jsou v této knize) na jeden zátah. Říkal jsem si tehdy, že pokud Beasts of Burden někdo vydá v češtině, rozhodně si je pořídím. Protože sliby se mají plnit, tak teď tedy činím a zároveň děkuji Comics Centru za uvedení na náš trh.
Povídky s sice mluvícími, ale nikoli antropomorfními zvířecími vyšetřovateli okultně-paranormálních zločinů gradují jen zvolna a opravdu je vidět, že autorský záměr na začátku nebyl nijak komplexní (ostatně se o tom píše i v poznámkách na konci knihy). Lidský i zvířecí svět Burdenu se tak zaplétá a zároveň začíná držet pohromadě docela nenápadně, přičemž když už se tyhle dva světy protnou, neznamená to vůbec nic dobrého. Ty nejhorší věci v těchhle občas i dojemných povídkách totiž rozhodně nedělají zvířata.
Kniha samozřejmě končí v tom nejméně vhodném okamžiku, ale to nevadí! Stačí si počkat na podzim, kdy by CC mělo vydat druhou knihu se zbývajícími povídkami. V nich se (pokud si dobře vzpomínám) objeví i veleslavný host z úplně jiného komiksového vesmíru, leč nepředbíhejme...
A mimochodem - kniha vyšla s vadou, chybí meziobálka posledního příběhu. Skoro si toho ani nevšimnete, ale Comics Centrum se k tomuto problému postavilo tak, že si u mě vysloužilo obdiv a nehynoucí úctu. Protože přetisknout celý náklad a nabídnout všem zákazníkům opravený výtisk zdarma, na to dneska potřebujete koule.

Pěkný hlavní příběh "Bartman vs. Dr. Osmerant", zbytek obvyklý dobrý průměr.

Tentokrát se obvyklému standardu aspoň trochu vymyká minipříběh "Springfieldská miminka" :-)

Obsahuje výběr 73 dílů z let 1995-2004, 2012 a 2013. Jako bonus 9 tematicky nesouvisejících dílů označených jako "přes čáru", např. legendární "Paroubkovy erotické fantazie".

Obsahuje díly 518-771 (leden 2005 - prosinec 2009). Kniha bezprostředně navazuje na předchozí sbírku http://comicsdb.cz/comics/947/zeleny-raoul-deset-let-ceske-republiky-ocima-ufona .

Obsahuje díly 229-255 (3. června 1999 - 2. prosince 1999).

Obsahuje díly 203-228 (26. listopadu 1998 - 27. května 1999).

Obsahuje díly 121-175 (24. dubna 1997 - 14. května 1998).

Obsahuje díly 1-67 (5. ledna 1995 - 11. dubna 1996).

Dlouhodobý standard. Ovšem jestli se Sergio Aragonés dozví, že jeho kresbu někdo označil jako "dost špatnou" zrovna v porovnání s řadovým řemeslníkem Jamesem Lloydem, tak ho trefí šlak .-) Třetí příběh od Petera Kupera vyčnívá po všech stránkách, takových jen víc!

Chvályhodný počin, který cílovka (myšleno šklebani) jistě příliš neocení. Zároveň jde tak trochu o střelbu tuzemského vydavatele do vlastních řad, protože pokud to ještě někdo nevěděl, tak teď mu to konečně dojde: většina těch nejlepších vtipů v rámci Simpsonů je nepřeložitelná, ať se člověk snaží sebevíc. Negativní efekt ztraceno v překladu díky přímému srovnání a hlavně vysvětlivkám na konci sešitu vynikne tolik, až je to člověku skoro líto... No, ale to máte jako s dabingem - originál je vždycky lepší!

Přijde mi to jako když X let sledujete seriál, který se po mnoha sezónách tvůrci najednou rozhodnout kompletně změnit, takže vám nejdřív nabídnou radši jen takovou trochu zmatenou ochutnávku, abyste se zkusili připravit na to, co vás teprve čeká. Navíc ochutnávku s mnoha odkazy, které bych - a to se klidně přiznám - bez relativně obsáhlých textových vysvětlivek moc nedával (protože jsem ten hypotetický seriál třeba nesledoval dostatečně pozorně a taky jsem ho už polovinu zapomněl, protože se vysílá už opravdu dlouho). No, takže... jsem docela zvědavý, ale na druhou stranu se bojím, jestli se mám vůbec na co těšit. Takže se nechám překvapit :-)

Asi se těším na plnou verzi, bude-li tedy.

Oproti prvnímu dílu výrazně přibylo akce, která je plná krve, slizu, kyseliny a mrtvol :-) Nesmí samozřejmě chybět rodinné dilema, černohumorné momenty a pistol nabitá tvrdým žaludem - nebo možná něčím trochu lepším? Na finální třetí díl jsem opravdu zvědavý. Pokud mi první Rumcajs atmosférou připomínal Vetřelce jedničku, tak ten druhý by se místy dal přirovnat ke dvojce (např. tupá rota "mariňáků", kteří netuší, s čím mají tu čest). Tím pádem bychom se ve třetím sešitu mohli dočkat existenciálního dramatu, jenže ona je trojka Vetřelec všeobecně dost (ovšem dost neprávem) neoblíbená, takže asi ne... Nechám se tedy překvapit a těším se moc. Sečteno a podtrženo: dobrá práce a v tuzemských končinách veskrze unikátní počin! P.S. Opravdu mě mrzí, že upoutávkové obálky uvnitř sešitu i tentokrát lákají na komiksy, které neexistují. Myslím, že by se po nich jen zaprášilo :-)

Přečteno za půl hodiny, ale přemýšlet o tom budu asi ještě dlouho...

Milé. Chci další!

Obsahuje díly 176-202 (21. května 1998 - 19. listopadu 1998).

Obsahuje díly 68-120 (18. dubna 1996 - 17. dubna 1997).