10

Průběžné lokální "duely", jejich dořešování a (zbrklé) utínání směřují k velké sestrovražené bitvě, jež vyústí nečekaně, naráz, vlastně i logicky a uspokojivě (vždyť jsem na to sám kápnul už v minulé knize, dřív než Růženka :)). Nakonec jsem rád… i za konec. Závěrečná kapitola se čte jedním dechem a ohromně jí přidává rozmáchlá, epická kresba, která jako by se v několika minulých svazcích šetřila, aby se do ní teď Mark Buckingham opřel naplno. Poslední příběhy rozličných mýtů vždy sotva na pár stránek nepřekračují roli bonusu, třešničky, byť dávají nahlédnout do lákavého všedního světa nově infikovaného magií. Sbohem, Mýtove!

Co si budeme, ono se to Willinghamovi v posledních dílech poté, co stvořil úžasné universum, trochu rozsypalo, jako nestabilní kuličky stavěné do věže se to rozkutálelo do všech světových stran... a v tomto finále sledujeme jejich opětovné sbírání a shromažďování k sobě. Mně to přišlo už celkem slabé, ale i tak neskonalé a velkolepé díky autorům za jednu z nejlepších komiksových sérií, co jsem doposud četl a která na mě měla jisté formativní účinky; nemenší a upřímné dík nakladatelům, že do tohoto šli, protože takto příběhově kvalitních děl není zase tolik...

Celkový dojem: 50% (celková série 95%!)

Tak, nebudu trapný s koncem a zvoncem, což mě pochopitelně napadlo hned jako první, ale konec jedné série tu opravdu je. A jsem za to vděčný. Je to navíc konec velice pěkný, až mé citlivé a něžné nitro, schované pod hrubou ostravskou slupkou, jihlo. Autor projevil obrovskou snahu za sebou pozametat a nenechat žádnou nitku bezcílně vlát v severním větru. Trvalo to věru dlouho – moment…, komentář k prvnímu dílu jsem psal v červenci roku 2008, takže bezmála před 16 lety. To někteří zdejší progresivní libtardí admini si sotva začali tahat kačera a někteří ho netahali ještě ani po dvoře. Velký dík Crwi, že tuto Netopejrem nastartovanou sérii dotáhli ke zdárnému konci. Z příběhů nejvíce oceňuji ty s Jezkou a Geppettem, měly největší kuliska. Na kresbě se tu podílela celá řada autorů a všem se to docela povedlo. Je s podivem, že i když jsem první díl četl už tak dávno, neztrácel jsem se v ději a souvislostech, což svědčí pouze o kvalitě této série, i když mi určitě některé věci unikly. Nebudu tu psát ani to okřídlené “a teď si to přečtu v kuse“ ale to jen proto, že se na to teď nechystám. Pro mne je to skutečně konec, další přídavky mne už po tom tragickém crossoveru nezajímají, to budu radši poslouchat několikahodinové pusté žvanění některého (libovolného) zkurveného politika. Takže ještě jednou díky, byla to skvělá jízda!