• soulbringer
    soulbringer8.6. 17:10Záhady kvantového světa
    hravé, tuze milé, jednoduše podané a velmi kreativní - tohle se vážně povedlo a kde bych dneska byl, kdyby takhle nějak vypadaly učebnice fyziky! ;)
  • soulbringer
    soulbringer8.6. 16:57Ještě jsme ve válce
    Neobyčejné příběhy obyčejných lidí v (ne)obyčejné době totalitního zřízení - skvělý počin Postbelum (posluchači Příběhů 20. století z ČRo řadu příběhu znají a mají výhodou, pokud si vzpomenou na hlas samotných vypravěčů - zároveň se komiks snaží jejich vyprávění rozšířit / zredukovat do souvislého příběhu). Je to jedna z mála knih, která dokáže na příbězích lidí ukázat drobné ostrakizaci i naprosto hroznou zhoubu člověka, ale i odvahu a boj vůči zrůdnému systému.

    Nutno říci, že kresba a hlavně vyprávění u některých příběhu pokulhává - zvláště díky nutné zkratkovitosti, či jednoduchému "překreslení" vzpomínek, ale jako celek to působí dost plasticky a člověku, jež nezažil tuhle dobu, dá alespoň solidní vhled do minulosti. Rozmanitost autorů není vůbec na škodu, právě naopak - ostatně hlavní jsou tu příběhy a všechny mrazivě fungují. Celý sborník považuji nakonec za neoddiskutovaný skvost české tvorby a jsem za ní rozhodně vděčný.
  • soulbringer
    soulbringer8.6. 16:43Sametová revoluce
    Kresbou tahle záležitost úplně nenadchne a zřejmě najde jen málo čtenářů, kteří by si z toho odnesli silný zážitek, byť příběh popisuje naprosto přelomové události roku 1989. Dokázal bych si k tomu představit daleko lepší vyprávění, ale chápu, že se to v historických konturách nedělá jednoduše - na druhou stránku, to není vůbec špatný dárek pro dospívající děti a mládež - když jim chcete vysvětlit, co všechno se tu tenkrát dělo.
  • soulbringer
    Tohle lze číst pořád a už se těším, jak tohle budu číst se svým synem :) Je to komiks s kterým jsem vyrůstal, takže tohle prostě v knihovně musí být - ale v knihovně to hlavně chcete a to nejen proto, že jste milovník Foglarovek a Rychlých šípů. Je to kus naší beletrické historie a jsem rád, že i dnes Foglar může v digitální době dodávat "nenápadně" kus hodnot každému čtenáři.

    PS: není to možná tak vymazlená artovka jako ta od Albatrasu (kde jsou i všechny verze příběhů), ale zase je to kompletka se všemi autory.
  • soulbringer
    soulbringer2.6. 16:24Watchmen - Strážci
    Qui custodiet ipsos custodes?

    Strážci jsou a zůstanou bez jakékoli pochyby přelomovým dílem v celé historii komiksů (u mě osobně patří mezi pět nejlepších knih, ke kterým se rád vracím). Jsem zároveň přesvědčen, že tohle je nejlepší, co Moore kdy napsal (a že má za sebou naprosto epochální kariéru). Jestli něco nesmí chybět ve vaší knihovně, pak jsou to Watchemni. Pokusím se v "krátkosti" napsat, proč (a zároveň se pokusím neopakovat, ostatně je tu více jak 100 komentářů, které jasně deklarují, že je to MUST-READ). Zde překládám pozitiva i negativa (a schválně nepíšu, co je co):

    REDEFINICE KOMIKSU – Celou tohle legendu sepsal Moore v letech 1986-1987 a hlavním tématem knihy, výkresem postav, jejich motivů, jejich charakterových vad, předností i celým příběhem přinesl do žánru větší hloubku a více úrovňové vyprávění. Je obdivuhodné, na kolika vrstvách pokládá onu úvodní sugestivní otázku – „kdo hlídá strážce“. Celé dílo je vlastně retrospektiva celého žánru do dané doby – co a kdo jsou superhrdinové? Jak se k nim staví společnost (respektive čtenář)? Jak se stavíme jeden ke druhým? Kdo a proč má moc? Jak je taková moc (zne)užívána? Kdo mocné kontroluje? Kdo definuje a udržuje dobro či zlo? Kde začíná a končí moje ignorace / starost o lidi kolem? Je ten můj pohled vlastně správnej? Moore se s každou vrstvou a každou kapitolou snaží ty hranice posunout a dělá to tak, že si toho vůbec nevšimnete, ale nutí vás to přemýšlet. A ačkoli se zdá, že celé dílo může být parodií na superhrdiny, není tomu tak. Je to dekonstrukce klasického pohledu a jemný či ironický výsměch toho, co si do superhrdinů (či politiků, celebrit) projektujeme.

    POSTAVY – skvělé podané, výborně fungující a lehce uvěřitelné. Nejsou tak ploché a přímočaré, jako klasičtí superhrdinové se svými přednostmi či jedním, dvěma komplexy, které je kdysi pomohly stvořit. Na to, jak krátké to dílo je, dokáže Moore velmi skvěle vykreslit a postavy, které jsou tajemné. Introverti se představí spíše činy a naopak mluvkové jsou opravdu filosofičtí. Postavy jsou plastické a skvělé to celé funguje. V základu tam hlavně nenajdete žádného jasného hrdinu či padoucha na první dobrou. A o to jde. Ty postavy jsou na první dobrou spíše nesympatické a cestu si k některý najdete později, k některým vůbec, ale budete jim rozumět. Jsou autentické a hlavně každá z nich přináší naprostou dekonstrukci správného hrdiny, který by nikdy nejednal nečestně (viz pokus o znásilnění, konspirace, nevěra…). Vidíme tady lid v plášti, kteří dokázali získat status celebrity, poloboha, ale i maskované muže, kteří se stáhli na kraj společnosti. A právě z této pozice má každý dost jiný pohled na morálku či „dobro“. Postavy zde nejsou hrdiny, jsou především lidmi.

    VÍCEÚROVŇOVÉ VYPRÁVĚNÍ – Za mistrovskou práci považuji i všechny úrovně, kterým Moore příběh propojuje. Na začátku se přitom může zdát, že flash-backy postav jsou matoucí, nebo, že historické psané okénko „pod kápí“ či komiks v komiksu jsou spíše rušivé či zbytné. Jenže celému příběhu dodají opravdovou hloubku a některé detaily zacvaknou právě ve správný čas. Moore nespěchá. Příběh vyprávím a spojuje pomalu. Přitom to pomalé tempo je v naprostém kontrastu s „dooms-day hodinami“, které jasně evokují, že konec se blíží, a že se události – ať už děláte, co děláte – jen akcelerují a vy se nemůžete dočkat finále (a pro lepší pochopení postav i reálií universa doporučuji autobiografii Sůvy nepřeskakovat).

    NADČASOVOST A KONTEXT – Moore má ve zvyku provokovat a nepodceňuje inteligenci svých čtenárů. Je překvapivé, jak nadčasové dílo to je a zároveň, jak skvěle fungovalo v kontextu dobu. Na začátku 80 let vpadl SSSR do Afganistánu, v USA stále rezonovalo Vietnamské fiasko a v roce 1985 obhájil jestřáb Reagan prezidentské křeslo. Studená válka byla stále velmi živá… Jednou z otázek knihy, je – jak přimět svět k větší kooperaci? A jde o to vůbec lidem, jež mají moc? Platilo to v osmdesátkách a platí to i dnes. Vzájemné vztahy mocností nejsou vůbec růžové, mění se klíma a zažíváme celosvětou pandemii. A zatím co ony doomsday hodiny ukazovaly v roce 1984 za 3 minuty 12, v roce 2020 je vědci posunuli na 100 sekund do půlnoci. Celé vyústění příběhu je nakonec skvělou alegorií ke všem těm, kteří buď říkají, že nám nic nehrozí a nebo naopak všem těm, kteří v prosazení svých ideí a lepšího dobra pro všechny, nutí svůj pohled na svět.

    KRESBA a DETAILY – setkal jsem se s velkou kritikou, ale naopak považuji Gibbonsovu kresbu za naprosto dokonalou, nejen v kontextu doby, ale právě v kontextu celého příběhu. Ta kresba možná na první pohled vypadá, že naprosto nedostačuje tomu, čemu bychom řekli dnešní standard, ale je psal se rok 1986 a pro ten příběh je to si nemohl nakladatel vybrat lepšího kreslíře. Moore a Gibbons se snaží vytěžit z každého políčka maximum a je radost sledovat opravdu drobné detaily, které lze jednoduše přehlédnout. Když si je všimnete musíte se uculit. Prostě je radost si to vychutnávat a nespěchat se čtením.

    Jestli něco nemá chybět ve vaší sbírce, nebo jestli si chcete to nejlepší od Moora nechat na konec (při jeho objevování), pak si dejte Vendetu a Watchmani až na samotný konec. Nebudete litovat. Tohle je poklad a vskutku mistrovské dílo.
  • soulbringer
    soulbringer7.6. 15:08NANITS chronicles
    Díky všem (a taky omluva - byl jsem safra línej přesít podrobně všechny komentáře).
    Knihu jsem reklamoval a už je to v procesu.

    Těch reklamací bude asi halda a to mě vlastně kvůli vydavateli mrzí. Jinak to vypadá na první dobrou vypadá zatím výborně.
  • soulbringer
    soulbringer7.6. 11:39NANITS chronicles
    Tak dnes mi to přišlo - za 700, jako limitka a ještě s artbookem je to více než skvělá cena - ale evidentní je, že šetřili na zabalení. Došlo mi v bublinkové obálce a patřím mezi ty, kde ta míra poškození tam prostě je. Jako asi to nakonec přežiju, ale je to na facku - řešil tady někdo reklamaci?
  • soulbringer
    soulbringer23.8. 12:33Sběratelský klub
    Já nechci vůči danému nakladateli mít zbytečné předsudky, ale že by byly etalonem v téhle branži se asi taky říci nedá. Mám z toho dost smíšené pocity. Neříkám, že mám úplně všechny netopejry, co tady vyšly a ty hřbety nevypadají vůbec zle, ale dost mě štve, že nejenže nevíme víc než 4 čísla, ale nevíme prakticky kdy by chtěli nějak zveřejnit celkovy ediční plán - já mám silný pochyby o tom, že ho vůbec někdy zveřejní, ale jestli je tady někdo, kdo ví, nebo alespoň tuší, co tam bude/nebude i oproti tomu, co tady vyšlo byl bych mu nesmírně zavázán.

    Má s nimi a jejich edicemi někdo nějakou zkušenost?
  • soulbringer
    soulbringer29.7. 11:16Sběratelský klub
    Toe: Dotisk jednicky Criminal je uz nekde ofiko? Tak to je parada! ... uplne jsem v ten dotisk taky neveril. A diky za to info k trojce - zapsano do kalendare! :) (ten dotisk asi nema cenu do kalendare davat, coz?)
  • soulbringer
    soulbringer29.6. 12:49Pindárna
    Ad FOTBAL vs RUGBY vs ...TO, CO BAVÍ MĚ (ad @fimi)

    Vždy to bude individuální a subjektivní... ale dovolte opět trochu širší pohled.

    Kdysi dávno mi někdo řekl, že láska není slepá. Láska vidí především to, co nevidí ostatní. Je to bonmot, který používám vždy, když dojde na subjektivní hodnocení sportů, koníčků... vlastně čehokoli. Vášně fanoušků esportu, fotbalu, rugby nebo i hokeje chápu. Zatímco někdo vidí krásu v jednom tahu střelce na A8 nebo obětování dámy, někdo jiný dokáže ocenit naprostou komplexnost toho, kdy 11 lidí hraje na trávníku svý vlastní šachy (a ještě u toho plivou vlastní plíce) - rozumím, že někomu to může přijít jako nudné, ale lidi, co někdy alespoň jednou kopli do balonu a pokusili se přežít 90 minut, to vidí asi jinak. Neskutečný šach s lidma je třeba i americký fotbal. A v ČR je to naprosto nedoceněný sport - jeho komplexita je dost široká, byť se jedná na papíře o dost přímočarou věc.

    Týmové sporty považuji obecně za dost šílenou věc a daleko těžší než ty individuální (ať už se bavíme o šachu či tenisu). Je tam prostě daleko více proměnných a daleko více prostoru pro chybu... stejně jako prostoro pro naprostou symfonii (jinak zní housle či basa... a jinak to zní v celým orchestru). Klobouk dolů před všemi, co tohle dávaj. A myslím, že je nad slunce jasnější, proč tolik lidí ty týmový sporty po celé planetě sleduje. Jinak nejlepší týmový sport je SAMOZŘEJMĚ BASKETBAL - respektive je to samozřejmé pro mě, protože ho hraju, ale také proto, že na to existují i TVRDÁ DATA - kde analytici zkoumali, jak moc ovlivňují výsledky zápasu "štěstí" vs "dovednosti" u největších a nejsledovanějších sportů. Statistika prostě nelže a tady je video, které to skvěle shrnuje.

    Statistika prostě nelže :) ... ale vášeň je a bude prostě individuální záležitost. Znám lidi, co vás dokážou nadchnout pro fotbal, hokej, ale třeba i rugby. Každý má svý "pádný" argumenty a stejně tak si lidi klepou na čelo, když je poslouchaj. Stejně je to i s láskou ke komiksu. Dost lidí se na nás, jako fanatiky týhle subkultury, dívá přes prsty - protože prostě v obrázích skvělý a propracovaný příběh neodvyprávíte (ale věděj houby, že jo!)

    A o to více tady na CDB děsně cením lidí, kteří dokáží skvěle vyargumentovat své recenze.

    ----------------------------------
    Poznámky pod čarou:


    NUDA: ano, sport dokáže být nudný - i ten, co vás baví - protože jsou někdy zápasy, který jsou prostě o ničem. Je fér si to s klidem pojmenovat a stejně tak stát v úžásu nad včerejsím ME v kopané. Tohle byli emoce i pro mou ženu a ta o fotbale neví skoro nic :)

    NEGATIVA: každej sport má i svá dost hnusná negativa - patří do fotbalu simulování? Není ho tam příliš? Patří do hokeje boxerské souboje? A není jich tam moc? Patří do amerického fotbalu, basketu, atd. tolik reklamních přestávek, není to kouskování sportu strašný...? atd.

    PS: A abych se konečně dostal k tomu podstatnému. Rugby nebo Fotbal? Tady není prostě o čem. Kolegové z agentury kdysi připravili tuhle reklamu a tam je všechno :) https://youtu.be/J76OxZjZPLE
  • soulbringer
    soulbringer29.6. 12:11Pindárna
    Ačkoli to vidím pocitově stejně jako SoK (ostatně hraju pravidelně basket... ale stejně tak jsem v životě něco proseděl u PC), tak si dovoluju ten pohled trochu rozšířit. Jako podobný diskuse se kdysi vedli třeba u šachu - a i dnes jsou dva tábory, co řikaj, že šachy rozhodně sport nejsou. Ten druhý tábor má názor poněkud opačný. Rozumím, že mnoho lidí to subjektivně vnímá tak, že e-Sport nemůže být sport, ale když půjdeme na dřeň a zpátky k původnímu významu, tak to sport rozhodně je. Ostatně dovolím si citovat definici, kterou dává třeba česká wiki:

    Slovo sport je anglosaského původu a odvozuje se od slova disport, znamenající obveselení či rozptýlení. Pojmem sport je dnes obvykle označována aktivita provozovaná podle určitých pravidel a zvyklostí, jejíž výsledky jsou navíc měřitelné nebo porovnatelné s jinými provozovateli téhož sportovního odvětví

    A i česká wiki k tomu samozřejmě dodává vymezení vůči PC hrám. Ale když vezmu ten začátek, tak to tam vlastně je. Jasně, na té anglické wiki je ta rozprava daleko čitelnější a tam se mi líbí, že používá slovo athleticism a celkově to shrnuje slovy: Sport pertains to any form of competitive physical activity or game[1] that aims to use, maintain or improve physical ability and skills while providing enjoyment to participants and, in some cases, entertainment to spectators - takže jde o to, kterou a jak širokou "definici" si člověk vybere.

    Ale i s tím "fyzičnem" to je problematické - můžeme říci, že lidé, co hrají PC hry jsou úplně fyzicky out? Kdysi jsem viděl dokument, jež popisoval tuším mladé korejce či japonce, co 12 - 16 hodin denně smažej hry, zdokonalují se v týmové taktice, ale přitom spí 4 hodiny a rozhodně cvičí, aby to fyzicky vůbec dali. Dnešní nejlepší týmy maj posilovny, maj kouče, kteří je připravují psychicky i fyzicky. Ono to možná není vidět za PC/konzolí, ale musej být ready i fyzicky. A na svých skills musej fakt makat.

    Na některé e-sport turnaje kouká více lidí než na kdejaký basket či florbal. I to je známka toho, že i v tomhle se pohled na e-gaming (což je možná lepší výraz) prostě změnil v celý společnosti. A dnes třeba výrobce energy drinku koupil jeden celý tým :) Já bych prostě byl opatrný s těma definicemi / či jednoduchým odsudkem.
  • soulbringer
    soulbringer21.6. 16:30* Připomínky a návrhy
    pročítám tu diskusi, dívám se na svou knihovnu... a začíná mě to trochu děsit slovo "nosnost" a dimenzoval jsem to na 140 kg.
    já teda v tý knihovně přímo sedím a teď nemůžu dohledat, jakou nostnost dá ta police nade mnou :D

    PS: díky za tu celkovou váhu - ale teď už jde vážně do tuhého!
  • soulbringer
    soulbringer10.6. 00:07Sběratelský klub
    @sleepless - nejsi bohužel jediný, ke škodě všech. Byl jsem v Epoše a docela mi jich bylo líto - chtěli to prostě distribuovat, co nejdříve jak slíbili a výsledek je, že řeší spoustu reklamací - ale jsou rychlí. Napsali jsem si, poslal jsem fotky a vše obratem vyřešili.
  • soulbringer
    soulbringer8.6. 11:26Pindárna
    @mkw ad AKIRA - pro mě to bylo první setkání s Mangou, respektive s tím, jak na východě pracují s grafickým sci-fi příběhem. A pro mě je to kult v dobrém slova smyslu. Ten komiks jsem v roce 1995 nečetl (ostatně nebylo jak), ale VIDĚL jsem to x-krát. V dobách kdy jsem měl doma VHS a existovali půjčovny, tak zrovna AKIRA byl film, který jsem si jako teenager půjčil několikrát a časem ten film znal nazpaměť. Akira vlastně je jedno z děl, které stojí za mou láskou ke komiksům. Byla to pro mě naprosto zásadní vstup do komiksového světa japonců a třeba Ghost in the Shell viděl až později. AKIRA stojí naprosto za to a v roce 1988 to byl prostě fakt přelom. Myslím, že i dnes ten film stojí fakt za to! takže klidně zkoukni a dostaneš lepší představu o sešitech.

    Mrkni na tohle fan video
Sbírka z comicsů na CDB
Četl/a: neveřejné
Mám: 126 (cca 69541 Kč)
Chci: neveřejné
Sháním: 4 (cca 3469 Kč)
Nabízím: 1 (cca 399 Kč)
Osobní: 0
Sbírka mimo CDB
Četl/a: neveřejné
Mám: 0
Chci: neveřejné
Sháním: 0
Nabízím: 0
Osobní: 0