10

Hezky vystižená kočičí problematika. Autor se nezpronevěřuje sám sobě a některé svízelné kočičí situace pojímá svým typickým hororovým stylem, což je v kontextu knihy místy dost humorné. Najsem fanouškem hororové mangy, ale tenhle přístup se mi fakt líbil. A to vykreslení kočičích povah je vážně trefné. Příjmená kniha o kočkách i pro nemangisty.

Velice příjemná komediální slice of life manga pro kočkofily. Lépe funguje, když si ji nadávkujete do více dnů, než abyste ji zhltli v jednom kuse. Rozhodně bych u nás uvítal více podobných titulů!

Miluju kočky a celý život se mi nějaká motá pod nohama. A mám rád autory, kteří je mají také doma a dokážou o tom psát nebo kreslit. Ať už je to Simon Tofield nebo Terry Pratchett. Protože ten, kdo tuhle svéhlavou šelmičku doma nemá, nedokáže většinu toho, o čem píší nebo malují, plně pochopit. Jedno takové souznění s nimi nám zprostředkovává i autor povětšinou hororové mangy Džundži Itó. Jde většinou o banální historky, ale podávané s humorem, jejichž ústředními postavami jsou kočky Jon a Mú. Dozvíme se, jak se kočky do autorova domu dostali, jak z něj chtěli utéct, nebo kdo je kapitánem kočičí věže. A taky se seznámíme s kocourkem Goró, což je pro mě asi ta nejzábavnější kapitola. Jako bonus pak najdeme v této útlé knížečce rozhovor s autorem a několik fotografií skutečných Jon a Mú. Sice je to čtení na půl hodiny, ale každý kočkofil by tu půlhodinu měl obětovat, protože mu určitě zlepší náladu.

Výrazne iný Džunži Itó, na akého sme zatiaľ na našom trhu zvyknutí. Jeho predošlá tvorba, ktorá u nás vyšla bola totiž výhradne hororová a titul Kočičí deníky je vlastne humorne ladená manga zo života s dvoma mačkami. Aj keď sa tu nájde pár hororových výjavov a hlavne kresbou to celý čas aj vypadá, ako keby sa o horor naozaj jednalo (autorova partnerka a jej výraz, pohľady mačiek). Ak by ste však od tejto mangy očakávali horor, mohli by ste byť naozaj sklamaní. Ja som sa bavil. =►Celá recenzia◄=

Tohle mi teda hodně nesedlo. Vše co na Itovi miluju tady chybělo a jen tak občas zabublalo. Do toho nejsem kočkofil.

Asi som čakal trochu viac, ale i tak si to 4* s oškretým mačacím uchom zaslúži. Na tejto nepredvídateľnej mange kráľa hororu Džundžiho Itóa je najlepšia atmosféra. Autorovi Spirály sa perfektne podarilo vystihnúť spoločné bývanie ľudských a mačacích bytostí v jednej/spoločnej domácnosti. Takže je to občas humorné, poetické, milé a rozkošné a následne mrazivé a desivé, akiste i nechutné, ba dokonca odporné. I preto sa ťažko určuje, komu sú Kočičí deníky primárne určené. Sú vôbec niekomu primárne určené? Záleží na tom? Síce sú typicky itóovsky „šibnuté“ (nebál by som sa použiť slovo úchylné), zároveň ale nejde o horor. Neuspokoja však ani čitateľov čakajúcich bezstarostnú komédiu. Mnohým to bude vadiť, ale verím, že väčšiu časť čitateľskej obce nepredvídateľnosť naopak poteší a nadchne. Súčasťou mangy sú farebné fotky autorových kocúrov, keďže je to celé inšpirovaná skutočnými udalosťami. Kočičí deníky u nás vychádzajú v na mangu netradičnej podobe a to v tvrdej väzbe. Podobne nedávno v CREW vydali skvelú lovecraftovskú manga jazdu V horách šílenství, ktorú si mimochodom Itó v dodatkoch Kočičích deníkov chváli. Áno, Kočičí deníky obsahujú niekoľkostranový rozhovor s týmto tvorcom báječne úchylných máng. Viac v mojej recenzii: https://www.fandom.sk/clanok/recenzia-kocici-deniky-manga

Na to upozorňoval ještě Zack před covidem, tak jsem si to jako velký kočkomil tehdá přečetl v angličtině. Teď jsem to prolétl znovu a furt baví.

Celkový dojem: 90%

"Déčko" (jak se autor sám označuje v tomhle autobiografickém dílku) je můj oblíbenec. Když jsem se dozvěděl, že tentokát vytvořil něco, v čem hrají hlavní roli kočky (což je můj nejoblíbenější živočišný druh), musel jsem to mít HNED! A teda... Čekal jsem úplně všechno - jen ne to, co jsem nakonec dostal ^-^ Pokud jste četli Ryby, Spirálu, Balónky oběšenců a nebo Tomie, tak na to všechno můžete klidně zapomenout. Kočičí deníky nejsou horor. Tedy pokud někdo nepovažuje za horor soužití s dvojicí obyčejných koček... Jenže i něco tak neškodného dokáže Déčko pojmout tak, že si během deseti krátkých příběhů pořád říkáte: "No, tak co, tak už? Už bude něco? Teď už to začne?" Ale ono to nezačne. Prostě to skončí a je konec. Ale je to naprosto, naprosto skvělý! Stejně skvělý, jako kočky samotný. A ten chlap je prostě magor :-)

Myslíš V horách šílenství? To jsem ještě v ruce neměl a tady v informacích si vazby většinou nevšímám. Tak ale dobře, že jsem takhle dopředu připravený. Aspoň nebudu v šoku, až si pro to příští týden půjdu :-) Btw. Džunži Itó v rozhovoru v Kočičích denících tuhle knihu přímo zmiňuje, že z ní byl úplně odvařený. Tak jsem celkem zvědavý.

Možná? :) Tak ještě že nevyvolalo paniku to před měsícem, kdy CREW vydala vázanou mangu a dokonce přímo horor! :D
Ale jasně, chápu ten zmatek pro sběratele a tu trýzeň, kam v knihovně teď knihu zařadit aby ladila :)

Mno, ale je to manga a ta, pokud se teda nějak hrozně nepletu, u nás vychází prakticky výhradně jako paperback. Tak možná takhle to bylo myšleno ¯_(ツ)_/¯

Tohle ale nemá nic společného s ničím z výjmenovaných :) Není to horor a je to hlavně kompletně jiný formát... Až na autora, což doufám není pojítko na nuceně stejný formát :)

Ach nebe, tak tohle dostane pevnou vazbu, ale Spirála, Tomie a další horory ne... Já je mám rád, ale někdy ty kluky z Crwe nechápu.