4

Přes standardní kvalitku tentokrát úplně spokojený nejsem, kniha 7 nejenže neposunuje dál hlavní zápletku, ale ani nepřináší ucelené vedlejší příběhy. Ten první z vězení, kde se potkávají Loop a zjevně nesmrtelný Lono, se příliš ukájí "krutodrsným" prostředím a slangem a nijak se neuzavírá, zatímco ten druhý představuje jen (sebe)destruktivní zastávku na cestě dvou nepodstatných (zatím?) a nezajímavých (i když jsme je už potkali) smažek s pistolí a už rozhodně ne stovkou nábojů.

Já nevím proč, ale až poslední dvě knihy mě příjde, že se to celý rozjelo i když vlastně dějově až tolik ne. Ale je to jakoby postavy byly rozmístěné a teď právě začala hra. A je to skvělý, vězení mě bavilo moc, stejně tak zoo. Tohle je Azzarellův a Rissoův magnum opus, no doubt.

S touto sérii jsem si dal po minulém dílu trochu pauzu a byla to velká chyba. Zpočátku jsem se totiž celkem ztrácel a musím říct, že číst to tak, jak to u nás vycházelo, tak bych byl už úplně v loji. Postupně jsem se do toho ale naštěstí začal zase dostávat a hlavně to bylo tak parádně čtivé, že jsem si díky tomu vzpomněl, co mi na této sérii baví nejvíc. Je to zkrátka neuvěřitelně čtivé, surové a brutální. Postavy mají říz a umí zaujmout i když zrovna o nich víte kuloví, protože jste na ně třeba zapomněli. A o tom pro mě 100 nábojů je. Baví mě, i když vím úplný prd. Nicméně tenhle díl i přesto, že mě bavil, tak mě nedokázal zase až tolik dostat. Nebyl to zkrátka ten typ příběhu, který by tuto sérii dostával tam kde je. Ale i tak to bylo pořád velmi dobré.

V této knize je to spíše poziční hra - pokračuje se v lehkém posunování figurek na šachovnici, ale zatím nedochází k útoku a pořádně ani nevíme, proč autoři figurky rozestavují tímto způsobem. Hlavní role v prvním příběhu z vězeňského prostředí dostávají Loop s Lonem, s nimiž jsme se již dříve setkali, a jak se dá od vězeňského prostředí očekávat, je to celkem drsné prostředí, kde se každý snaží být na vrcholu potravní pyramidy či alespoň ne úplně dole. A aby toho nebylo málo, přijde na návštěvu pan Shephard. V druhé části je hlavní figurou již také dobře známý Jack, který dostal 100 nábojů na sebe, avšak místo toho je použil jiným způsobem. A pár nábojů vystřílí i zde. Ale stále mu jich ještě asi pár zbylo do Atlantic City.

Táák, mé přání z před pěti let se nevyplnilo a dohromady si to mohu přečíst až v roce 2018. Ale i za to zaplaťpámbů. V tomto díle se setkáváme s postavami, které jsme už viděli a které evidentně neměly jen epizodní roli. Loop Hughes, který si odmítnutím nabídky agenta Gravese podepsal vstupenku do basy, je už ostřílený mukl, když později dojede jeho známý - Lono the imortal.;) Příběhy s Lonem jsou vždycky nejzábavnější, i když potkat bych ho nechtěl nikdy. Ve věznici strávíme čtyři sešity a jak se to vyvrbí si budeme muset počkat. V dalších třech sešitech se nám na scéně znovu objevují feťáci Jack a Mikey ze sešitů 21. a 22., 4. knihy (popsaná A4ka je skvělý pomocník), kteří na začátku hledají krevetovou restauraci o které se zmínila "Mia" na summitu trustu, který proběhl v Atlantě, v sešitech 23. až 25. stejné knihy a který má mít prý neopakovatelnou atmosféru. Daniel Peres si tam už nestihl skočit. Bratránek od Mikeyho provozuje takzvané ZOO a skončí to velice vesele celé. Jack, jenž dostal 100 nábojů, aby sejmul sám sebe, ale on místo toho poslal hnít do země hromadu jiných, nakonec prohlédne a dá se na cestu čisté žíly. Myslím, že o něm ještě uslyšíme, protože vchází do Atlantic City, kde se stala ta taková ošklivá a skoro bych řekl zlá, zlá, pane řediteli, nepěkná věc:) Tímto se dostávám do půlky, další sešit nese číslo 50.

100 nábojů #07: Samuraj - Gangy, přestřelky, organizovaný zločin a lůzři, jenž získali druhou šanci ... Po menším intermezzu se na scénu vrací dvě dosud lehce opomíjené postavy, které se však musí prvně vyhrabat ze samotného dna, ve kterém se nyní nachází, aby mohly sehrát svou roli v tomto spletitém příběhu. Ta první si nyní odpykává několik let ve vězení s násilnými dozorci a pomstychtivými spoluvězni, a ta druhá se stále oddává své závislosti na drogách a pomalu zabíjí sama sebe. No, jsem zvědav, jak tohle celé nakonec dopadne ... Za mě 5*!

Menší odbočka do vězení, kam se po nepovedené akci dostává Lono, je vším jen ne tradičním příběhem o tom jak se dostat z báně. Spousta bitek, silácké hlášky a pan Shepherd, který posvítí světlem na pár věcí, které se už staly. Druhý příběh o tygrovi lapeném ve vězení heroinu spíš připravuje půdu pro něco většího a já už jsem zvědavý pro co. "Jestli nejseš na vrcholku potravní pyramidy, tak to řekni... Už se začínám chytat. Neříkáš nic, to znamená "Ano". Super. Potřebuju telku, nějaký záclony. Taky rádio. Práci venku. Celodenní, v každým počasí. Ty sójový blafy se nedaj žrát, chci vopravdický maso. Cigarety mi sou na nic, mám ale rád doutníky. Esli je seženeš, chci je."

Naprostá spokojenost.

Teda já doufám, že tu někoho moc neurazím, ale za mě je tenhle díl dost slabota. Osobně nejsem nějak odvázanej z téhle série jako celku, nicméně některé příběhy mě dost zaujaly. Tady je fajn asi tak první polovina knihy. Pak ale z mého pohledu nepochopitelně skončí víceméně uprostřed příběhu (alespoň já ještě něco čekal) aby se děj přesunul na jiné místo, s jinýma postavama a obecně už se ve druhé části z mého pohledu neděje nic zajímavého, celý příběh mi přijde dost obyčejný a popravdě i nudný.

Kniha "Samuraj" je celkem roztahaná a ty příběhy se na první pohled zdají trochu prázdnější. Asi ale nemůžeme čekat, že ve sto sešitech bude pořád nabušená akce. Azzarellovi se ale dál daří, aby jeho příběhy byly nové, celkem originální a tak nějak v duchu těch jednotlivých postav. Loop si musí projít pořádným peklem, aby dokázal dál bojovat o svůj život a hlavně vyhrávat. Jackie si zase musí uvědomit, kde je jeho místo, že je vlastně divokým zvířetem, které potřebuje volnost. Ještě se máme na co těšit, ale tuhle knihu prostě musím brát jako další můstek, jako seznámení se s postavami, jejichž pravá chvíle teprve ještě přijde. Azzarello s Rissem před nás ale začínají stavět stále zajímavější a zajímavější postavy, které se vyvíjejí. To se pak dobře čte. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/11/381-100-naboju-7-samuraj-75.html

Áááá, můj oblíbený díl. (Pro ty, co stále tápou, tak mám tento díl i v origoš verzi). Takže pro mě tento díl nebyl až tak překvapující, ale i tak, je to podle mě jeden z těch lepších dílů, protože se zde konečně trošku odpovídá na otázky, takže jste konečně více v obraze!

V první části knihy se opět setkáváme s Loopem (z třetího dílu), který je nyní ve vězení a nevede si zrovna nejlíp. Bachaři jsou svině, spolu-vězni jsou svině a prostě jsou všichni svině (hlavně Nine-Train). Ale co by se to nemohlo zhoršit. Lona chytli poliši, takže se dostává do vězení, ve kterém je právě Loop. Jako by toho nebylo málo, nejen Nine-Train, ale i Lono by se chtěli Loopa zbavit. No a v druhé polovině se opět setkáme s Jackem (drogáč s druhého dílu), který se rozhodne, že vezme spravedlnost do svých rukou a pokusí se zachránit tygry od kamarádova bratrance, který za peníze nechává, aby si tygry mohli lovci ulovit. No, a jak to celé dopadne si už musíte přečíst v tomto sedmém svazku 100 nábojů!

„Škandální voe…“. Pokud bych měl s klidem v duši někomu doporučit nějakou komiksovou sérií, možná by to bylo právě 100 nábojů. Máme tady sedmý díl této řady a pořád je to nekompromisní, dá se říci že téměř non-fiction jízda. Scenárista Brian Azzarello nás tentokrát v prvním příběhu přivádí mezi zdi až typicky známě vyobrazené věznice (kdo četl Hellblazer: Těžké časy, ten rozumí), kde bychom jen těžko očekávali nějakou spojitost s organizací Trust a agentem Gavesem. Azzarello nás však sérií dějových zvratů a řízných dialogů rychle vyvede z omylu. V druhém příběhu se pak znovu setkáme s jedním starým známým, mafiány a jedním celkem neférovým lovem na tygra. To vše ve výborné kresbě Eduarda Rissa, kterou jsem chválil již dříve a nemusím se k ní tedy vracet. Je prostě perfektní…

Abych byl opravdu objektivní, je tento díl přece jen trošičku slabší než ty předešlé. Možná je to jen zdáním, anebo i tím, že je to přece jen docela dávno, kdy jsem četl první díly a začal jsem se místy v postavách ztrácet. Až jednou budu mít všechny díly, musím si je znovu přečíst pěkně pohromadě. Každopádně, spousta karet zůstává pro další díly neodkryta, protože ani tentokrát jsme se o záměrech Trustu ani agenta Gravese nic moc nedozvěděli. Té dlouhodobé tajemnosti si u této série opravdu cením a má napjatost stoupá s každým dílem výš a výš. No, uvidíme, kam tohle všechno povede, jsem si ale jistý, že zběsilá jízda bude pokračovat.

Takže ze skládačky celého příběhu toho moc nového na své místo teda nezapadlo a pořád vím celkem hovno o tom, co se vlastně na pozadí děje. Vězeňského prostředí jsem kapku přesycen, ty klišovité stereotypy jsou holt tak ohrané, že tady nic nového snad ani předvést nejde. Kupodivu mě to ale dost bavilo. Druhý příběh měl taky sílu, zajímalo by mě jak se to všechno nakonec proplete a jak moc velkou váhu bude mít ta která postava. No uvidíme. Kresba je opět excelentní, Risso je opravdu mistr. Takže netrpělivě vyhlížím další díl, už chybí jen pět knih, tak pevně věřím, že do konce roku 2014 by to mohlo být venku komplet. A pak si nad to sednu a přečtu si to naráz, to bude určitě moc příjemný zážitek.

Mně tedy Samuraj slabší nepřišel, ovšem od prvního příběhu jsem čekal zajímavější rozuzlení, vyznělo to poněkud do ztracena. Netrpělivě vyhlížím další díl...

Po silné šestce v mých očích další scenáristický výkyv v sérii směrem dolů. Dva delší příběhy, které mě ale nijak extra nebavily, posun v ději prakticky žádný. Ten nečekaný návrat jedné z postav ve vězeňské story mě příjemně zaskočil, ale jinak mi to přišlo jen jako slabší odvar zmíněných geniálních Těžkých časů. Risso tradičně válí, už dávno mi nad jeho obrázky došla superlativa.

Risso opäť kraľuje, jeho čierne postavy s bielymi zubami sú na zožratie, Azzarello tiež nezaostáva, a tak tu mám ďalší príjemný kúsok skladačky bez konca. Asi sa už začínam orientovať v postavách, keďže mi to neprišlo zmätočné a zdá sa mi, že dej začína byť priamočiarejší. Starí známi si žijú svoje životy medzi šelmami za mrežami, bez ohľadu na to, či sú ľudské alebo zvieracie. Vcelku by ma zaujímalo, prečo sa kniha volá Samuraj.

Excelentni!!! Azzarelo nám naservíroval v tomto díle příběh dvou postav, z nichž min. jednu jsem už já tak trochu předtím odepsal, ostatně jsem v jejím připadě zvědav, jak se bude příběh vyvíjet dále....kostky jsou vrženy, ale odpovědi pořád žádné..
V tomto dílě jsem se konečně dočkal vězeňského prostředí v podání mistra Rissa a opět nezklamal..zajímalo by mě, jak by vypadaly pod jeho tužkou Těžké časy... nekreslil tento pan někdy Hellblazera? Neví někdo, kdo sleduje celou americkou řadu? Celkem by mě zajímalo, jak by takový "Connie" vypadal.

Moc se těším až si budu moci sjet celou 100nábojovou řadu postupně, modlím se, aby se to BBartu podařilo vydat celé.