To samé co v prvním díle, jen se o to víc skáče a přijde mi to jako jakýsi pokus o "šokování". Do toho mi spousta věcí nedává smysl a jsou až moc příhodné, aby to dobře dopadlo. Navíc mi přijdou hlavní dětští protagonisté až moc silní a to vzbuzuje silný prvek nerealistočnosti.

Já s tím mám asi bohužel problém. Těšil jsem se na to, horko těžko to sháněl a pak zjišťuju, že to vlastně není pro mě. Je to až příliš dětské a tam, kde Tintinovi vypomáhají reálie a přesahy do současných témat, to tady mají vyvažovat jakési pastiche z různých médií. Bohužel se tím ale jednotlivé prvky až moc podětšťují a je to znát. Tintin to ustál, ale tohle ne. Prostě milé dobrodrůžo, které místy nedává smysl, má rychlý samospád a motivace jsou jaksi účelové, přesto to děti nadchne svou akčností a nabitostí děje.

Kresba dobrý, ale jinak nuda k uzoufání. Kraťasy na jedno použití tady nefungují a k tomu to ještě vypointovat, že. Fakt ne.

Původně jsem do toho nechtěl jít, ale nějak jsem se k tomu nakonec dostal a jo, je to dobrý. Velmi zajímavě pojatý příběh o stěhování, budování si nového zázemí, hledání místa ve společnosti a do toho nějak žít ve srabu doma se psem jako jediným nejvěrnějším přítelem, který záhy dostane pěkně do těla. Kdo neměl na krajíčku, jako by to ani nečetl, dalo by se říci. Stopař byl milý a krásný poloklubácký příběh. Líbí se mi jeho zasazení do současnějších vod, resp. jsem se s tím dokázal lépe ztotožnit, protože už je to v době mého mládí. Oba příběhy byly opravdu krásnou zábavou na jedno letní odpoledne. Doslov opět jedinečný.

Příjemné krátké příběhy ála Kačeři jak hurikánu.... Bylo to milé a úsměvné, zábavné a místy i nostalgické.

No pohádky no, co dodat. Něco dobré, něco slabší. Prostě střed. Já chtěl hlavně Ferdu Mravence a ten mě bavil.

Solidní akce a teamovka. Trpí to už dobou, kdy to vzniklo, ale pořád se to dá číst. Místy je to i zábavné a dám království za takové superhrdinské komiksy jako je tento, aby byly dnes takovým standardem.

Nebavilo, nuda, nezáživné a unikala mi podstata příběhu. Prostě rubanice se zombíky a ne nijak zvlášť dobře zmáklá.

Zajímavý příběh o zajímavé etapě dějin, ale bohužel je to strašně zkratkovité a nejde se vůbec pod povrch. Takhle to na mě působilo, že o nic nejde a on je prostě chudáček, přitom je evidentní, že to bylo mnohem složitější. Druhá půlka příběhu už byl jen "bug hunt" a úprk, pak samota a smrt v rychlém sledu.

Co mi tak dochází, je fakt, jak Aargh stárne. Když jsem tenkrát začal čerstvě zaschlým č. 15, tak mi to přišlo bůhví jak současné a moderní, což zde vůbec nemám. Spousta věcí už je jinak, spousta autorů udělala za těch 7 let pořádný kus práce, ale to mi vůbec přese všechno nevadilo. Spíš tak nad tím přemýšlím. Britské kraťasy byly velmi příjemné, zase něco jiného. Publicistika jak jinak než skvělá. Že bych začal shánět ta další starší čísla...

Jelikož jsem začal č. 15, tak mě ani střípkem nenapadlo, že Aargh býval takto "krátký". Nic naplat, magazínu to neškodí a já se docela i bavil. Stejně dobrá kvalita jako v předchozích dílech. Paleta tvůrců je příjemná, zvlášť těch tuzemských (počítám i bratia Slováky). Zkrátka příjemné počtení.

Průměrná adaptace nadstandardního braku, co z toho může vylézt, když to neumíte, nebo nerozumíte látce --> zjednodušená verze téhož, někdo by se bál i říci čtení pro zaostalé. Tak zlé to zase není, ale že bych byl z toho odvařený, také se říct nedá. To, o čem Lovecraft je, je zde naprosto nevystiženo. Je to nudné a nezáživné, kresbou rutinérské. Breccia je těžko čitelný, Kriek zase napínavý a ekonomický v kresbě, nicméně oba mají svůj ksicht a věříte jim to. Tady ne. Velký špatný.

Tady už jsem naprosto ztratil o Akiru zájem. Už mi to přišlo moc young adult a když se to smíchá s dobovým projevem typický pro 80. léta, není divu, že to působí vyčpěle až trapně. Čert vem ty osmdesátky, hlavně to působilo až moc přitažené za vlasy a čím dál víc jsem se spíš tomu všemu smál než to bral vážně. Mělo to skončit 3. dílem, to by ještě stačilo. To co přišlo po čtverce už je fakt děs.

Cekal jsem neco vic originalnejsiho, takhle je to zase prumerne a klisovite. Nicmene to nejak funguje a s touto kresbou se to i obhaji. Krasnej stred.

Tehle knize lze snad jen vytknout maly pocet ukazek a ty co tam jsou, by si zaslouzili cestinu, nebo aspon anglictinu. Urcite by stalo za zminku dat tam neco jako edice, resp. co se da realne koupit. Kde a za kolik uz se da dohledat, ale kolikrat ty nazvy jsou vselijake, edice maji ruzne nazvy a jmena, tak tohle by nebylo marne. Posledni vec, ktera mi vadila je jazykova nejednotnost u nekterych titulu, ktere uz v nasi distribuci tou dobou byly. Krom techto drobnosti, je to povedena publikace, ktera jako prehled vic nez poslouzi.

Japonsky Conan a arogantni pubertak. Kresba ujde. Unika mi smysl a pribeh. Na muj vkus moc mlaceni.

Sdeleni dobre, kresba ujde, autorska licence neublizujici. Mne se to libilo a rad se vzdelam v takovych zalezitostech.

Jednoduse skvele. Skvele rozehrane mezilidske a vnitrne-lidske partie. Netreba supraku, samotna Jessica nam staci a co k nim ma, nota bene ze v mainstreamu otevira zajimava spolecenska temata. Kresba fenomenalni. Za me luxus a pochvala nejvyssiho kalibru. Vic takovych omnibusu.

Uz jsem z toho vyrostl. Dreddi super, hlavne Egypt. Sinister a Dexter taky usli, kazatel pobavil, ale Devlin Waughn mi vylozene vadil. Nebavil me cely syzet a smysl vubec neco takoveho vypravet danym zpusobem. Prislo mi to jako vyplpat co nejvic stran na kresebne orgie, tj. kravin a blbin bez ladu a skladu. Jako by si to chtel proste nakreslit a dal nic k tomu, vsak ono si to sedne, hlavne ze andros a to je asi meritko uspechu nebo ja nevim. Doslov byl mily, ale uz ho v jine podobe znam. Nebyt poloviny obsahu zabite Devlinem, hrabl bych po tom, takhle bych mel neco, kde me pulka vylozene vadi, ale jinak v ramci vyroci a posunu Crwe se mi tato edice moc libi.

Spravna picovina a jeste k tomu dobre nakreslena. Tohle se musi brat s nadhledem a velkou porci smyslu pro humor. Parada.

Dobre zakonceni pribehu. Libi se mi ta lidska rovina, ktera krasne balancuje na hrane snu, fantaskna a reality. Pritom to dobre davkuje akci, ktera nerusi a dej obohacuje. Za me a pro me, citelny Brubaker.

Nebyt to tak misty ukecane, tak rikam aspirant na komiks roku. Vazne krasne a poucne, a proto lze mnozstvi textu omluvit, protoze to ma pro me silnou edukacni hodnotu a zaroven vam preda i lidskost, diky ktere vidite Plecnika v uplne jinem svetle. Opravdu povedene.

Souhlas s mcleekem. Zdani klame, ale o to hezci a vetsi zazitek dostanete. Rozhodne se nejedna o klasicky klubacky komiks, ktery spis drzi tu rovinu, ze vse se ve finale v dobre obrati. I na tak kratkem prostoru vam autori dobre zprostredkuji dobove realie. Me to vazne bavilo.

Jedine, co snad kvituju je, ze se autor drzi sveho kopyta a aspon ho umne rozsiruje a zakoncuje. Byt po svem, a ne zcela stastne, ale aspon to mu lze uverit. Kresli to dobre, ale bohuzel mi cely pribeh prijde jako zpatlanina, ktera chce strasne moc sdelit, ale chybi mu de facto prostor. Stred.

Napad dobry, provedeni ani ne. Moc zamotane a unikaly mi motivace postav. Jinak jako napad je to dobre. Konec by mi tady bohate stacil ve druhem albu.

A tady me to prestalo zajimat. Blbe to neni, ale je to strasne repetitivni, a takovymi pribehy se odmitam dale zabyvat.

To byla ale kravina postradajici veskery smysl ve svem sdeleni. Proste portugalska amerika ala eintopf, i pejsek s kocickou by tady meli silneho konkurenta. Tady me bavila snad jen kresba, ale jinak uz takove pribehy nedavam. Dalsi apokalypsy, nacky smichane v demonech, priserach a buhvicem uz prosim ne. Je to naproste zabijeni casu si tady pohonit ego, co vsechno papir snese, potazmo muj ctenarsky cas.

Po dlouhe dobe mi sednul novy Asterix, resp. od nepuvodnich autoru. Vtipne, mile, uderne, navic dobre vyuziva trend soucasnych narazek a neztraci se v minulosti. Opravdu zajimave a skvele zmaknute, ze by svitalo na lepsi casy...

Tady me Akira zacala ztracet a rikal jsem si, ze to silne zavani young adult, ale jeste to slo docist a bohate by mi to tady stacilo i ukoncit. Vic nepotrebuju. Kresba je samozrejme uzasna a urcite neberu autoruv zapal a um, s jakym do Akiry sel. Jenze uz mi to zacina zavanet rutinou a ze je to na jedno brdo.

Porad spokojenost, jak u predchozi knihy. Dva pribehy mi moc nesedly, zvlaste s taureny, ale jinak porad dobry. Poctiva warcrafti rez, solidni pribehy, famozni kresba a pro me v dobrem netradicni pojeti adaptace tohoto univerza.

Konecne se Zoldner hnul z mista a predstavil nam dobrodruzstvi, na ktere jsme cekali predchozich 7 alb. Za me fakt dobry, chci vic! Prava poctiva sci-fi rez.

Jako u sesitu jedna, unika mi zamer, smysl a cilovka. Mcleek to vystihnul i za me.

Zaplat panbu to uz skoncilo. Proste prumerny zabavny komiks, ktery jede na vlne senzaci, ale uz moc neresi dotahnout to do konce, resp. svazat volne konce. Pobavi, zabavi, ale nic extra nepreda. Popkulturni narazky ok, srandicky ok, poselstvi taky, takze stred.

Kdo zna Lemira a ma ho aspon v par komiksech nacteneho (vyjma supraku), tak si z tohoto pocinu uz na zadek sice nesedne, nicmene mu to porad preda nejaky zazitek. Dalsi rovina Lemirovy duse, kterou nam prubezne ve svych dilech ukazuje, a ja si rikam proc ne. Lemire je vykresleny a i v ramci pribehu uz ma pevnou ruku a vi, co chce sdelit. Vytku mam jedinou a ta se tyka zpusobu vydani. Nesnasim ty papirove prebaly, nota bene bile, ktere se zasvini, poskodi, potrhaji pri pouhem pohledu. Fakt ne. Pak me jeste vylozene v ramci prebalu irituje ten stupidni font a velikost nazvu dila na hrbete. Jako kdyby to nekdo zapomnel a rychle to nabouchal do PC, aby tiskarna mela podklady vcas nebo co. Jestli je to tak i v originale, tak s tim se snad da neco delat ne? Kdyz CC upravuje a predelava kdeco, tady je to jasna volba. Skoda, Lemire si i na hrbete zaslouzi vyniknout, ale jinak jo, v pohode, spokojenost.

Proc? Proc to vydavat.... Jako by tech Conanu nebylo dost. Kdyby se aspon slo do Savage Tales a Savage Sword, tak bych mozna i to oboci zvedl, ale na nasem malem trhu vydavat takove zastarale slataniny ala ratata bun ratata bum, no hruza. Pribehy trapne a nefunkcni. Barevnost a kresba je 60.-70. Marvel. UKK, NHM, KVS a DCKK nejake to retro vydalo a ze by to bylo terno nebo buhvico se rict neda, zvlast jedna-li se o komiksy pro deti ci mladez. Skoda, Conan je pro me sice uz prekonanou veci, ale Savage Sword by se tu jeste snesl. Porad je tam dost zajimavych kresebnych pocinu, drsna pribehova linka jednotlivych pribehu v cernobile, ktera na Conana vrha uplne jine svetlo a jeste kdyby to vyslo jako jednotlive sesity v soubornem vydani a ne jen pribehy, viz omnibusy, tak bych mozna ze slusnosti aspon jeden vytisk i vzal, jsou tam totiz i jine pribehy nez s Conanem a rovnez i skvele dobove clanky. Takhle mi to prijde jako plytvani vydavatelskym potencialem, ktery se promrhal na libive nefunkcni nostalgii.

Tady na tomhle komiksu je krasne videt, ze sami autori nevedeli, komu je ten komiks vlastne urcen, detem, dospelym, fanouskum tematiky, studentum.... Navic to neni uplne komiks v pravem slova smyslu, protoze ho vic nez casto strida souvisly text z pohledu hlavniho detskeho hrdiny. To je zaroven i onen problem celeho pocinu. Mne prislo, ze se to tou detskou optikou vlastne shazuje, nebo jinak, dostatecne neukazuje ona drsna stranka celeho vystehovani. Pusobi to dojmem vtipnych kratkych anekdot, ktere se na ceste nekam nekomu dely ala Palecek nebo Fliegende Blatter. Skoda, silny potencial, nedomysleny projev a bohuzel s otresnou necitelnou kresbou.

To bylo mily a heeezkyyy. Format jsem Egmontu odpustil, ale... Jinak kvituju drzeni se te Uderzovy kreslirske latky. Asterix v jine podobe by ztratil svou identitu. Klidne bych si ted hned strihl dalsi knizku.

Me snad vadi jen to razeni, ktere mi proste nedava smysl, prekresleniny neprekresleniny. Pusobi to nekonzistentne a jako pest na oko. Obalka zamrzi, ze se nedrzela v duchu prvni knihy a doslov, ac mily, vychazel primarne z jinych zdroju, napr. Signaly z neznama. Ale jinak, porad slusny a porad nadseny. Grusovy pribehy jsou mile a ostudu nijak Foglarovy nedelaji.
PS: porad si budu stat za tim, ze Stinadelska trilogie tam normalne mela byt. Hrajeme si na to, ze tohle je spis pro sberatele, sesity spis pro mladez, tak proc to tam nemuze byt. Vymluvy typu ukecanost mi neprijde dostacujici. Proste to tam neni a nemame tak komplet Rychle sipy. Taky nechapu proc to nemohlo vsechno vyjit v jedne knize, jako kdysi u Olympie.

Trochu zklamani. Cekal jsem epictejsi konec a ono to jaksi vysumelo a jen se to nejak pouzaviralo. Vlastne jste si rikali, ze to urcite dopadne dobre a nenecha ty zloduchy a zlo nejak poskvrnit nebo na zaver ovlivnit tok dejin v pribehu. Proste jsme se zbavili zla, nejak jsme si to zracionalizovali a schluss. Cekal jsem vic.

Vetsi rozpolcenost jsem v hodnoceni snad doposud nezazil nez prave u teto knihy. Sam sebe si nekolikrat vybavuji, jak jsem se pana Vybirala ptal, co jeste vyda, proc ne Bimbu. Pry to ho moc neni a to hlavni uz vyslo... Takovou odpoved jsem dostaval nekolikrat v prubehu let.
Pak ejhle Zuzanka a jeji svet. Portfolio se zvetsuje, pak vysla sbirka u T&M Velky komiksovy vandr a v nem Ocelova hrobka. Do toho bum prask tohle a navic pod zastitou Bimbova fanklubu (pan Hosnedl snad v dobrem omluvi mou bagatelizaci). Co vic si prat, az jsem si rikal, co na tom pan Vybiral (ne)vidi. No a musim rict, ze jsem tomu najednou zacal po precteni rozumet, co tim pan Vybiral myslel. Ono toho fakt moc neni a kdo cekal ekvivalencne podobne ladenou knihu ve stylu velkych, zlatych, a jinych, komiksovych knih od BBartu, XYZ, Vybirala aj., tak bude vlastne trochu zklaman, resp. bude spis rozcarovan, ze dostal neco jineho a de facto originalniho v ramci toho, jak danou sbirku Bimbovych komiksu pojmout.
Aby to nevyznelo zle nebo z me strany nevdecne, tak ja jsem rad, ze sbirku mam a mam to tzv. ucelene. Jen necekejte komiksovou sbirku v tradicnim smyslu. Nedostanete ji, par kratasu ruzne scenaristicke kvality, par humoru a anekdot, nekomiks Amazonu, jiz drive vydany Kral Madagaskaru a pak svojsky komiks, ktery puvodne nemel spatrit svetlo sveta, jenz byl urcen pro nemocnou dcerku. Osobite to je, ano, konzistentni vlastne ne, protoze Bimba primarne komiksy nedelal a vyvoj tak vlastne nejde sledovat, do toho jsou to tak vsechno jine pribehy. Jenomze to vsechno tomu vlastne odpustite a vzdy se do toho znovu a znovu ponorite. Je to takovy ten pomyslny chybejici dil skladacky v te siroke zmeti komiksu, kdy uz si rikate co vsechno jeste chybi, takove ty kusovky, drobnustky, libustky, coz vlastne vystihuje Bimbu coby kreslire komiksu. Doslov to cele drzi pohromade a diky tomu vlastne verite celemu tomu nadseni za timto projektem. Ostatne to dokazuje i pece a kvalita restaurovani onech komiksu. Vytku mam snad jen k obalce a jejimu materialu. Jinak za me velmi originalni a povedena sbirka.

Nechapu, z ceho jsou vsichni tak vyplesteni. Dozvedeli jsme se co, nic, 4 sesity utecou jak voda, aby co, zase nic. Conan dneska, ratata bum, ratata bum a je konec, a zase nic. Jako akcnak je to dobry, neco malo zahady pro ctenare tam je, ale to je asi tak vsechno. Pro me je to solidni prumer. Kresba dobra.

Spravna blbina, ktera spis potesi ty mensi, ale i tak je to slusny. Neni to moc pro me, ale bavilo me to, docela, kresbe prakticky nemam co vytknout. Pro deti je to idealni a zazitek to preda krasny, proc ne.

Je to divne, vlastne pro me nepochopitelne, ale mne se to vazne libilo. Conanovsky, resp. tarzanovsky ladene pribehy celkove nijak zvlast nevyhledavam, ale tohle me jaksi uhranulo. Pribeh je veru jednoduchy, az prosty, ale jako seznamovak s postavou a pozadim celeho, tehdy jeste rodiciho se, univerza, mi prisel mily a roztomily. Kresba byla bajecna a vazne jsem si uzival tu propracovanost a detaily. Zkratka se tesim na dalsi a co dalsiho zajimaveho mi Rahan prinese.

Naprosto nezazivna kravina, ktera tezi ze slavy watchmenu, vezouci se na jejich sile a komiksoveho nadgeneracniho zazitku. Kdy uz to proboha skonci? Cozpak jsme povinni toto snaset? Natoz to cist? Absolutne mi cely dej postradal jakykoliv smysl a co mi tim vsim chtel rict. Zbytecne, nudne a plytke. Postavy vylozene protivne, vse vytvorene na silu, aby co, aby watchmen dneska. To uz radsi nejak vydavejte v jinych mutacich klasicke watchmeny nez takoveto pokusy. Naprosta ztrata casu.

Hmm, porad nic. Porad neba. Mohu snad maximalne kvitovat uchopitelnejsi humor, kdy jsem se parkrat pobavil, jenze je to tam zase na ukor roztristenejsiho narativu a ke konci jsem mel vylozene pocit, ze se Goscinny ztratil a nevedel, jak to vlastne zakoncit. Lucky Luke mi asi zustane uzavrenou kapitolou. Dal nejdu.

Ja s tim Lucky Lukem vazne zapasim. Nedokazu se na to naladit, at delam, co delam. I prestoze Goscinny, ne a ne a ne. Scenaristicky je to soudrznejsi, ale presto mi to porad prijde vycpele, predvidatelne a vlastne nezazivne. Kresba je fajn, ale zadne terno to taky neni. Prijde mi to jako oddych-projekt pane Goscinnyho, aby si "odpocinul" od Asterixe.

Budu jen navazovat na predchozi prvni dil a zminim jen, ze se ten zazitek pri cteni jen umocnoval. Pribehy byly skvele zadaptovane, posledni o to vic, ze se jedna o konec jedne etapy. Doslov me rovnez potesil, zvlast, ze byl jiny a rozsiroval tak cele Rihovo portfolio. Ctenar tak dostane silnejsi vjem s mnohem silnejsim zazitkem na konci. Za me parada cislo dve.

Neni tomu davno, co jsem se panu Rihovi ozval, zda-li se daji jeho adaptace mayovek nekde sehnat a kdyz mi sdelil, ze nikoliv a ze si musim vystacit s jakztakz dostupnou sbirkou Pokracovani priste, tak me to vazne zamrzelo, ze si vzdycky vzpomenu pozde. O to prijemnejsi byl nedavny email od pana Rihy, ze jsou vsechny adaptace opet dostupne v Arkhamu, tak jsem s podekovanim obratem vubec nevahal ony obe knihy ihned zakoupit.
A udelal jsem velmi dobre, protoze se mi to vazne libilo. Ano, misty jsem s kresbou zapasil, protoze mi prisla nekdy nedotazena, nebo nedodelana, popr. jaksi naznakova, ale v celkovem meritku mi to onen zazitek predalo a ja se vazne bavil od zacatku do konce. Vsadit na krumovsky styl se zda vazne vyplatil a mozna by to v klasictejsim komiksovem stylu poradne nevyznelo. Dale me zaujal vyber adaptaci, cekal bych znamejsi pribehy ci proflaklejsi, a presto si to sedlo. Vse bylo na svem miste. Oba doslovy me do toho vseho vylozene dorazily s jakou silou mi byl onen celkovy dojem z prvni knihy predan. Velmi povedene a Riha by si zaslouzil vic kopii, vydat to v jednom svazku a pokud mozno v pevne. Parada.

Jsem dnes jinde a co se mi libilo tenkrat, se mi nemusi libit i dnes. Kruana jsem cetl ze vsech ceskych komiksu, ktere znam, snad asi nejvickrat, a to pocitam i vsemozne ruzne mutace onoho prokleteho 6. pribehu, staromilci zavrhovany prequel a v neposledni rade povidku TO. Tady jsem si opravdu rikal, ze me to uz asi nema cim prekvapit a s naprostym prehledem jsem si rikal, jak to znam a ze uz se tim chci tzv. prokousat k 5. prekopanemu a 6. znovu nakreslenem dilu, abych si tak odskrtl sveho jiz nekolikrat cteneho a oblibeneho Kruana. To vse ve me vzbuzovalo dojem, ze jedu jen z podstaty a ze mam sve limity v ramci ceskeho retra. Jenze po docteni, to ve me nejak zustalo, cely ten zazitek, a mne vlastne doslo, jak moc to mam rad a jak moc to ve me utkvelo i po letech. Schvalne jsem se to snazil co nejvic vychutnavat, studovat panely, a ano, nekdy jsem si rikal, ze by tam v nekterych panelech mohl byt Kobik detailnejsi, ale proste porad dobry. Jenze kdyz uz jsem konecne dosel k nalistovani druheho cyklu, abych se "rychle prokousal" k petce a sestce, tak jsem si rikal, ukaz se, delej, co je jine, kde, a bude to hlavne davat po letech onen pomyslny smysl, kterym se pan Toman v dobrem dusoval? Odpoved: ANO. Proste ANO. Kruan je pro me diky teto knize a jeji podobe uzavreny. Nevyhybam se XYZ verzi s jinou sestkou, mozna nekdy ze slusnosti se dokopu i k prequelu a rozhodne si v ramci komparace prectu v tabletu i Skodovu verzi, ale proste tahle kniha je vazne finalni verzi Kruana, ja tomu ostatne verim, coz zaroven podtrhuje i fakt, ze se skutecne jedna o labuti pisen pana Tomana. No dyt je to jeho srdcovka, pardon byla, a venoval se tomu tesne pred svou smrti, pricemz rozdal jeste poslednich par podpisu na graficky list a tak se kruh uzavira. Prehledny doslov je zaroven jakousi pietou a vam nezbyva nic jineho nez se slzou v oku onu knihu zavrit a pockat si na dalsi etapu v zivote, kdy se k ni vratite.

Trochu me mrzi, ze prvni pribeh vysel uz u Vavry, takze jsem nedostal, v ramci sebe, 4 nove pribehy. Nicmene, prvni pribeh ma porad silu a ona druhovalecna nota je proste paradni, i graficky mi to prislo lepsi zpracovane nez u Vavry. Druhy pribeh byl opravdu foglarovsky, ale zaroven jsem si u toho vybavoval ty povalecne filmy s osidlovanim a vyhanenim Nemcu z pohranici. Velmi sugestivne a emotivne podane, pritom vlastne to neni okazale, ucelove a trapne ve svem projevu. Krasne dobrodruzstvi, u ktereho jsem si vazne nerikal, hmm to patri taky do klubackeho zanru. Treti pribeh je uz vic klubacky, ale ocenuji silnou emocni linku, povalecne dejstvi a famozni kresbu Karla Zemana. Ostatne kresbu u vsech 4 pribehu musim vyzdvihnout. I Petracek, na ktereho mnohdy prskam, mi zde neuveritelne sedl. Posledni Kocianuv pribeh to cele krasne uzavrel. Nadherna dobrodruzna kresba, ktera podmani a uz nepusti. Ostatne raneho Kociana muzu vic nez jeho soucasnejsi pociny. Doslov v podani pana Krejciho jsem si opet uzival plnymi dousky, cimz mu podruhe vzdavam hold a smekam.
Nicmene mi v hlave vyvstala otazka, pro koho tato kniha vlastne v takove podobe je? Tohle je takova zvlastni sbirka, ktera pusobi nesourode a jako jakysi vybiralovsky vejskrabek, ale neni tomu tak. Mne to porad sedlo, bavil jsem se a i kdyz to neni moc pro soucasnou mladez, resp. neni to neco, po cem by prahla na prvni dobrou, urcite si to svou cestu k nim najde, at uz z presvedceni nebo pres nas sberatele, ctenare.