Skvělý art a příběh. Líbí se mi, že Jodorowsky už tolik nedrží otěže, takže k přehlednosti snad (doufám) přispěl větší mírou Frissen. Výtvarníci jsou opět topka a jsem rád za kvalitní české vydání s klasickým přispěním Podaného a Tejnické.
Myslím, že Kasta i navazující Metabaron patří mezi moje oblíbenější, tedy co se týče Jodorowského tvorby. Příběh se točí okolo potenciálně posledního metabarona. Ten, stíhaný vědomím ze své metabaronské kletby, se snaží zpřetrhat s ní všechna pouta, aby osudu unikl, ačkoliv to není lehký úkol. Kromě toho se na Marmolu, rodičovskou planetu metabaronů, snáší hrozba zániku, protože civilizace technotechnů z ní vytěžila skoro všechen epyfit – surovinu potřebnou k pohonu všech jejich prostředků. Aby toho nebylo málo, tak tyranský Wilhelm-100 se svým osobním otrokem vymyslí rafinovaný způsob, jak jednou provždy zlikvidovat metabarona, a zalíbit se tak technopapežovi. No a do toho všeho se blíží další katastrofa, na kterou je i metabaron krátký. Zanikne mnohovesmír v obrovském kolapsu?
Teď, když to po sobě čtu, tak mi to připadá docela jako blbost, ale v knize mě to udrželo od začátku do konce. Přijde mi taky fajn, že ubylo všech těch klasických Jodorowských ezo-blábolů a komiks přidal na všem ostatním. Ale určitě si před tímto přečtěte Kastu. Kniha se podle mne povedla.

Na to, že Marvel a DC už nečtu, tak tohle mě kupodivu bavilo. Dost možná nejlepší origin marvelovské postavy, co jsem četl. Dospělá kresba na úrovni, příběh obestřen tajemstvím, vývoj postav.

Nevím, proč, ale David Rubín mě nikdy moc nebavil. Jeho Béowulf se mi zatím líbil z jeho komiksů nejvíc díky slušné kresbě, ale z Grendela se stal nějaký zvrhlý úchyl a celkově mi přijde celý sled panelů hrozně roztříštěný kvůli neustálému překrývání malými obrázky. Řazení na některých stránkách taky není zrovna nejšťastnější. Příběh mi jinak nevadil, ale ne, že by to bylo něco extra.

Líbí se mi výtvarná stránka, ale ti upíři a vlkodlaci už jsou nuda k uzoufání.

Nakreslené je to hezky, ale mám silný pocit, že jsem toho viděl víc, než jsem kdy potřeboval vidět.

Přiznám se, že mě tento Usagi dokázal v mnohém překvapit, jelikož jsem nečekal, že by se Sakai pustil do této části temné historie Japonska, ale stalo se a příběh je vyprávěn dobrodružně a zároveň natolik citlivě, aby snad nikoho neurazil. V důsledku šíření zakázané kirishitanské ("křesťanské," nebo přesněji katolické) víry v Japonsku totiž zaplatilo životem mnoho nevinných lidí mnohdy ošklivým způsobem. Něco by mohl napovědět film Mlčení (2016).

Nějak si k těmhle depkám nedokážu vytvořit vztah. Celkem se mi i líbila rozevlátá linka, ale postavy se mi v jednu chvíli začaly plést dohromady. Hokej jde mimo mne, nicméně do příběhu to Lemirovi sedí. Zajímavé mi přišly ty překryvy reálného světa a vzpomínkového blouznění. Většinu děje jsem nějak pozapomněl.

Vypadá to jako ukázka z připravovaného komiksu, takže zatím nehodnotím. Doufám, že příběh nakonec nevyzní do ztracena.

Re-reading. Cože, to už je to 14 let od vydání? To to letí, přijde mi to skoro jako včera. Ale dosud jsem nenapsal komentář, takže to musím napravit. Pamatuji si, že v roce 2006 jsem byl z Dcery pána mrazu jako u vytržení, protože kresba s pastelovým koloringem na mě působila majestátně. Navíc je podpořena skvělými příběhy, ve kterých se také velmi dobře seznamujeme s různými schopnostmi Conana (šplhání po hladkých kolmých zdech je fakt něco). Dnes už z kresby tolik nadšený nejsem, protože tam dokážu vidět chyby. Conan hlavně na některých panelech vypadá spíš jako nějaká příšera (třeba hned na tom, kde si užívá "bezuzdného veselí") nebo lidoop. Jinak je to ale pořád zábava. Nedávno vydaná povídka s Dcerou pána mrazu od Arga možná nabízí nějaké srovnání, ale asi bych se tomu vyhnul, obě se mi líbí a stojí za přečtení (Conan z Cimmerie, svazek II).
V Conanovi se po boji probudí takové ty jarní zvířecí pudy a snaží se dostihnout ledovou krásku. Pak se děj pomalu přesouvá do putování s dalšími družiníky, aby se za chvíli Conan dostal do jeho vysněné sluníčkové Hyperborey (nebylo by lepší to skloňovat stejně jako Koreu - tedy do Koreje/Hyperboreje?).
Jinak mohl by mi někdo sdělit, jestli je v dalších vydáních opraveno to "Kolem se 'třpitil' sníh?" v druhé kapitole, kde Conan na velkém panelu běží ve sněhu za dcerou? Možná bych i zvážil koupi novější úpravy.

Technika je zvládnutá, vizuál je správně rozvolněný, atmosféra funguje, ale minul jsem se příběhem i postavami a ve výsledku to na mě nezapůsobilo.
Rčení "zima jako v psírně" jsem viděl vůbec poprvé, myslel jsem si, že se říká "zima jako v psinci." Tak asi díky za poučení.

Pořád zábavné čtení, a to i bez Dartha Vadera. Pomalý rozjezd vystřídá v druhé půli hororová citadela, jejíž královna má poněkud zvláštní apetit. Je zajímavé i střídání kresby. Droidí hlášky jsou snad i víc vtipné.

Nebýt jména autora na obálce, tak bych ani nehádal, že je to od Joda. Čímž mě potěšil, protože konečně přišel s komiksem, který mi nepřipadal jako kopie předešlých, co u nás vyšly. Je to hutný western plný náležitě zbídačených, zmrzačených postav, s nimiž se osud nijak nemazlí, stejně jako ostruhy zaryté ve slabinách pádícího koně. Je velmi příjemné, že všech sedm alb je pohromadě v jedné knize. Je to zážitek. Hned první příběh o hledání prokletého diamantu mi zdařile evokuje dobrodružství Skrblíka na Klondiku, ale zbytek je celý Shakespeare (aspoň podle doslovu). Anebo ne. Je to prostě svoje. Přečtěte si to.

Necelých 100 let po vzbouření Spartaka sledujeme mladého Nerona, kterak se snaží upevnit svou novou moc na trůnu. A samozřejmě se to neobejde bez vlivu matek, intrikaření, vražd i gladiátorských bojů. Při čtení jsem měl pocit, že autoři přímo navázali na seriál Spartacus: Blood and Sand a prostě jen vyměnili několik postav v ději. Ale kresba je opravdu detailní, panely výpravné, technika precizní, čtení nikde nezadrhává. Řím v celé své ohavnosti a budu s těžkým srdcem očekávat, jestli se v pokračování projeví příšernosti známé třeba z Quo Vadis.

Trvalo mi půl roku, než jsem to dočetl, což mě mrzí, protože si myslím, že z toho mohl být mnohem lepší příběh. Ale snad měl Jodo důvod k tomu, aby to bylo právě takhle, aby jeho hrdinové prošli mnoha dalšími útrapami. A aby následky akce dávaly smysl v další knize, muselo se to stát právě takhle. Ach, sladké nevědomí. V zásadě to chápu, ale i tak pro mě bylo trochu smutné vidět tak nepřejícný osud postav.
Kresba mi přišla fajn, ale na další čtení to již nevidím.

Říkal jsem si, že tomu dám vyšší hodnocení, ale nakonec se toho zdržím, protože ač mě příběh bavil pro svoji kresbu, námět i všechny ty pletichy, tak samotná postava Valgara je vlastně docela nezáživná a na můj vkus má až moc štěstí a děj se posouvá hlavně pomocí všech ostatních.
Jinak je to fajn. Příběh o tom, jak se dva lidé chtějí vzepřít pravidlům, aby spolu mohli žít, ale nejde to.
Docela hapruje rozpal před každým písmenem "a," občas to vypadá jako mezera.

Spoiler!
Příběh se uzavřel, Lapka splnila své poslání, ale zároveň s tím způsobila zkázu celého cechu a její činy budou mít ještě děsivější důsledky pro celý svět. Ale o tom zas třeba příště. Krev teče proudem, staré zlo ožívá.

Lapka a Seamus se po událostech z první knihy dostali do prekérní situace, z níž vede jen jediná cesta, a tak se Lapka musí chtě nechtě s nožem pod krkem vydat do pevnosti temných sektářů, kde se dozví dlouho zapomenuté tajemství a bude muset přehodnotit svoje snahy z už tak bezvýchodné situace. Začíná se tu prolévat krev, takže pro děti to úplně není.
Určitě měla být vydána celá série v jedné knize, tohle štěpení tomu nedělá žádnou dobrotu.
PS - slovo "skazky" pochází se slovenštiny, česky se to píše "zkazky."

Tak po přečtení prvních tří knih bych měl podotknout, že první kniha je vlastně jen jakýmsi mini prologem, který dělá jen to, že představuje hlavní postavy. Nic víc, nic míň. Lapka se vzepře pravidlům a na vlastní pěst jde do akce, čímž ohrozí svého mentora. Tváří se to jako klasická storka, ale další díl už se naštěstí ubírá trochu jiným směrem a spíš se přiklání k zápletkám známým z mnoha JRPG her.

Úplně mě to nechytlo. Snaží se to zujmout, ale příliš se to nedaří. Zápletky nejsou špatné, bohužel však okolní vata všech příběhů poněkud ubíjí a rozvláčňuje zážitek. Zítra si už nebudu pamatovat, o čem to bylo. Kresba je spíš jednodušší. Dávám bezvýznamné plus za různé narážky či easter eggy (Kačer Donald, Batman, Lucky Luke apod.).

Robin Recht si s jeho komiksem krásně vyhrál. Není divu, když dostal pod ruku tak atraktivní prostředí a mohl se soustředit jen na tu komorně výpravnou scenérii s dráždivou rusovláskou. Určitě jedna z nejlepších Conanových adaptací.
Druhý příběh je opět vyprávěn zkušenou rukou Virginie Augustinové a čtenář dostane to, co čeká - temné dobrodružství na tajemném ostrově s piráty. Jen ten Conan má trošku opičí výraz.
Šarlatová citadela mohla dle mého názoru dopadnout o mnoho lépe, zejména zobrazením jeskyně; musím se však připojit k většinové nevoli, jelikož jsem z příběhu nebyl příliš nadšen ani kresebně, ani narací.
Celkově hodnotím pozitivně a budu se těšit na další.

Micuha a Taki se snaží zachránit městečko plné lidí před katastrofou, a tak uvádějí do pohybu riskantní plán a děj konečně trochu odsýpá. V druhé polovině pak Shinkai vykrádá sám sebe z jiného filmu, ale aspoň poskytuje jiné zakončení. Snad si příběh najde svoje čtenáře a čtenářky, ale bohužel mě to poněkud minulo. Hlavně si myslím, že by příběh mohl být vyprávěn lépe a ústřední motiv vyměňování duší by mohl být obohacen o více vtipných nápadů, které se tomu přímo nabízejí.

Spoiler, bacha!
.......................
Obsah první stránky:
"Uf. Uch. Uch. Uf. Uch. Uf. Uch." CVAK "Uf. Uch. Uch." KLIK PRÁSK
Konec spoileru.

No ale teď vážně, aby to nevypadalo, že si z toho dělám nemístnou legraci. Je to takový ten klasický příběh o správném parchantovi, který dělá po nocích svou práci. Dělá ji dobře, ale musí ji tajit před svým správňáckým bratříčkem. A my jen čekáme, až se to celé pokazí, protože všichni zlouni se vyžívají v tekoucí krvi (ideálně z nevinných prostitutek). Ale tváří se to cool, takže asi fajn. Těším se na ten slibovaný western.
V knize je takový ten klasický neduh, že každou noc je na obloze úplněk. Mangakové si tohle nikdy nedokážou uhlídat.

Zdá se, že příběh na chvilku zvolnil, abychom se dozvěděli zajímavé (a zároveň děsivé) informace o světě, ve kterém se parta dětí nachází. Přichází na řadu plánování, jak ze z této situace vymotat a neumřít při tom. Jsem zvědavý, co přinese záhadné setkání v další knize.

Je to opravdu takové nemastné, neslané. Na první pohled to vypadá kresebně hezky, pěkné barvičky, ale nedokáže to vzbudit žádné emoce ani zaujmout příběhem. Možná se budou aspoň někomu líbit zvířecí hrdinové, ale celkově to na mě působí prázdně.

Krásná kniha. Úplně chápu tu potřebu zobrazit Caravaggiův život v komiksu, protože je to zcela zásadní, nadčasový umělec, opěvovaný všemi historiky umění (naši vyučující na fakultě o jeho obrazech dokázali mluvit celé hodiny), hlavně pro jeho figurální malbu s technikou šerosvitu a běda tomu, kdo u zkoušky nedokázal poskytnout detailní analýzu vybraných obrazů. Škoda, že to nevyšlo před tím, než jsem šel ke státnicím; rozhodně by se mi učilo lépe než z abstraktního popisu o jeho životě.
Manara se přiblížil barevností Caravaggiovým dílům, ale pochopitelně si nemůže dovolit utopit část panelů v černé barvě, takže oproti jiným Manarovým komiksům vlastně nejsou v technice nijak velké rozdíly. Komiks je dynamický, vyprávění odsýpá a zásadní obrazy z Caravaggiovy dílny jsou podpořeny seskupením teatrálních modelů, podle kterých umělec tvořil. Manarovy dívky jsou tradičně jedna jako druhá.
Paradoxně se mi ale z celého komiksu nejvíc líbila hned úvodní scéna se závorou, přes kterou může projet jen jeden povoz. Jinak je to zajímavé čtení a obdiv mám i k dobovým památkám, jež Manara zachytil velmi detailně a vyhrál si i s celky měst.
Dávám bonusové body za správně napsané slovo "skici."

Líbila se mi kresba, ale zbytek jenom prošuměl. Ve výsledku mě nebavil ani příběh, ani postavy. V půlce už jsem dokonce přestal vnímat, co se tam děje a četl jsem to nějak naprázdno.

Sherlock mě asi zatím bavil z těch čtyř Rex-gamebooků nejvíc. Je to možná proto, že není potřeba si hlídat žádné tahy a nemusím pořád zapisovat, co jsem našel a co všechno unesu, i když hledání předmětů na počet tu taky je a je dobré si zapsat aspoň několik drobností, ale oproti ostatním gamebookům je tu jen minimum interakce s papírem. Hlavní devizou je čtenářův bystrý úsudek.
Kresba v Sherlockovi je hodně cartoonovitá a hravá, ale přitom není vtíravá.
Název napovídá, že budeme řešit čtyři případy, které Sherlockovi připravil jeden starý známý. První z nich je nejlehčí a k jeho řešení se dostaneme v kůži dr. Watsona. U každého dalšího si pak čtenář může vybrat, zda bude vyšetřovat jako dr. Watson nebo jako Sherlock. Hlavní rozdíl je v tom, že během výslechu různých postav může Holmes položit jen tři otázky a dedukovat nad dalšími závěry, zatímco dr. Watson může položit čtyři otázky a případně provést lékařskou prohlídku, je-li to možné či nutné, a obdržet radu od Holmese. Prozkoumávání lokací a vodítek se však stejně děje z vašeho pohledu. Příběh je potom pospojován cut-scénami, jež fungují jako klasický komiks a závěr všech vyšetřování se jako v každé správné detektivce dozvíte v samém závěru.
Jednotlivé případy řeší vraždu, zmizení, ztracenou paměť i krádež artefaktu, takže to není pořád stejné, ale přitom některé hádanky jsou dost nápadité a přiznám se, že rébusy spojené s matematikou mě pořádně potrápily. V jednom případě jsem se nechal svést falešnou stopou a špatně jsem určil pachatele, takže bravo autorům, že si vyhráli i s elementem zmatení.
Mimo hlavní dějovou linku se musíte snažit posbírat co nejvíce kláves z psacího stroje. Má to své opodstatnění, které se dozvíte až na konci. A samozřejmě mějte oči pořád na šťopkách a hledejte i málo znatelná čísílka, byť tady se hledají nejlépe ze všech dosud vydaných gamebooků. Líbil se mi nápad s šedým papírem.
Raději nebudu psát nic dalšího kvůli spoilerům, ale bavil jsem se.
Dokonce je tu i rafinovaně ukrytá "potitulková" scéna!

Zapadákov se mi velmi líbí kresbou, ale špatně se mi hrál. Potřebujete papír a pisátko, které píše, protože budete psát hodně. Celý komiks má cartoonovitou kresbu a obsahuje řadu humorných kresbiček v pozadí, ale zároveň úplně nesklouzává do taškařice. Dokáže být detailní tak akorát a zároveň ví, jak dávkovat prostor. Vysloveně jsem si užíval scenérie z prérijních i pouštních plání, skaliska i lesy. Využívá však jen okrové a modré barvy, asi aby evokoval zažloutlý tisk z Divokého západu. Příběhu to ale nijak nevadí.
Problém spíš nastal ve chvíli, kdy jsem se snažil pochopit princip hry. Gamebook totiž dělá ze čtenáře spíš hráče budovatelské strategie, neboť jako přistěhovalec se usadíte v zapadlém městečku jenom s několika budovami, stanete se starostou a úkolem je co nejvíc rozšířit město do konce jednoho roku. Máte nějaké peníze, ty investujete a musíte vydělávat víc. Potřebujete obyvatele. Potřebujete budovy. Potřebujete některé budovy, abyste mohli postavit jiné budovy. Potřebujete pozemky. Potřebujete jídlo pro obyvatele. Potřebujete bezpečnost, zdraví, vzdělání…
Naštěstí to není jenom o budování. To se vlastně děje spíš okrajově. Jakmile máte prostředky, kdykoliv můžete stavět podle seznamu budov na konci knihy. Což jsem ale na začátku úplně nepochopil, protože jsem si myslel, že můžu stavět jen jednu během jednoho tahu – tah vypadá tak, že vyrazíte na průzkum mimo město a ve chvíli, kdy narazíte na ikonku hodinek nebo když se vrátíte zpět do města, uplyne měsíc. A počínaje třetím měsícem ve hře se můžete stavit za stavitelem a prokonzultovat nějakou stavbu, která se pojí s nějakou situací.
Nicméně během hry si musíte zapisovat, co jste našli (můžete sbírat předměty, zbraně; pro příběh i podkovy a mince) a neustále mít přehled o příjmu a výdajích. Některé jsou stálé, jiné nahodilé. Pak taky o změnách počtu lidí ve městě (tady jsem úplně nepochopil, jak se to vlastně přesně počítá, mám v tom nějaký zmatek, ale o tom se nebudu rozepisovat), pracovní místa, s kým máte jaký vztah, jaké jste na cestách zažili události (událost během průzkumu přivodí nějaký efekt nebo situaci), dřevo (nepochopil jsem, k čemu je přesně dřevo, protože jsem o něm nic nenašel, ale přesto ho můžete sbírat), a spoustu dalšího. Počty je třeba provádět každý měsíc.
Je to matematický!
Jinak během průzkumu lze občas narazit na nějakou záhadu. Záhada – hádanka je označena otazníkem ve čtverečku a obvykle k ní vede i nějaká stopa, kterou musíte objevit jinde ve hře. Jedině pak se vám odkryje číslo, jež vás dovede k řešení hádanky.
A jelikož jste na Divokém západě, nebude ani nouze o přestřelky, během kterých se může stát, že půjdete do kytek a musíte začít znovu. Ale přežít je není nic těžkého. Střílíte tak, že zvednete tužku 15 cm nad papír, hrotem zamíříte a pustíte tužku. Když zasáhne cíl, je vše v pořádku.
Na konci knihy je pěkná mřížkovaná mapka s vyznačenými sektory A-H a k tomu město (celkem 9 oblastí). Všechny můžete prozkoumávat. Musím podotknout, že největší problémy ve hře jsem měl právě na začátku, protože než se stanete starostou, přijedete do města a ucházíte se o práci v saloonu u tří štamgastů. Na výběr je zlatokop, šerif a hrobník. Když neuspějete, tak je tu ještě stavitel ve své kanceláři. Téměř u každého můžete uspět i neuspět. Jenže stavitel rád dává logické a matematické hádanky, na které nemám nervy. Šerif dává zkoušku střelbou, to jde, ale já chtěl ke zlatokopovi. A zlatokop vás odkáže na mapu, kde máte najít vhodné místo k nalezišti drahého kamení. Což byl kámen úrazu, protože ať jsem hledal, jak jsem hledal, nemohl jsem nic najít. Tak jsem se přidal k hrobníkovi, který vezme každého nýmanda. A teprve po skončení hry jsem teda (zcela náhodou) přišel na to, jak najít to zatracené naleziště. Nebo možná i díky tomu, že jsem trošku poznal vyčůranost autorů během hraní.
Inu, pak je tu další oblíbená věc gamebookových autorů – schovávačka čísel. Myslel jsem, že po Rytířích už to moc horší nebude, ale některá čísla jsou tedy opravdu rafinovaně schovaná a občas i tak, že je nevidíte, i když na ně koukáte. Pak ovšem máte radost, když je objevíte. Myslím, že by to možná chtělo trochu větší formát.
No, abych to zkrátil, tak hru bych si víc užil, kdyby byla méně komplikovaná. Ale cením hodně originálních nápadů, schovávaček a ty scenérie. Mám tak trochu slabost pro westerny i pro strategie a RTS, ale strategie mě možná přece jen víc baví na obrazovce PC. Až na tu kupu počítání mě to bavilo, ale bohužel jsem po tom roce nedokázal úplně obhájit svou pozici starosty, a tak mě vynesli z města v dehtu a peří :D Ale příště už budu vědět, jak na to.

PS. Na čísle 191 je chybka ve spodním textovém rámečku. První číselná možnost udává hodnotu 226, ale má tam být zřejmě 266.

Pobavila mě superhrdinka s ratingem 18+ a část sportovních zkoušek s během přes minové pole.

Poněkud zmatený komiks o vyvrhelovi, jenž se stane jakýmsi vyvoleným jedincem ovládajícím písek, nicméně příběh působí značně nevyváženě a zatím mě to bavilo jenom místy. Jinak je to jen lacinější a slabší odvar Gaary, takže ani celkem nic originálního. Co se týče kresby, zatím jsem se nerozhodl, jestli je jenom detailní, nebo přeplácaná. Zaujaly mě spíš davové stránky, které vypadají opravdu dobře.
A hádám, že stálo veškerou překladatelskou snahu neudělat z Nočnínů nočníky.

Dvojka moje nadšení z jedničky trochu zchladila a uvrhla se do vod lepšího průměru. Přiznám se, že to bylo hlavně designem postav, kvůli kterým jsem měl dojem, že sleduju nějaké divadelní představení pouze s ženskými fousatými herečkami, což mě rušilo a odvádělo pozornost od děje. Už jsem někdy viděl komiksy, kde má autor problém nakreslit ženu tak, aby vypadala jako žena, ale tady je to přesně naopak. Dočetl jsem to před pár hodinami a už si pořádně nepamatuju, o čem to bylo. Ale jinak asi ok.

Parádní pokračování v dramatické sérii. Karlova kresba je super, i když kvůli mnoha postavám už jsem se taky začal někde ztrácet. Druhá polovina nabrala akčnější tempo, závěr mě dobře nabudil a těším se na završení trilogie. Potěšily mě poměrně zajímavé scény z výcvikového tábora a dvoustránkové panely jsou nejvíc.

Je to pořád super, ale tentokrát taky o jednu hvězdičku snížím, protože mi to přišlo nějaké moc krátké a v rámci série nepříliš inovativní. Kochám se však stále dál a bonusy opět potěšily.

Studium pokračuje, představují se nějaké schopnosti postav, z rivala se stává zaujatý nepřítel a asi se konečně objevují větší záporáci.

Další monumentální dílo mistra Tezuky z řady mnoha monumentálních děl je zakončeno a je opravdu co číst. Nemá smysl snažit se popisovat všechno, co se v knize stane, je to prostě mazec narativně i emocionálně. Baví mě sledovat, jak se autorovy postavy mění a procházejí peklem, jak se jednotlivé osudy propojují a je vyloženě poučné vidět, že všechny hříchy rodičů se podepisují na dětech. Tezuka měl navíc všechno nastudované, takže dovedně propojil fakta s fabulací, zatímco čtenář zůstává ohromen a nasycen. Takhle má vypadat poctivé komiksové umění. Těším se na další a doufám, že ještě něco z mistrovy tvorby stihnu přečíst v češtině, než tady dožiju.

Druhý díl fascinující podívané navazuje na ono šokující zjištění, že záměna už se neděje, a navíc se Taki nedokáže se svým protějškem spojit, takže začíná pátrání, aby se dostavilo další šokující zjištění. Bohužel to, co v barvičkovém filmu ještě relativně funguje za pomoci pohyblivého obrazu a zvuku, je tady poněkud rozplizlé do nepříliš uchvacující vaty. Šínkai je mistr monologů a atmosféry, ale tady jsem byl zklamán. Komiksové médium je lepší uchopit víc komiksově a nespoléhat příliš na filmovou předlohu. Dostat to pod ruku Tezuka, tak by z toho bylo epické a vytěžené dílo. Nicméně na zakončení příběhu bude ještě potřeba chvíli počkat.

Nevím, jestli se tahle série s takovým schématem dá vůbec pořádně hodnotit díl po dílu. Prostě další úkoly od Krále a pomalé likvidování spolužáků ve třídě. Všichni si uvědomují, že pokud nedopadnou Krále, tak všichni skončí mrtví.

Změna prostředí určitě pomohla, ale přitom neztratila nic na své přemýšlivosti. Děti upínají všechny své mozkové závity, aby přežily v nebezpečném démonském světě venku. Pořád mě baví číst a líbil se mi i motiv "průvodce."
PS - možná se mýlím, ale podle mě ten navigační systém funguje dobře. Stačí se přesunout do určité vzdálenosti, porovnat údaje od středu a podle toho zhruba odhadnout další potřebnou vzdálenost?

Rozjezd nové série ze světa, kde jsou téměř všichni obdařeni nějakou superschopností nebo aspoň anomálií. Izuku Midorija žádnou superschopnost nemá, ale přesto se snaží dostat na prestižní školu pro oficiální výcvik superhrdinů. Manga je zatím příjemně ztřeštěná, Kóhei Horikoši občas kreslí vtipné grimasy a dokáže i vymyslet nějaké ty situační vtípky, takže za mne zatím pohoda. Neříkám, že mě to chytlo, ale dám tomu ještě šanci a očekávám, že moje hodnocení půjde časem výš.

Vlastně úplně nevím, jak bych měl hodnotit. Přijde mi, že jsem přečetl prolog k hlavnímu ději, který teprve bude následovat. Příběh pořád sleduje osudy postav (upírů), jež žijí nějaký život v těle nějakého člověka, načež se rozhodnou skonat a pomocí kontaktu s krví se zase převtělí, a tak to pokračuje dokola. Navíc se nejspíš skáče v prostoru a čase, takže teď z toho všeho mám maglajz a asi si to budu muset přečíst důsledněji, abych si to urovnal.
Nicméně o jedinečnou kresbu se postarali čtyři umělci, z nichž každý má svůj styl a kupodivu se mi ono střídání zalíbilo, za což přidávám jednu hvězdičku.
Myslím, že na celkový dojem budu ještě muset počkat s vydáním závěrečného alba.

Vskutku celkem zbytečný komiks. Nic nového se tu nestane, jen se trošku naznačí něco z Tsu'tejovy minulosti. Zbytek je vlastně jen převyprávěný film. Tvůrci si mohli dát aspoň tu práci a zobrazit třeba nějaká nová místa nebo tvory, ale ne. Klasický problém výplně známé značky, kde autoři sami sebe omezují, aby neporušili kánon. Ale aspoň to nevypadá nijak hrozně. Je ovšem škoda, že postavy od sebe téměř nejdou odlišit. Připomnělo mi to komiks Stranger Things, který taky neví, co sám se sebou.

Takové práce, potu, krve a slz a člověk to má přečtené "za chvilku." Ale snad i časem potvrdím slova z konce knihy a ke knize se budu vracet :)
Humor obsažený v komiksu mě baví a o nic méně mě baví také sledovat tu kupu detailů a všemožných narážek na cokoli. Jsem si jist, že fanda RPG her a Nikkarinových komiksů si určitě užije i tuhle Super Spellsword Ságu. Barvy ji krásně oživují a já celkem nemám nic, co bych vytkl, snad až na jeden lehce zmatený panel v kapitole 6, kde Klerenc balí Eliota, ale to podle mě bude chyba z přepracovanosti.
Jinak myslím, že opravdu Super. Nic dalšího prozrazovat nebudu a skoro mám chuť zase oprášit Rime.

Vader opětovně dokazuje, že je to svévolná smrtící mašina, kterou nic a nikdo nezastaví. Skvělá kresba a Vaderova aura je cítit na sto honů. Díky těmto knihám začínám mít pocit, že filmy jsou vlastně jenom jakési vedlejší nahodilé výplňové momenty mezi děním v komiksech.

Překvapivě solidní zábava rozšiřující původní svět SW. Psát scénář k něčemu takovému musí být těžký úděl, když se vlastně jen vyplňuje prostor mezi jednotlivými milníky. Nicméně daří se to a komiks hezky odsýpá. Mezi textem a atraktivní kresbou je vhodný poměr, takže nikde není tuna textu a postavy jsou věrné svým filmovým protějškům. Bavilo mě hlavně pátrání po odkazu Bena Kenobiho a Grakkusova aréna.

Zpráva pro Adolfa je pro mě osobně jedním z nejsilnějších komiksových zážitků tohoto roku. Částečně za to může fakt, že je to prostě Tezuka, částečně je to proto, že jsem ho měl před pár lety rozečteného na čtečce, která mi v jednu chvíli umřela a já už jsem se ke komiksu poté nevrátil. Takže jsem opravdu rád, že u nás vyšla první kniha (ze dvou) tohoto komiksového velikána a že jsem se konečně mohl pustit do nerušeného přečtení.
Komiks má téměř 650 stran v pevné vazbě na mnohem větším formátu než klasické mangy, což je dle mého názoru důstojná pocta. Škoda, že chybí záložka.
Příběh se točí okolo obálky s přísně tajnými dokumenty, které teoreticky mohou utnout Hitlerovo řádění a dle Tezukova zvyku se v celém dění strhne kolotoč událostí, jenž na sebe naváže osudy vícero postav a je těžké určit, kdo z nich je ta hlavní. Zdá se, že tři Adolfové tady nakonec nezaujímají takový prostor, jak bychom mohli čekat. Výraznější posouvání v ději zajišťuje Sóhei Tóge, novinář, který jako první přijde na to obrovské tajemství oné dopisní obálky a paradoxně sám sebe hned v úvodu pasuje do role vedlejší postavy a okamžitě se stane štvanou zvěří na pozadí tohoto opulentního „politického thrilleru.“
Tezuka ale nestaví jenom na příběhu. Je zvyklý si svoje postavy piplat, a tak se u nich postupně dočkáme velkých charakterových změn, zejména co se týče mladého Adolfa vstoupivšího do prestižní školy pro Hitlerovu mládež a budoucí armádní elitu. Z této proměny mě mrazí doteď.
Neméně zajímavá je Tezukova kresba. Postavy vypadají v jeho podání tradičně leckde velmi groteskně, často s nejrůznějšími cartoonovitými grimasami, ale v kontrastu k nim je vyprávěn i syrový příběh plný násilí a utrpení, z něhož čtenáři kvůli zvolenému tématu nemusí být zrovna nejlépe. Emoce se nicméně dovedně střídají, takže čtenář má možnost vše vstřebat.
Co se týče využitých skutečných faktů, na ta nejsem zrovna expert, takže je přenechám k argumentaci jiným, ale za sebe mohu říct, že jsem si vyprávění velmi užil a rozhodně se budu těšit na další knihy od Mistra, protože ač je Zpráva pro Adolfa výborným kouskem, přece jen jsou díla, která bych tu viděl ještě raději.

Nečekal jsem to, ale první, co mě trklo, je ta vůně papíru, stejně jak píše Mitsuko. Já ji mám zase spojenou s mými prvními Shonen jumpy. Každopádně komiks je podle stejnojmenného barvičkového filmu Makoto Šinkaie (všechny jeho delší filmy jsou barvičkové), který se mi dle čsfd jakž takž líbil, ale bohužel si z něj už moc nepamatuji, takže jsem se ponořil do čtení, jako kdybych příběh viděl poprvé. Micuha a Taki si spolu občas vyměňují těla (chce se mi spíš říci, že duše), na čemž je postavena zápletka první knihy. Na rozuzlení si ale budeme muset počkat. Je to opravdu oddychové čtení.
"Mňužďoub."
PS. měl jsem docela problém knížku sehnat. Našel jsem ji cca v pátém knihkupectví, a i tak tam po mně v poličce zůstala jediná poslední.

Batman a Joker si dělají tour po Evropě. Zajímalo mě spíš, jak se výtvarník popasoval s Prahou, ale v zásadě toho zas tolik neukázal. Karlův most, Václavák a židovský hřbitov. Vyústění příběhu mi přišlo docela zajímavé, vlastně mnohem lepší než v X dalších batmanovských komiksech, ale celkový pocit z komiksu mám pořád nemastný neslaný a mám dojem, že na dění brzy zapomenu. Takže asi průměr.

Tenhle komiks šlápl hodně vedle. Koupil jsem ho jen kvůli Raphovi, který tam ale nemá prakticky žádnou užitnou roli a ze svého bojového umění taky nic neukáže. Místo toho zcela nepochopitelně střílí z "kvéru" a dělá divné obličeje. Všude lítají trapné hlášky a zbytky těl a co se týče zápletky, tak ani nevím, co se tam vlastně mělo dít. No pardon. Pevnou vazbu k tomu taky nepobírám.

Panejo, zajímavý komiksový western. Mělo to dost dobře našlápnuto, ale před koncem komiks úplně změnil tvář a najednou v něm šlo vlastně o úplně jiný motiv. Což by mi moc nevadilo, pokud by předchozí události s pronásledováním zlotřilého gangu nějak uspokojivě dospěly k závěru, ale místo toho jako když utne. Souhlasím s GWB, že v tom není nic moc navíc. Ale kresba je vážně pěkná a tu cením, takže za ni přidám hvězdičku.

Hilda neztrácí nic na svém půvabu. Jeden větší příběh o králi trollů dodá i odpověď na minulý díl a celkově se jedná o milý pohádkový zážitek.

To je snad první manga u nás, co voní jako opravdická manga :)

Kupodivu je to hodně humorně laděné, spousta hlášek a gagů. U prvního dílu se bavím.

Milo: sice jsem sérii nečetl, ale vypadá to, že Talpress to utnul koncem první série. Měla by ještě následovat druhá šestidílná série (v originále s1 Birth a s2 Raten - Birth).

cyboy: dobře, asi jsem si to představoval moc jednoduše :D každopádně já bych mezi ně moc nezapadl, protože bych nikdy nepřišel na to, že by to mohl být navigační systém rozdělený na čtyři oblasti a označený písmeny A-D podle světových stran.

cyboy: Já mám dojem, že ta věc funguje podobně jako gps a podle místa, kde se člověk nachází, zároveň dává číselné údaje. Víme, že děti si všechno předem vyzkouší metodou pokus-omyl a celkem přirozeně mi přišlo, že mohu brát farmu jako výchozí středový bod v tom schématu na straně 145. Podle toho si myslím, že oblast kolem farmy (str. 21) je ještě dostupná v rámci relevantních dat (např. 1 až 3 do všech směrů kolem farmy). Úplně nevíme, jestli to udává taky nějaká desetinná či -setinná místa, to tam zobrazené nebylo, ale zcela vyloučit to taky nejde. No a pokud je to tak, jak jsem psal, pak by se z toho již dalo vycházet, ne? Možná se to zjednodušilo pro potřeby dětského čtenáře, nicméně pokud se to zakreslí, tak mi z toho vychází poměrně přehledná mřížka.

karl173: Asi je to tak, jak píšeš. V mém případě je to patrně škoda, nicméně jsem od toho možná čekal něco jiného. I tak si myslím, že to mělo leckde dobře nakročeno, ale posléze nějak utopeno ve vatě. Zvraty mi většinou přišly vytvořené moc na sílu. Na druhou stranu zase nemám rád rozečtené nedokončené série, takže zřejmě budu pokračovat i tak. Budu doufat, že mě to chytne. Ale teď po nějaké době už si z té série skoro nic nedokážu vybavit a nerozumím, čím se mohlo vyplnit až 9 dílů. Možná že by pomohlo nepřerušené kontinuální čtení?

Komiks jsem ještě neměl čas přečíst, ale z prolistování mi to nepřijde nijak hrozné. Je z toho trošku cítit nepatrná rozostřenost a na některých místech možná i pár těch pixelíků, ale myslím, že to není nic, co by konkrétně mně bránilo ve čtení.

A je známo, jaký byl náklad? Nikde jsem to nenašel.

Zdá se mi to, nebo se v téhle sérii dost nepovedl (podle ukázek) lettering?

GWB: Jen mě napadlo, že kdybys to měl z vlastních peněz, tak bys to pak možná chtěl přečíst celé (což se teda stalo mně) :D

GWB: Tos měl půjčené nebo koupené?

baatcha: díky za upřesnění. Letmo jsem to spočítal a Lovercraft je tam devětkrát a Lovecraft jednou.
:D

Spagr: myslím, že se počítá s tím, že děti do 10 a 15 let už číst umí a ani bych neviděl jako problém, aby si navykly i japonský způsob čtení. Kdy jindy navyknout děti na mangu než právě v tomhle věku? Já četl první opravdovou mangu cca v 15 letech a to už mi bylo tenkrát líto, že jsem nezačal odmala. Moje babička je zas ve věku, kdy se tuto dovednost nedokáže nikterak naučit.

Dnes mi přišel papír od pošty, ať si pro to zajdu :)

Nenarážel cyboy spíš na ta onomatopoiea, která doopravdy nedělají žádný zvuk? Ono Japonsko si dokáže ozvučit kdeco, to jen my to nedokážeme, a proto si musíme vypomáhat slovesy. Třeba to "zdvih." Taky jsem nad tím kdysi při výuce japonštiny kroutil hlavou...

Cyboy: docela pěkně jsi sepsal moje obavy z mangy, kterou jsem se ještě neodhodlal číst :) Ano, občas mi ten výběr mangy přijde zvláštní, ale taky musím souhlasit s Gmorkem. Některé jím jmenované jsem taky četl a jsou mezi mými top. Každý si musí vybrat jen to svoje. Většinou je to risk, zvláště pokud se v dané oblasti člověk úplně neorientuje či nemá vůli orientovat (což je v pořádku), a to podle mě platí pro každou regionálně danou oblast komiksu. Já zase takhle narazil na americkým mainstreamu a prostě jsem se nechal udolat, až jsem ho vzdal víceméně úplně. U mangy jsem si zrovna našel to svoje a objevuju dál. Z těch dlouhých sérií si mě získal Naruto (čekat každý týden po několik let na jednu vydanou kapitolu je vskutku ubíjející) a Fullmetal Alchemist, jejichž zakončení mne jako čtenáře uspokojilo, ale možná, že Tvůj hlad neukojí, zvláště pokud máš načteno z hromad všeho ostatního. U těchto a jim podobným se vždy najdou nějaké trošku fillerové díly. Taky si myslím, že pokud Tě manga nedokáže smysluplně zaujmout již prvním dílem a ani neupřesní cíl série, tak ji klidně můžeš hodit za hlavu a hledat něco jiného. Jinak je mi líto, že jsi došel k takovému bolestnému rozčarování. Já se nechal takhle kdysi nachytat na Bleach a taky se mi to vymstilo stejným způsobem.

To je ovšem krásná zpráva :)

A já podle toho loga myslel, že tam bude Pikachu.

Fry: V Zoo jsem v té době úplně náhodou pracoval. Vyšlo to speciálně při příležitosti otvírání velemlokária a navíc těsně před Světem knihy, kde mívá Zoo svůj stánek, takže řediteli to přišlo tematické a vhodné.

GWB: Snad na to taky jednou dojde :)

borknagar1: myslím, že to mám i v pevné vazbě. Strany 92-93, 116-118 mi přijdou malinko rozostřené.

GWB: Když o tom přemýšlím, tak mám dojem, že se to prodávalo hlavně jako suvenýr právě v banátských vesnicích (čekal jsem tenkrát cca 3 měsíce, než mi to přivezl známý). Ale asi před dvěma-třemi lety jsem to viděl prodávat i u nás, tak jsem si myslel, že se to dostalo i do našeho oběhu. Zejména, když v té edici vyšly i knížky Ocelová křídla a Mickey na Dunaji, které byly/jsou u nás v prodeji. Mohu poslat podklady k přidání.

Aha. Dík za info. Tak to budu doufat, že to Thorgal přežije.

"Vážení čtenáři, svazek Sluneční meč završuje sadu prvních osmnácti alb kultovní fantasy série Thorgal. Všechny tyto příběhy nyní vyšly i v češtině pod značkami různých nakladatelství a v různých edičních úpravách a nás těší, že je nyní možné českému publiku představit i zatím plánovaný poslední díl. ..." (pokračuje popis děje).

Četl někdo předmluvu? Nevím, jak přesně si ji mám vyložit - bude Thorgal vycházet dál, nebo se tímto dílem ukončuje plánované vydávání?

jayjay86: to ano, sám zápasím s mnoha a mnoha chybami, o kterých bych si přál, aby se v mé tvorbě nevyskytovaly. Proto přeji sobě i ostatním tvůrcům, aby se nadále zlepšovali - to platí i pro Wolfa. Zvolil jsem možná moc silná slova, ale nebylo to myšleno nijak zle a určitě ne jako systematické hanění cizího díla. Ostatně, na začátku jsem chtěl podpořit koupí Fotografa českého autora, jehož tvorbu jsem dosud neznal.
Ještě k té uvěřitelnosti - bylo to myšleno jako uvěřitelnost v rámci zákonitostí vykonstruovaného světa, rozhodně nemám v úmyslu popírat třeba žánr fantasy nebo sci-fi, sám mám spíše hravou povahu. Možná to dokáže lépe pojmenovat někdo jiný, ale jaksi to na mne nepůsobilo úplně soudržně (teď to nemám po ruce, musel bych si to znovu projít). Možná to bylo způsobeno i absencí scénáře, jak se podotýká uvnitř komiksu, a v tom případě byla chyba na mé straně přijímače.
Kdo ví, třeba bude další díl jiný a na něčem se i shodneme...

to jayjay86: no jo, teď už ani nemohu beztrestně vyjádřit kritiku, neb si všichni začnou myslet, že jsem závistivec. Ačkoli nic takového nemám zapotřebí, jelikož moje práce si netroufnu svěřit papíru a naopak jsem fanda českého komiksu.
S takovým srovnáním musím tedy ustoupit a nechat prostor těm zralým názorům.

Kniha obsahuje první půlku příběhů vyšlých i u nás v omnibusu Captain America 1.
Příště budu věnovat víc pozornosti popisku před tím, než si to zase koupím @_@

vasek: nikde jsem nenapsal, že tu chci mít diář jen proto, že se mi líbí :)
A pokud se na databázi neberou věci, které mají málo komiksu oproti zbytkovému obsahu, tak ok a omlouvám se, s tímto postojem jsem se tu setkal poprvé.

Jinak je mi samozřejmě jasné, že už většina z toho někde byla otištěná, ale i tak by mě mrzelo, kdyby tu diář nebyl :)

Diář sem podle mého názoru určitě patří. Až budu jednou stár a budu hledat, kde všude se ocitla díla mých oblíbených tvůrců a diář by tu chyběl, asi by mě to mrzelo :)

Já to beru tak, že podpořím vznik první knihy a teprve uvidím, co konkrétně z toho bude a zda pak bude mít cenu podporovat dál. Z vlastní zkušenosti vím, že před vydáním nemá moc cenu spekulovat, protože se může za pochodu změnit hodně věcí. Osobně se modlím za správnou gramatiku. Ale mám také pochyby, že se k té cílové částce doleze. Každopádně držím palce, šanci si zaslouží každý.
PS. taky nevím, proč by měly vadit dvě knihy v jednom. V comicsových legendách od Crwe byly rovněž kolikrát po dvou.

cyboy: škoda, tohle pravidlo docela svazuje. Vůbec mě to nenapadlo. Ale bylo by vtipné, kdyby si tu každý uživatel vydal komiks.

Každopádně ptal jsem se i kvůli sobě, jelikož tím pádem už druhý rok toto pravidlo porušuji. Sypu si tedy popel na hlavu a taky přestanu.

Darker: Hm, a co kdyby teda ten vydavatel komentoval jenom komiksy, které se mu líbily; kde by vypíchl jen to, co mu přišlo pozitivní?

Počkat... ten, kdo vydal komiks, už nesmí komentovat?

Já osobně bych nějaké zajímavé tituly uvítal. Tím lépe, že se v plánované oblasti TMB neorientuji. Přeji úspěch, ale ten posoudím až po vydání nějaké knihy :3 Formu webu beru zatím jako provizorní, to se dá kdykoliv změnit. Ale také doufám v řádný gramatický dohled (př. častá chyba bývá ve slově "skici," která je i v oné anketě: skicy).

EDIT: dávám velkou pochvalu za opravu :3

Ale to jenom rýpu; vlastně jsem se chtěl zeptat, jakým způsobem bude řešena distribuce, pokud je to již známo?

Fimi: Už je to dlouho, co jsem je četl. Biomega mě bavila dost, Abara už tolik ne. Kresebně je pro mě Nihei pořád špička. Ale je těžké určit, komu se to bude líbit a komu ne. Já byl z Blame! a Biomega nadšený, ale znám lidi, co na to moc nejsou.

Actors Entries - s tímhle jsem se u komiksu setkal pouze okrajově na stránkách souvisejících s Marvelem a DC, kde některé postavy již mají své herecké zástupce v seriálech nebo filmech. V takových případech se u nich mohou objevit odkazy třeba na Imdb profily nebo wiki pod označením Actor’s Entries. Takže něco jako herecký záznam?
Cinematographers - znám jen z filmového prostředí, asi by líp poradili animátoři. Na čsfd, pokud vím, se ale používá jen termín Kameraman. Zabývá se víc výtvarnou stránkou a řeší celkové vizuální vyznění kamerou.
Colourists – souhlas se seneke.
Cover Artists – souhlas se seneke.
Creators – souhlas se seneke.
Inkers – souhlas se seneke.
Letterers – souhlas se seneke.
Pencilers – souhlas se seneke.
Script – souhlas se seneke.

Případně:
Comic book artist – souhlas se seneke. Čeština povoluje i „Komiksový výtvarník,“ ale podle mě záleží na individuálním kontextu.
Layout artist – stejná funkce jako je storyboardista u filmu, proto se u nás i víc používá slovo storyboard místo layout (aspoň z osobní zkušenosti), i když podle disciplíny to není nejpřesnější, takže nejblíž tomu má asi ten grafický designér. Je to rozvržení, nástin panelů nebo rovnou kreslený scénář.
Flats – znám jako Flatter, který dělá základní barevnou přípravu pro koloristu. Vybarví jenom základní plochy a kolorista pak jenom stínuje nebo dělá barevné přechody a jiné efekty. U nás se tomu říkalo plošné barvení nebo barvení ploch/v ploše, ale oficiální český termín mi není znám.
Shoot photo ref – Fotograf referencí

To chci!

Mně by se to jednotlivé zaklikání líbilo víc, a pak, nijak se to přeci nevylučuje i se zakliknutím série nebo autora. Oproti tomu spousta knih vychází sólově a někdy nepotřebuji zneviditelnit celou skupinu najednou, ale chci mít kontrolu i nad výjimkami. Vzhledem k množství komiksů, co vychází, by těch zakliknutých byl stejně jenom zlomek.
Seznam názvu komiksů s možností rozkliknutí by mi asi nevyhovoval proto, že bych i tak musel pořád řešit ten spam názvů na stránce, ale naopak většinu ostatních bych číst chtěl a rozklikávat je pokaždé by mi zas lezlo na nervy. Nevím, tak možná nějaký kompromis?

ps. pod komiksem Indiánské léto nejsou vidět komentáře z obou verzí knihy.

Buď to, anebo když si někdo usmyslí, že najednou okomentuje třeba všechna UKK (nebo jiné podobně ulítlé série), k nimž mám nulovou toleranci :) Dík.

Moc díky za takové množství práce, comicsdb je pro mě dlouhodobě stále oblíbené místo.
Chtěl bych se rovnou taky zeptat, zda by šlo vytvořit takovou funkci, abych si mohl naklikat jednotlivé komiksy, u kterých by se mi na obecné stránce komentářů nezobrazovaly komentáře?

andre: Pardon, na to jsem vůbec nepomyslel :) Ale taky zajímavé. Hm, tento rok se však na crwecon po dlouhé době možná nedostanu (nebo možná jen na chvíli), takže inkriminované novinky dokoupím v eshopu.

Je to systém dlouhodobých věrnostních slev. Nakupujete a utracená částka se sčítá. S tím se postupně navyšuje i možná sleva na určitou hranici. Koukám, že od prvního nákupu roku 2014 už jsem tam utratil desítky tisíc... Holt nejdůležitější věci něco stojí.

Fimi: tak ne, já tam byl odpoledne. Ale je to hezké, že si to lidi kupují :)

Fimi: zrovna jsem byl dneska v CC a někdo si tam vybíral Myší hlídku 1-3, možná jsi to byl ty :)
Já jsem si zašel jenom pro nejnovější Legendy.

Vydavatel musí odevzdat povinných 5 ks.
Jinak mohu potvrdit, že MKP se snaží komiksákům vyjít vstříc ve všem :)
Obecně knihovny mají potenciál být dobrým odběratelem (nákupčím), pokud na to zrovna mají vůli a prostředky.

Haw: krása střídá nádheru :)

GWB: z mého okolí slýchám nejčastěji o různých dětech cca 8-14 let, jimž dělá největší radost Rikki-tikki-tavi :D

Haw: tenkrát vydali Daisho s chybou, protože se tam omylem vyskytla jedna strana duplicitně a jedna naopak místo toho chyběla. Brzy nato celý náklad stáhli a nechali tu jednu stranu přelepit tou, která tam měla být. A těm, co si to koupili hned po vydání, jako zrovna mně, pak výtisk vyměnili za opravený. Říkal jsem si, že si ten vadný nechám, ale nakonec jsem si ho stejně nechal vyměnit :) Mezi čtenářským lidem do té doby kolovaly vtípky, že ty vadné kusy jednou vzrostou na hodnotě, proto jsem si na něj vzpomněl.

Hawwwran: Já mám pořád ještě někde toho Usagiho Daisho s přelepenou stránkou, ale to asi nijak nenabylo na hodnotě a asi se to jen tak nestane :) Divím se, že tomu ještě neprovedli dotisk.

Kapis: prý bylo přímo v Banátu zavedeno české značení cest, aby se podpořil turismus, který výrazně napomáhá tamním obyvatelům v přežití. Jinak je pravda, že Rumunsko je na pěší horskou turistiku ideální, jsou tam opravdu krásná místa.
---
Tak já někomu pošlu údaje na přidání komiksu, třeba GWB :)

Fry, Zack: Já vlastně sám nevím, jak bych Nýčko zařadil. Můj původní zdroj o tomto komiksu říká toto: "Česká verze Dolky-n trei straie vydaná v Rumunsku a určená českým turistům v rumunském Banátu. Komiks se prodává v banátských hospůdkách."
http://www.banat.cz/knihy_mapy.htm
Takže je otázka, jestli je možno vnímat české vesnice v Rumunsku jako součást Čech (původní osídlenci byli bráni za kolonisty, i když nakonec se oficiálně nejedná o kolonii), nebo jestli by to bylo obhajitelné třeba pro potřeby českých krajanů v zahraničí ve formě 'jakože cestovatelské příručky'. Pro český trh je to však určeno nepochybně (Rumuni si ho logicky koupí v rumunské verzi).
Nenapadá vás třeba nějaký jiný český komiks, který by byl vydán v zahraničí? Myslím, že čas od času zahlédnu, že něco bylo vydáno v Číně a dovezeno k nám, ale na nic konkrétního si nevzpomenu.

MG: pokud ti nevadí fan-překlad a online, tak jedna krátká mafiánská manga je tu od autora Naruta http://konoha.fjfi.cvut.cz/?q=manga/kapitola/mario

Toe: Aha, chápu. Jinak myslím, že Vachudik ho tu zmiňoval už před nějakou dobou... je to Nýčko v Banátu http://www.databazeknih.cz/knihy/nycko-v-banatu-262191

Ahoj, dal by se sem zařadit komiks vydaný v českém jazyce, který se prodává v zahraničí (řekněme, že obrázkové materiály by se daly obstarat)? Nebo je to tu pouze pro komiksy z ČR?